Sama doma

Záznam chatu z úterý 14. května 2019

Martin: „Většinou dnešní matky vychovávají syny jako mazánky. Uklidí, navaří vše za ně vyřidí. Opečovávají je do dospěleho věku. Pak se chlapečkům od maminky nechce. Jak takový muž se má sám postarat pak o rodinu? Dřiv šel na vojnu v mladém věku se ženil a zvládlo se to. A pak ty ženy chtějí v nich mít muže. Ale jak když je to nikdo nenaučil?!“

Mgr. Milan Studnička: „Martine popisujete celospolečenský problém, který je opravdu velmi závažný. Kluci se neučí zodpovědnosti, neučí se samostatnosti, jsou voděni za ručičku a pak tvrdě narazí, jakmile musí zatnout zuby, neví co s tím. Kažodpádně není to ani tak problém matek, ale hlavně otců, kteří jsou ti, kdo mají kluky vést.“

Radka: „Dobrý den syn 13 let-vždy průměrný prospěch, nyní zhoršení prospěchu a neustále odmítání se učit, zatloukání, následně pak zklamání ze špatné známky... pořád stejný kolotoč.. už nevím jak mu domluvit a kde přitvrdit... Děkuji za případnou odpověd Radka“

Mgr. Milan Studnička: „Radko, přitvrdit ve 13 letech už bohužel nefunguje. Dítě má mít pravidla před pubertou a v pubertě už má vědět, co je potřeba dělat. Syn naopak potřebuje cítit zájem a vnímat, že si ho vážíte. Takže si povídejte o tom, co jeho baví, o jeho počítačových hrách, a dejte mu najevo uznání. Jakmile obnovíte důvěru, což může trvat i několik měsíců, můžete znovu řešit důležitost učení se.“

Karolina: „Jak mají otcové svoje syny vychovát v pubertě?“

Mgr. Milan Studnička: „Právě, že v pubertě už je pozdě. Otec má vychovávat v dětství, na prvním stupni školy, ovšem v pubertě už má být hlavně průvodce. Vychováváme rozhovorem, dialogem, zájmem a hlavně vlastním příkladem.“

Majka: „Dobrý den, syn necelých 15let, puberťák. Vždy milý komunikativní teď náladový, podráždněný nemluví. Někdy mě totálně ignoruje nemá ze mě respekt. Jedinou autoritu má z otce. Když jsou spolu tak je úplně vyměněný. Řeší spolu fotbal pomáhá mu v dílně prostě dva parťáci až na to že má tendenci mě pred manželem schazovat a ten je na jeho straně. Mrzí mě to, že by manžel měl stát při mě. Ale on na děti nemá moc času a klukovi je pak vzácná chvilka s nim a neřeší běžné věci co musim já (škola, uklid). Co mě radite?“

Mgr. Milan Studnička: „Syn v 15 letech opravdu maminku nevnímá jako svou autoritu, proto jak Majko píšete, nemá z vás respekt - a je to tak správně. Dospělý muž se totiž ženy bát nemůže, jinak by vztah nefungoval. Takže co bych vám doporučil, buďte k němu laskavá, mějte zájem o syna, dávejte mu najevo uznání za to, co má rád. Tím máte šanci syna více rozmluvit a začít s vámi pohodověji fungovat.“

STOP: „V čem je podle Vás puberta specifická?“

Mgr. Milan Studnička: „Puberta je specifická v tom, že když není důvěra mezi dítětem a rodičem, rodič nemá šanci na dítě výchovně působit. Takže puberta je v podstatě životní předěl, ve kterém nám dítě vrací to, co jsme udělali do té doby špatně.“

AK: „Jak by měl otec vychovávat puberťáka, puberťáky?“

Mgr. Milan Studnička: „Otec musí vychovávat děti především do puberty, zatímco v pubertě už by měl "sklízet ovoce" své výchovy. Takže si s dítětem v pubertě hodně povídat, zajímat se o něj, sdílet své zkušenosti z mládí v oblasti alkoholu, drog, sexu apod. Puberta je období, ve kterém dostane otec vysvědčení své výchovy. Pokud s ním děti mluví, dělal to dobře, a pokud s ním nemluví, dělal to špatně. A pokud nemluví, musí se začít o děti zajímat, o jejich koníčky a zájmy. Nekritizovat jejich hry, ale zajímat se o ně. Nekritizovat jejich postoje, ale zajímat se o ně. Být vzorem a zároveň mít pochopení.“

