Sama doma

Záznam chatu ze středy 7. listopadu 2012

Kamila Grulichová: „Myslíte si, že by se uplatnily pro zdravotnický personál Balintovské skupiny jako prevence syndromu vyhoření??“

MUDr. Tomáš Rektor: „Nepochybně. Zdravotnický personál pstří mezi velmi ohrožené skupiny a prevence vyhoření je ve zdravotnictví velmi podceňována.“

Lenka Bukáčková: „Hezký den, pane doktore. Jak se takový syndrom vyhoření léčí? Děkuji za odpověď. S pozdravem Lenka Bukáčková“

MUDr. Tomáš Rektor: „Nejdůležitější je sy uvědomit, že vůbec máte problém. Psk je nezbtné změnit pracovní návyky, více a lépe relaxovat, případně vyhledat odbornou pomoc.“

KamilaG.: „Jsem zdravotní sestra a musím říct, že je kolikrát kladený velký nápor na perfektnost na úkor počtu personálu. Měla jsem bohužel tu smůlu, že díky práci jsem zkolabovala a byla na nemocenské víc jak půl roku. Musela jsem změnit směnný provoz za jednosměnný. Chci se zeptat, jak zajistit neopakování syndromu vyhoření, když je bohužel systém tak nastavený, že nemáte kolikrát nikoho k ruce ,a by vám pomohl. Děkuji“

MUDr. Tomáš Rektor: „Pokud se nedá změnit práce, změnit mimo pracovní návyky. Mít dostatek času na kvalitní odpočinek, věnovat se sama sebe. Nevrhat se z povinností pracovních rovnou do povinností mimopracovních.“

Kathule: „já bych tak ráda relaxovala ale nemám hlídání a večer doháním resty co syn nedovolí přes den a ještě vařit manželovi... šla bych si třeba zaběhat ale nechat doma děti samotné nehodlám =/“

MUDr. Tomáš Rektor: „začněte tím, že budete mít půl dne pro sebe každý týden. Nějak to zařiďte. Pokud človek nemá čas na relaxaci, stejně jeho výkonnost klesá. Uvidíte, že když si na sebe najdete čas, dobu trávenou relaxací snadno doženete.“

WAM: „Nedalo by se říct místo vyhoření i vyhnívání - třeba intelektuální?“

MUDr. Tomáš Rektor: „Jistěm že se dá i vyhnít. Ale to je jiná kapitola:)“

Dan Vařeka: „Stane se někomu, že ho vůbec syndrom vyhoření nepotká?“

MUDr. Tomáš Rektor: „Naštěstí ano.“

Dan Vařeka: „Je syndrom vyhoření, když člověk nadává na svoji práci?“

MUDr. Tomáš Rektor: „Je to jeden z příznaků“

sonax: „Dojde někdy v rámci syndromu vyhoření, že už se člověk k té práci v níž vyhořel už nevrátí?“

MUDr. Tomáš Rektor: „Jistě, někdy je to bohužel jediná možnost.“

dolanová: „dobrý den, jaké jsou varovné signály syndromy vyhoření“

MUDr. Tomáš Rektor: „nejdřív člověk nestíhá, pak se začne cítit unavený, podrážděný. Nesnáší lidi, má tělesné potíže - bolesti zad, problémy s trávením, problémy se spánkem a se sexem...“

Dan Vařeka: „Za jak dlouho se dá dostat průměrně ze syndromu vyhoření?“

MUDr. Tomáš Rektor: „nejtěžší je vůbec si uvědomit, že máme problém. pak je těžké zmenit životní styl. Pokud se to podaří, úleva může přijít velmi brzy.“

Dan Vařeka: „Stalo se to i vám - syndrom vyhoř.?“

MUDr. Tomáš Rektor: „neznám asi nikoho z pomáhajících profesí, kdo by někdy na vlastní kůži nezažil alespoň počáteční stádia. nejsem na tom jinak. prevence vyhoření k naší profesi neodmyslitelně patří.“

Kamila Grulichová: „Zajímalo by mě, jak vy psychiatr proti tomuto bojujete, protože denně máte spoustu příběhů, řešení jiných lidí, různých aktivit spojených s profesí.“

MUDr. Tomáš Rektor: „K naší profesi patří supervize a intervize, které krom toho, že zlepšují kvalitu naší práce umožňují i ochrani před vyhořením. Dále pravidelná relaxace, dostatek volného času, kvalitní trávení volného času. A zdaleka nejdůležitějším faktorem je pro mě rodina - žena a děti.“

Janulka: „Pane doktore, kamarádka mi poradila, že když se dostane do špatné nálady, řeší to tím, že si "lupne"Deniban a všechno je v pořádku. Dokonce mi platíčko dala, abych to zkusila. Je to bezpečné? Co je to za lék? Není návykové? Díky, Jana, Praha“

