Sama doma

Záznam chatu z pondělí 18. března 2019

DAYD: „Jaká jsou v Česku nejčastější mužská příjmení nyní?“

Žaneta Dvořáková: „Nejčastější česká příjmení jsou v současnosti Novák, Svoboda, Novotný, Dvořák, Černý, Procházka, Kučera, Veselý, Horák a Pokorný. O jejich motivacích dnes budeme hovořit.“

Lucie Kohoutkova: „Dobrý den, jaký je význam příjmení Horský a Kohoutek děkuji a hezký den.“

Žaneta Dvořáková: „Příjmení Horský označovalo někoho, kdo bydlel v horské oblasti. Příjmení Kohoutek je také motivačně průhledné, vzniklo z apelativa kohout. Ptačí příjmení bývala většinou motivována povahou, vzhledem, domovním znamením apod.“

MARIE: „Pěkné odpoledne, jsem z rodu Tomeček a zatím jsem neslyšela odkud se vzalo. Děkuji za odpověď pokud ji znáte. Marie“

Žaneta Dvořáková: „Příjmení Tomeček bylo odvozeno z rodného jména Tomáš.“

Lucie: „Dobrý den, jaký je prosím původ, význam příjmení Ježek?“

Žaneta Dvořáková: „Příjmení Ježek mohlo vzniknout z apelativa ježek, snad podle domovního znamení nebo podle přisuzovaných vlastností. Možný by byl i výklad z rodného jména Ješek, což byla odvozenina z rodného jména Jan.“

Jana Dörflerová: „Dobrý den, chci se zeptat samozřejmě na původ příjmení. Také, co přesně znamená v překladu. I když už jsme doma pátrali. Vím, že třeba v Praze je dům u Dörflerů. Na mobilu nemám bohužel ,,o" s čárkami, protože je to také rozdíl. Právě to naše příjmení se tak správně píše. Velmi Vám děkuji za odpověď.“

Žaneta Dvořáková: „Příjmení Dörfler je patrně obyvatelské, odvozené z místního jména Derfl či Döfl ‒ mnoho obcí s tímto názvem leží v Rakousku, dále jich několik nalezneme v Bavorsku, Sasku či Polském Slezsku.“

Pavlína: „Jaký je můj význam přijmení Štencl Děkuji za odpověď“

Žaneta Dvořáková: „Příjmení Štencl je německou zdrobnělinou buď z místního jména Stenz v Horním Bavorsku, nebo z rodného jména Konstantin či Stanislav. Josef Beneš k tomu uvádí, že „lidé toho jména v Ústí nad Orlicí pocházejí z Oldřichovic a že nejstarší doklad je k roku 1566“.“

Jana: „Dobrý den, odkud je příjmení Dytrych/ová a jaký má význam? Děkuji“

Žaneta Dvořáková: „Příjmení Dytrych vzniklo z německého rodného jména Dietrich.“

Iva Marková: „Dobrý den, zajímal by mě původ (význam) příjmení Marek, které je docela časté a také příjmení Macháček. Moc děkuji.“

Žaneta Dvořáková: „Příjmení Macháček vzniklo z některého z rodných jmen začínajících na Ma- (jako Mařík, Matěj, Martin, Mauricius apod.). Příjmení Marek je motivačně průhledné, vzniklo z rodného jména Marek.“

Jakub: „Dobry den, poprosim o vyklad prijmeni Prachař/ová, puv. Prachar. Dekuji“

Žaneta Dvořáková: „Příjmení Prachař patří do kategorie pojmenování podle povolání, označovalo patrně výrobce střelného prachu.“

Zuzana B.: „Dobrý den, chtěla bych se zeptat na původ příjmení Janoušek a Benda. Děkuji“

Žaneta Dvořáková: „Příjmení Janoušek je jednou z více mnoha odvozenin od rodného jména Jan. Příjmení Benda vzniklo z rodného jména Benedikt (Benedikt > Beneda > Benda).“

Jaromír Sobotka: „Jaký je původ příjmení Sobotka ? Děkuji.“

Žaneta Dvořáková: „Příjmení Sobotka mohlo být obyvatelské, odvozené z místního jména obce Sobotka. Případně mohlo být odvozeno z označení dne - stejně tak máme příjmení jako Nedělka, Středa, Pátek apod.“

