Linka 1212

Záznam chatu ze středy 15. dubna 2020

Katarzyna Sochaczova: „Dobrý den, jsem samoživitelka a bojím se, co by se stalo s malou, kdybych musela do nemocnice. Toho se bojím nejvíc. Prosím, co by se stalo? Děkuji za odpověď“

Zuzana Čepelíková: „Dobrý den přeji, určitě jednou z prvních věcí je orientace v možných řešeních. Existují zařízení např. Střediska okamžité pomoci, která jsou připravená pomoci právě v těchto situacích. Též některé rodiny domlouvají péči s příbuznými nebo přáteli pro tento výjimečný stav. Moc Vám přeji, at tyto postupy nemusíte využít.“

Monika Walterová: „Dobrý večer páni doktorko, chtěla bych se zeptat. Jak se zbavit strachu z koronaviru v případě astmatu? Nebo jak to alespoň ovlivnit. Děkuji. Monika Walterová“

Zuzana Čepelíková: „Dobrý den, jedna věc je mít vše pod kontrolou a druhá věc je posilovat důvěru ve svoji vlastní imunitu. Někdy pomáhá lidem rozdělit tyto dvě obtíže. Na jedné straně je astma, se kterým umí člověk zacházet svým individuálním způsobem a na druhé je strach z nemoci. Pokud by přišly příznaky a jedinec šel na testování, je dobré se sebou zacházet preventivně a opečovávat své příznaky. Když nás bolí v krku, můžeme zůstat v teple, vyspat se, zvýšit přísun vitamínů. Na strach pomáhá jednak přijmout, že v těchto situacích je přirozenou reakcí, a také při zaplavujícím pocitu se pokusit odvádět pozornost jinam. Dávat si otázku, co mi pomáhá, abych mohl důvěřovat, že všechny věci mají začátek a konec a co mi pomohlo v jiných situacích zvládnout strach či nejistotu? Přeji dobrou cestu do klidu.“

Lubomír Neveklo: „Dobrý večer, četl jsem, že se během uplynulých "kovidových" týdnů zvýšilo procento domácího násilí. Co můžete poradit třeba dítěti, které je mu vystaveno, a musí být doma zavřené s rodiči?“

Zuzana Čepelíková: „Dobrý den přeji, to jsou opravdu smutné stránky daného času a zároveň je nutné mít na paměti, že stejně jako v jiné době existují Linky bezpečí pro děti, které reagují zřízením chatů, aby děti v této situaci izolace mohly dostat podporu a orientaci.“

Kateřina: „Jak prosím nejlépe čelit přetížení ....všichni doma, práce doma, děti a jejich úkoly a požadavky...stále se mi nedaří vytvořit uspokojivý stav. Děkuji“

Zuzana Čepelíková: „Dobrý večer, tento stav zažívá mnoho dospělých lidí i dětí. Ze dne se nám stal jeden velký, nekončící úkol. Pojďme si položit otázku, co nám v běžném životě dává pocit dokončené práce? Někdy jsou to pouze přechody z práce domů a zpět. Dobrý režim podporuje především změna střídání podnětů, abychom mohli cítit živost a barevnost nejrůznějších emocí - od smutku, strachu, vzteku po radost, vášeň, zaujetí, zvědavost...Přeji dobré objevování.“

Katyrzyna Sochaczová: „Snažila jsem se dovolat na linky pomoci s mým dotazem, ale nikde mi nic konkrétního neodpověděli. Rodinu nemám, jsme opravdu samé.“

Zuzana Čepelíková: „Dobrý den přeji, přestože izolace nemusí znamenat samotu, u mnoha lidí bez širšího sociálního zázemí vyžaduje v sobě objevit kreativní způsoby, jak zůstat naplněn a rozvíjet dané potřeby. Ráda bych vás podpořila se konkrétněji zeptat na linkách, někdy to intervenistům pomůže porozumět (emocím a tématům) a zažít hlubší propojení a dobrý kontakt. Někdy v těchto chvílích jde vedle informací o hlubší lidské sdílení. Moc Vám jej přeji.“

Stella: „Dobry vecer, jak prosim podporit tym pracovniku v socialnich sluzbach pracujicich se seniory, je to pro ne narocne, edukuji seniory k noseni rousek, udrzovani odstupu pri chuzi po chodbe, vyplneni casu, sami se ale nemohou sejit na vic jak 10 minut, nesmi sundat rousku takze zadne spolecne kafe, v jidelne sedi po jedne, cekaji podporu od vedeni, ale to spise jen hlida, zda vse dodrzuji a kdyz ne, je na spadnuti vytka. Jsme pecujici o rizikovou skupinu, ale stres je velky. Dekuji. Stella.“

