Chat

Lucie Kolaříková
Vnitřní zklidnění a pozitivní neuroplasticita
Záznam chatu ze čtvrtka 4. listopadu 2021
denmark: „Co je podle Vás vnitřní zklidnění?“
Lucie Kolaříková: „Například pocit, že se cítíme dobře, uvolněně, nejsme ovládáni myslí,strachem a starostmi.“
ANTICYKLON: „Můžou vnitřní zklidnění a pozitivní neuroplasticita hrát nějakou roli u psychiatricky nemocných?“
Lucie Kolaříková: „Můžou vést ke zjemnění a zklidnění symptomů, ale je třeba provázet individuálně a s opatrností. Každý nervový systém je jiný a u psychiatrických pacientů může být náchylný k většímu stresu. Uvolnění v příliš velké míře pak do takového vnitřního systému vnést paradoxně více stresu.Proto individuálně :)“
denmark: „Co je podle Vás pozitivní neuroplasticita?“
Lucie Kolaříková: „Plasicita = tvárnost mozku Mozek se celý život učí, tzn. tvoří, upevňují a zhušťují se spoje mezi neurony, tzn mozkovými buňkami, které zodpovídají za přenos informací (synaptické spoje). Když zaměřujeme opakovaně pozornost na pozitivní a prospěšné stavy a skutečnosti, tak děláme platicitu mozku pozitivní. Pomáháme tak mozku vnímatpozitivní části reality, tvořit, upevňovat a zhušťovat neuronové spoje, které pak vedou k příjemným pocitům, příjemnému bytí“
Zbyněk B.: „Ahoj Lucko co ty tady a ne v Krkonoších :-)“
Lucie Kolaříková: „Ahoj Zbyňku, zdravím do Krkonoš :).“
ANTI: „Jak souvisí vnitřní zklidnění s pozitivní neuroplasticitou?“
Lucie Kolaříková: „Souvisí spolu přímo :). Když pracujeme s pozitivní neuroplasticitou, tak si přímo navozujeme příjemné pocity v těle a příjemné myšlenky v hlavě.“
Vlasta: „Dobrý den, pocit , že se cítíme dobře, uvolněně, nejsme ovládání myslí, strachem a starostmi... Je velmi těžké navodit tyto pocity, protože život je o starostech, strachu (hlavně v poslední době). Být pozitivní a cítit se dobře umí málo lidí, hlavně nás starších, kteří máme život téměř za sebou. Co byste poradila nám starším a zkušeným, abychom byli schopni v dnešní době myslet pozitivně a zklidnit se, netrápit se negativními vlivy dnešního světa. Děkuji za odpověď.“
Lucie Kolaříková: „To, co v poslední době mnozí vnímáme, je jen část reality, není to celá realita. Mozek se má tendenci na ni intenzivně zaměřit, protože jeho úkolem je starat se o naše přežití, a má přirozenou tendenci vyhledávat hrozby, je to tzv negativní předpojatost mozku. Pomocí všímavosti a dalších technik (možná bude ve vysílání prostor něco konkrétně představit)vyvažujeme negativní předpojatost a vnímáme a záměrně si uvědomujeme to funkční, příjemné, "fajn", úžasné ve svém životě, situaci, okamžiku tady a teď. Aby to udělalo dlouhodobě rozdíl v našem každodenním prožívání, tak je třeba ty příjemné a funkční záležitosti opravdu vyhledávat, yůstávat s nimi v kontaktu aspoň 5 a více sekund a pořádně se s tou radostí/spokojeností/klidem atd., které to vnás vzvolává, spojit a porochnit se v tom. Tak jako se automaticky "rochníme" v negativních skutečnostech a pocitech, kdzž např koukáme na zprávy, potřebujeme se pak pro vyvážení rochnit také s tím pozitivním, kterého je kolem nás v každém okamžiku spousta“
Jana: „Dobry den, chtěla bych se zeptat, jak se nejlepe vyporadavat z chybami, kterych se clovek dopousti ci vlastnimi nedostatky, ktere vnima jako omezujici z hlediska pozitivni neuroplasticity?“
Lucie Kolaříková: „To nemůžu tak v rychlosti zodpovědět, je to dost komplexní dotaz. Ale určitě je třeba si co nejčastěji zvědomovat, že pokud děláme to nejlepší, co v daný okamžik umíme, tak by to mohlo stačit. Snažit se stále zlepšovat je fajn, ale chtít se zbavit všech nedostatků a chzb a neumět si je odpustit - to je boj s větrnými mlýnz. Možná jste tak, jak právě teď jste takz dost a v pořádku. To by bylo fajn na vvážení snah a tlaku na sebe.“
Milan K.: „Dobrý den, je nějaká spojitost mezi maniodepresí a pozitivní neuroplasticitou? Můžete popřípadě vysvětlit? Děkuji za odpoveď.“
Lucie Kolaříková: „Nevím o žádném spojení meyi maniodepresí a pozitivní neuroplasticitou“
Hana Vondráčková: „Lucinko, Moc Vás zdravím, sleduji Vás na FB a několikrát jste mi moc pomohla. Vaše Učebnice je úžasný nástroj, moc děkuji za Vaší práci ❤️“
Lucie Kolaříková: „Děkuji, moc ráda :)“
