Ikonické představení Divadla Na zábradlí v Praze podle románu F. M. Dostojevského.
Režie: Pavel Háša. Scénář: Evald Schorm. Hrají: Vlastimil Bedrna, Karel Heřmánek, Jiří Bartoška, Pavel Zedníček a další.

Dramatizaci Dostojevského románu vytvořil filmový a divadelní režisér Evald Schorm v polovině 70. let minulého století. Poté, co po šedesátých letech nuceně skončila jedinečná éra režiséra Jana Grossmana, vzniklo v době nejtužší normalizace další významné období Divadla Na zábradlí, které výrazně ovlivnil svým příchodem v roce 1976 právě Evald Schorm. Režisér, kterému bylo znemožněno věnovat se filmu, se z oblastních divadel vrátil do Prahy. Obklopil se tehdy řadou začínajících, mladých, talentovaných, dnes slavných herců a vytvořil řadu nezapomenutelných inscenací.

Jednou z nejvýznamnějších jsou Bratři Karamazovi. Režisér si ke spolupráci vybral herce K. Heřmánka (Dimitrij), J. Bartošku (Ivan), P. Zedníčka (Aljoša), L. Mrkvičku (Smerďakov), J. Preissovou (Grušenka) a L. Geprtovou (Kateřina). Životní roli dostal v tomto představení kabaretní herec, komik Vlastimil Bedrna jako otec Karamazov a ďábel v jednom. Otcovražda je zřejmá, jen není jasné, který ze čtyř bratrů vraždil. Kriminální linie, filozofické myšlenky o životě bez boha a hodnot, o tom, jak si nejbližší ubližují, o jizvách, které zůstávají, o smyslu bytí... vše a ještě víc je v příběhu lásky Míti ke Grušence, nenávisti Míti k otci, lásce Ivana ke Kátě, Aljošově všeobjímajícím pochopení, Smerďakovově frustraci.

Představení mělo premiéru v roce 1979 v Divadle Na zábradlí a Československou televizí bylo zaznamenáno o dva roky později. Stalo se inspirací například pro Dejvické divadlo, které využilo Schormovy dramatizace rozsáhlého románu ve své inscenaci (premiéra v roce 2000).

Tentokrát divadelní záznam uvádíme u smutné příležitosti nedávného tragického úmrtí skvělého představitele Míti, herce Karla Heřmánka (*17. 10. 1947 – †24. 8. 2024).

Napište nám