ČESKÁ TELEVIZE

TVŮRČÍ SKUPINA

DRDOVÁ - LADMAN


ROZHLÉDNI
SE,
ČLOVĚČE.

(námět na cyklus dokumentů o českých, moravských a slezských rozhlednách)










autoři:

Bedřich Ludvík a Jan Nouza

červen 1997











DESATERO DŮVODŮ PROČ TOČIT CYKLUS O ROZHLEDNÁCH:

 

  1. ROZHLEDNY jako možnost jak turisticky zatraktivnit i jiné části naší republiky než Prahu.
  2. ROZHLEDNY jako možnost přispět k propagaci a záchraně chátrajících unikátních staveb.
  3. ROZHLEDNY jako unikátní středoevropský fenomen. Jedině Česká republika a Německo se mohou pochlubit tak hustou sítí vyhlídkových objektů - v ostatních zemích jde o ojedinělé rarity(nejvyšší hora Maďarska či Dánska, Eifelova věž uprostřed Paříže, vyhlídková věž u Niagáry).
  4. ROZHLEDNY jako významný krajinotvorný prvek, zdobící vrcholy kopců a vytvářející orientační body.
  5. ROZHLEDNY jako výsledek činnosti spontánních místních hnutí (místní okrašlovací a turistické spolky) dokazující lásku místních lidí ke svému kraji, trvalé a viditelné důkazy občanských aktivit našich předků.
  6. ROZHLEDNY jako němí svědci úpadku posledních 40 let, kdy prošly obdobím nezájmu, zapomnění a dokonce i bourání - mimo jiné i proto, že většina z nich vděčí za svůj vznik německým spolkům.
  7. ROZHLEDNY jako projev ožívající občanské společnosti, lokálního patriotismu, který se projevuje nebývalým tempem přibývání nových či opravených staveb.
  8. ROZHLEDNY jako nepochopitelná a totální mezera v nabídce vlastivědných informací, která zapřičinila, že až dosud neexistuje žádná přehledná a vyčerpávající práce o historii a současnosti rozhleden na území Čech a Moravy ( Souhrná VHS kazeta či kniha by byla průkopnicky záslužným a o to více sledovaným činem).
  9. ROZHLEDNY jako produkt archetypální lidské potřeby stoupat výš, odlepit se od země, získat nadhled nad krajinou i nad svým životem
  10. ROZHLEDNY jako docela obyčejná pozvánka na nedělní vlastivědný rodinný výlet.

 


KONCEPCE
CYKLU:

Jako optimální jsme zvolili strukturu kombinovanou. Ve čtrnácti dílech nabízí vyčerpávajícím způsobem vše o Českých, Moravských a Slezských rozhlednách.




1. ROZHLEDNY A VYHLÍDKOVÉ STAVBY V ČECHÁCH A NA MORAVĚ.
Pohled na turistickou mapu Jizerských hor, Krušných hor, Šumavy s typickými červenými značkami rozhleden.
Zdůraznit že rozhledny jsou něčím, co je pro Českou a Moravskou krajinu typické (středoevropský rozhlednový fenomén)
Zdůraznit, že rozhledny se ve větší míře vyskytují pouze v Rakousku a Německu a v ostatních zemích a kontinentech jsou pouze ojedinělé (rozhledna v Loebau, na nejvyšších horách Maďarska, Dánka, ve Stokholmu, v Paříži, u Niagary)
Ukázat si co je vyhlídkové místo (skalní vyhlídka) a co je rozhledna - vyhlídková stavba vyvyšující se nad terénem vděčící za svůj vznik lidské činnosti
Ukázat si příklady různých typů rozhleden např. v okolí Prahy: dřevěná na Blaníku, cihlová na Dědu, železná na Petříně, betonová v Berouně, restaurace s věží na Kožové hoře.
Krátce zmínit kdo a kdy rozhledny stavěl:okrašlovací spolky, německé horské spolky, Klub českých turistů - Co z toho přežilo do dnešních dob?

