Kontroly (1)
Autor textu: Pavel Žáček
Hlasatelé a další protivníci
Z plánu činnosti správy kontrarozvědky pro boj s vnitřním nepřítelem (X. správy FMV) na rok 1978 vyplývá, jakou Státní bezpečnost na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let věnovala situaci v ČST pozornost: dvakrát do roka - v dubnu a v září - mělo vedení správy na operativní poradě vyhodnotit operativní situaci v objektech Čs. televize včetně "počtu, rozmístění, kvality, výslednosti a možností agenturní sítě…" Cílem mělo být zhodnocení "účinnosti" kontrarozvědné ochrany ČST a stanovení dalších "potřebných" opatření.
V průběhu osmdesátých let se nástrojem kontroly ČST stal celostátní projekt "VLNA". Z činnosti X. správy vůči ČST v roce 1980 je zatím známo pouze to, že provedla "zmapování" a následnou analýzu činnosti televizních (a stejně tak i rozhlasových) hlasatelů.
V průběhu roku 1981 StB "beze zbytku" splnila úkol prvořadé významnosti, tj. "zabránit snahám protivníka narušit, případně zneužít" příprav a průběhu sjezdu KSČ. "Úspěšně byl zabezpečen systém ochrany přenosů Čs. televize a rozhlasu z jednání XVI. sjezdu KSČ, byla provedena prověrka 140 osob z řad tlumočníků, překladatelů a písařek…" Zřejmě i na základě informací agenta s krycím jménem "Korál" byl X. správou SNB vypracován rozbor "operativní situace" v Hlavní redakci dramatického vysílání ČST "s cílem odhalit působení pravicových názorů z řad autorů", kteří prý negativně ovlivňovali dramatickou tvorbu. Situace na tomto pracovišti se měla stabilizovat po odchodu šéfredaktora. Ostře sledovaným polem se stalo živé vysílání. "Výsledkem profylaktického pohovoru cestou vedení ČST bylo dosaženo přeřazení komentátora Televizního klubu mladých pro jeho nevhodné smýšlení a vyjadřování na jiné méně angažované pracoviště."
X. správa si pochvalovala i pokles počtu emigrantů z hromadných sdělovacích prostředků, neboť se jí podařilo zpřísnit kritéria při povolování služebních i soukromých cest do zahraničí.
V roce 1983 byla v ČST provedena "kontrola" hlasatelek živého vysílání Marie Tomsové a Saskie Burešové, které podle informací Státní bezpečnosti "inklinovaly k nepřátelským projevům". Preventivně výchovným opatřením (snad podáním vysvětlení obou jmenovaných) se politické policii podařilo docílit stavu, kdy obě hlasatelky od nespecifikovaných "negativních" politických projevů upustily.
V Hlavní redakci publicistiky a dokumentaristiky ČST se pravděpodobně prostřednictvím agenturně-důvěrnické sítě podařilo zadokumentovat "protisocialistické projevy" kameramana Pavla Vondry. O jeho "činnosti" bylo informováno vedení ČST, které s ním díky tomu rozvázalo pracovní poměr.
Počátkem osmdesátých let také z pohledu Státní bezpečnosti "pokračovaly snahy" některých západoevropských novinářů "zanášet do ČSSR nejrůznější dekadentní filosofické maloburžoazní proudy", prý od pacifismu až po "reakční" trockismus. V polovině roku 1984 se např. 2. odboru X. správy silně nelíbila "mimořádná" pozornost jednoho z pracovníků amerického velvyslanectví P. W. Kiehla zaměřená na vedoucí pracovníky, "spočívající v zasílání pozvánek na akce pořádané ZÚ USA v Praze". Jeho zájem měl být především soustředěn na pracovníky z oblasti zahraničně politického zpravodajství Ústřední redakce televizních novin, úseku zahraničních styků a vedení ČST. "V oblasti politického zpravodajství se zejména jednalo o snahu prosadit do vysílání Čs. televize americké zpravodajské materiály závadného charakteru. V uvedené oblasti jsou prostřednictvím vedení ČST a odpovědných šéfredaktorů přijímána opatření směřující k paralyzaci snah ZÚ USA."
Ve třetím čtvrtletí 1984 hlásil 2. odbor X. správy, že se mu "agenturní cestou" podařilo zjistit, že ve výtvarných složkách Hlavní redakce vysílání pro děti a mládež docházelo v proplácení honorářů k porušování honorářové politiky. Následná kontrola výtvarných honorářů u Večerníčků "Příběhy včelích medvídků" prý doložila neoprávněné vyplácení honorářů přesahující 100 000 korun. "Za neoprávněné vyplácení honorářů nese odpovědnost vedoucí výtvarných složek ing. L[…] S[…]," tvrdila zpráva. "Kromě tr. činnosti jmenovaného bylo zjištěno, že současný systém v ČST vylučuje jakoukoliv kontrolu oprávněnosti vynakládání prostředků na zabezpečení výtvarné složky televizních pořadů."
