Chat
Jiří Kolbaba
Záznam chatu z pátku 24. ledna
ANTI: „Co cestování po ČR?“
Jiří Kolbaba: „Ano, obcas fotim i neco v Cesku. Zejmena v horskych a vysocinskych pasmech.“
ANTICYKLON: „Jste věřící?“
Jiří Kolbaba: „Nejsem. Rad se ale pohybuji v buddhistickych i hinduistickych lokalitach. Jsem takovy vecny hledac.“
ANTIMONY: „Která země je pro cestování nejhorší?“
Jiří Kolbaba: „?“
ANTIMONY: „Která země je pro cestování nejideálnější?“
Jiří Kolbaba: „Snad vsechny. Je mne ve svete dobre. Nikdy mne nikdo neublizil.“
viťa: „Pěkný den, pane Kolbaba, koho, američanky a američani za prezidenta si zvolili? Hrůza je. Veliký strach ze všeho mám. Jak, různé dekrety začal hned v kapitolu podepisovat. Co, vy na to říkáte a děkuji za pravdou“
Jiří Kolbaba: „I ja jsem ve strehu. V Americe jsem byl mnohokrat, ale nikdy jsem tam nezil. Bohuzel, svet se meni a v mnohem se mravy horsi. V tomto kontextu se obavam, koho si nasi spoluobcane za par mesicu zvoli. Populiste z nepochopitelnych duvodu tahnou.“
ANTI: „Kam vycestovat nechcete?“
Jiří Kolbaba: „Nejezdim do valecnych lokalit. Jinak cestuji s nadsenim po celem svete.“
ANTI: „Cestoval jste i před rokem 1989?“
Jiří Kolbaba: „Obcas po vychodni Evrope s rodici, pozdeji se sportem i do zapadni Evropy. Nejdal jsem byl v Mongolsku.“
ANTI: „Jste již dědečkem?“
Jiří Kolbaba: „Ano mam dva vnuky. 9 a 6 let.“
ANTI: „Jste již dědečkem?“
Jiří Kolbaba: „Ano, mam dva vnuky. 9 a 6 let.“
viťa: „Hezký den, Jirko, nejhorší zemí je, pro vás? Asi, hlediska v ohrožení života bylo.. Děkuji za odpověď“
Jiří Kolbaba: „Takto svet nevidim. Opravdu. Do valecnych lokalit jezdit neumim.“
ANTI: „Jaký máte jako sportovec vzor, jaké máte jako sportovec vzory?“
Jiří Kolbaba: „Vera Caslavska, Jan Zelezny, Emil Zatopek...“
ANTIMONY: „Jaké to je být sportovcem?“
Jiří Kolbaba: „Byly to super roky.“
ANTI: „Všude dobře, tak co bychom dělali doma - souhlasíte s tím?“
Jiří Kolbaba: „Jednoznacne!!!“
ANTIMONY: „Co si myslíte o politikovi Turkovi?“
Jiří Kolbaba: „Jeho roli v ceske politice nevnimam prilis priznive.“
ANTICYKLON: „Víte, že Kolbaba je v Čapkovi?“
Jiří Kolbaba: „Ano.“
ANTIMONY: „Je fotografování životní styl?“
Jiří Kolbaba: „Jsem stastny, ze jsem tento konicek objevil. Naplnuje mne zivot a dokonce me i z casti zivi.“
ANTICYKLON: „Co si myslíte o Kateřině Konečné?“
Jiří Kolbaba: „Velmi nebezpecna pani...“
ANTIMONY: „Co si myslíte o A. Babišovi?“
Jiří Kolbaba: „Kdo cini zlo je zlocinec.“
viťa: „Pěkný den, pane Jirko, vaše vzpomínka na legendu: pana Miroslava Zikmunda může být. Kterému, 105let v roce by bylo. Děkuji vám“
Jiří Kolbaba: „Rad na nej vzpominam. Byl to muj guru a vzor.“
viťa: „Dobré odpoledne, pane Kolbaba, co vy a předsevzetí 2025? Jest-li pak, předsevzetí do nového roku - 2025 jste si přál, nebo ne.. Děkuji za odpověď“
Jiří Kolbaba: „Nic specialniho jsem si nepral. Jsem mnoho let zdravy a stastny. Podobne to mame i v rodine. Budu moc rad, kdyz to vydrzi. Letos chci se synem a vnukem vystoupat na Kilimanzaro.“
ANTIMONY: „Jaký jste cestovatel?“
Jiří Kolbaba: „Nadseny...“
Šárka: „Naprosto s Vámi souhlasím - každý svého štěstí strůjce a moc ráda Vás poslouchám v ranním rozhlasovém vysílání, jelikož jsme ve stejnou dobu letos vyrazili s rodinou na okruh po Islandu, byl jste moji velkou inspirací. Děkuji Vám za to, co děláte.“
Jiří Kolbaba: „Dekuji. Preji Vam stastne dny.“
