Stanice Vltava
Rozhlasová stanice šířící prookupační propagandu - Vltava, která vysílala od rána 21. srpna z prostoru Drážďan, byla připravována už od července 1968, kdy byli pro práci v redakci získáváni první českoslovenští občané. To se ovšem příliš nedařilo a tak bylo vysílání Vltavy poznamenaná především špatnou češtinou a slovenštinou, a stanice byla terčem mnoha vtipů, nicméně starším posluchačům neblaze připomínala nacistické rozhlasové vysílání.
Podle svědectví Antona Tallyho, který pracoval pro vysílačku Vltava jako překladatel, korektor a hlasatel ve slovenském jazyce od 19. srpna 1968, citovaném ve studii Okupační propaganda na československém území po 21. srpnu 1968 historika Petra Blažka, zde působili jako překladatelé z němčiny do slovenštiny a češtiny především občané NDR, kteří dříve studovali v Československu. Podklady pro vysílání dostávali z ÚV SED a z Ministerstva pro Státní bezpečnost. Redakce podle tohoto svědectví sídlila v komplexu budov východoberlínského rozhlasu, kde se program nahrával na magnetofonové pásky. Do Drážďan, odkud se vysílalo do éteru, se přenášel kabelem.
Ačkoliv v paměti zůstává zejména vysílání drážďanské stanice Vltava, ve skutečnosti se v éteru objevila řada dalších rozhlasových vysílaček, uvádí Blažek. V Bratislavě například vysílala bez většího ohlasu několik dní stanice Družba, kterou obsluhovali sovětští političtí důstojníci. Nepoměrně významnější bylo české a slovenské vysílání z maďarského a polského území. Z Polské lidové republiky se od 24. srpna do konce září 1968 vysílal celodenní rozhlasový program v českém jazyce na krátkých, středních i dlouhých vlnách (od 1. října 1968 se vysílání omezilo na krátké a dlouhé vlny a vysílalo se již pouze tři hodiny denně).
Televizní studio v Katovicích připravovalo zvláštní program, určený pro příslušníky polské menšiny na Těšínsku.