Zuzka: „Dobrý den chtěla bych se zeptat na původ příjmení Fiala/ Fialová a Kozel/ Kozlová. Děkuji“

Žaneta Dvořáková: „Fiala patří ke květinovým příjmením, bylo motivováno květinou fialou, popř. její barvou. Příjmení Kozel je motivačně průhledné, vzniklo z apelativa kozel. Mohlo se jednat o přezdívku pro někoho, kdo připomínal vzhledem či povahou kozla (např. nápadnou bradkou), nebo kdo choval kozla apod.“

Anna: „Můžete mi, prosím, říci něco o příjmení Šulc.“

Žaneta Dvořáková: „Šulc je počeštěná forma německého příjmení Schulz. Byl tak označován "představený obce", "rychtář".“

Iva M.: „Dobrý den, za svobodna jsem byla Dobrovolná. Co to predikuje - znamená? Díky, Iva“

Žaneta Dvořáková: „Příjmení Dobrovolný se vykládá z přídavného jména dobrovolný, označoval se tak údajně někdo, „kdo se dal dobrovolně v poddanství“.“

Václav Tůma: „Dobrý den, prosím o význam příjmení Tůma. Děkuji“

Žaneta Dvořáková: „Tůma je jednou z mnoha odvozenin z rodného jména Tomáš.“

Lucie Lipanská: „Dobrý den, prosím jaký je původ příjmení Lipanský? Děkuji“

Žaneta Dvořáková: „Příjmení Lipanský bylo odvozeno z místního jména Lipany, odkud nejspíše původní nositel tohoto příjmení pocházel.“

Michaela: „Dobrý den.Prosim o význam příjmení Martínková. Děkuji a přeji hezký den.“

Žaneta Dvořáková: „Příjmení Martínek je jednou z mnoha odvozenin z rodného jména Martin.“

Iveta: „Dobrý den, prosím co znamená příjmení Víšek a jaký je původ?“

Žaneta Dvořáková: „Příjmení Víšek mohlo vzniknout z osobních jmen začínajících na Ví- (Vít, Vincenc aj.), též může jít o zdrobnělinu příjmení Vích nebo o odvozeninu z apelativa vích, tj. „věchet“, „snopek (sena, slámy)“. Snad by tedy mohlo souviset i s apelativem věchýtek, což je označení pro drobnou, „suchou“ osobu.“

Nikola Vaňhová: „Dobrý den, prosím o význam příjmení Vaňha. Děkuji“

Žaneta Dvořáková: „Příjmení Vaňha se vykládá z rodného jména Václav.“

Zdenka: „Dobrý den,mám příjmení ILLOVá a nic o něm vlastně nevím,poradila by jste mi? Dekuji a krasny den.“

Žaneta Dvořáková: „Příjmení Ill je odvozeno z rodného jména Jiljí.“

Matěj: „Prosím o původ příjmení Šedivý. Děkuji“

Žaneta Dvořáková: „Příjmí Šedivý máme doloženo již z roku 1399. Je motivačně průhledné, vzniklo z přídavného jména šedivý. Pravděpodobně tak byl pojmenován někdo s šedými vlasy či vousy, popř. někdo, kdo nosil šedé oblečení apod.“

Martina: „Dobrý den, mohu se zeptat odkud pochází příjmení Kořínek? Děkuji“

Žaneta Dvořáková: „Příjmení Kořínek je motivačně průhledné, vzniklo jako zdrobnělina z apelativa kořen. Jako příjmí je doloženo již z roku 1523. Příjmení Kořínek mohlo označovat lidi, kteří se zabývali sbíráním kořenů, kořínků a všelijakých bylin, nebo těch, kteří toto zboží prodávali jako lék na různé neduhy a nemoci. Mohlo ale jít i o pojmenování osob, u kterých se předpokládalo dobré zdraví, protože nebývaly nemocné a dožívaly se vysokého věku, o takových se říkalo (a dodnes říká), že mají tuhý či dobrý kořínek.“

