Jízda

Pro jednoduchý příběh o tom, jak „dva chlapci potkali krásnou dívku“, potřeboval Jan Svěrák jen tři herce a jeden starý kabriolet. V českém dialogu s typickým americkým schématem (Bezstarostná jízda, Thelma a Louise) se však dvojice mladých mužů, Franta a Radek, nevydává na cestu k mexickým hranicím s policií v patách. Protože nemají technický průkaz na auto a protože takové cestování jim vyhovuje, vyhýbají se frekventovaným silnicím. Kamarádské potulování po jihočeských silničkách nabude nových rozměrů ve chvíli, kdy dvojice naloží do vozu hezkou a zvláštní dívku Aňu.

Jízda se místy mění v honičku s dívčiným žárlivým ctitelem v černém opelu: uvnitř kabrioletu zase přítomnost nevinně provokativní spolucestující vytváří napětí, jemuž podléhá především impulzivní Radek. Dívka své společníky vlastně zaplétá do ničivé hry, její konec nemůže být (v souladu s pravidly žánru) jiný než tragický.