Kapitoly ze života spisovatele Josefa Škvoreckého, který se vrací na místa nezapomenutelně zvěčněná v jeho románech.
Režie J. Věrčák.

Josef Škvorecký (27. září 1924 Náchod – 3. ledna 2012 Toronto) byl český spisovatel, esejista, překladatel a exilový nakladatel. Spolu s manželkou Zdenou Salivarovou zakladatel exilového nakladatelství Sixty Eight Publishers v Torontu. Patří k nejvýznamnějším českým poválečným prozaikům. Poté, co v roce 1959 vydal román Zbabělci, musel odejít z časopisu Světová literatura. V lednu 1969 odjel do USA, kde nejprve přednášel na Cornell University v Ithace (New York), v létě absolvoval stipendijní pobyt v Berkeley (Kalifornie). Téhož roku byla v nakladatelství Československý spisovatel zastavena výroba další knihy Tankový prapor. Škvorecký se rozhodl v zahraničí zůstat. Od podzimu 1969 vedl na Toronto University kurs současného českého divadla a filmu a na anglistice kurzy anglické a americké literatury; od roku 1970 i kurzy tvůrčího psaní. Roku 1971 byl jmenován mimořádným, 1975 řádným profesorem. Od roku 1972 až po odchod do důchodu v roce 1990 Škvorecký vyučoval také dějiny a teorii filmu na Graduate Centre for Study of Drama Torontské univerzity. Založení nakladatelství v roce 1971 byl nesmírně významný počin. Díky tomu neztratila československá literatura kontinuitu. V Kanadě vydávali knihy autorů, kteří doma byli zakázaní (do roku 1993 to bylo 227 titulů). Při prvním návratu do Československa (1990) byl vyznamenán Řádem Bílého lva. Škvoreckého dílo je překládáno do mnoha jazyků.

Dokument z roku 1992 zachycuje Josefa Škvoreckého v prostředí, v němž prožil své dětství, školní léta a začátky učitelování. Další část vyprávění se odehrává v kostele, v Čihošti, kde se setkává s obyvateli a příbuznou pátera Toufara. Závěrem J. Škvorecký navštíví tankodrom v Milovicích, kde si u PTP odbýval vojenskou službu, a kde vznikl podklad k románu Tankový prapor.

Napište nám