Zdenka ILLová: „Děkuji,jen mé prijmeni je ILLOVA a v mužskem je to ILLE“

Žaneta Dvořáková: „Ille má stejný výklad jako Illa, je z rodného jména Jiljí. Ke zdvojení -ll- došlo vlivem němčiny na označení krátkosti. Rodné jméno Jiljí je řeckého původu a vykládá se jako „ochránce“. Sv. Jiljí byl jedním z nejoblíbenějších středověkých světců, jedním ze Čtrnácti svatých pomocníků. V ČR nalezneme mnoho kostelů, které jsou mu zasvěceny.“

Martin Baťa: „Dobrý den, mám dotaz jak vzniklo mé přijmeni Baťa . Děkuju za odpověd a přeju krásny den. M. Baťa.“

Žaneta Dvořáková: „Příjmení Baťa pochází ze starého slovanského apelativa baťa, které mělo významy „otec“ (odtud i ruský výraz „báťuška“), „starší bratr“, později obecně „příbuzný“ a „druh“; přeneseně a nářečně se tak také říkalo „přílišnému dobrákovi“, „nemehlu“ či „hlupákovi“, na Moravě bylo apelativum baťa i označením pro „malého tlustého člověka“.“

Lukas: „Prosím příjmení Machala/ová.dekuji“

Žaneta Dvořáková: „Příjmení Machal se vykládá z rodného jména začínajícího na Ma-, jako je Matěj, Martin apod. Případně můžeme uvažovat i o motivaci slovesem máchat, nejspíše podle povolání.“

Valter: „Dobry den, prosim o vyznam přijmení Valter. Děkuji Valter“

Žaneta Dvořáková: „Valter je počeštěná podoba příjmení, které vzniklo z německého rodného jména Walter.“

al ena triskova plzen: „Mé dřívější příjmení bylo Růžičková.Je odvozeno od růže nebo je to jinak? Můj děda pocházel tady z okolí. Děkuji Třískova“

Žaneta Dvořáková: „Příjmení Růžička vzniklo jako zdrobnělina z apelativa růže. Možnou motivací mohlo být např. domovní znamení, růžový keř u domu, ale třeba také časté červenání se. V ČR leží i několik obcí s „růžovým“ názvem, i z těchto místních jmen mohlo být pojmenování Růžička odvozeno. Známe i šlechtický rod pánů z Růže neboli Rožmberků.“

MONIKA BATRLOVÁ: „Dobrý den. Prosím příjmení Batrla. Děkuji.“

Žaneta Dvořáková: „Příjmení Bartla vzniklo z německé zdrobněliny rodného jména Bartholomäus neboli Bartoloměj.“

Eva P.: „Dobry den, mozna uz dotaz posilam podruhe nejsem si jista zda se odeslal. Chtela bych se zeptat na jmena Pavlík a Hlaváč.“

Žaneta Dvořáková: „Příjmení Pavlík vzniklo z rodného jména Pavel. Příjmení Hlaváč bylo odvozeno z apelativa hlava. Mohlo se jednat o přezdívku podle vzhledu.“

Ema Jonášová: „Dobrý den, ráda bych se zeptala na historii příjmení JONÁŠ. Děkuji“

Žaneta Dvořáková: „Příjmení Jonáš je motivačně průhledné, vzniklo z rodného jména Jonáš.“

Kateřina: „Dobrý den, prosím význam a vznik jména Mareček-Marečková. Děkuji za odpověď.“

Žaneta Dvořáková: „Příjmení Mareček je motivačně průhledné, vzniklo z rodného jména Marek.“

Daša Maršálková: „Dobrý den, prosím příjmení Maršálek/ová, Plzenská. Děkuji.Hezký den.“

Žaneta Dvořáková: „Příjmení Maršálek vzniklo z apelativa maršál. Máme celou řadu příjmení podle vojenských hodností, např. Kaprál, Kapitán, Jenerál apod. Příjmení Plzeňský je obyvatelské, odvozené z místního jména Plzeň, odkud mohl původní nositel příjmení pocházet.“

Martin: „Dobrý den chtel jsem se zeptat od pochazi prijmeni Kapoun, jak je u nas časté. Děkuji“

Žaneta Dvořáková: „Příjmení Kapoun vzniklo z apelativa kapoun, což je „vykleštěný kohoutek“. Vzniklo tedy patrně jako ne příliš lichotivá přezdívka podle vlastností.“

