(1985 – 1988)
U zrodu kapely s podivným názvem Dormozvon stál pražský androš Jan Lis, potomek známého disidenta. V období po útoku na pražskou novou vlnu vzniklo zcela kontraproduktivně velké množství kapel a nejvíce právě v odbojném undergroundu. Každý prostě chtěl mít soubor – byl to ten nejlepší prostor, jak se vyjádřit ke stávající společenské situaci.
Lis, hrající na kytaru, nejprve oslovil baskytaristu Jakuba Malečka a vzápětí poté bubeníka Miloše Filaře. Pak se do nově vzniklé kapely dostal i kytarista Petr Štramberský. Dormozvon začal zkoušet u Lisů v bytě; problémy se zkušebnami byly v té době již tradiční. Zpočátku kytarový sound dostal během několika měsíců nový rozměr: do skupiny přišla totiž flétnistka Jitka Lajdarová a krátce po ní houslista, trumpetista a hráč na perkuse Miroslav Liderhant. Do původního mixu experimentálního pub rocku a nové vlny (vlivy Pere Ubu, Talking Heads a King Crimson) bylo přilito i něco loureedovské plechařiny a plastikovského temnění.
Muziku psal bez výjimek Jan Lis; jeho schopnost zhudebnit jakkoliv těžký text byla u něj dosti známa. Vybíral si básně našich klasiků (jako např. V. Nezvala) ale také svých kamarádů (Milan Princ, Petr Švarc). Postupem doby a narůstajícího zmaru společnosti se hudba Dormozvonu začala přibližovat do sféry minimalistického rocku a industrialu.
Hlavní koncertní sezónou byl pro soubor rok 1987. Tehdy se mu podařilo vystoupit na několika štacích: hned na jaře v tehdejším centru alternativní hudby na Opatově, poté ve VŠ-klubu v Suchdole, vzápětí ve známém Junior klubu Na Chmelnici, v létě pak na akci Dívánky v Týně nad Vltavou. Dokonce postoupila i do semifinále soutěže Objev rocku. V té době kapela také pořídila v soukromém studiu svoji jedinou „studiovou“ nahrávku. Na ní už nehraje ani Liderhant a ani Maleček – ten později v době nepřítomnosti ing. Magora nastoupil u známého punku Tři sestry. Na nahrávce je tak slyšet nový baskytarista Petr Němec. Dormozvon se přesto málem rozpadl, když na vojnu odešel Filař. Lis se navíc pohádal se zbytkem formace, což nakonec vedlo k vyhození všech hudebníků.
Agilní androš se ale nevzdal – okamžitě sestavil Dormozvon nový; mělo jít o spojení kytarového soundu a přednatočených pásků. To už ale byla labutí píseň jak kapely tak Lise. Publikum přijalo projekt rozpačitě, což Lise naštvalo. A štvala ho i soudobá politická situace. Na jaře 1988 vzal kramle do Rakouska a poslední zprávy o něm byly někdy v roce 1989, které hovořily, že je snad v Kanadě.
Pozn.: bubeník Miloš Filař po devětaosmdesátém účinkoval v HC-industriálním souboru M.A.C. Of Mad.
Co se zachovalo do roku 1989:
Audio:
Dormozvon: „Studio ´87“ (1987)