SK: „Čím je podle Vás puberta nejnebezpečnější?“

Mgr. Milan Studnička: „Na pubertě jsou nejhorší situace, ve kterých dítě nedůvěřuje rodičům. Dítě totiž začne dělat věci záměrně jinak, než to chtějí rodiče. Takže se přestává učit, přestává sportovat, tráví moře času na počítači, na mobilu, na tabletu. A tím pádem se nepřipravuje na svou budoucnost, která tím může být hodně ovlivněna.“

karel: „dobrý den,. moje dcera nechce chodit na procházky, musím jí nutit aby šla semnou ven . je jí 6. není tlustá ale líná ? co s tím“

Mgr. Milan Studnička: „Dobrý den, Karle, pokud budete dceru tlačit, může mít k procházkám čím dál větší odpor. Šestileté dítě si chce primárně hrát a pokud chcete jít na procházku, pak je dobré spojit ji s nějakým hřištěm, skluzavkou apod. aby se měla na co těšit.“

Petra: „Dob. den, mam syna skoro 15,vypada stale jako desetilety a nechce si se mnou povidat, tak jak jste to prezentoval, nechce slyset priklady a zazitky z nasich nactiletych dob. Rika, ze to byla jina doba, stydi se za nas rodice, rika, ze jsme "trani". Nepomahaji ani spolecne zazitky v prirode, vyletu, dovolene atp. Dokaze nam to pred akci poradne otravit a specha domu. Uz nevim, jak na nej...“

Mgr. Milan Studnička: „Peťo, pokud už je to v takové fázi, napište si veškeré situace, které jste jako matka nezvládla a za všechno se synovi omluvte. Napište si, co všechno byste mu chtěla říct a hluboce a upřímně se mu omluvte. Pokud se za vás syn stydí, musí k tomu mít nějaký důvod. Zajímejte se o něj, o to, co mu vadí, co ho na vás trápí a dejte mu najevo, že nevíte, kam dál.“

Iva: „Se synem si chci o všem povídat, chci, aby mě taky o všem ,co ho trápí, z čeho má radost,informoval. On nechce, nechce se se mnou bavit. Pořád slyším jen " nestarej se, sám všechno zvládnu." Pokud spolu jdeme na tramvaj, vždy nastoupí jinými dveřmi, než já. Sedne si do vzdáleného místa. Pokud bych já nekomunikovala, i když mně dává najevo, že ho to obtěžuje,tak by bylo mrtvolné ticho.Dělám to špatně?“

Mgr. Milan Studnička: „Dobrý den, Ivo, popisujete situace, které zažívá celá řada maminek. V tuto chvíli nemusíte nic dělat špatně, syn jen může reagovat na desetitisíce drobných napomenutí, upozornění, připomenutí, které jej celé dětství zlobily. A teď vám svou zlobu jen vrací zpátky. Mnohé maminky si často neuvědomují, že pokud svého syna za den 20x na něco upozorní, za rok je to okolo 7000 upozornění. Takže v pubertě má syn za sebou přes 100tisíc upozornění a dává jasně najevo, že už s maminkou nechce mít nic společného. Takže se mu omluvte za to, co všechno jste jako maminka nedělala dobře a zkuste se více zajímat o to, co jej na vás trápí.“

Veronika: „Dobrý den, pubertu syna jsme zvládli skoro bez jakýchkoliv konfliktů, ale v čem teď trochu tápeme, je situace, kdy vám přivede domů svou 15 letou dívku, jak nastavit pravidla i vzhledem k mladším bratrům...když budu nekompromisní, mam strach, ze ho začnu ztrácet dříve než do dělá školu atd.“

Mgr. Milan Studnička: „Veroniko tato témata jsou moc hezká :-) Pokud jste to do této doby zvládli dobře, zkuste s ním mluvit o prevenci, o sexualitě, o milování, o rizicích. Kupte mu prezervativy a dejte mu najevo svou podporu. I kdybyste mu cokoli zakázala, stejně nemůžete ničemu zabránit a akorát se vám uzavře a začnete ho ztrácet. Zkuste mluvit i s jeho partnerkou jako kamarádka, se zájmem... Držím vám palce!“