Kateřina: „Dobrý den, prosím o význam příjmení Králík a Přibík. Děkuji.“

Žaneta Dvořáková: „Příjmení Králík je motivačně průhledné, vzniklo z apelativa králík. Mohlo označovat např. chovatele králíků, kožišníka zpracovávajícího králičí kožešiny apod. Příjmení Přibík je jako příjmí doloženo již z 15. století a pochází z rodného jména Přibík, které bylo zkrácenou formou rodného jména Přibyslav.“

Milena Cafourková: „Dobrý den, chtěla bych se zeptat na mé rodné příjmení CAFOURKOVÁ. děkuji.“

Žaneta Dvořáková: „Příjmení Cafourek se vykládá ze staročeského apelativa cafúr, což byla přezdívka kacíři a označoval se tak také „člověk zanedbaného zevnějšku“.“

Martina: „Dobrý den, zajímalo by mě jak vzniklo příjmení Knesl/-ová. Předem děkuji za odpověď. Hezký den“

Žaneta Dvořáková: „Příjmení Knesl pochází buď z německého apelativa Knösel, tj. "hoch", nebo z německé zdrobněliny apelativa Genosse, tj. "druh, společník, člověk rovný postavením", šlo tedy o příjmení charakterizující postavení mezi řemeslníky.“

Helena Straková: „Dobrý den. Jaký je původ příjmení Vondráčková? Všichni předci pocházejí z Čech. Moc díky!“

Žaneta Dvořáková: „Příjmení Vondráček vzniklo z domácké podoby rodného jména Ondřej, tedy Ondra. Jako příjmí je Ondráček doložen již z roku 1431.“

lenka dufková: „Dobrý den, jaký je význam příjmení Dufek?“

Žaneta Dvořáková: „Dufek je zkomoleninou jména Dušek, která vznikla chybným čtením starého zápisu, v němž se -š- psalo jako dvě dlouhá -s-, která vypadají trochu jako -f-.“

Pavel Havránek: „Dobrý den. Zajímal by mne původ příjmení Havránek. Vím, že je také časté v Polsku, jen s dvojitým w. Děkuji.“

Žaneta Dvořáková: „Havránek patří mezi ptačí příjmení, odvozené z apelativa havran. Příjmení po opeřencích máme pořádné hejno. Jen v první stovce nejčastějších jich je šest – Sýkora, Čermák, Holub, Červenka, Slavík a Strnad.“

M. Jednorožcová: „.. dodatek k již zaslanemu dotazu na příjmení JEDNOROŽEC“

Žaneta Dvořáková: „Příjmení Jednorožec pochází opravdu z apelativa jednorožec. Bylo nejspíše motivováno domovním znamením. Jednorožec se často objevoval zvl. na domech lékárníků.“

Helena Kulhankova: „Mám dotaz na jména Kulhánek a Hájek.“

Žaneta Dvořáková: „Příjmení Kulhánek je motivačně průhledné, patrně označovalo někoho, kdo měl potíže s chůzí a kulhal. Obdobné je např. příjmení Kulhan, Kulhavý apod. Jako příjmí je Kulhánek doložen již z roku 1537. Příjmení Hájek mohlo být motivováno apelativem hájek, které je označením malého listnatého lesíku nebo také hájeného lesíku. Takto pojmenovaná osoba tedy např. mohla bydlet pod hájkem nebo jej vlastnit. Mohlo jít též o motivaci danou hájením, tj. hlídáním, střežením. Hájek bylo kdysi také označení člověka pasoucího, hlídajícího koně. Konečně u židovských rodin mohlo příjmení Hájek vzniknout také obměnou hebrejského osobního jména Chajjem.“

Petra: „Dobrý den, paní doktorko. Je prosím pravda, že příjmení Veselý/Veselá náleží do top desítky nejčastějších příjmení v ČR? Děkuji, mějte se hezky. P. Veselá“

Žaneta Dvořáková: „Ano, máte pravdu. Příjmení Veselý je na 8. místě. MOtitováno bylo přídavným jménem veselý jako pojmenování podle povahy.“

Eliska: „Muzu se prosim zeptat na puvod prijmeni Chramosta? Melo by pochazet z Cech. Dekuji.“

