Jak zachránit Benátky

Město se doslova drolí pod rukama, největším nepřítelem Benátek je sůl. Vědci a inženýři vyvíjejí nová řešení, aby město ochránili před stoupající hladinou moře. Cestu vidí od spojenectví s přírodou až po ochranný protizáplavový systém za mnoho miliard euro, průkopnický projekt, který má zachránit Benátky před dalším zaplavením. Mohou uspět a ochránit toto starobylé město s bohatými tradicemi, uměním a kulturou? Ale to, čím je město asi nejproslulejší, je voda. Lidé i zboží se v gondolách a dalších lodích převáží po vodě sítí kanálů. Tyto vodní cesty propojují město s mělkou přílivovou lagunou o rozloze téměř 550 kilometrů čtverečních. Tento přírodní přístav je od Jaderského moře oddělen řadou výběžků a ostrůvků, které ho chrání. Lodě mohou do laguny vplouvat a z ní vyplouvat pouze úzkými průlivy. V průběhu staletí Benátčané zpevnili tyto přírodní zábrany pomocí vlnolamů a hrází, v období klimatické změny ale tato ochranná opatření již nejsou dostatečná. Benátky pravidelně sužují náhlé záplavy, kterým se říká Acqua Alta, česky vysoká voda, způsobené tím, jak se mořská voda valí skrz zátoky. V takových situacích může voda během pár hodin zaplavit víc než tři čtvrtiny města a v nejníže položených oblastech může být její hladina skoro metr vysoko. Za celé dvacáté století bylo jen devět takových extrémních záplav. Za pouhá dvě desetiletí století jednadvacátého zasáhly podobné záplavy Benátky již šestnáctkrát.