Darina Schulcová: „Dobrý den přeji. Moc ráda vzpomínám na Vaši návštěvu v Indii - Dilli na české ambasádě asi v roce 2016 jak jste hezky mluvil o cestování o focení atd….. v tu dobu jsem tam žila s manželem, který tam pracoval jako vojenský přidělenec. Děkuji bylo to hezké a zajímavé vyprávění i fotečky.“
Jiří Kolbaba: „Dekuji. Budte stastni!“
ANTIMONY: „Jaké to je být cestovatelem?“
Jiří Kolbaba: „Bzlo to stastne rozhodnuti. Naplnuje mne to zivot.“
viťa: „Dobrý den, pane Kolbaba, na mezinárodni veletrh - cestovního ruchu přijdete se podívat? Který, právě v termínu: 14. 3. — 16. 3. 2025 má Výstavišti Letňany Praha být. A třeba, besedu na festivalu: Kolem světa můžete se účastnit. Děkuji vám“
Jiří Kolbaba: „Zati to neplanuji. Budu v Cesku, ale mam ted mnoho prednasek. Mozna do Prahy zavitem.“
Alena Vaculíková: „Dobrý den, jaká z navštívených zemí se vám zdála nejkouzelnejší?“
Jiří Kolbaba: „Mistem c 1 je pro me Antarktida. Nejfotogenictejsi je Island...“
Ivana: „Moc Vás zdravím, děkuji za krásné vyprávění.Koukala jsem na termíny vašich besed a prosila bych jestli někdy dojedete k nám do okolí Českých Budějovic.Přeji vše nej.“
Jiří Kolbaba: „Nedavno jsem tam byl. Jezdim tam, kam me pozvou.“
Michal B.: „Ahoj Jirko, chystáš nějakou novou knížku? Zdravím z Třebíče.“
Jiří Kolbaba: „Rad bych. Nejak se nemuzu rozhybat. Je to take hodne o financich.“
ANTIMONY: „Jak a proč jste se stal cestovatelem?“
Jiří Kolbaba: „Mam rad vyzvy, lidi, dobrodruzstvi, poznavani, zmeny...“
Jana Novotná: „Dobrý den, velmi rádi s manželem posloucháme vaše poutavé příběhy z cestování. Krásně jste řekl v předchozím rozhovoru, jak přistupujete k cestování a k lidem, které potkáváte. Vždy se těšíme z navštívené země a snažíme se naučit alespoň pozdrav a poděkování v dané jazyce. Reakce jsou přesně takové, jaké jste popsal a nám to činí velkou radost. Děkujeme za vaše nadšení z cestování a sdílení velmi inspirativních zážitků. Přejeme hodně štěstí a těšíme se z vašich vyprávění. Jana Novotná“
Jiří Kolbaba: „Moc dekuji. Budte stastni a preji jeste hodne skvelych cest.“
Veronika: „Zdravím, pane Kolbabo, jen chci říct, že Vaše kniha i kalendář vypadají náramně! :-)“
Jiří Kolbaba: „Dekuji. Budte stastna.“
Petra: „Dobrý den, pane Kolbabo! Nemáte náhodou nějaký skrytý tip co vidět na Sicílii? :-) V neděli letíme s 3l synem a plánujeme být na východě ostrova. Děkuji a zdravím!“
Jiří Kolbaba: „Bohuzel jsem tam nikdy nebyl.“
ANTIMONY: „Připravoval jste se nějak na tento chat?“
Jiří Kolbaba: „Ne. Mam rad improvizaci.“
ANTIMONY: „Co si myslíte o současném prezidentovi ČR Petru Pavlovi?“
Jiří Kolbaba: „Po tom minulem, ktery moralni stav v nasi zemi srazil hodne nizko, je to moc prijemne osvezeni. Vim, ze pan Pavel nasi zemi skvele reprezentuje.“
Simona: „Dobrý den, Jirko, pokaždé chodíme na Vaše přednášky v Hlinsku, jste velkou inspirací! Berete Vy sám někde inspiraci? Krásný den!“
Jiří Kolbaba: „Inspirace sbiram stale. I ted z Vaseho dopisu. DEKUJI!“
Helena Vsetín: „Dobrý den,děkuji vám za krásná a pravdivá slova o naší republice.Ten samý názor má i moje dcera,která taky cestuje a např.za 2 roky po Jižní Americe (cesta PanAmericana) se nepotkali s přepadením,krádeží...Setkali se jen s příjemnými a užasnými lidmi. Držim vám palce na cestách!“
Jiří Kolbaba: „Dekuji. Svet je daleko lepsi, nez nam obcas nekdo vnucuje. Pozdravujte dceru. Jirka“
Eva: „Dobrý den, já vlastně nemám ani dotaz, já chci jen poděkovat za Vaše povídání o cestování, za Vaše krásné fotky, za to, že jste stále milým a příjemným člověkem . Přeji Vám spoustu dalších zážitků a hlavně spoustu zdraví .“