Jana: „Dobrý den , doporučil by jste mi nějaou knihu o výchově?Mám 7 měsíčního syna a nerada bych při výchově šlápla vedle.Děkuji“

Mgr. Milan Studnička: „Jani výborná kniha pro dítě v tomto věku je Koncept kontinua. Okolo druhého roku a dále už se parádní kniha Respektovat a být respektován. A pokud byste chtěla vnímat výchovu komplexně, podívejte se na náš web: www.dovychovat.cz, kde máme velmi podrobný on-line kurz Jak vychovat chlapečka, jak vychovat holčičku.“

Marie: „Mám 3děti, 15let, 8let, 3roky. Nejstarší puberták je pořád pokouší něco jim dělá (např.tomu prostřednímu pořád žmolá ucho i když to nesnáší) a oni pak se vztekají, kňápou a řvou. Nechci to mezi nimi řešit, ale vždy mě přetečou nervy. Chci jen aby byl klid. Jak tyto situace mezi nimi řešit?“

Mgr. Milan Studnička: „Dobrý den, Maruško, jakákali provokace tohoto typu je jen boj o pozornost. Je potřeba, abyste se naučila řešit tyto spory. Ne, jako soudce, ale jako mediátor, který se zajímá o obě strany. Zkuste si pořídit nějakou knihu o mediaci, anebo na náš web www.dovychovat.cz, kde máme komplexní on-line kurz o výchově dětí.“

Marcela: „Dobrý den, chystám se svého 15 měsíčního syna odstavit od kojení. Slyšela jsem, že to může mít důsledky v pubertě. že spontánní odstavení je taková malá revoluce, puberta, a když to udělám násilně, nemusí se to vyplatit. Jenže syn kouše, je na prsu už 14 dní co 30 minut až 45 minut. když u nevyhovím, je tu křik. máme ještě 25 měsíční dceru a potřebuji prostor i pro ni....děkuji za odpověď a hezký den“

Mgr. Milan Studnička: „Dobrý den, Marcelo, kojení je velmi důležité pro vztah matka-dítě a pokud odstavíte dítě příliš brzy, může to mít vliv na jeho sebevědomí, sebepřijetí, ale i tendenci k závislostnímu chování v dospělosti. Nevím, jaké jsou vaše důvody odstavit chlapce takto brzy, mé doporučení je, v klidu si ještě užívat kojení a dopřát mu ještě pár měsíců tento luxus intimního spojení s maminkou. Co se týče jeho vynucování kojení, může tu jít o zástupný problém boje se sestřičkou o vaši pozornost. Bylo by fajn, kdybyste měla další pomoc, aby děti nemusely bojovat o vaši pozornost.“

Ludmila: „Zdravím vás Milane, jste boží máte neuvěřitelné charisma. Už dlouho vás sleduji, poslouchám vaše rady a doporučení a snažím se podle nich řídit. Přeji vám, ať se vám daří 've vaší bohulibé práci I v osobním životě.“

Mgr. Milan Studnička: „Dobrý den, Lído, díky moc za vaši zprávu, která mě velmi potěšila!!! Mějte se moc krásně!“

Jarka: „Dobrý den, mému synovi bude za měsíc 18 let. Od jeho 6 let jsme spolu sami, otec bohužel zemřel a žádný jiný mužský vzor neměl a nemá, má jen mě a babičku. Od mala byl milý, společenský, měl zájem o spoustu věcí, vždycky jsme si rozuměli, povídali si, trávili spolu čas, ve škole prospíval s vyznamenáním. Sice mu diagnostikovali ADHD, bez medikace, ale vše jsme zvládli podle rad psycholožky. Co přišel do puberty, asi tak před 4 roky, tak se změnil. Ve škole se zhoršil na 4, škola ho nezajímá, nyní od dubna přerušil studium, začal se bavit se staršími kluky, kouří a chce jít do práce. Na mě je drzý, pomalu se semnou nebaví, jen když něco potřebuje. Kolikrát se sama sebe ptám, jestli ke mě má vůbec ještě úctu. Je pravda, že mi doma pomáhá a mohu se na něj spolehnout, když měl průšvih, tak mi řekl pravdu. Když se rafnem, pak se mi omluví. Dělá mi ale starosti s tím, že nemá o nic zájem, žádný plán do budoucna, nic co by ho bavilo, v čem by se rozvíjel, žádné nadšení. Už si důvěrně nepovídáme, podle něj buď vyzvídám, nebo poučuju. Vím, že ta puberta jednou skončí, ale kdy? Vždyť teď je ve věku, kdy se připravuje na budoucnost. Můžete mi prosím poradit jak mu v hlavě rozsvítit? Co dělat, aby začal brát věci vážně? Už jsem přečetla knihy Výchova chlapců, Chlapci bez otce, Jak mluvit, aby nás teenageři poslouchali, vývojovou psychologii. Máte k doporučení i jinou literaturu? Je těžké být sama na kluka puberťáka. Moc děkuji a přeji pěkný den.“

