Televize v našich zemích vysílá více jak sedmdesát let. Nejprve jako Československá televize a po zániku federace jako Česká televize. Její zkušební vysílání bylo zahájeno 1. května 1953 z pražského studia v Měšťanské besedě.
Česká televize vznikla k 1. lednu 1992 podle zákona o České televizi (č. 483/1991 Sb.) jako televize veřejné služby. V současné době vysílá na šesti programech (ČT1, ČT2, ČT24, ČT sport, ČT :D, ČT art). Generálním ředitelem České televize je od 1. 10. 2023 Jan Souček.
V Československu televize začala dělat první krůčky již ve 30. letech minulého století. Než se však mohlo dospět ke konkrétním výsledkům, veškerou aktivitu přerušily válečné události. Po osvobození v květnu 1945 byl výzkum obnoven. Zahájením zkušebního vysílání v květnu 1953 začínáme počítat historii Československé televize.
Rada ČT zvolila novým generálním ředitelem Jana Součka
Skončilo vysílání programu zaměřeného na archivní pořady ČT3
Spuštěna nová videoplatforma iVysílání; představuje novou generaci původních služeb iVysílání a stránek pořadů (Pořady A-Z) na webu ČT
Začal vysílat program zaměřený na archivní pořady ČT3
ČT uskutečnila první televizní přenos v historii ČR z paluby Mezinárodní vesmírné stanice. Astronaut NASA Andrew Feustel poskytl redaktorovi ČT exkluzivní rozhovor přímo z laboratoře Destiny. Signál putoval přes několik družic až do Nového Mexika, odkud ho poslal satelit EBU.
Rada ČT zvolila generálním ředitelem ČT opětovně Petra Dvořáka.
Začal vysílat program zaměřený na dětské diváky ČT :D (Déčko) a program zaměřený na kulturu a umění ČT art
ČT spustila jako první tuzemský vysílatel funkci červeného tlačítka neboli HbbTV
Zahájeno vysílání sportovního programu ČT4 SPORT
Zahájeno vysílání zpravodajského programu ČT24
Zahájen zkušební provoz živého internetového vysílání. Zkušební provoz se týkal zpravodajských pořadů
Česká národní rada zřídila Českou televizi
Zprovozněn nový objekt televizního zpravodajství na Kavčích horách
Zahájeno vysílání 2. programu Čs. televize
Televizní studia obsazena okupačními vojsky Varšavské smlouvy; legální vysílání probíhá z náhradních pracovišť
Zřízena Československá televize jako samostatná instituce
Zahájeno pravidelné televizní vysílání
Zahájeno zkušební televizní vysílání z Ústředního televisního studia Praha
Odborná reflexe televize jako média.
Studie - přehledy - analýzy
V listopadu 1989 se v pražských ulicích objevily plakáty s nápisem Československá televize lže, jako když Rudé právo tiskne. Vedení televize totiž drželo informační linii danou podřízeností k vedení KSČ. A tak se mezi řadovými zaměstnanci ČST zrodilo protestní hnutí, nazvané „garáže“. Svými každodenními mítinky v garážích přenosové techniky protestující zaměstnanci vytvářeli tlak na vedení televize s cílem, aby ČST začala přinášet pravdivé a objektivní zpravodajství a přímé přenosy z demonstrací na Václavském náměstí. Charakter vysílání se pod tímto tlakem během týdne pomalu postupně proměňoval, až vyvrcholil odvysíláním záběrů z demonstrace na Národní třídě přesně týden poté, přímými přenosy z víkendových manifestací Občanského fóra na Letenské pláni a širokým zpravodajským pokrytím průběhu generální stávky.
Československá televize se během Sametové revoluce oprostila od ideového a politického podřízení jedné vládnoucí politické straně. Její zpravodajství přestávalo být jednostranné a vysílaný program se proměňoval. Na televizní obrazovce se objevily pořady do té doby zakázané nebo omezované kvůli tématu, kvůli proskribovaným tvůrcům, hercům a interpretům. Divákům televize nabídla široké spektrum nových diskusních pořadů, kde se naplno projevila do té doby potlačovaná názorová pluralita.
Pracovníci Československé televize během Sametové revoluce dokázali svými protesty a tlakem na vedení otočit kolem řízení tohoto média a postupně v něm nastartovat přechod od televize propagandistické k televizi veřejné služby.
Více čtěte na stránce Sametová revoluce v ČST
od 1. 10. 2023
1. 10. 2011 - 30. 9. 2023
19. 7. 2003 – 31. 8. 2011
27. 11. 2002 – 18. 7. 2003 (prozatímní ředitel)