Jiří Kolbaba: „Dekuji. Preji prijemny rok!“
ANTIMONY: „Všude dobře, doma nejlépe - souhlasíte s tím?“
Jiří Kolbaba: „Vsude dobre, tak co doma? Tak to mam ja.“
ANTIMONY: „Komu fandíte v ledním hokeji a komu v klasickém fotbale?“
Jiří Kolbaba: „Prilis tyto sporty nesleduji. Nejsem vyraznym fanouskem nejakeho tymu. Urcite ale vzdy fandim Cechum.“
Anna K.: „Dobrý den pane Kolbabo. Chci znát Váš názor na cestování s malými dětmi (od miminka do 6 let) do exotických a turisticky neprofláklých destinací? Jinak ráda bych Vás zase někdy viděla na cestovatelském festivalu Rajbas, kde jsem se s Vámi seznámila díky mojí dobré známé p.Žákovské. Zdraví divačka Anna K. z Uherského Hradiště.“
Jiří Kolbaba: „K tomu se neumim fundovane vyjadrit. Obdivuji rodice, kteri do toho jsou a zvladaji to. Doufam, ze je to pro ty deti skvely vklad do zivota. Preji dobry rok!“
ANTIMONY: „Jaký máte jako cestovatel vzor, jaké máte jako cestovatel vzory?“
Jiří Kolbaba: „James Cook, Emil Holub, Musil, Fric, Korensky, H+Z, Stingl, Horky, Svaricek, Zibura...“
Monika: „Zdravím Vás pane Kolbaba,máte nějaké fobie nebo obavy z hadů nebo jiných zvířat?Děkuji“
Jiří Kolbaba: „Mam fobii z krys, potkanu a mysi. Jinak jsem v pohode.“
viťa: „Pěkný den, Jirko, stále v paměti bude. Že, Panamský průplav je Panamě? Takže, Donaldu Trampovi nemůže pane říkat. Svůj názor na to máte, nebo ne. Děkuji za zprávu“
Jiří Kolbaba: „Ten podivin me docela desi. Populista, ktery se predvadi pred svymi volici. Skoda, ze se svet takto meni, ze tolik lidi fandi populistum a lidem poklesle moralky. U nas jich bohuzel mame take dost.“
Míla: „Dobrý den,pane Kolbabo! Máte velmi zajímavý život. Plný zážitků a proměn. Nejvíce si na Vás cením, že jste pozitivní člověk. To je balzám na duši. Kéž by bylo více optimistů a pozitivních lidí jako Vy. Přeji Vám všechno nejlepší! Míla“
Jiří Kolbaba: „Dekuji. Preji Vam dobry rok.“
dana: „máte rád Českou republiku? mluvíte o ní v cizině ? .-))“
Jiří Kolbaba: „Definitivne! Jsme stale skvelou zemi.“
Helena: „Hezký den, prosím doporučte mi 3 top místa k návštěvĚ v USA. MOC DĚKUJI“
Jiří Kolbaba: „Zase takovy znalec nejsem. Mam rad snad vsechna slavne NP na jihozapade, Los Angeles, New York, Grand Canyon, celou Aljasku a Havaj. Aha je jich vic...“
Nikola: „Dobrý den, byl jste v Indii? je pravda, že je tam špína?“
Jiří Kolbaba: „Nekolikrat. Nizky hygienicky standard na mnoha mistech jiste prekvapi.“
Jitka: „Pane Kolbabo, ve vší úctě, kde berete peníze na takové cesty? děkuji“
Jiří Kolbaba: „Zivi me sber obrazoveho materialu, informaci a zazitku. Vse zpracovavam do inspirativnich projektu a nabizim to verejnosti. Funguje to stale lepe.“
ANTIMONY: „Jaký jste fotograf?“
Jiří Kolbaba: „Jsem samouk. Stale se ucim...“
viťa: „Krásný den, Jiří, přeci, vždy v Mexiku bude Mexický záliv patřit? A nikdy, panu Donaldovi v nejhorších snech nemůže pane říkat:) Svůj názor na to (ne)budete mít. Děkuji za všechno“
Jiří Kolbaba: „On je nejspis nemocna osobnost.“
Jana Novotná: „Dobrý den. Prosím, máte nějaké tipy pro cestování po Azurovém pobřeží ve Francii?“
Jiří Kolbaba: „Ta mista moc neznam. I kdyz jsem tam parkrat projel.“
ANTIMONY: „Jaké to je být fotografem?“
Jiří Kolbaba: „Pro me velke stesti.“
ANTIMONY: „Jaký jste spisovatel?“
Jiří Kolbaba: „Slaby, ale stale se ucim.“
ANTIMONY: „Jaký jste sportovec?“
Jiří Kolbaba: „Ted uz jen prilezitosty.“