Sama doma

Záznam chatu ze středy 22. května 2024

DAYD: „Nefunguje nic, pokud nefungují vztahy v životě!“

Jan Vojtko: „Dobrý den, máte pravdu ;) jsme sociální a vztahové bytosti, my bez nich opravdu nemůžeme být... mějte se vesele a mějte vztahy! h:o)nza vojtko“

ANTI: „Ty nejdůležitější vztahy které formují člověka jsou milostné, rodinné, pracovní, sousedské, kamarádské a úřední?“

Jan Vojtko: „Dobrý den, dělení důležitosti vztahů má, resp. může mít mnoho kritérií a rozdílnosti. Víme o tom, že nejdůležitější vztah, který kdy budeme mít, je ten vztah sám se sebou, od toho se odvíjí naše intimní/partnerské vztahy, vztahy s naší původní rodinou, přátelské vztahy, a tak dále... nicméně ukazuje se, že prioritu těm kterým vtahům si dáváme my sami ;) děkuju za dotaz! mějte se vesele a mějte vztahy! h:o)nza vojtko“

ANTI: „Které vztahy jsou v životě nejdůležitější?“

Jan Vojtko: „Ukazuje se, že ten opravdu nejdůležitější je ten vztah sám se sebou, ostatně ten je a bude ten nejdelší, který kdy budeme mít... pak intimní/partnerský, s naší původní rodinou, s kamarády, kolegy, sousedy... ukazuje se ale také, že můžeme žít, rozhodně po určitou dobu našich životů bez intimních vztahů, což neznamená, že nemám vztahy s někým jiným, nemám s kým mít intimní chvíle, nebo jezdit na dovolenou... jsme vztahové/sociální bytosti, vztahy bytostně potřebujeme... mějte se vesele a mějte vztahy! h:o)nza vojtko“

Petra: „Dobry den, s partnerem jsme pres 10 let, dcera bude mit 3 roky. Nemame hlidani a za poslednich nekolik let jsme spolu sami nebyli ani na veceri, o nejakem kontaktu se mluvit neda. Jsme jako spolubydlici. Jak zacit, aby se vztah opet nastartoval? Nedavno jsme meli chvilku o samote a popravde uz nam bylo trapne se k sobe jen priblizit. Diky!“

Jan Vojtko: „Dobrý den! proto, abych Vám nějak mohl pomoci, potřeboval bych o vás dvou něco vědět. Každý vzah je unikátní a to jakým způsobem se spolu vztahujete nám pomůže odkrýt klíče co a jak byste mohli spolu udělat... jde i o to, zda můžete oba někdy dělat něco jen pro sebe individuálně, kdy ten druhý se stará a to co jste zažili mezi sebou pak sdílíte, i to může velmi přibližovat. Prosím jen buďte na sebe laskaví, žijete v nějakém kontextu, a ten kontext se mění... bylo by také fajn umět mezi sebou sdílet své frustrace a nespokojenosti, bez toho, abychom zatížili toho druhého, že to má nějak změnit. Zkuste se podívat na to co vám kdysi šlo, a k tomu se třeba vrátit, pokud to půjde, nebo to nějak změnit, ale využít to o čem víte, že kdysi fungovalo. Ale pokud najdete čas a prostor na nějakou odbornou pomoc, moc bych se za to přimlouval. A ne, že jste na tom špatně, ale spíš proč nevyužít pomoci, když tu existují lidé, kteří se tomu věnují a může to být i online, když nebudete moci z domu. mějte se vesele a mějte vztahy! h:o)nza vojtko“

Soňa: „Zdravím! S partnerem se pouze staráme o potomka, intimní život byl naposled při jeho početí (manžel neměl o sex nikdy extra zájem a teď je nulový). Osobně si už ani neumím představit s ním opět mít intimní kontakt. Co s tím? Rádi bychom dalšího potomka, ale je to už jen při komunikaci ve fázi až trapnosti….“