 

 

 

2. MILNÍKY V HISTORII ROZHLEDEN:
Doba předrozhlednová /do roku 1800/ - strážní věže, signalizační věže
Doba feudální/od 1800/ - romantická ozdoba šlechtických parků:Minaret v Lednici, Gloriet v parku Krásný Dvůr, Kleť.
Doba vyměřovací /od 1830/ prvotním účelem stavby bylo pomoci při vyměřování Království Českého:Babylon u Mohelna, Děčínský Sněžník
Doba lázeňská /od 1870/ - lázeňská města budují pro své návštěvníky promenády a vyhlídky: Hamelika u Mar. Lázní, vyhlídka Karla IV v Karl. Varech
Doba turistická dřevěná od 1880/ rozhledny budují místní okrašlovací a turistické spolky- v první fázi z finančních důvodů především dřevěné (první stavby na Ještědu, v Českém Švýcarsku - prakticky žádná z nich se nedochovala, jedinou připomínkou zůstávají dobové pohlednice)
Doba turistická kamenná/od 1990/ - spolky již mají dost peněz na stavbu mnohdy honosných staveb (většina v Jizerských horách, na Šluknovsku, v Jeseníkách, Tábor)
Doba vyhlídkových objektů/od 1920/ snaha integrovat vyhlídkovou věž s víceúčelovým turistickým objektem (Dobrošov, Pancíř)
Doba úpadku/po roce 1945/ rozhledny ztrácejí své původní majitele, stojí na okraji zájmu, chátrají či jsou dokonce bourány. Nově postavených je minimum (Varhošť, Babí lom)
Doba renesance /po 1989/ záchrana rozhleden (Jedlová, Dymník,Špičák) a stavba nových rozhleden (Koráb, Kozákov, Háj).

 






3. OD SKALNÍCH VYHLÍDEK K ARCHITEKTONICKÝM DÍLÚM:
pokus o typologii rozhleden
upravené skalní vyhlídky (Hlavatice)
dřevěné trámové rozhledny (Smrk, Nasavrky, Třemšín)
kryté dřevěné rozhledny (Besedná, Hýlačky)
zděné rozhledny (cihlové - Frýdlant, kamenné - Černá studnice)
železné konstrukce (Petřín, Kozákov)
betonové konstrukce (Roudnice)
vyhlídkové objekty (Větruše)
víceúčelové stavby (vysílače - Žižkov, vodárny - Suchý vrch, meřičské věže - Melechov)









4. V KRAJINÁCH ROZHLEDEN I. - Jizerské hory:
kraj odkud z jedné rozhledny můžete spatřit až 5 jiných
historie nejznámějších - Štěpánka, Černá Studnice, Ještěd/?/

 

 

 





5. KRAJINÁCH ROZHLEDEN II - Děčínsko:
okres, kde v minulosti stál největší počet rozhleden
historie nejznámějších - Děčínský Sněžník, Jedlová, Tanečnice

 

 

 

 



6. V KRAJINÁCH ROZHLEDEN III. - Krušné hory:
rozhledny lemující Krušnohorský hřeben od Nakléřova až po Aš
historie nejznámějších - Klínovec, Komáří vížka, Nakléřov











 7. V KRAJINÁCH ROZHLEDEN IV - Západočeské lázně:

  • zdravotní procházky za dalekými rozhledy Karlovy Vary měly ve svém okolí až 6 rozhleden!
    historie nejznámějších -     Goethova vyhlídka, Hamelika, Salingburg








    •



    8. V KRAJINÁCH ROZHLEDEN V - Šumava:
    pohled do hlubokých Šumavských hvozdů, mnoho let zakázaných
    historie neznámějších - Kleť    , Libín, Javorník.

     

     

     






    9. V KRAJINÁCH ROZHLEDEN VI - Jeseníky a Beskydy
    oblast s nejvíce rozhlednami na Moravě
    historie nejznámějších - Praděd,     Zlatý Chlum, Háj








    10. ROZHLEDNOVÉ ZAJÍMAVOSTI I.:
    na území ČR bylo postaveno celkem na 300 rozhleden, z nich dnes stojí cca 120, cca 50 je běžně přístupných
    nejstarší rozhledna (Minaret 1802) horská rozhledna (Kleť 1825) nejmladší (Háj 1996)
    nejvýše položená rozhledna     (Klínovec) - nejníže (Roudnice)
    nejvyšší vyhlídková stavba (Petřín) - nejnižší (Semenec)
    nejsevernější (Tanečnice) - nejzápadnější (Háj u Aše), nejjižnější (?), nejvýchodnější (?)
    nejkrásnější mezi rozhlednami (Štěpánka,...)
    nejbizardnější rozhledna (Krásenský vr    ch)

     

     

    11. ROZHLEDNOVÉ ZAJÍMAVOSTI II.:
    Rozhledny postavené Kl    ubem Českých turistů (počet...) německými spolky (počet...), soukromé osoby(počet...)
    stavitelé a architekti (Pasovský, Jurkovič, Hemmerich)
    jména rozhleden ( nejvíce k poctě panovnické rodiny - 10 rozhleden pojmenovaných po Frant. Josefu I. Vždy kolem roku xxx8, manželka Alžběta, syn Rudolf, princezna Stefanie,...) jména podle význačných členů spolků (Kurz, Siml, Pasovský) ženská jména (Diana,Milenka, Rozálka)
    přejmenování rozhleden (Goetova vyhlídka 4x, Erbenova vyhlídka)
    rozhlednová dvojčata (Hýlačka,     Rozálka, Blaník) kopírování plánů (Goethova, Hermankogel...)
    říční vyhlídky (Labská,Ploučnická, Stráž Ohře)