Mgr. Milan Studnička: „Dobrý den, Jarko, nemáte to vůbec jednoduché, protože když chlapec nemá vzor, je těžké se pro něco nadchnout. Na zlepšení vztahu vždy pomáhá, když se maminka omluví svému synovi za všechna selhání. Zkuste si napsat, co bylo na výchově špatně a omluvte se mu. Druhá věc je poučování. Je rozdíl, zajímat se o dítě a je rozdíl, zajímat se a poučovat, pokud má dítě jiný pohled než já. Co vám mohu vřele doporučit je kniha Koučování, kde se naučíte díky otázkám navést vašeho syna k přemýšlení nad tím, co je pro něj v životě důležité.“

dotazkateřina: „Dobrý den,zeptám se, dcera 7 let neumí hvězdu ani pořádně kotrmelec. Vubec jsem to nevěděla když mi sama neřekla, že to umí všechny holky ve školce a ona ne. Hrozně me to mrzí. pritom není tlustá.A se školkou chodí cvičit. Jezdí na kole. chodíme na procházky. Je dobré když jí říkám , že musí být sportovec a naučit se to? dnes to sní po práci na zahradě chci zkustit a naučit jí hvězdu. děkuji mco za radu“

Mgr. Milan Studnička: „Kačko jestli dcera neumí hvězdu a vadí ji to, tak ji to naučte, ať je v pohodě. Kažodpádně u holčiček je klíčové, aby je bavilo to, co dělají. Není potřeba, aby byly sportovkyně, ale je fajn, aby se hýbaly a užívaly si pohyb, který je pro zdraví velmi důležité.“

Jana: „Pokud se chlapec pohybuje jen v ženském kolektivu, má to nějaké následky?Vnuk ve školce- ženy, doma -matka, babička, sestra, teta,návštěvy- jen kamarádky matky.“

Mgr. Milan Studnička: „Jani na toto téma jsem napsal několik článků na internetu, podívejte se na můj blog na webu www.dovychovat.cz, kde vysvětluji, jak hodně ženský vliv může chlapcům ublížit.“

Martina: „Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jak správně reagovat... Synovi je 8 let (má mladší sestru 6 let a čekáme další mimčo) a někdy se stává, když po něm něco chceme, aby si šel plnit své povinnosti - hrát na flétnu, úkoly - jsme mu v tom nápomocní, pokud chce- tak reaguje vztekle, praští dveřmi, odmlouvá, mačká si vztekle ruce, potichu nadává... S manželem se mu to snažíme vysvětlit po dobrém, po zlém (někdy dostane pár plácnutí přes prdelku). Jak reagovat správně. Jsem kantorka, tak se snažím hodnně hovořit. Je možné, že už je také v pubertě, nebo potřebuje víc "mazlení"? Děkuji předem moc za odpověď.“

Mgr. Milan Studnička: „Martino rodiče by měli být jako vysokohorští průvodci. Být naprosto ve všem vzorem - takže pokud má hrát na flétnu a nebaví ho to, musíte hrát i vy, aby měl vzor. Průvodce je vzorem, učí svým příkladem, dialogem, udržuje pohodu ve skupině, zklidňuje konflitky. Hlídá, aby skupina neporušovala pravidla. A to stejné musejí dělat rodiče. Být laskaví a důslední. Maminka zejména laskavá a tatínek musí hlídat hranice.“

Marie: „Co si myslíte o dávání dětí do jeslí, školek ve 2letech? Někde jsem jednou slyšela, že domovy důchodců jsou odplata ja jesle. Dnes každá nemůže přijít do jiného stavu a pak děcko ve 2letech šoupne do institucí. Já jsem syna taky dala ve 2,5letech do školy a "musela do práce, aby mi něco neuteklo" dnes toho lituji. Syn byl plačtivý, špatně mluvil začal se počůrávat. U dcery ted chci být doma do 4let i za cenu, že nebudou peníze. Nikdy se už to nevrátí a co je víc než obejmutí, pusa a pohlazení......“