Žaneta Dvořáková: „Příjmení Chramosta má několik možných výkladů. Apelativum chramost znamená „houští“, pak by šlo patrně o příjmení podle bydliště. Možná je ale i motivace vlastnostmi duševními či fyzickými. Na západní Moravě označuje apelativum chramosta „hrubého člověka“. A v úvahu připadá i výklad ze slovesa chramostit, tj. „chrastit“, nebo z východomoravského nářečního slovesa chrámat, tj. „kulhat“.“

eva bolfová: „co znám lidi s příjmením bolf, tak jsou to úžasní lidé, má to přijmení nějaký význam?“

Žaneta Dvořáková: „U příjmení Bolf došlo ke změně W- v B-, Bolf byl tedy původně Wolf. Příjmení Wolf se vykládá z německého rodného jména Wolfgang, případně i Wolfhard, Wolfram atd. Příjmení Wolf mohlo být odvozeno samozřejmě i od apelativa Wolf, tj. „vlk“, např. podle domovního znamení, podle samotářské nebo zlé povahy, u židovských rodin též podle toho, že byl biblický Benjamin přirovnáván k vlku.“

Lucie Fabiánová: „Dobrý den, jaký je vyznam příjmení Fabián? Děda pochází ze Slovenska... Děkuji“

Žaneta Dvořáková: „Příjmení Fabián je motivačně průhledné, vzniklo z rodného jména Fabián.“

Iva Čechová: „Dobrý den, ráda bych se zeptala na původ příjmení Ferkl. Může jít o souvislost s německým slovem Ferkel? Děkuji“

Žaneta Dvořáková: „Středohornoněmecké apelativum Verkel označovalo „sele“, odtud snad i příjmení Ferkl. Mohlo jít např. o chovatele selat, obchodníka s nimi nebo o řezníka apod.“

Radka: „Dobry den, poprosim o vylozeni prijmeni Semerád a Semerák, dekuji a hezky den :) Radka B.“

Žaneta Dvořáková: „Příjmení Semerád vzniklo z rodného jména Sěmirad, to se vykládá jako složené slovanské jméno ze dvou částí - Sěmi je "osoba" a rad znamená "čilý", "hbitý", "radostný".“

M: „Dobrý den, mohla bych požádat o význam přijímení Štefanovič/ová? Pochází ze Slovenska. Děkuji“

Žaneta Dvořáková: „Příjmení Štefanovič vzniklo z rodného jména Štefan.“

Petra: „asi máte spousty dotazů je vidět že to lidi zajímá já už se také opakuji Sobíšek,Dejl“

Žaneta Dvořáková: „Příjmení Sobíšek vykládá Antonín Kotík z rodného jména Soběslav. Dobrava Moldanová přidává i možný výklad ze slovesa sobit, tj. „získat“, ve staré češtině „zásobit se“ a v moravských nářečích „sázet“ či „plemenit“. Možný by byl podle ní i výklad z rodného jména Soběhrd.“

Nováková: „prosím o význam jména Daňhel“

Žaneta Dvořáková: „Příjmení Daňhel se vykládá z rodného jména Daniel.“

Petra Gruber Laudatova: „Dobrý den, jak se dostalo do Čech příjmení Laudát?“

Žaneta Dvořáková: „Příjmení Laudát se vykládá z latinského rodného jména Laudatus.“

Jana Markova: „Dobrý den, chtěla bych se zeptat na původ příjmení Kubálek. Moc děkuji a preji hezky den. Jana M.“

Žaneta Dvořáková: „Příjmení Kubálek je jednou z mnoha odvozenin z rodného jména Jakub.“

Oina: „Dobrý den, zajímá mne jméno Hajšman. Rodina pochází z Plzeňského kraje. Děkuji“

Žaneta Dvořáková: „Příjmení Hajšman vzniklo ze středohornoněmeckého přídavného jména heiz, tj. "horký", snad jako přezdívka podle povahy.“

Eliška: „Dobrý den, co znamená příjmení Kuchařík. děkuji.“

Žaneta Dvořáková: „Příjmení Kuchařík je motivačně průhledné, vzniklo jako pojmenování podle povolání z apelativa kuchař.“