MUDr. Tomáš Rektor: „návykové to není, ale může si tím nadělat v těle i mysli docela vellkou paseku. když už léky bere, měla by zajít za psychiatrem a zeptat se, jak na to. Konkrétně deniban ve vyšších dávkách funguje úplně jinak než v dávkách malých a může jí docela uškodit.“

Zdiška: „Dobrý den, je možné prožívat i syndrom vyhoření, když člověk je fyzicky nemocný a nemůže sehnat práci? Jsem neustále unavená, nejde mi to odpočívat, probírala jsem to i s lékařkou,a ta mi řekla, když ste nemocná, kdo má o Vás stát. Ve vztahu mi muž nedovolí si odpočinout, musím stále něco dělat, jinak mi řekne, že jsem líná a nic nedělám. Neustále se klepu, nejen zimou,al strachy, co zas bude. Stále musím někde něco zařizovat, bo i poruchy v bytě jsou jen na mně, kromě domácích prací, lítám a sháním práci, řeším zdravotní problémy, kdy dojíždím za lékaři a časově mám dny velmi rozházené. Jedná se v tomto případě, kdy jsem hrozně unavená, nikdy se dobře nevyspím, mám uvnitř pocit strachu, klepu se a je mi stále zima, o SV? Co byste mi poradil?“

MUDr. Tomáš Rektor: „Asi je jedno, jaké jméno tomu dáme, dejme tomu, že je to na hraně sv. Podsatné je, že máte skutečný problém, který je třeba řešit. První krok? Vysvětlit manželovi, že přestože nemáte práci, jeden dva dny volné denně potřebujete.“

lenkakumpova: „Dobrý den,pracuji 15let v socil.službách,posledních10let v domově důchodců u lůžka.Já si opravdu dovedu najít čas na odpočinek,relaxaci i při všech starostech o rodinu.Před vyhořením je to moc důležité a mít svůj čas jen na to co chci právě ted.Některé kolegyně to nedokáží a projevy vyhoření se často projevují,práce se starýma a nemocnýma lidma je těžká,jak fyzicky tak psychicky.Hezký den.Kumpová Lenka Liberec“

MUDr. Tomáš Rektor: „hezky jste to shrnula. v profesi podobnou, jaké máte vy, úpřijde vyhožření prakticky jistě, pokud se nebudete věnovat prevenci“

eva: „dobry den! Muze si clovek se sydromem vyhoreni pomoc sam nebo musi vyhledat pomoc? dekuji.“

MUDr. Tomáš Rektor: „pokud si ho uvědomí a je shcopen změnit životní styl a nedostal se do stádia deprese, tak ano, člověk to zvládne sám.“

Helena: „D. den..mohu se zeptat na relaxační cvičení, Hoponopo.. prý je to moc dobré..:)“

MUDr. Tomáš Rektor: „jste na špatném, chatu, relaxační paní sedí o kus vedle:))“

Pavlína V.: „Dobrý den,jsem vedoucí oddělení a zažívala jsem bossing.Já jsem si to až tak neuvědomovala,ale před půl rokem jsem měla problémy se spánkem,pak mě zlobíla pamět a teď v září jsem skončila v nemocnici se zánětem štitné žlázy.Na práci jsem byla fixovaná,byla jsem tam pořád i ve svém volnu abych mohla splnit všechna přání paní ředitelky.Bossing byl i na nemocenské přes tel. až manžel udělala pořádek.Já jsem na tom teď špatně po psychické stránce.Nic mě nebaví,bojim se lidí,nevím co bude dál,do práce se už nemůžu vrátit protože mi půjde ředitelka pěkně po krku.Chce se mi pořád brečet,být pod peřinou a nic nedělat.Jsem objednaná k psychiatrovi.Ale co dál?Děkuji“

MUDr. Tomáš Rektor: „v této fázi už potřebujete vnější pomoc. Manžel udělal dobrou věc, jste na nechopence, práci se nemáte, dokonce nesmíte věnovat. Psychiatr Vám určite nabídne antidepresiva, berte je, a najděte si psychoterapeuta.“

Janinka: „Díky za odpověď, pane doktore, ještě k tomu Denibanu. Dala mi platíčko s tím, že když padnu do nějaké špatné nálady, mám si jeden vzít. Dejme tomu jednou dvakrát za měsíc. I to je neberpečné? A existuje nějaký "lék" bez předpisu, který mě z chvilkové deprese dostane? Co L-Tryptofan, je to k něčemu? Díky!“

MUDr. Tomáš Rektor: „Určite ho neberte, může zasahovat do hormonálního systému. GTryptofan podle mě moc nepomůže, zkuste najít nějaké "nechemické" řešení. Sport, relaxace, přátelé, partner....“

tommy: „Dobrý den chodim do školy cca už 15 let a příští rok bych měl jít na vysokou školu, ale abych pravdu řekl mám s tím už docela problémy, nic dobrého mi to nepřináší ba naopak, ale chtěl bych titul získat. na rovinu říkám že už nesjem schopen 8 a více hodinové sezení na dřeváku trpět. prosím poradťe. ŠKOLA MĚ ASI JEDNOU ZNIČÍ!!“