Jan Vojtko: „Dobrý den, to abych Vám mohl nějak pomoci, potřeboval bych o vás dvou a vašem partnerství něco vědět. Tím, že to budem spolu propátrávat, zjišťovat jak vy dva se k sobě vztahujete, na čem je váš vztah založený, nám pomůže najít nějaký klíč k tomu, jak toto téma otevřít a třeba nějak pročistit a začít napravovat... není žádný obecný a jasně platný a funkční návod, jak toto téma vyřešit, bez toho, aniž bychom se podívali na unikátnost vašeho spojení... BUdu držet palce! h:o)nza“

Karolína: „Dobrý den Honzo, jako odborníka na vztahy se Vás chci zeptat, co si myslíte o společném spaní v posteli s dítětem. Má to z Vaší bohaté zkušenosti vliv na dynamiku vztahu? Případně jaký vliv? Velmi děkuji za odpověď.“

Jan Vojtko: „Dobrý den, Karolíno, na to abych Vám mohl relevantně odpovědět, bych potřeboval o vás dvou něco vědět. Z odborného hlediska je spaní miminka a batolete spíše pomáhající, určitě vašem dítěti, vzníká a prohlubuje se nějaké silné spojení mezi vámi jako rodiči a dítětem, jenže jak dítě stárne, jeho mozek a psychologie potřebuje zažívat i situace, které vyvolávají určitou míru frustrace, kterou vy mu jako rodiče napomáháte zvládat, takže se pak naskytne moment, kdy to budete zvažovat a připravíte mu pokojíček. No a co se týká vaší intimity, ano, pokud dítě s vámi spí v posteli, může se tato postel v našem významu změnit ze sexuálního intimního prostoru v kolébku a postýlku pro dítě a něco to s námi udělá. Jenže s tím dítětem tam nemusíte spát neustále, nehledě na to, že můžete prožívat s mužem intimitu nejen v ložnici, ale i v dalších prostrách vašeho bytu či domu ;) a ještě jedna věc, spaní vašeho malého dítěte ve vaší posteli není napořád, je to nějaké období Vašeho života... které skončí, nebo se rozhodně nějak promění... držím palce! h:o)nza“

Alena: „Dobrý den, zajímalo by mě, jak přistupovat a mluvit s manželem, který má na výchovu dětí (7,5let) zcela odliśné názory a postupy. Zvyšování hlasu, zastrašování, atd. Snaha o komunikaci a vysvětlení mého pohledu je, nicméně ze strany manžela nevzniká źádná změna, posun. Velmi mě to mrzí, což manžel ví, v tomto ohledu ale v mých očích velmi klesá a nedokážu se od toho odrazit. Mám pocit, že s dětmi potřebuje být ve všem rychle hotový a svým chováním ho obtěžují.“

Jan Vojtko: „Dobrý den, tato situace, kterou popisujete je velice častá a bohužel na ni není jednoduchá a jediná správná odpověď. Já bych o Vás a Vašem manželovi potřeboval něco vědět a zjistit, proč má tento postoj a proč významuje vaši situaci s dětmi, tak jak výzmanuje. Jediné doporučení, které mám, je nepřestat o tématu mluvit a třeba i navrhovat, že by bylo fajn zajít si někam pro odbornou pomoc, protože to pro Vás už není jen téma výchovy, ale vůbec inspirativnosti jeho sámeho a má to vliv na vnímání a kvalitu Vašeho vztahu. Jestli to ale uslyší a objeví v sobě nějakou motivaci Vám slíbit nemohu. Budu držet palce! H:o)nza“

Jana: „Zdá se mně, že manžel měl rád, když jsem bezradná, když potřebuju jeho radu, pomoc.Najednou zjišťuju, že mu ta moje submisivnost vadí, a že se jakoby posmívá, že to neumím, s tím že mně musí pomáhat atd.Jak si to mám vysvětlit ?“

Jan Vojtko: „Dobrý den, bohužel Vám nedokážu takto konkrétně odpovědět. Já bych o Vás i Vašem partnerovi potřeboval něco vědět, vědět také o tom, jak vy dva se unikátně k sobě vztahujete, jaké vzorce použžíváte a proč se to děje... poto nemohu dát jakoukoliv odpověď, která není prověřená a s vámi ověřená. Mám jediné doporučení a to je, pokud v sobě najdete nějakou motivaci, zajít si pro odbornou pomoc, kdy vám terapeut/ka pomohou nahlédout do těchto hlubších struktur Vás i vašeho vztahu. držím palce! h:o)nza“

