Průběh zasedání předsednictva ÚV KSČ 20. a 21. srpna 1968
Jednání předsednictva a sekretariátu ÚV KSČ zahájil Alexander Dubček kolem 14. hodiny. I přes snahu promoskevské skupiny zasedání narušit, změnit jeho program, vyvolat hlasování proti Dubčekovi a vyvolat krizi, která by vedla k „pozvání“ cizích vojsk, byly projednávány body tak, jak byly naplánovány.
Když kolem 20. hodiny diskuze k sjezdovým materiálům skončila, navrhl Dubček zasedání přerušit a odložit jej na příští den. S tím nesouhlasila protireformní frakce a vynutila si další jednání. V jeho průběhu přišla zpráva od ministra obrany Martina Dzúra o začátku invaze. Po ukončení rozhovoru s Dzúrem (zhruba ve 23.40 hodin), přerušil Oldřich Černík jednání předsednictva ÚV KSČ slovy: „Vojska pěti stran Varšavské smlouvy překročila hranice naší republiky a obsazují nás“. Většinu přítomných tato zpráva šokovala. Biľak, Indra, Kolder, Švestka a další byli překvapení brzkým zahájením intervence (důvodem byla ta skutečnost, že v této chvíli ještě nebyli schopni převzít moc nad zemí, jelikož se jim doposud nepodařilo získat většinu ústředního výboru).
Poté se ujal slova Dubček a prohlásil, že to, co se děje se stalo bez vědomí předsedy vlády, předsedy Národního shromáždění, prezidenta republiky i prvního tajemníka ÚV KSČ. V následujících minutách se přítomní rozdělili na dvě části a začala diskuze, ve které zazněla tvrdá slova o zradě, pošetilosti, zbytečnosti či rezignaci. Po krátkém vzpamatování nařídil Dubček v zasedání pokračovat. Úvahy o rezignacích zamítl. „Jsme ve funkcích, nikdo nás neodvolal a tak se musíme poradit co dále.“ Zmínil se také o varujícím dopise politbyra ÚV KSSS, který obdržel 19. srpna po 22.00 hodině od sovětského velvyslance Červoněnka. Dopis přečetl, zkritizoval jej a prohlásil, že jakkoliv nesignalizoval možnost intervence. Následně nechal povolat prezidenta republiky, ministra národní obrany a ministra vnitra.
V okamžiku, kdy prezident Svoboda a minstr vnitra Josef Pavel dorazili, pokračovalo se v jednání. Černík sdělil Svobodovi, co mu bylo řečeno od plukovníka Hoška a Dzúra. Poté se slova ujal prezident: „O půl dvanácté mně volal sovětský velvyslanec Červoněnko a sdělil mi, že má příkaz z Moskvy, aby mě navštívil a sdělil důležitou zprávu. Než jsem se oblékl, už tam byl v doprovodu sovětského důstojníka a se styčným důstojníkem MV. Sdělil mi, že do 6 hodin ráno bude ČSSR obsazena sovětskými vojsky. Ujistil, že to nebude déle, než bude zajištěna bezpečnost proti kontrarevoluci. Řekl jsem, že jsem věřil, že jsem byl hluboce přesvědčen, že všechno společně vyřídíme bez vojska, a že toto je pro nás překvapením. Že to nevítáme – a nikdo z nás to nebude žádat – s radostí, protože jsme o to nežádali“. Zdůraznil, že jde především o národ a že se musí udělat vše proto, aby nedošlo ke krveprolití.
Po krátkém odmlčení vystoupil Smrkovský s otázkou: „Co řekneme národu?“ Dubček navrhl sepsat direktivu, kterou by vydala vláda prostřednictvím Černíka a tím zabránila falešným a nepravdivým zprávám, jenž by se mohly dostat do sdělovacích prostředků. Rozvinula se diskuze o sepsání prohlášení a jeho podobě. Sepsáním byli pověřeni Václav Slavík, Čestmír Císař a Zdeněk Mlynář. Proti některým formulacím vystupovali především Biľak s Kolderem, argumentovali například tím, že by určitá slova mohla vyvolat nepřátelství (nejspíš také proto, že hráli o čas). Nakonec rozhodlo hlasování. „Pro navrženou formulaci [jsou] s. Dubček, s. Černík, s. Smrkovský, s. Barbírek, s. Kriegel, s. Piller, s. Špaček. Proti [jsou] s. Biľak, s. Kolder; souhlasí s obsahem, jsou za změnu formulace pro zveřejnění s. Rigo, a. Švestka.“ Po schválení bylo prohlášení odesláno faxem na krajské a okresní výbory KSČ v českých zemích, do Bratislavy ÚV KSS a zpřístupněno sdělovacím prostředkům.
Ve dvě hodiny ráno přišel do budovy ÚV KSČ Bohumil Šimon (vedoucí tajemník Městského výboru KSČ v Praze). Dubčekovi navrhl:
- Svolat okamžitě poradu delegátů zvolených na XIV. mimořádný sjezd.
- Připravit generální stávku.
- Připravit provolání komunistickým stranám celého světa.
Poté bylo zasedání předsednictva ukončeno. Kolder, Biľak a Indra odjeli na sovětské velvyslanectví, Švestka do redakce Rudého práva, Piller do Středočeského kraje na Krajský výbor KSČ a Černík na schůzi předsednictva vlády. Dubček, Kriegel, Smrkovský, Špaček, Mlynář, Slavík, Sádovský a Šimon zůstali v zasedací místnosti, ostatní v kanceláři.