MUDr. Tomáš Rektor: „najděte si školu, která vás bude bavit. pokud vás bavit nebude vůbec, nebude vás bavit ani profese, na kterou vás připraví a titul vám stejně nebude na nic.“

Alena: „Dobrý den,manžel podniká již přes 20 let,poslední dva roky to již není moc dobré,navíc já jsem rok bez práce.Před rokem ho začala neustále bolet hlava,po všech vyšetřeních se na nic nepřišlo,na jaře si zranil rameno,před dvěma měsíci ho začlo bolet koleno.Zamotává se do všeho čím dál víc,několikrát již večer řekl,že má pocit že vybuchne,že cítí strašné napětí.Ale bohužel k tomu všemu ještě "trpí" tím,že jen on udělá vše dobře a proto to musí!! udělat sám.Chtěla bych mu pomoci,ale vše odmítá (pomoc s prací,knížky,procházky,jógu).jediné co si zachovává 1x týdně návštěvu sauny s kamarády,ostatní ho už nic nebaví. Můžete mi prosím poradit.Děkuji moc.“

MUDr. Tomáš Rektor: „přesně takhle vyhoření vypadá. včetně toho, že většinou si dotyčný nechce nechat pomoci. zkuste mu pomoci najít dobrého psychiatra nebo psychologa. trvejte na tom, že tam má jít, klidně bežte poprvé spolu. když nechce řešit sebe, mluvte o tom, jak to trápí vás. zkuste nají něco, co ho trápí a s čím by byl ochoten něco dělat- nejčastěj je to nespavost či sexuální potíže. A pokdu vše selže, najděte si terapeuta sama - velmi často pracujeme s tím, kdo je vlastně v systému nejzdravěhší. a může to přinést velké zmeny.“

Kamila Grulichová: „Paní Pavlína V. tady psala o bossingu, který jsem zažívala i já, skončila jsem na AD, nejsem si jistá, ale není právě chyba v tom vedení, který je vyhořelý a takhle to dopadá?? V uvozovkách - trpí na SV častěji ženy?“

MUDr. Tomáš Rektor: „ˇOsvěta vedoucíh pracovníků jak předcházet vyhoření u sebe i zaměstnanců je velmi důležité. a ženy či muži? konkrétní čísla nezmám, ale ke mně chodí častěhi muži. obecně bude asi více vyhořelých žen,a le bude to dáno i častějším zastoupení žen v ohrožených profesích. zdravotnictví, školství...“

Růžičková Jaroslava: „Dobrý den,pane doktore jsem maminka takřka 18-tiletého mentálně postiženého syna,učím se relaxovat,protože se u mně začaly objevovat úzkostné stavy..souhlasíte se mnou,že péče o postižené děti je psychicky náročná?A co s tím?“

MUDr. Tomáš Rektor: „velmi, velmi náročná. existují nejrůžnější sdružení sloužící pro podporu pečujících o postižené.“

Lenka: „Dobrý den, pane doktore, má sestra je lékařka, pracuje na interně 3,5 roku, ted je vedoucí patra, odpovídá Vašemu popisu začátku syndromu vyhoření. Chce být dobrou lékařkou, věnovat se pacientům, ale to právě tolik nestíhá, jak by si představovala, má s vedením řadu administrativy a práci s mediky a "mladšími" lékaři. Jak ji mohu pomoci, či jak si ona může pomoci? Děkuji“

MUDr. Tomáš Rektor: „nezanedbávat relaxaci. nebát se i vyhledat pomoc. najít správnou motivaci - pokod vyhoří, dobrá lékařka nebude.“

Market: „Dobrý den, mám za sebou cca 2roky náročného řešení finančních problémů, které má vývoj a řeší se průběžně. Do toho byla velmi náročná práce asistentky s téměře 12ti hod. pracovní dobou. Nakonec jsem z práce odešla pro potřebu "dát se dohromady".. vím, kde problém pramení, ale cítím se strašně unavená, utahaná, vyčerpaná. S pocity úzkosti, strachu, někdy i s pocitem pohody. Manžel mě snaží dostat ven, do sportu který jsem milovala. Mám problém cokoliv dělat. Jsem schopna prosedět celý den. antidepr. brát nechci. Nevím, jak z této situace ven...“

MUDr. Tomáš Rektor: „já bych se antidepresivům nebránil, pokud se začne velmi šetrným, může se vám ulevit a nemuséte mít nežádovoí účinky. rozhodně může pomoci i psychoterapie. a pokud chcte vyloženě svépomocně, vracejte se k aktivitám, které jste předtím měla ráda. a vytrvejte, ikdyž vás to ze začátku nebude bavit.“