Vlastimil: „Jaké místo v rodinných vztazích zastává babička?Matka matky i matka otce?“

Jan Vojtko: „Dobrý den, z mnoha výzkumů se ukazuje, že může mít velmi silnou a potřebnou. Ale záleží na tom, jestli to partneři či rodičové uvítají a chtějí. Tak jako všude i péče babiček může mít i stinnou stránku, kdy mohou nerelevantně vstupovat do výchovy a také i do partnerství. Nicméně zopakuji, že pokud pomoc babiček oba vítají a umí si nastavit hranice a vědomě komunikovat mezi sebou, jejich pomoc pak může být neocenitelná. Děkuju! H:o)nza“

Renáta: „Hezký den Vám přeji! My s partnerem vnášíme do vztahu hodně humor! Je to tak podle Vás v pohodě? Děkuji za Vaši odpověď a smějte se!“

Jan Vojtko: „Taky přeju krásný den! no jéje! ukazuje se, že humor je jeden z nejúčinnějších nástrojů, jak budovat a rozvíjet vztah! ale pozor, nebavíme se o cynickém a zesměšňujícím humoru, pak je to naopak... Pozdravujte partnera a smějte se! h:o)nza“

Hanka: „Mám holčičku 5,5 měsíců. Zůstala sem na ní sama - okolnosti byly dost divoké. Není manžela, ten ale kvůli mé nevěře odešel. Chvíli to vypadalo, že by to šlo dát zpět do kupy. Dnes má ale jinou ženu (jestli ze zoufalství nebo naštvání, nebo prostě už na vždy - toť otázka). Je pro mě hrozně těžké i malou 100procentně přijmout, i když nepochybuji o lásce k ní. Ale je těžké být na ní sama. Být v takovém tom. nikdo nás nemá rád, nikdo se s nami nechlubí, nikdo neřekne, to jsou moje holky. Nevím, jak to mám dál dávat. MAnžel již podal žádost o rozvod (v pondělí už nás čeká rozvod.stání), řeší se její otcovství. Nevím prostě jak s tím vším žít a nezbláznit se. Jak to odpustit nám všem, že jsme si to neuměli odpustit. Nevěra z mé strany byla po manželově nzájmu. Děkuji“

Jan Vojtko: „Dobrý den, je mi jasné, že asi neprožíváte příjemné období a je mi to líto. Bohužel Vám nedokážu a neumím odpovědět takto přes chat. Potřeboval bych vědět mnoho dalších informací a to nejen od Vás, ale i Vaše muže. Takže jedinou věc bych mohl doporučit a to, že Váš životní kontext je pro terapeutickou péči. Tak pokud najdete sílu a prostor, zkuste oslovit někoho z kolegů a kolegyň, které mám třeba na svých stránkách potetovana-duse.cz Budu držet palce! h:o)nza“

Jana: „Jaký máte názor na oddělené ložnice?Mám ráda chlad, otevřené okno, potichu rádio, manžel zase teplo, ticho, zavřené okno. Jsou kvůli tomu hádky. Představa, že každý spíme v jiném pokoji ,nevím, jestli bych zvládla. Dech, dotyky, pohled , to by mě chybělo. Bojím se toho, že pokud to jednou zkusíme, manžel u toho zůstane.“

Jan Vojtko: „Dobrý den, děkuji za dotaz, na který je ale velmi těžké odpovědět, potřeboval bych o vás dvou vědět daleko více, a také o vašem vztahu, resp. jak se vy dva vztahujete, jaké používáte vzorce, co jste si odnesli z původních rodin a mnoho jiného. Nicméně z mé praxe se ukazuje, že pokud si partneři toto vše vykomunikují, oddělené ložnice nemusí být zase takový problém, protože tu intimitu můžete rozvíjet a budovat i jinde a jinak. držím palce! h:o)nza“

