Lesní žal
Děti z Vysočiny teskní po lese. Ještě nedávno husté, svěží lesy na Vysočině se mění ve vyprahlé paseky zbrázděné kolejemi po těžkých strojích. I malé děti tu ještě mají v paměti, jak si chodily hrát do lesa, větší vzpomínají na lesní tábory a další na to, jak s rodiči jezdili do lesa na výlety. Jak prožívají odlesňování krajiny ve svém bezprostředním okolí? Jak vidí budoucnost lesů, ale i svou a svých vlastních dětí? Budou mít ještě někdy šanci trávit čas v lese? V čem spatřují příčinu devastace krajiny a jak se s ní vyrovnávají? A vidí nějaký způsob, jak by samy mohly lesům pomoci?
Na tyto a mnohé další otázky hledala odpověď environmentalistka Barbora Klocová v rámci studie ve spolupráci se vzdělávacím centrem Chaloupky a s environmentálním psychologem Janem Krajhanzlem z Masarykovy univerzity. Na kameru natočila celkem 31 osobních rozhovorů s dětmi a dospívajícími z Vysočiny ve věku 8 až 18 let. Z rozhovorů vyplývá, že masový ústup lesů děti citelně poznamenává. Skoro u všech dětí, které pocházely ze základních škol v Kamenici, Moravských Budějovicích, Brtnici a z gymnázia Jihlava, se autorka setkala se smutkem a steskem, u některých až s pocitem bezmoci nebo beznaděje.
Způsoby, jimiž se děti a dospívající vyrovnávají s tímto lesním žalem, se různí. Někteří se snaží takové myšlenky vytěsnit, utíkají do virtuálního světa počítačů a her. Jiní nacházejí útěchu v pomoci přírodě. Stav lesů chtějí aktivně zlepšit sázením a setím stromků. A právě to jim umožňuje projekt ekocentra Chaloupky Školní les. Kousek pozemku, o který se jeho majitel nestíhá starat, je věnován škole. Děti se v něm učí o přírodních procesech, biologii lesa, pozorují, jakými cestami se příroda vyrovnává s kůrovcovou kalamitou, a v neposlední řadě je zde právě proto, aby se s celou situací mohly děti vyrovnat a neztrácely naději.
V dokumentu vystupuje i pár dospělých, mezi kterými je například ředitel Chaloupek Martin Kříž. Vypráví, jak celý nápad školního lesa vznikl, jaké možnosti do výuky přináší, a proč je důležité vyvézt žáky z lavic ven do světa. Dokumentární film, který z těchto rozhovorů vznikl, umožní divákům nahlédnout do zdevastované krajiny a do duší místních dětí a poodhalit jejich názory na to, co se u nás s lesy děje. Hlavně ale nabízí naději, že ještě není pozdě na záchranu.