Alena: „Děkuji moc za odpověď,ten přehnaný perfekcionalismus o kterém jste před chvílí mluvil naprosto sedí.Terapauta budu asi muset zkusit sama,vím že na nic takové nepřistoupí (zatím). Můžete mi prosím ještě dát tip,jak poznat dobrého terapeuta? Děkuji“

MUDr. Tomáš Rektor: „to je jedna z nejtěžších otázek... zaděte na první sezení a uvidíte, jestli si sednete nebo ne...“

Veronika: „Dobrý den, jsem lékařka na oddělení ARO.Mému prmáři je úplně jedno, jestli něco umím, chci umět. Hlavně že je osvedena práce. Před atestací jsem stále prosila o to aby jsme se mohla učit - k ničemu. Atestaci jsem úspěšně zvládla a nyní jsme na mateřské dovolené, ale zvažuji zda se po mateřské vracet. Pro mě je velmi nepříjemné, že jsem prostě jako dělník v továrně.A to že jsem žena na našem oddělení znamená, že mozek snad ani nemám. Nevím, zda mohu tento pocit ignorovat nebo si hledat místo jinde. ale asi chápu, že dobrá rada drahá.. Děkuji“

MUDr. Tomáš Rektor: „pokud máte možnost nají si dobrou práci jinde, neváhal bych. pokud ne, budete to muset vydžet a věnovat se preventivním opatřením.“

lululululuul: „Jaký je rozdíl mezi depresí a syndromem vyhoření?“

MUDr. Tomáš Rektor: „deprese je jeden z příznaků. při vyhoření je deprese častá, ne každá deprese znamená vyhoření.“

Unavená matka: „Dobrý den, myslím, že jsme doma vyhořelí oba dva. Manžel toho má v práci dost, vykazuje stejné příznaky, které jste říkal - nekomunikuje, o práci se zásadně nebaví, je unavený, ze všeho zničený, sedne si k tv... bohužel na něm je nyní starost o uživení rodiny, máme 2 malé děti. Jenže já cítím, že začínám být asi také vyhořelá, z neustálé péče o děti, domácnost, nemáme bohužel žádné hlídací babičky apod. každý z nás by asi potřeboval nějaký relax, ale jak to bez hlídání udělat. Protože přehození starosti o děti na něj, aby přišel na jiné myšlenky mu opravdu nepomůže. je to jen takové povzdechnutí, spíš než dotaz, že se 3 závislými osobami na platu manžela se těžko mění životní styl apod. ..“

MUDr. Tomáš Rektor: „i to nekdy jde... třeba tím, že když děti unsou, nezalezete si každý do svého rohu, ale uděláte si aspoň hezký večer. aspoň občas,.. někdy funguje i to, že bude mít jeden z vás třeba jednou za měsíc den pro sebe. první neděli pohlídá děti manžel a vy na sebe budete mít čas, relaxace, masáže, kamarádky, cokoli. a zy týden uděláte totéž pro manžela. nejdřív to vypadá jako další zátěž navíc, ale může to pomoci...“

Ivana T.: „Dobrý den, pane doktore, chtěla bych pomoci manželovi (trpí syndromem vyhoření z práce), ale nestojí o to....raději si vezme láhev vína nebo lahve piva:-(“

MUDr. Tomáš Rektor: „tak to je skoro vždy.. zkuste začít ne kritikou, ale podporou. a zkoušejte to znovu a znovu...“

Magda: „Chci se zeptat, jak dlouho může SV trvat a zda přetrvává, ač skočníte v práci, kde zažijete šikanu. Pracovala jsem jako jediná mladá žena s ženami v důchodu, dost si mě pro to dobíraly a urážely mne, že se vzdělávám ap. Jsem sice z této práce pryč, ale jsem v těžké finanční a životní situaci, mám i zdravotní problémy, denně řeším to,zda má smysl vůbec být. Jelikož se setkávám s názorem, že kdo nemá práci, má jen volný čas, nic neumí. Snažím se vzdělávat sama dál, ale jsem strašně unavená, vyčerpaná, a začínám se i lidí bát. Byla jsem u psycholožky,ale necítím vůbec pokrok. Jsem unavená,ale žiji na rušné ulici a nejde mi to normálně spát, partner mě neustále uráží, říká, že chce jen po mně, abych měla práci, uklízela, prala, vařila, ale když něco chci řešit, na vše jsem sama.Co byste radil? Nemám kam jinam jít bydlet, denně mám výčitky, jsem vystresovaná, že nestíhám to a to. Hledám práci, řeším lékaře, práce v bytě a pak to, že se jako žena necítím. Co s takovou situací, léky na psychiku brát nemohu s důvodů ostatních zdrav. problémů, lékařka to se mnou nikdy neřeší.“