Mgr. Milan Studnička: „Maruško napsala jste to přesně. Domovy důchodců jsou trestem za jesle a školky. Dítě má být primárně v bezpečí své rodiny, učit se pozorováním dospělých a jejich interakcí. Hrát si s jedním dvěma bratranci podobného věku, pozorovat sourozence puberťáky, dospělé i dědečky s babičkami a stále budovat důvěru a vztah ke svým nejbližším. Kdežto když separujeme děti v takto raném věku od rodiny necháme na něj působit 8 hodin denně vrstevníky, logicky to na dětech může zanechat řadu toxických zážitků, které je mohou celoživotně ovlivňovat.“

Jana K.: „Synové (25) neustále poukazují nato, co jsem v jejich výchově udělala špatně, co jsem zanedbala, co neudělala, čím je otravovala. Já mám pocit, že i přes značné chyby jsme je s manželem vychovávali jak nejlíp jsme uměli. Mám si teď sypat před nimi popel na hlavu, mám přiznávat, že jsem udělala spoustu chyb, nebo mám trvat na tom, že tak jsme to chtěli a mysleli jsme, že je to nejlepší?“

Mgr. Milan Studnička: „Jani, když se synům hluboce omluvíte za všechny vaše chyby, budou schopni i oni se omluvit svým dětem. Když se jim opravdově a hluboce omluvíte, v jejich očích obrovsky stoupnete a budou vám více důvěřovat.“

Vlastik: „Říká se, že nejlepší výchova je příkladem. Máte stejný názor?“

Mgr. Milan Studnička: „Jednoznačně... Dítě musí vidět vzor. Syn musí pozorovat veselého zodpovědného tátu, který se umí rozhodovat, podporovat své okolí, je přátelský i zásadový. Musí vidět, že táta drží slovo a plní svou životní roli.“

Kamila Kucerova: „Krasny den Milane, dekuji za Vase povídání. Musím se přiznat, ze jste me dostal“

Mgr. Milan Studnička: „Dobrý den, Kamčo, díky moc za zprávu!“

Romana: „Dobrý den, mám dotaz ohledně občasného plácnutí přes zadek. Syn má skoro 2 roky a občas prostě na zadek dostane. Babičky se samozřejmě rozčilují, že jej nemám bít. Tak nevím, ale myslím, že poslouchat musí, jinak se mi někde zabije. Pořád je v pohybu a v akci. Co myslíte? Děkuji“

Mgr. Milan Studnička: „Romano vřele dopouručuji nepoužívat plácaní přes zadek jako výchovný prostředek, zejména u maminky. Syna to může buť vést ke strachu z trestu, a zároveň k velkému odporu vůči vám. Když už by měl syna někdo plácnout, pak tatínek, ale i tam to velmi, velmi nedoporuči. Plácnout dítě znamená nezvládnout situaci. Zažil jsem hodně rodičů, kteří nevnímají své dítě a pak reagují trestem, když na sebe dítě strhává pozornost. Pak jsou rodiče, kteří své dítě vnímají a ti vůbec nechápou, proč někdo své děti trestá, když není za co. Jinak řečeno, zkuste svého syna více vnímat, pozorovat, být laskavou maminkou. Tím mu do života dáte mnohem více, než trestáním či plácáním po zadku.“

martina: „Dobrý den Milane, myslíte si, že děti vychovávají nás rodiče?“

Mgr. Milan Studnička: „Dobrý den, Martino, když je rodič vnímavý, pak jej jeho dítě učí často mnohem více, než si jiní dokážou připustit. Rodiče učí své děti přežít, zatímto dítě učí své rodiče, jak žít.“

jitka: „Dobrý den, prosím o radu jak nejlépe 15. letého kluka " přimět" k uklízení? děkuji Jitka“

Mgr. Milan Studnička: „Jitko zkuste zavést pravidlo, že je jeho pokojíček jeho panství a tam platí jeho pravidla. A společné prostory fungují podle vašich pravidel. A dokud to nesmrdí a neplesniví, buďte s tím v pohodě. Až bude mít dívku, začne si uklízet, nemusíte se bát...“