Zuzana Čepelíková: „Vážená Stello, stres a strach je přirozený. V těchto chvílích nejistot může někomu pomoci spojit se svoji důležitou hodnotou, např. vzdálenost je ohleduplnost a péče jeden o druhého. Když vnímám vaši otázku, objevuje se mi obraz lidí, kteří místo společné snídaně spolu zpívají. Ráda bych Vás jako tým podpořila v nacházení vlastních cest blízkosti srdce i v situaci ochrany jeden druhého.“

Helena: „Dobry vecer, citim, ze manzel je pod obrovskym tlakem kvuli moznosti ztraty prace a vazne nemoci v rodine. Nedava to najevo. Jak mu pomoci i jinak mimo ramec bezne podpory v rodine v dobe pandemie.“

Zuzana Čepelíková: „Dobrý večer přeji, když život neplyne podle našich představ a vnímáme ohrožení, může to být velkým zdrojem stresu. Je hezké vidět, jak jste vnímavá k manželovi a znáte jeho reakce, i když je v tichu, něco důležitého se v něm děje. Někdy nejmenší kroky jsou nejdůležitější, je to podobné jako když nám někdo zemře. Lidé se ptají, jak mohu druhého podpořit? Na místě je se zeptat, co mu pomáhá. Někdo potřebuje začít otevřeně mluvit o svých potřebách. někdo být v objetí a někdo pomoci odvést pozornost nebo dodat naději.“

Emily: „Dobrý večer, paní doktorko. Mám dotaz na způsoby, jak se zbavit vnitřního napětí , stresu. Vzbudim se ve 4 rano a už neusnu. Současná situace mě stresuje. Mám lexaurin, ale bojím se, abych si na nej nezvykla.“

Zuzana Čepelíková: „Dobrý večer, mrzí mě, že zažíváte tolik napětí. Obecně platí, jak efektivně podpořit vlastní odolnost pro zvládání stresu je podívat se, co nám pomáhalo v jiných situacích, naše tělo má paměť a prošli jsme mnoho stresů a úzkostí a co můžeme použít nyní? Nervový systém do rovnováhy podporuje blízkost druhých lidí, práce s dechem, pro někoho jsou užitečné meditační techniky. Mým klientům dobře funguje, že se úzkost dá rychle zpracovat v pohybu. Již babičky říkaly: "Není Ti dobře, vezmi si koště..." V naší aplikaci to znamená, pokud si všimnu známek stresu, ihned se mohu zatřást, udělat dřep, nadechnout se, pomalu vydechnout....Na internetu je mnoho článků a videí, kde lze získat k tomuto tématu zajímavou inspiraci.“

Tereza Nová: „Dobrý večer,paní doktorko, jak prosím udržet adekvátní kontakt dcery se školou - je v 8 třídě a postupně se dostává do prázdninového módu a stále více se vytrácí zodpovědnost k plnění požadavků. Což v běžné docházce nebylo. Pokud nabídnu dopomoc, odmítá. Jak jí vysvětlit že se bojím o závěrečné známky, které jsou důležité. A ráda bych aby to skoro půlroční "volno" nepromarnila. Děkuji Vám a přeji hodně sil.“

Zuzana Čepelíková: „Dobrý večer, otázkou někdy může být, jak převést vnější kontrolu do vnitřní motivace. Abychom mohli s dětmi začít hledat řešení, prvním krokem je, jak podpořit vzájemný vztah, aby dítě bylo ochotné mluvit o i těchto tématech. Děti mají zážitek toku povinností a žádných zisků, zažívají frustraci přátelských vztahů a pohybu. Někdy to, co chybí, může být dobrým řešením, jak oživit naše dítě a tvořit společné plány. Jeden tatínek mi dal odpověď, on by si jen hrál na pc. Možná 20 min. hraní na pc. s ním může zvýšit ochotu pak pracovat na povinnostech. Někdy též rodičům funguje spolupráce školy a učení se jinými metodami (např. zajímavosti zeměpisu na youtube apod.). V neposlední řadě dceři otevřeně říci o vlastním strachu ze školy a dotazování, co je pro ni na této situaci nejtěžší, a jak by potřebovala podpořit? Moc držím palce nám všem studentům, rodičům i učitelům. Je to nová situace a všichni se učíme za běhu tvořivá řešení, chybovat a rozhodovat se pro lepší kroky.“

Jiří: „Dobrý večer, mám dotaz, a to jakým způsobem se mám ochránit, neboť jsem v t.zv. rizikové skupině - 65 let astmatik, Moje manželka musí chodit do práce a mám tedy logicky zvýšenou obavu z nákazy Covid 19. Děkuji Vám za odpověď.“