MUDr. Tomáš Rektor: „promluvit si s partnerem. klidně i zajít na párovou terapii. popřemýšlet, proč to u psycholožky nejde, je péče dost intensivní? a já asi neznám nemoc, u které by se nedalo najít žádné vhodné antidepresivum.“

Katka Richtrová: „Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda může vzniknout syndrom vyhoření i na mateřské dovolené? Děkuji za odpověď“

MUDr. Tomáš Rektor: „vlastně ano. příliš velké nároky na sebe,nedostatečná podpora parnera...“

missy: „Dobrý den, pane doktore. Chci se zeptat, zda je syndrom vyhoření nějak omezen věkem? Je mi 23let a mám pocit, že jsem ze všeho unavená, nic mě nebaví. Nechci se ničemu věnovat, do všeho se musím nutit, jak v práci, tak v zábavě. Chci se něčemu věnovat, co by mi dodávalo energii a radost, ale vždycky to utnu ještě před realizací, protože někde uvnitř stejně vím, že by mi to ten pocit radosti a energie nedodalo a byla bych ještě více unavená tím, že jsem do toho chtěla jít. Děkuji za odpověď.“

MUDr. Tomáš Rektor: „zní to spíše jako dysthimie, chornická lehká deprese. a rozhodně si zaslouží léčbu, může vám velmi kazit život.“

Jitka: „Dobrý den Manžel stále nadáva..např. že každej jezdí autem a kam jedou,když je benzín drahej, jak je soused blbej protože má kohouta, který kokrhá,stále na něco nebo někoho nadává. Např. mě kolikrát nadává, že si nerozumíme protože koukám zrovna na pořad v televizi, který se jemu nelíbí. Přitom má vše připravené pod nos. Ráno kávu a snídani, oběd, odpolední kávu a večeři, napečeno o vše je postaráno a když remcá a zeptám se ho zda by mu to trpěla bývalá manželka tak odpoví že ne. Už nevím co mám dělat aby byl doma klid. Beru si to vše moc na sebe a ničí mě to. Děkuji za odpověď Jitka“

MUDr. Tomáš Rektor: „asi nevymyslím jendouchou radu. zkuste si důkladně promluvit a pokud to nezabere, zkuste párového terapeuta.“

Petra Mala: „Dobry den pane doktore, priblizne pred mesicem a pul jsem "vyhorela"a to zejmena diky pristupu svych nadrizenych, kteri nedokazali ocenit mou praci a nasazeni. Bojim se, ze se mi neco podobneho muze stat opakovane at uz v jinem zamestnani nebo v tomto az se tam opet budu chtit vratit. Jak tomu mohu predejit? Myslite, ze je vhodna navsteva specializovaneho psychologa nebo psychoterapeuta? Dekuji Vam, Petra Mala“

MUDr. Tomáš Rektor: „terapeutem nic nezkazíte, ba naopak. člověk často špatný přístup nějak umožní svým slabým místem, o kterém zpravidla ani neví.“

Vendulka: „dobrý den pane doktore, sama již cítím, že jsem profesně vyhořela, pracuji jako sociální pracovnice s občany nepřizpůsobivími, romskými spoluobčany, bezdomovci... V současné době jsem v pracovní neschopnosti a přemýšlím, jak z toho začarovaného kruhu ven. V loňském roce jsem promovala na vyské škole (jsem ročník 1959), vím, že mám v sobě určitou ctižádost a to co jste před chvíli říkal, jsem perfekcionista. Jsem v péči psychiatra, ale je přesně dle Vašich slov-tabletky, tabletky... Vím, že potřebuji radikálně změnit svoji práci, mám určitou představu, ale celý život jsem zvyklá na zaměstnanecký poměr a toto by byla práce na živ. list, takže pracovat sama na sebe. Říká se, že neodvážit se je osudné a já se musím rozhodnout, jak dál, ale je to těžké... Srdečně Vás zdraví Vendulka“

MUDr. Tomáš Rektor: „další hezký příklad... pokud jste perfekcinosta, tak nezapomínejte na to, že pokud se o sebe nebudete starat, dobře pracovat nebudete.“

Jana: „Dobrý den pane doktore, myslíte si, že může problém syndromu vyhoření vyřešit změna zaměstnání? Mám na mysli změnu pozice - z nadřízeného pracovníka na místo řadového zaměstnance, v tomtéž oboru, ale již v jiné firmě. Děkuji Vám za názor.“

MUDr. Tomáš Rektor: „změna profese obecně ano, jestli se budete cítit lépe na nižší pozici, kdo ví... často je to ale i o vnitřním nastavení a vnější změnu pomoci nemusí.“

Tereza: „Dobrý den, mohu-li se zeptat, jak poznám rozdíl zda se jedná o syndrom vyhoření, úzkost či deprese? A jakého doktora navštívit? Děkuji“