Zájem Státní bezpečnosti o "efektivní" chod ČST byl zřejmý i z následující věty: "Osobní zodpovědnost za zjištěné nedostatky se prokazuje velmi obtížně, což způsobuje i prolínání s kolektivní odpovědností (vytvořena umělecká komise) za stanovení výše honorářů s odpovědností odborových útvarů (např. výtvarné oddělení redakcí apod.)."
Agenti a prověření pracovníci
V rámci průběžné obnovy agenturní sítě vykázalo 3. oddělení 2. odboru X. správy mezi nově získanými tajnými spolupracovníky agenta s krycím jménem "IGOR" (reg. č. 27156; vlastním jménem Ivan Kraus, nar. 1940), který byl v registru svazků zaevidován v polovině srpna 1984 do objektu ČST s určením pro rezidenturu v Bulharské lidové republice. "IGOR" v agenturní síti vydržel v podstatě až do ukončení činnosti vnitřního zpravodajství Státní bezpečnosti a jeho osobní svazek - včetně složek finančních dokladů a vlastnoručních zpráv - byl na 4. oddělení 11. odboru II. správy SNB (hlavní správa kontrarozvědky) zničen 8. prosince 1989. Druhým agentem z prostředí ČST, jehož řízení měla v roce 1984 či 1985 převzít kontrarozvědná rezidentura v Maďarské lidové republice, byl "ŽILINSKÝ" (reg. č. 25500), původem zjevně ze Slovenska.
Ke konci roku 1984 byla činnost 2. odboru X. správy v oblasti tzv. kontrarozvědné ochrany ČST soustředěna na činnost zahraničních televizních štábů, které přijížděly do ČSSR s cílem natočit pořad s nositelem Nobelovy ceny za literaturu, národním umělcem Jaroslavem Seifertem. "Televizním štábům, které oficiálně požádaly o službu TELEXPORTU ČST byl zajištěn doprovod prověřených pracovníků TELEXPORTU, s cílem zamezení kladení nevhodných otázek. Při natáčení pořadu s Jaroslavem Seifertem štábem švédské televize, který se uskutečnil dne 2. 12. 1984 byly prostřednictvím redaktorů ČST Jany Rakové a dr. Aleše Holuba ze 13 položených otázek 3 vyjmuty pro jejich politickou závadnost."
Agenturní síť v Hlavní redakci vysílání pro děti a mládež při oslavě kulatých narozenin vedoucí redaktorky Televizního klubu mladých Ljuby Mestekové k 1. říjnu 1984 signalizovala "nevhodné politické vystoupení" redaktorů Libora Hlouška, Jiřího Moce, Pavla Bezoušky a moderátora Jana Valy. Zpráva stručně zmínila i důsledek udání: "V důsledku tohoto jednání byl s Liborem Hlouškem a Janem Valou rozvázán pracovní poměr."
Prověrky, kontroly, zásahy
V roce 1984 z kontrolovaných objektů televize a rozhlasu opustilo ČSSR 14 zaměstnanců. "Z ČST 11 osob, které pracovaly v pomocných složkách. Ani jedna z emigrujících osob nebyla členem KSČ. Ve všech případech bylo zneužito k emigraci soukromých výjezdů do KS a Jugoslávie. Důvodem k emigraci byly především údajně finanční a bytové problémy." Agenturní síť 2. odboru X. správy v objektu ČST byla do konce roku 1984 ještě posílena o blíže nespecifikovaného tajného spolupracovníka s krycím jménem "DANIEL".
Při závěrečném zhodnocení roku 1984 se X. správa u televize a rozhlasu pochlubila "zkvalitněním" své činnost na úseku ochrany živého vysílání, neboť se jejím příslušníkům v jednotlivých programových redakcích podařilo dále mapovat "garnitury vnitřních nepřátelských osob" s cílem rozšíření přehledu "o jejich vazbách, působnosti a programových platformách" v oblasti státních sdělovacích prostředků.
Kladně byl hodnocen pokles pokusů o "narušení" živého vysílání a dalšího "negativního" působení zejména ze strany pracovníků v minulosti vyloučených či vyškrtnutých z KSČ. "Jednak je to způsobeno důsledkem neustálého ubývání pracovníků angažujících se v krizovém období, jejich úmrtím, odchodem do důchodu, ale zejména preventivní činností na úseku kontrarozvědné ochrany čs. sdělovacích prostředků."
Před dokončením byla tzv. kontrarozvědná prověrka osob, aktivně se podílejících na odbavování programů z vysílacích pracovišť, zajišťování z pohledu komunistického režimu důležitých kulturních a politických akcí.