    12. ROZHLEDNOVÉ ZAJÍMAVOSTI III.”
    postupně několik rozhleden na jediném místě - důkaz nezdolné vůle a aktivity našich předků (Ještěd, Proseč, Růžový vrch, Varhošť - 3x, Žalý,Bramberk,Svatobor - 2x)
    historické proměny vzhledu rozhleden (Hostýn, Háj)
    zajímavé kombinace: rozhledna+kaple (Mařský vrch, Křížový vrch), rozhledna+vodárna(Suchý vrch, Ostrava, Vysoké n. Jizerou). Rozhledna+památka (Mandava,Strážiště,Trutnov), rozhledna + triangulační bod (Cihelný vrch,Klucanina, Třemšín), rozhledna+ meteorologická stanice(Milešovka)
    výstavní rozhledny (Petřín, Brněnské výstaviště, Praha, Klatovy)
    putující rozhledny (Scheibenwarte, Pichlberh)
    hradní rozhledny (Hasištejn, Choustník) a rozhledny ve tvaru hradů a zřícenin (Liberec,Hamelika,Salingburg)
    rozhledna postavená z větrného mlýnu, hasičské cvičné věže a pod.

     






    13. ZAPOMENUTÉ A OHROŽENÉ STAVBY:
    připomenutí staveb o kterých veřejnost běžně neví (Planá, Kryry, Libníkovice)
    zapomenuté rozhledny vyžadující opravu a zájem veřejnosti (Zelená hora, Kohout, Tábor)
    lesk a bída městských rozhleden (Větruš, Letná, Varnsdorf, Jablonec)
    rozhledny kde se vede boj o jejich záchranu (Studenec, Slovanka)
    torza rozhleden ( Sokolov)
    rozhlednová archeologie (Nakleřov, Strážný vrch)



     



    14. NÁVRAT ROZHLEDEN:
    rozhledny postavené v 60. A 70. letech (Varhošť,Babí lom, Žaltman)
    nové rozhledny 90. Let (Koráb, Křemešník, Kozákov, Háj)
    nově zrekonstruované rozhledny (Jedlová, Dymník, Špičák, Chlum)
    plány na obnovu či stavbu nových rozhleden (Smrk, Besedná, Jarník)
    možnosti snadné výstavby rozhleden - spojit síly s telekomunikačními firmami
    projekty     rozhleden z rukou budoucích architektů (TU Liberec)



    K  ÚVAZE DRAMATURGOVI:

    15. JAK NÁS VIDÍ:

    16. MUŽ V POZADÍ:




    POZNÁMKY A NÁPADY:

    Využít možnosti porovnat současný stav (nově natočené záběry) s historickými záběry na pohlednicích.
    Natočit rozhovory s lidmi, kteří jsou nějak svázáni s děním okolo rozhleden: např. p.Krejčí (rozhledna Jedlová),majitelem některé soukromé rozhledny (Vlčí hora či Chlum) p...(znalec rozhleden v Jeseníkách), arch. Suchomel (děkan fakulty architektury o studentských projektech rozhleden)
    Použít archivní záběry otevírání rozhleden z 20. a 30. let a později. Současné zpravodajství (Chlum u Děčína, Háj u Šumperka ).

    Aby se zabránilo pohledovému stereotypu “rozhledna proti nebi” bylo by dobré, tam kde se v blízkosti rozhledny nachází letiště (Českolipský Špičák, Šumperský Háj, Kladenská Kožová hora) pořídit letecké záběry rozhleden. Dají se použít do úvodu, do dělících záběrů, pod globální textové úvahy i v závěru.




    K  REALIZACI:

    POZOR:!!! NIC NENÍ TAK ZÁVISLÉ NA POČASÍ A TUDÍŽ NIC SE TAK NEVZPÍRÁ DLOUHODOBĚJŠÍMU PLÁNOVÁNÍ JAKO NATÁČENÍ DOKUMENTÁRNÍHO CYKLU O ROZHLEDNÁCH. JE TŘEBA S TÍM POČÍTAT A PŘI VÝROBĚ TO NĚJAK ZOHLEDNIT.


    © Bedřich Ludvík Jan Nouza
    1998