MUDr. Tomáš Rektor: „ono je to vlastně jedno... a pokud narazíte na dobrého odborníka, je to taky vlastně jedno - nasměrují vás tam, kam je třeba. obecně ale záleží na tíži problémů, zdy začít psychoatrem či psychologem.“

Káťa: „Dobrý den pane doktore, můj manžel je placený od výkonu a v práci tráví i 14 hodín deně, nemá čas na sebe, je pořád ve stresu, nestíhá. I když ho prosím, ať si najde jinou práci, že on nemůže pracovat na výkon, protože není ten typ, argumunetuje tím, že se to zlepší (trvá to už 4 roky!!) a že sehnat práci je těžké. finančně je jeho práce v poměru výkon plat velmi špatně hodnocená. Jak dál? jak ho jemně někat posunout? odbornou pomoc odmítá. Díky moc.“

MUDr. Tomáš Rektor: „když nejde za odborníkem on, běžte vy. v podobných situacích se skoro vždy začne pracovat nejřív se zdravějším partnerem. pokud říká, že se to zlepší, trvajte na tom, do kdy. a pokud se do té doby nic nezmění, asi nezmění, odmítejte už tento argument poslouchat.“

Andrea B.: „Dobrý den pane doktore. Předem mého dopisu Vás srdečně zdravím. Chtěla jsem se zeptat, co mohu udělat pro to, abych předešla syndromu vyhoření a když už by nastal, tak jak ho řešit? Předem děkuji za odpověď. Mějte se krásně. Nashledanou. Andrea“

MUDr. Tomáš Rektor: „odpočívat, relaxovat, mít čas na sebe, na koníčky, na rodinu. a pokud to nepomůže, jaít si odborníka.“

Dana: „Dobrý den pane doktore, mohu trpět syndromem vyhoření i na mateřské ? Na mateřské jsem již 6.rok. Cítím se velmi unavená, jsem v domácím kolotoči a mám pocit, že na jiné aktivity (odpočinkové) nemám sílu . Cítím se dost psychicky unavená . Poraďte, jak má člověk vystoupit z toho zaběhanáho kolotoče ? Mám dvě malé děti a ani z práce jsem se necítila tak vyčerpaná. Naopak v práci si člověk popovídal , i se zasmál a byl v pohodě. Děkuji za odpověď Dana“

MUDr. Tomáš Rektor: „určitě se to stát může a nezapoomínejte, že mateřská není dovolená. a i člověk na mateřské by měl mít weekendy, volný čas...“

bobby: „jdu na masáž, nechci zažít nikdy syndrom vyhoření.“

MUDr. Tomáš Rektor: „běžte. chiďte pravidelně:)“

Bc. Monika Holešínská: „Vážený pane MUDr. Tomáši Rektore, pro svou přítelkyni, která má vážné problémy s psychikou a se svým životem - syndrom vyhoření v manželství, syndrom vyhoření jako maminka (3 děti) potřebuji najít odbornou pomoc - psychiatra, který by ji pomohl, poradil jak ze svých problémů, které má se má dostat. Je na tom velice špatně, protože si už několikrát sáhla na život. Nadchnul jste mě tím, že jste ve vysílání řekl, že nejdříve než dáte antidepresíva začnete s pacientem, klientem řešit a měnit systém....proto si Vám dovoluji napsat, jestli by jste mi neporadil jak a koho bych jí mohla doporučit. Kamarádka je z Ostravy Bělé a já jsem ochotna s ní zajet kamkoliv. Mockrát Vám děkuji za Vaši odpověď. Děkuji Vám. Bc. Monika Holešínská“

MUDr. Tomáš Rektor: „Rád bych pomohl, ale aby jezdila do Prahy nemá smysl. V Ostravě neznám nikoho, dobrá péče je určitě v Opavě, Olomouci, Přerově...“

Martina: „Dobrý den, manžel je v zaměstnání po kterém ještě provozuje práci instalatéra a to každý den i o víkendech. O odpočinku nechce ani slyšet, je unavený, podrážděný nic nestíhá a nic si co mu řeknu skoro nepamatuje. Vše kolem dětí řeším sama, na nic nemá čas, má jenom práci. Když mu řeknu aby si odpočinul tak je podrážděný a řekne, že musí živit rodinu. Máme hypotéku a dvě děti. Já jsem momentálně na RD. Myslím si, že nemá daleko do vyhoření. Prosím poraďte jak mu pomoci. Jako koníčka má sportovní brokovou střelbu, ale ta je teď mimo sezonu. Moc děkuji“

MUDr. Tomáš Rektor: „už vyhořel. tlačtě, naléhejte, buďte neodbytná, ale nekritisujte, podporujte. a počítejte s tím, že než se začne něco měnit, chce to čas. ale i tlak o dvás.“