V polovině roku 1985 se pozornost 2. odboru X. správy soustředila na kontrolu přímých televizních přenosů vysílaných v průběhu oslav 40. výročí ukončení války (v dobové terminologii "osvobození ČSSR Sovětskou armádou"). "Veškerá živá vysílání ČsRo a ČST proběhla bez rušivých jevů." I nadále příslušníci StB prováděli prověrky spolehlivosti u pracovníků zařazených na blíže nespecifikovaných důležitých funkcích. Žádné zásadní nedostatky prý nebyly zjištěny.
Při kontrole činnosti zahraničních televizních štábů X. správa zjistila, že benevolentní přístup při udělování vstupních víz umožňoval, aby novinářské týmy působily na území ČSSR, aniž by měly smluvně zajištěny služby TELEXPORTU ČST. "Dochází k situaci, že zahraniční televizní štáb se pohybuje po ČSSR bez patřičné kontroly jeho činnosti," stěžovala si tajná policie. "Např. štáb španělské televize dne 26. 4. 1985 natočil v Praze rozhovor se signatářem charty Jaroslavem Seifertem. Společně s uvedeným štábem přicestovala do ČSSR bývalá čs. občanka a novinářka Monika Zgustová, která zorganizovala natočení rozhovorů s nepřátelsky zaměřenými osobami." Výsledek akce StB: zkrácení pobytu španělského televizního štábu.
Kontrola pořadů, výběrové komise, udání
X. správa mohla zasahovat i do skladby pořadů potenciálně určených do vysílání. Na XXII. ročníku Mezinárodního televizního festivalu "Zlatá Praha", který se za účasti 42 televizních společností konal v červnu 1985 v Paláci kultury, příslušníci StB zhlédli projekce 62 soutěžních a 14 mimosoutěžních pořadů. "Před zahájením festivalu byla věnována agenturní pozornost činnosti výběrové komise, která rozhodovala o přijetí snímků do soutěže. Dánská televize přihlásila do dramatické kategorie pořad s názvem Šťastná událost, v němž partner hrdinky pořadu uvádí, že příčinou jejích zdravotních potíží je spolupráce s orgány KGB." Podobně nevhodný pořad s názvem "Artur Sallinen stahuje okouna" byl finskou televizí představen v hudební kategorii. "Autor snímku se nechal inspirovat smrtí chlapce, který byl zastřelen u berlínské zdi východoevropskými pohraničníky." Po "zvážení" všech okolností byly snímky do soutěže přijaty, avšak se závěrem, že ve vysílání ČST samozřejmě nebudou uváděny.
Koncem června 1985 2. odbor X. správy opět v průběhů živého vysílání z Čs. spartakiády zesílil svou pozornost s cílem eliminovat jakékoliv rušivé momenty. Krátce na to StB za spolupráce s vedením ČST zajistila, aby se v době 17. výročí "internacionální pomoci" států Varšavské smlouvy podíleli na službách v Ústřední redakci Televizních novin i hlasatelském oddělení I. a II. programu ČST v průběhu živého vysílání pouze hlasatelé, moderátoři, redaktoři a inspektoři programu, kteří byli členy a kandidáty KSČ či "politicky spolehlivými" osobami. "Na živém vysílání z tohoto období nebyly zjištěny nedostatky zásadního charakteru."
Od 19. do 23. srpna 1985 bylo navíc za spolupráce s vedením ČST provedeno zesílení závodní stráže u studia Ústřední redakce Televizních novin, odkud probíhalo živé vysílání. Obvodní správa SNB Praha 4 zajistila zesílenou hlídkovou činnost příslušníků Veřejné bezpečnosti v okolí celého objektu ČST na Kavčích horách.
V souvislosti s "náhlým" úmrtím scenáristů Romana Hlaváče a Jaroslava Dietla očekával 2. odbor X. správy v Hlavní redakci dramatického vysílání ČST jakousi aktivitu "nepřátelsky" orientovaných scenáristů a dramaturgů (Eva Sadková, Marie Poledňáková, Jana Dudková vyškrtnutá z KSČ, Jiří Hubač, Otakar Fencl, Oldřich Daněk - externisti, vyškrtnutí z KSČ), která měla vyústit v získání výsadního postavení v redakci.
Koncem července StB registrovala verbální napadení tříčlenného štábu Hlavní redakce vzdělávacích pořadů ČST v n. p. ČKD Smíchov při natáčení pořadu "Návštěvy". Agenturní hlášení o nadávkách pracovníků montáže podvozků tramvají na export do SSSR, odmítajících spolupracovat na natáčení, bylo předáno "k dalšímu opatření" na příslušné oddělení 3a odboru správy Státní bezpečnosti Praha, které mělo na starosti problematiku tzv. mimořádných událostí.