V listopadu 1989 se v pražských ulicích objevily plakáty s nápisem Československá televize lže, jako když Rudé právo tiskne. Vedení televize totiž drželo informační linii danou podřízeností k vedení KSČ. A tak se mezi řadovými zaměstnanci ČST zrodilo protestní hnutí, nazvané „garáže“. Svými každodenními mítinky v garážích přenosové techniky protestující zaměstnanci vytvářeli tlak na vedení televize s cílem, aby ČST začala přinášet pravdivé a objektivní zpravodajství a přímé přenosy z demonstrací na Václavském náměstí. Charakter vysílání se pod tímto tlakem během týdne pomalu postupně proměňoval, až vyvrcholil odvysíláním záběrů z demonstrace na Národní třídě přesně týden poté, přímými přenosy z víkendových manifestací Občanského fóra na Letenské pláni a širokým zpravodajským pokrytím průběhu generální stávky.
Československá televize se během Sametové revoluce oprostila od ideového a politického podřízení jedné vládnoucí politické straně. Její zpravodajství přestávalo být jednostranné a vysílaný program se proměňoval. Na televizní obrazovce se objevily pořady do té doby zakázané nebo omezované kvůli tématu, kvůli proskribovaným tvůrcům, hercům a interpretům. Divákům televize nabídla široké spektrum nových diskusních pořadů, kde se naplno projevila do té doby potlačovaná názorová pluralita.