SlovníčekChmel
Chmel je tím, co pivu dává jeho nezaměnitelnou chuť. Sládci s ním vždycky šetřili jako se šafránem, na výrobu jednoho piva připadají pouhé tři chmelové šištičky.
Chmel neslouží jenom k ochucení piva, je to bylina pro pivo důležitá. Takovéto stoupnutí piva do hlavy po prvním napití je dáno právě účinky chmele, nikoliv alkoholem. Tomu rozuměli už staří Čechové a o člověku dobře pivem napojeném neříkali, že je nasladěn, ale že je nachmelen.
Chmel je jen jednou z bylin, kterými se pivo v dávných časech dochucovalo. Důkazy jsou i v lidové poezii. Pijme pivo s bobkem, jezme bedrník. Ale chmel byl známý odpradávna a postupně převládl. První zmínka o chmelu k ochucení piva je údajně v listině franckého krále Pipina Krátkého z roku 768. Jiní říkají, že chmel užívali jako první staří Slované. Jisté je, že u nás byl chmel pěstován v klášterech už v 11. století.
Karel IV. si byl vědom mimořádné kvality českého chmele a zakázal vývoz české chmelové sadby do zahraničí prý dokonce pod trestem smrti. Řez chmele na chmelnicích směli podle jeho nařízení provádět jen zvláště vyškolení pracovníci. Český chmel byl natolik kvalitní a žádaný, že se od počátku objevovaly snahy ho falšovat. Proto už v 16.století se začal známkovat – opatřovat pečetí a potvrzením o původu. A Marie Terezie o tom vydala obecně platný patent. Ten vzácný český chmel, o který jde, se jmenuje žatecký poloraný červeňák. Byl vyšlechtěn u nás a nejvíc se o to zasloužil Karel Osvald. Poloraný červeňák je chráněn Evropskou unií jako Žatecký chmel a je žádaný po celém světě.
Chmel se už od starověku užíval jako léčivá rostlina, a to vnitřně i zevně. Když se podá vnitřně, uklidňuje a podporuje trávení. Obsahuje prý také látky podobné ženským pohlavním hormonům. Tím napomáhá u žen regulovat menstruační cyklus a u mužů tlumí – stejně jako pivo – pohlavní pud. Podaný zevně má dezinfekční účinky. Může se tedy kloktat při bolestech v krku nebo přikládat v obkladech na špatně se hojící rány.
Obvykle se říká, že se chmelu daří tam, kde je červená půda – permská červenka, ale dobře roste a plodí i na bělavých opukových půdách.
Chmel potřebuje při popínání podporu, proto se na chmelnicích stavějí konstrukce. Dřevěné sloupy provázané drátem jsou ukotvené do země a každý rok ve výšce asi 6 metrů se na ně navazují vodící drátky. Tomu se říká chmelové drátkování. Konstrukce vydrží asi 20 let. Pak se musí postavit úplně nová. Po očesání se chmelové šištice třídí a suší v sušárnách chmele, které bývají často dominantami chmelařských obcí.