Petra: „Dobrý den, co dělat když manžel, vše přehlíží, jak reagovat na jakoukoliv situaci, když je potřeba reagovat pokud se dítě chová tak, že ho musíte upozornit, že jeho chování není vhodné či je až za hranou, manžel absolutně nic něřeší, nevidí , neslyší , a když ho požádám o pomoc , tak mě akorát odbyde, zase si nevíš rady, nebo to všechno musím řešit já, a ni v tom si nevíš rady, vážně mě to štve, už několikrít jsem to řešila a stejně marně, jak pak mohu být laskavou mámou, když zastávám i roli otce, co by mi mohlo pomoct ?“

Jan Vojtko: „Dobrý den, to je zapeklitá situace, abych mohl jakkoliv pomoci či komentovat, potřeboval bych o vás dvou něco vědět. Co jste si odnesli z dětství, z původních rodin, jak vy dva se tzv vztahujete, jaké vztahové i jiné vzorce chování a myšlení používáte a mnoho jiného. To co popisujete je nějaký vzorec chování, který Váš muž může (ale to je můj odhad, já to nevím), používat jako nějaký obranný mechanismus, a ten někde vzniknul. Je důležité si uvědomovat, že málokdo se nějak náhodně rozhodl, že se bude takto (ve Vašem vnímání situace) neadekvátně chovat. Má to svůj příbeh a bylo by fajn se na něj podívat. Nehledě na to, že existence dítěte také něco v každém z nás spouští a i to by bylo fajn propátrat. Tak pokud budete mít sílu a chuť něco nabídnout, tak mohu rozhodně doporučit návštěvu terapeuta/ky, kteří Vám pomohou v tomhle procesu. BUdu držet palce! H:o)nza“

Hana: „Zdravím..... proč si dneska lidé nedokážou poradit se svým zivotem a neustále hledají nějaké rady. Nestačila by jen intuice, vzor rodičů, či prarodičů...... ?“

Jan Vojtko: „Dobrý den, ono to vypadá, že je pro to mnoho důvodů a jeden z nich třeba může být to, že tenhle svět je opravdu jiný, než byl před 30 lety, natož 50 nebo 100 lety. Žijeme ve velmi stresovém období, a proto, abychom tento stres uměli zvládat musíme o sobě hodně vědět, hodně prozkoumávat a pátrat. Také vědy o člověku přinášejí mnoho nových a nových poznatků, které se učíme integrovat do našich životů a vypadá to, že si vymýšlíme a nevíme co se svým životem, ale mnoho výzkumů ukazuje, že se spokojenost s životem zvětšuje, než zmenšuje... děkuju moc za dotaz! h:o)nza“

Vlastimil: „Nesnáším otázku, kterou se spousta lidí ptá dětí - koho máš radši .....toho nebo toho. Jaký máte na to názor?“

Jan Vojtko: „NO to jsme dva, kdo to nesnáší :D oba asi tušíme, že je to pěkná ptákovina... protože víme, že každého okolo sebe milujeme jinak a ne míň nebo víc! SPíš je fajn se zeptat, proč ten kdo se ptá to potřebuje vědět? ;) držte se! h:o)nza“

Tereza: „Dobrý den, pane Vojtko, mně i manželovi se líbí Váš přístup a smysl pro humor. Je ale vůbec možné se k Vám objednat? Děkuji za odpověď :-)“

Jan Vojtko: „Dobrý den, děkuju moc! bohužel mám v tuto chvíli zcela plný stav, ale je možné, že se to změní, tak mi zkuste třeba během července napsat a uvidíme! ale pokud čekat nemůžete, což zcela chápu, podívejte se na mé stránky potetovana-duse.cz kde najdete mnoho mých kolegů a kolegyň, tak je neváhejte oslovit! BUdu držet palce! H:o)nza“

