(1985 - 1986 a ještě krátce v roce 1988)
Pražskou skupinu Divize MV („Divize Ministerstva Vnitra“) dal dohromady v březnu 1985 kytarista a zpěvák Pavel „Krýzl“ Krysl poté, co se rozešla kapela Duševní deprese Martina Zápalky, ve které předtím působil. Narychlo sehnal několik hudbou jen lehce poznamenaných dívek a během pár zkoušek s nimi nacvičil asi pět skladeb.
O měsíc později tedy mohl tento podivný band poprvé vyjet na androšskou akci a předvést svoji celkem syrovou hudbu. Jelikož měli Krysl i dívky celkem dobré vztahy s havlíčkobrodským undergroundem a jeho soubory Křečový Žíly a Gumovej Knedlík, bylo pochopitelné, že těch několik málo koncertů Divize MV proběhlo buď v HB v rámci akcí „Pod tou strážní věží“, nebo při společných výjezdech s lidmi okolo KŽ na venkov. Ten premiérový proběhl společně s výše zmíněnými soubory na baráčku u tety člena KŽ P. „Žvatly“ Novotného v dubnu 1985, v květnu si „krýzlovci“ a „žíly“ zahráli na undergroundové akci na vrchu Třemešek u Uničova, v červnu v Havlíčkově Brodě v lomu nad řekou Šlapankou (opět ještě KŽ a GK) a nakonec v létě znovu s KŽ v Lomničce u Hracholusk.
Divizi MV tvořilo duo Pavel „Krýzl“ Krysl (voc, g) a Andulka Tesárková (ds), přičemž doprovodné ječivé vokály obstarávaly tzv. „květinky“ - Maruška Tesárková a Kateřina „Káča“ Dvořáková, pozdější Kryslova manželka. Skupina tedy vystupovala bez stálého baskytaristy i když, pokud měl kdo chuť a k ruce basovku, nebyl problém se k „divizi“ připojit (v Třemešku např. Kryslův kolega z DDMZ, jinak bubeník Martin Zápalka, v lomu u HB např. bývalý člen sdružení Maama Josef „Pepino“ Frič).
Sound kapely stál jednoznačně na řvoucím Kryslovi a jeho křečovitém hoblování kytary. Bicí A. Tesárkové fungovaly vlastně jen jako doprovod. Výsledný zvuk Divize MV byl tak vlastně surově oholen až na samou hudební dřeň. Frontman skupiny navíc vypadal dobře i po vizuální stránce. Jeho „krausovsky“ zcela nepřítomně vytřeštěný zrak, zpola zakrytý dlouhým pačesem, a obličejové grimasy jakoby jednoznačně ukazovaly na diagnózu „šílenství v pokročilém stupni“. V kontextu s brutální hrou na kytaru, jež v jeho rukou spíše připomínala valchu a na konci koncertu pravěký kyj, se sedřenými prsty, z kterých pomalu odkapávala krev, a s „anti“ texty, jenž vyštěkával do mikrofonu, vyhlížel Krysl opravdu hodně démonicky. A tak vlastně skutečnost, že písničky jsou neumělé, rytmicky často mimo, a vlastně ani ne příliš secvičené, nehrála velkou roli. Ad texty: většinou se jednalo o opakovaně vyřvávaná hustá čtyřverší, buď dvojsmyslně nebo naplno poukazující na společenskou situaci, přičemž některá z nich byla vskutku vstupenkou do krimu (např. antihusákovské máš Hrad / jednou všichni se ti budou smát / máš Hrad / a seš svině!!)
Protože během zimy 1985-86 se několika odchody na vojnu poznamenaní broďáci nezmohli uspořádat už ani jednu podzemní akci, toto koncertní vakuum se přeneslo i na s nimi spřízněnou Divizi MV. P. Krysl se pak v březnu 1986 také odebral vykonat základní vojenskou službu a kapela v oné původní sestavě přestala existovat.
Po návratu z vojny v roce 1988 se Krysl snažil těleso v odlišné sestavě resuscitovat, ale zůstalo snad u jediného koncertu v jedné hospodě kdesi v Praze-Liboci.
Co se zachovalo do roku 1989:
Fotografie + němý 8mm film z akce „Pod tou strážní věží“ (Havlíčkův Brod) z června 1985 (1985, vlastní J. Wiche a P. Hrabalik)
Audio:
„Uničov 85“ (1985, Divize MV skladby „Nebylo co žrát“, „Husa“, „Venku leje“, „Máš Hrad“)