Miluše: „dobrý den,právě prožívám to, o čem diskujete. Před 9 měsíci jsem poprvé zažila od ředitelky mobbing, který se vystupňoval tak, že jsem před měsícem zkolabovala.Pracuji v bance s lidmi. Musela jsem vyhledat lékaře,nyní jsem měsíc doma s antidepresivy,výsledek zatím nic moc,nejradši jsem sama,bez lidí,za celý měsíc absence měsíc mě ředitelka nekontaktovala ,když jdu za ní a za kolegyní do práce, ignoruje mě.Do důchodu mám 18 měs.,cítím,že se nebudu moci vrátit,neustála bych to. Co byste mi poradil?Jde o vyhoření? Děkuji.“

MUDr. Tomáš Rektor: „jde. pokud to jde, nemyslete na budoucnost, ale starejte se o sebe.“

Katka: „Dobrý den. Rok před maturitou jsem onemocněla a musela být půl roku doma. Poté jsem doháněla učivo za 3. a 4. ročník, do toho se učila na maturitu, zkoušky na vysokou školu a zařizovala si bydlení s přítelem. Na vysokou jsem se bohužel nedostala, takže jsem nastoupila do práce s příjemným kolektivem. I přesto jsem stále nemocná, unavená a v práci mi to nejde, i když se snažím dostat ze sebe maximum. I v osobním životě jsou poslední dobou na denním pořádku hádky, protože nemám na nic čas nebo nemám náladu chodit do společnosti. Je to syndrom vyhoření nebo pouze moc věcí najednou, se kterými je potřeba se vypořádat? Děkuji za odpověď.“

MUDr. Tomáš Rektor: „asi je jedno, jak to pojmenujemne, podstatné je, že potřebujete pomoc..“

Andrea: „Dobrý den, pane doktore, jsem lékařka a myslím že syndrom vyhoření se mě velice týká. Vím také že příčina jsou příliš vysoké nároky které na sebe již několik let kladu. Začala jsem omezovat pracovní aktivity, kterých bylo opravdu mnoho (práce, noční služby, 2 x týdně privát. ambulance,..), začala jsem o sobě přemýšlet, čemuž jsem nikdy nepřikládala důležiost, a zjistila jsem že si zátěž nakládám sama, teď mám před sebou problém si poradit s nároky na sebe samu, nedokážu věci dělat jen napůl...čím mám začít? Děkuji.“

MUDr. Tomáš Rektor: „první a nejdůležitější krok jste udělal, víte, že největším otrokářem jste si sama. a jak to dál změnit? pokud to nepůjde jinak, najděte si terapeuta - kořeny bývají velmi hluboko...“

Jarka: „Dobrý den, je mi 37 let a pracuji 3 roky jako zástupce vedoucího prodejny. V poslední době je na nás nakládáno víc a víc práce odpovědnosti bez nároku na jakékoliv větší finanční ohodnocení. Dělám cca 10 hodin denně plus každou sobotu dopoledne. Doma se snažím zvládnout domácnost a po večerech ještě k tomu přivydělat nějakou korunu šitím. Mám dvě děti a ty také potřebují svoje... Od léta se necítím dobře...únava, jsem neustále podrážděná, přibrala jsem na váze, mám vysoký tlak, vyšší cholesterol atd atd. Rapidně se mi zhoršila psoriaza, kterou jsem měla vždy jen ve vlasech, teď po celém těle. Pani doktorka mi doporučila návštěvu psychiatra a následně antidepresiva. Bojím se, že po takových lécích budu otupěla a nesoustředěná a vůbec návštěvy psychyatra se bojím...předsudky. Nevím, jak se vším "naložit" jak si uspořádat život, abych konečně přestala svému okolí a sobě otravovat život neustále kolísavou náladou, únavou atd. Děkuji za odpověď a přeji krásný den“

MUDr. Tomáš Rektor: „moderní antidepresiva nemusí otupovat a pokud budou, trvejte na jiných a psychiatra se nebojte. nezapomínejte na to, že pokud teď nepolevíte, zhroutíte se a nepostaráte se o nikoho..“

Lenka: „Dobrý den pane doktore, můžu mít syndrom vyhoření, jsem matka čtyř dětí ve věku 20,15,10 a 1 rok. Už několik let nemůžu spát, někdy jen 2 - 3 hod., ráno jsem jak zmlácená, bolí mě nohy, jako bych nachodila několik km. Vše mě rozčiluje, nemůžu se soustředit, někdy říkám přebrepty, dělá mi zle křik a hluk, hučí mi v uších, bolí mě oči atd. atd. Manžel říká, že se moc snažím, prý jsem perfekcionaliska. Možná ano, mám silný pocit zodpovědnosti a neumím odpočívat. Chtěla bych mít dva roky prázdnin, kde by po mě nikdo nic nechtěl. Zkoušela jsem psychologa i psychiatra, ale nepomohlo mi to. Diagnoza byla deprese. Díky Lenka“