Vlastimil: „Syn se snachou mají ročního pejska, který nemá rád děti .Jinak s ním nejsou problémy. Teď mají miminko, aktualně je snacha v porodnici, mají chlapečka. Za 2 dny má jít domů.Pejsek je u mě(babička). Jak zorganizovat první setkání obou ?Mám strach, aby pejsek nežárlil a přijal malého, kdo má koho uvítat z domova? Pejsek nového člena smečky, nebo pejskův návrat domů , kde už je miminko?Snacha nám dala čepičku s vůní miminka, aby mu pak doma byl pach známý. Poraďte. Předem děkuju.“

Jan Vojtko: „Dobrý den, to je zajímavý dotaz... první věc me napadla, že možná malujete zbytečně čerta na zeď, protože cizí děti mohou být pro vašeho psa jiný subjekt, než dítě jeho páníčků, může se stát, že to jak se k němu chovají, jak podobně "voní", nakonec způsobí, že nebude žádný problém. Pokud se přesto objeví, zkuste oslovit nějaké kynology, kteří mají s podobnými situacemi zkušenosti a mohou pomoct! Napadá mě jméné Hana Pozníčková (ale nejsem si jistý jménem, příjmen je správně ;) BUdu držet palce! h.“

Vlastimil: „a k té otázce- koho máš radši- ještě doplním - otázka Kdo je přísnější, nebo kdo je hodnější, to už se dá?“

Jan Vojtko: „No to je tak zajímavý, protože to kdo je přísnější nebo hodnější každý významuje jinak, tak propátrat to, proč to takhle já nebo někd jiný tzv. významuje. ;)“

Andrea: „Dobrý den, ráda bych se zeptala, co vypovídá o vztahu, kdy js se rozešli víckrát, pak zas k sobě vrátili. Nakonec jsem otěhotněla a tak js se opět k sobě vrátili.Mame se rádi, ale každý js jiný a každý máme trošku jiný názor na užívání si života. Já ráda jezdím po výletech, on je rád doma..Jsem společenská, on rád pivo, slivovici na a terase. Děkuji za odpověď“

Jan Vojtko: „Dobrý den, no ukazuje to na to, že vaše tzv- koluzivní/nevědomé spojení je silné a i to, že si vědomě všímáte rozdílností, tak potřebujete a chcete být spolu. Je důležité vědět, že každý vztah je unikátní a má jiný projev a jiné potřeby a je založený na našich odlišnostech a ne jen stejnosti. Naopak. Zkuste nepodléhat nějakým stereotypům, jak by to mělo být, ale udržte to v tom, jak to máte mít a chcete mít Vy... protože z mé praxe a zkušeností vyplývá, že i hodně či silně rozdílné páry dokážou být spolu, když pracují na blízkosti a bezpečí mezi sebou. Budu držet palce! H:o)nza“

Tereza: „Moc Vám děkuji za odpověď. Rádi si s manželem počkáme. Určitě se ozvu :-)“

Jan Vojtko: „Opatrujte se! ;)“

Eva Kleiblová: „Dobrý den. Nemám dotaz, ale připomínku. Vy vychováváte partnery nebo rodiče k sobectví. Já, já ?? Úplně jste zapomněl na to dítko, ať miminko, či školáka. Na jeho potřeby, na jeho výchovu a na radost z toho, že je!! Zdraví Eva.“

Jan Vojtko: „Evo zdravím! Děkuju za dotaz, to téma není výchova dětí, ale vnímání partnerství a rodičovstí, a že je důležité vnímat ten rozdíl, tak to vypadá, že ignorujeme děti, ale je to jen tím tématem ;) děkuju ještě jednou a mějte se vesele! h:o)nza“

Hanka: „Moc hezky a pružně jste mluvil. Partnerská pružnost, to mě oslovilo... a taky ti smejdi. Kdybych chtěla vyhledat pomoc, můžete mě nasměrovat, kudy kam? Děkuji že jste. Jsou to někdy partnerské prkotiny, ale sám se přes ně překlenout, i když vím, co se děje, je těžké.“

Jan Vojtko: „Děkuju moc za pochvalu! zkuste se podívat na mé stránky potetovana-duse.cz kde najdete kontakty na mnoho odborníků/nic a oslovte jich minimálně pět a uvidíte ;) Děkuju ještě jednou a opatrujte se! H:o)nza“

