Budování tvrze Bouda u Těchonína a osobnost generála Ludvíka Krejčího v období mobilizace v roce 1938.
Režie a scénář: Vít Mazánek.
Přiložte na ohně!

Období Mnichovské dohody a odevzdání pohraničí nacistickému Německu předcházelo odhodlání bránit se. Naše armáda nebyla ve třicátých letech na špatné úrovni, nicméně mnohonásobné přesile německé armády by v polních podmínkách jen stěží odolala. S rostoucím rizikem hitlerovského nacismu v Německu bylo jasné, že Československo bude jedním z cílů Hitlerovy expanzní politiky. Proto se tehdejší vláda odhodlala po vzoru Francouzů vybudovat komplexní obranu pohraničí formou opevnění.

Opevnění mělo daleko menší požadavky na personální obsazení armádou a umožňovalo i použití zbraní daleko větších bojových parametrů v místech, která jsou v náročném terénu. Výstavbu opevnění mělo na starosti Ředitelství opevňovacích prací a v čase všeobecné mobilizace ještě zdaleka nebyla výstavba dokončena. Některé objekty nebyly dokonce stavebně zahájeny vůbec. Dokončeno bylo 5 tvrzí a rozestavěny 4.

Jednou ze stavebně dokončených je tvrz Bouda u Těchonína. V květnu 1938, kdy probíhala výstavba tvrze, byla provizorně obsazena vojáky z 19. hraničářského pluku z Těchonína a ti zde setrvali až do postoupení pohraničí v říjnu 1938.

Významnou historickou osobností předválečného Československa je postava armádního generála Ludvíka Krejčího, který prosadil v září 1938 u prezidenta Beneše všeobecnou mobilizaci. Dokudrama rámují unikátní osobní vzpomínky generálovy dcery, paní Marie Žižkové, a jsou umocněny hranými rekonstrukcemi z výstavby tvrze a rostoucího napětí v předválečném pohraničí.

Napište nám