MUDr. Tomáš Rektor: „no zní to jako deprese a v tomto stadiu bych určitě terapeuta a psychiatra doporučil. pokud to nepomohlo, proč? byla péče dost intensivní...“

Zuzana: „Dobrý den, pane doktore. Nevím, zda-li se zde hodí tento dotaz, ale chtěla jsem se zeptat na svou nejlepší kamarádku. Pět let je bez práce, za tu dobu absolvovala již spoustu výběrových řízení, ale pokaždé to pokazila svou nervozitou, protože ji vždy totálně pohltil stres. Dnes je stále doma, pracuje jen manžel a ona se už bojí zúčastnit se jakéhokoli konkurzu a najednou dostane panickou hrůzu, zlomí se a pořád brečí. Může se jednat o syndrom vyhoření? Poraďte, jak ji pomoct? Děkuji za odpověď.“

MUDr. Tomáš Rektor: „nejspíš ne, ale pracovat se s tím dá...“

marta: „Pane doktore je pravda, že pocity z deprese jako zadržování strachu, pocity úzkosti apod. vedou k rakovině? děkuji“

MUDr. Tomáš Rektor: „mohou negativně ovlivnit imunitu a ta může s rakovinou souviset.“

Barbora: „Dobrý den, doma mám psychoterapeuta, ale je stále v práci...kovářova kobyla..na rodinu si moc času nedělá, také jsem unavená všechno doma dělám, i opravy, všechno zařizování, dvě dětičky (2 a 4 roky), stále mě bolí hlava...koníčky mám, ale když odcházím děti plačou a muž mi vyčítá, že máme střídavou výchovu...mám chuť na truc se vším seknout a být s dětmi pořád...ale to už by děti taťku asi neviděli vůbec, protože by v práci o to zůstával déle...“

MUDr. Tomáš Rektor: „Uf, po první větě jsem se bál, že mi píše žena:) K naší profesi bohužel vyhoření patří. Tlačte, naléhejte, sám musí dobře vědět, jakou tím nadělá paseku. Ale s terapeuty se argumentuje těžko. já vím...“

ilona Danielová: „Dobrý den, ráda bych se na vás obrátila se syndromem vyhoření,kt.se týká úmrtí v rodině v době,kdy jsem měla doma týdenní miminko a musela se postarat 10měsíců o tatínka,kt. bojovala se zák.nemocí,kt. podlehl. Nyní bojuji s časem, kt. dělím mezi péči o dítě, domácnost a řešení problémů s maminkou, kt. neunáší, že zůstala sama. mohla bych se na vás obrátit, kde bych vás mohla navštívit. děkuji“

MUDr. Tomáš Rektor: „na googlu na mě najdete kontakty... a pomoc skutečně potřebujete“

Erika: „Může člověk pociťovat syndrom vyhoření i na mateřské ? Jak lze relaxovat, když nemáte někoho, kdo by vám na chvíli pohlídal děti ? Chlapi si dost často myslí, že ženy jsou na dovolené (mateřské) a nechápou, že jsou z toho unavené.“

MUDr. Tomáš Rektor: „mateřská není dovolená a i vy potřebujete čas na sebe. trvejte na tom. a až dítě usne, nežehlete, neperte, odpočívejte.“

Veronika: „Dobrý den pane doktore, chtěla bych se zeptat, jak se zbavit mravenčení konce rukou a nohou, vzniklého z přetížení, stresu. Tento probém mám již několik měsíců.Děkuji za odpověď.“

MUDr. Tomáš Rektor: „někdy ano, někdy ne, ale stavil bych se pro jistotu u neurologa...“

miši: „pane doktore, kde vzít energii, když máme za sebou velmi psychicky náročné a stresující období? Připadá mi to situaci - pohřbena zaživa... přeci byla doba, kdy depresiva ještě nebyly na trhu, jak se to tenkrát řešilo?“

MUDr. Tomáš Rektor: „společnou aktivitou, při daní peří si lidi povídali. věnujte se relaxaci.“

Jitka: „Dobrý den, jsem v domácnosti, mám dost času na relaxaci, přesto u sebe pozoruji všechny příznaky sv, o kterých mluvíte- pocit, že nic nestíhám, únava, podrážděnost, bolesti zad, problémy s trávením i se spánkem, přestala jsem se stýkat s přáteli. Vím, že je potřeba změnit životní styl - zejména najít si nějakou uspokojující práci. Ale nedokážu přijít na to, co by to mělo být, připadá mi to jako pro mě nemožný výkon. Je možné, že je to syndrom vyhoření nebo jen lenost, jak tvrdí manžel?“

MUDr. Tomáš Rektor: „lenost to nebude, vyhořená? kdo vís. asi bych tomu spíš řekl deprese.“