Zuzana Čepelíková: „Dobrý večer, jednou z věcí je se chránit dodržováním obecných zásad (nošení roušek, mytí rukou, udržováním vzdáleností). Na místě je též chránit sebe před přílišným sledováním informací, které v nás mohou podporovat strach a udržovat pocit ohrožení nebo nejistoty. Velkým zdrojem může být prožívání radosti, používání humoru, vitamíny, péče o svoji tělesnou i fyzickou stabilitu, protože to podporuje imunitní systém. A důležitým bodem je důvěra ve své tělo, které již prošlo různou zátěží a zvládlo ji dobrým způsobem. Srdečně ZČ“

Daniel: „Vážená paní Čepelíková, sledoval jsem pořad 1212 a samozřejmě i další pořady o Covid-19, ale bohužel nikde nezaznělo, že ... pokud si lidé vezmou u vstupu do obchodu jednorázové rukavice, tak před výběrem pečiva je nutné si je vyměnit! Lidé žijí v tom, že mají rukavice na rukou, ale drží madla vozíků, sahají na produkty v regálech a s těmi samými pak vybírají nebalené pečivo... Můžete prosím apelovat na moderátory pořadů, aby toto zmínili (případně častěji zmi%novali)? Už nekolikrát jsem byl tohoto svědkem. Děkuji velice, s přáním hodně štěstí Daniel“

Zuzana Čepelíková: „Dobrý večer, děkuji za tento dotaz.... souhlasím. Minimálně vy sám jste nyní podpořil svoji připomínkou vědomí této skutečnosti.“

Zuzana: „Dobrý večer, moje pětiletá dcera už měsíc nebyla ve školce a začíná být hodně vzteklá. Doma nám doslova "dělá scény", křičí na nás, vynucuje si pozornost, vidíme, že je v nepohodě. Snažíme se s ní dělat úkoly z pracovních sešitů, skypujeme s prarodiči a dalšími příbuznými, každý den chodíme na hodinu ven, často na koloběžku. Dá se udělat víc? Děkuju a ať se Vám vše daří!“

Zuzana Čepelíková: „Dobrý večer, vše co děláte, jsou moc dobré kroky. Jeden prvek, co mne napadá jako inspirace k pětiletému dítěti je otevřeně mluvit o situaci, pomoci ji pojmenovávat ve hře, co je pro ni jinak, co ji schází, co si užívá atd. Někdy pojmenovávat pocity a situace může umožnit lépe snášet změnu, protože se v ní děťátko může lépe orientovat. A též mít na paměti, že děti jsou malé radary na emoční svět kolem, takže do jisté míry je to normální situace na změnu života, která nás postihla. Je to nárok na novou blízkost, rytmus našich životů, změnu prostředí apod. a do určité míry jsou dané reakce normální v nestandardní situaci.“

Zuzana: „Podakovanie : v mene odbornej obce dakujeme pani doktorke za jej vklad a vysoko odborne a hlboky ludske nahrate videa na aktualnu temu, dakujeme velmi pekne a prajeme pevne zdravie a pohodu☺“

Zuzana Čepelíková: „Dobrý večer, moc ráda opětovávám přání pevného zdraví a děkuji za milou zprávu.“

Dušan: „Dobrý den, jsem psychicky nemocný člověk (32 let), lečím se přes 10 let na psychiatrii, jsem bez zaměstnání (skoro 2 roky), bez zájmů. Někdy jsem O.K, jindy mám záchvaty. Tato mimořádná situace mě opravdu už nebaví a hlavně zatěžuje (více jím, více hádek a výčitek s rodiči, nespavost, hodně brečím, více špatných zpráv na netu, atd.). Nikdo mě v rodině bohužel nepodpoří. Už nevím co dál dělat!!! Nejraději bych umřel.“

Zuzana Čepelíková: „Dobrý večer přeji, pro lidi, kteří trpí onemocněním, jsou na podporu kliničtí psychologové v rámci své linky, aby poskytli podporu v této situaci . Zavolejte co nejdříve. např. na Lince 1212 Vás mohou nasměrovat pro dané kontakty. Děkuji za sdílení a přeji dobré nalezení rovnováhy. Loučím se v rámci chatu s ostatními a děkuji za dotazy.“

Radka Malá: „Dobrý den, potřebovala bych poradit, jak správně komunikovat o koronaviru s malým dítětem. Dvouletý syn nesnese roušku a pak nechápe, proč nemůže na hřiště a za babičkou. Jsem velice unavená a ve stresu, syn to samozřejmě cítí. Jak mu mohu pomoci? Velice děkuji. Malá“

Zuzana Čepelíková: „Dobrý večer, dvouletým dětem se situace vysvětluje pohádku a hrou. Italští kolegové vytvořili milou pohádku o koronastrašidýlku, které skáče na odkryté tváře, prsty v nose a pusince, a opravdu nemá rád mýdlo a nehraje rád na schovávanou, když nevidí dětem do obličeje. Můžete si vytvořit vlastní pohádku dle toho, čeho se chlapeček obává a kde potřebuje porozumění. Děkuji, a nyní se opravdu loučím.Klidný večer. Zč“