Marika: „Dobry den, můžete uvést konkrétní postupy k ovlivňování pozitivního myšlení, zklidnění, udržení pozitivní neuroplasticity? Pokud někdo užívá antidepresiva, které pozitivně neuroplasticity ovlivňují a je zde vetsi prostor pro změnu, ale dotyčný nemá fnance např. na psychoterpaii, ktera by byla jistě prospěšna a potřebuje na sobě pracovat sám... Dekuji“
Lucie Kolaříková: „Právě jsem je ve vysílání popsala. Vnímat, mít pozitivní prožitek Nechat ho na sebe působit v těle Vzkoupat se v něm, porochnit, vzkoupat, užít si ho“
Monika: „Prosím o radu, jak přispět vnitřnímu klidu po narození děťátka. Děkuji“
Lucie Kolaříková: „Nechat si co nejvíce pomoci od všech a ve všech ohledech, co nejvíce odpočívat, učit se regulovat nároky na sebe sama, určit si priority, ve kterých je místo také pro Vás a Vaši pohodu. Taky pustit očekávání, že to bude snadné, protože pro všechny maminky bez výjimky je to velká honička. Tzn nepodléhat chybným očekáváním, jaká by ta situace měla být hezká, romantická, příjemná. Je to zázrak, ale je to neskutečná honička. Taky si připomínat, že je to jen na chvíli, první 2-3 roky, pak už to poleví. A co nejvíc nasávat tu vůni a krásu čerstvého miminka a zázrak celé situace :). Gratuluji a držím palce, budete jednou moc pyšná, jak jste to dala a jaký skvělý základ jste dala dětem do života :).“
Pavlína: „Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, zda je možné, že z dlouhodobého stresu se objeví komplikace v podobě vysokého krevního tlaku. Momentálně tento problém řeším, můj tlak je velmi vysoký, a proto jsme po několikadenním sledování s paní doktorkou nasadily léky na jeho snížení, jelikož moje "hlava" už opravdu byla tak přetížená a tělo neustále ve stresu. Ráda bych se dostala s tlakem do normy (a případně léky po čase vysadila), abych mohla pracovat na postupném zklidňování organismu, co byste mi pro odbourání nahromaděného stresu doporučila? Snažím se začít s jógou a dechovým cvičením. Děkuji Vám a přeji krásný den.“
Lucie Kolaříková: „Ano, vysoký tlak je častým důsledkem stresu. Jóga a dechová cvičení jsou dobrá věc. Také vnímat jiné, než stresující části reality, pokud je v životě máte (pravděpodobně ano), ať váš mozek dostane jiné podněty k vyvážení.“
Alžběta: „Dobry den pi doktorko chodim uz mnoho let na psychiatrii uzivam neurol Velaxix a Esprital.Posledni tri roky se mi stava ze najedno z niceho nic se mi udela spatne kdy se zacnu chvet neudrzim se na nohou a zveda se mi zaludek.Pred tydnem to prislo taky najednou jako studeny pot tres brneni rukou a nakonec uz i zvraceni,nevim co s tim jak tem atakam zabranit dekuji za odpoved“
Lucie Kolaříková: „Dobrý den, je to spousta příznaků nahrmaděného stresu, už to zní dost komplikovaně. Domnívám se, že pouze léky tu situaci nemohou vyřešit, je potřeba psychoterapie, kde se právě můžou komplikace kousek po kousku rozplétat a proměňovat. Potřebuje to čas a trpělivost. Můžete se také podívat na můj online program Přijímám svůj strach www.prijimamsvujstrach.cz, nebo se podívat na téma sebelásky, ke kterému jsem napsala Učebnici sebelásky a natočila řadu meditací. Být víc na své straně, být k sobě laskavější, moci se na sebe sama spolehnout - to obvykle přináší obrovský zdroj zklidnění. Přeji vše nejlepší!“
Ivana: „Dobrý den, jak se prosím díváte na užívání antidepresiv,již delší dobu je odmítám, mám problémy se spánkem, , vyšší tep, snažím se na sobě pracovat, protože kam dnes přijdete, velice snadno je vám dají, u praktické lékařky jsem se znínila o špatném spaní, dala mně dvoje léky, řekla, něco na lepší náladu, k druhému nic, doma jsem zjistila, že jsou to antidepresiva, byla jsem tam jiným problémem, jen jsem se o tom spaní zmínila. Prosím, co by jste poradila....“
Lucie Kolaříková: „AD neodsuzuji, ale ani to nejsou bonbóny. Pokud jsou doplněná psychoterapií, jen aby ulehčila přístup k pohodovějším pocitům, nejlépe jen dočasně a v nízkých dávkách, je to skvělé. Psychika je flexibilní, plastická, tzn nepohoda je naučená a dá se naučit i opak. Není to ze dne na den, ale ani to není jaderná fyzika. Možná když už teď na sobě pracujete, tak se podívejte, jak laskavá a shovívavá k sobě jste, protože často do práce na sobě vneseme stejné vzorce chování, kterými si škodíme - jako tlak na sebe, perfekcionismus, trestání sebe sama, apod. Pracujte na sobě, laskavě a co nejvíc uvolněně, klidně si nechte pomoci s AD,pokud to tak cítíte, nebrte je jako hlavní cestu a může to zafungovat. Držím moc palce!“