Linda: „Dobrý den, syn vždycky chtěl děti, má s přítelkyní dvě holčičky 3 a 6 let. Když byly malinké tak syn byl s nimi doma, přítelkyně chodila na chvíli do práce. Vše bylo ok. Ale jak děti rostou a přítelkyně přišla o práci a je to teď na synovi, najednou s dětmi jakoby neuměl správně komunikovat, chovat se k nim. Napřed s nimi dělal srandy a za chvilinky je začal buzerovat a rozkazovat jim. Byla jsem z toho smutná. Dokonce i utekl teď na chvíli k alkoholu, to bývá když má s něčím problém a neví si s něčím rady. Přítelkyně mu vyhrožuje, že ho vyhodí. Chtěl ode mne knihu, kterou jsem mu koupila, ale prej se do ní ani nepodíval. Co dělat ? Děkuji. L.“

Jan Vojtko: „Dobrý den, to je zapeklitá věc. Aby kdokoliv mohl pomoci, tak je důležité, aby Váš syn našel sám v sobě motivaci cokoliv měnit či si dokonce zajít pro terapeutickou pomoc. Jenže Vy pravděpodobně nemáte žádnou sílu k tomu, ho donutit, můžete jen nabízet, že Vy si myslíte, že by bylo fajn, aby si nechal pomoct a bohužel unést, když se rozhodne, že se tak nestane... BUdu držet palce! h:o)nza“

Tereza Waszkova: „Úžasný rozhovor! Úžasné téma! Poslouchala bych vás hodiny..hned mi kamarádka doporučila Vaši knížku..utíkám pro ni..upřímně se omlouvám, že jsem Vás doteď neznala, jelikož jsem se spíše zajímala o názory pana Hermana a Haldy..ale jdu to okamžitě napravit..!!!“

Jan Vojtko: „Jééé Vy jste zlatá! Děkuju moc! Užijte si čtení a dejte kdyžtak vědět, jestli byly ku pomoci! Opatrujte se! H:o)nza“

Alena: „Dobrý den, děkuji za vaše slova. Chci poprosit o radu. Máme s manželem 2.dítě a vždy těhotenství a kojení mě sebere chuť k sexu a jsem frigidní. Nemam na to ani chut, ani myšlenky a už vůbec nějaké intimnosti. Jsou nějaké rady, typy jak se toho zbavit…? Existují nějaké pilulky pro ženy…?“

Jan Vojtko: „Dobrý den, děkuji za dotaz... to co opisujete je velmi časté, nejste v tom sama, asi víte, že toto téma má tendenci se lepšit. Bohužel či bohudík se ukazuje, že téma sexuality a intimity není téma biologické, ale spíše psychologické, není to téma touhy, ale motivace. Z výzkumů víme, že když žena pečuje o miminko, kojí jej, jsou neustále v kontaktu, doteky, objímání hlazení, vyplavuje se ji do těla mnoho hormonů, které suplují ty samé hormony či stavy jako při orgasmu, takže to že nemáte chuť na sex je prostě pochopitelná reakce na Váš stav a životní kontext. Je velmi důležité, abyste o tom s mužem mluvili, neutíkat před tím a třeba hledat alternativní způsoby, jak uspokojit potřeby vašeho muže (od porna začínaje, nebo třeba jen pasivní účasti u jeho autoerotických hrátek, aj...) ale chápu, že i ty třeba mohou být pro vás iritující... pokud by se situace neměnila, doporučil bych návštěvu odborníka/nice a spíše terapeutického, než sexuologického. BUdu držet palce! h:o)nza“

Šárka: „Dekuji za tento díl a že tam pana Vojtka mate, zvěte ho častěji“

Jan Vojtko: „Vy jste zlatá! děkuju moc! mějte se vesele! H:o)nza“

Karla: „Dobrý den Jeníčku, i když jsme se nikdy nesetkali tak jste mi moc pomohl. Děkuji Vám“

Jan Vojtko: „Já děkuju Vám, že jste si pomohla sama! je to hlavně Vaše práce! Opatrujte se! h.“