Pavla: „Prosím jak na syndrom vyhoření a stereotyp, který mu sekunduje?Není momentálně úplně příznivá doba na to cokoliv v zivotě měnit. Jakým způsobem nahlížet na stereotyp růžověji, tak aby nás nepopulární činnosti těšily?“
Lucie Kolaříková: „Nevím, jaký stereotyp syndromu vyhoření sekunduje, co máte na mysli... Každopádně syndrom vyhoření pak vyžaduje co největší odpočinek, klid a dlouhodobé dočerpání energie, tělo a psychika pak obvykle potřebují dlouho. Pokud Vás nějaké činnosti dovedly až k vyhoření, tak se na ně dá těžko nahlížet pozitivně, apíš jak je zredukovat, upravit, delegovat, royložit v čase atd. Ale nemělo by zůstat vše stejné a při starém, protože status quo vás dovedl až do vyhoření. Priority potřebují přeskládat. Přeji vše nejlepší, ať najdete trpělivost se sebou a odvahu dopřát si odpočinek, který potřebujete. Doba je, jaká je a vždz nějak bylo, yase bude jinak :)“
Michala: „Dobrý den, je možné, že psychika způsobuje vleklé zdravotní potíže, které zatím žádný doktor nevyhodnotil? Mám kamarádku, která se roky trápí s různými nemoci od kloubů padání vlasů a teď cca dva roky, možná to rozjel i Covid, celá rodina špatný průběh, strah o maminku apod. Teď má intoleranci na 90% potravin, ale ví, že původ je ve střevech, ale žádný doktor nedokáže říct proč. Já radím terapeuta, jelikož je stále ve stresu a myslím, že si od mládí nese bolest za ztrátu bratra, který se utopil. Děkuji za názor, Michala“
Lucie Kolaříková: „Ano, zní to jako soubor převážně psychických příčin. A ano, prospustnost střeva bývá důvodem alergií a ekzémů. Lékaři se obvykle zabývají symptomy, nikoli příčinami nemocí, také o střevě lékaři moc nevědí, pokud vím já. Návštěva lékaře psychosomatické/celostní medicíny, jak třeba Jana Hnízdila nebo Jana Vojáčka by mohla být dobrý výchozí bod. Chce to práci s psychikou, a také s tělem.“
PETR: „Dobrý den zapusobilo na mě vaše povídání o narustání před tělem Snad takový pocit mám“
Lucie Kolaříková: „Ano, je to krásná práce rochnění se v příjemných pocitech :). Užívejte a kultivujte je, je to moc důležitá ochrana před stresem. Každá situace obsahuje kromě stresujících faktorů také uklidňující, přívětivé, laskavé.“
Barbora: „Hezky den, mam pocit,ze doma po detech doma jen kricim,jake techniky bych mohla pouzit,at nejsem hned nevrla a podrazdena? Dekuji moc Pekny den.Barca“
Lucie Kolaříková: „Je možné, že jste přetížená a potřebujete hledat cesty, jak dělat něco pro sebe, odpočinout si a odreagovat se. To bývá u maminek malých dětí největší téma. Jakmile si maminka dopřeje čas a něco hezkého jen pro sebe, často se její chování k dtem radikálně změní. Také je možné svoje emoce ventilovat v nepřítomnosti dětí - vykřičet se, vybrečet, vyběhat, vyskákat. Říká se tomu katarze. Pořádně si to užít, ať to je venku a neslíznou to děti.“
Hana Dosoudilová: „Dobrý den,reaguji na Vaše slova o zvědomění příjemných pocitů při panické atace-mám za sebou větší počet panických atakv posledních 2,5 měsících, jsem na neschopence, problém řeším s prakt.lékařem, psychiatrem, psychologem, na základě v l a s t n í zkušenosti chci říci, že dobře míněné rady pomáhajípouze ve velmi lehkých případech panické ataky, myslím, že by to mělo být řečeno, jinak jsou tyto metody určitě prospěšné- také vlastní zkušenost, děkuji, a děkuji za tento velmi užitečný pořad v ČT“
Lucie Kolaříková: „Na základě osobní zkušenosti s těžkými panickými ataky po dobu dvou let před 20 lety si dovolím nesouhlasit. Naopak jsem nadšená z postupu neuropsychologa Ricka Hansona, o kterém jsem v krátkosti mohla v TV promluvit. Pořádám k tomu 6 týdenní výcvik Mozek jako Buddha, právě začínáme 2.týden. Je to každodenní praxe a má velké účinky. Jen je třeba se tomu věnovat průběžně a vytrvale. Přeji každopádně vše nejlepší a úspěch s jakýmkoli postupem a metodou, která vyhovuje právě Vám.“