Rozhovor s Martinou Vrbovou Hynkovou
Co nejčastěji děláte, když jste sama doma?
Od té doby, co mám dvě malé děti, sama doma nejsem. Občas vzpomínám na to, jak jsem ještě jako bezdětná sama doma četla, dívala se na filmy anebo cvičila jógu.
Co si myslíte, že dělá váš partner, když je sám doma?
To je spíš otázka pro něj. Asi si užívá to, že na chvíli neslyší dětské povykování a brebentění, a v klidu si vychutná nějaké dobré jídlo se sklenkou vína.
A když je sám doma, volá vám často, nebo kdy vám zavolá poprvé?
Sám doma moc nebývá, ale když jsem s holkami mimo domov, zavolá po práci a říká, že doma je nějak divně ticho.
Než necháte rodinu samotnou doma, čím vším ji musíte vybavit?
Naštěstí ničím, většinou odcházím jen na pár hodin a můj muž se o vše postará, včetně jídla. Když se vrátím, bývá domácnost vzhůru nohama, děti jsou ale spokojené, a to je hlavní.
Proč ještě neexistuje pořad Sám doma pro muže? O čem by měl být?
Těch důvodů je více. Kde není poptávka, není ani nabídka, takže muži asi takový pořad nepotřebují. Navíc většina z nich je přes den v práci a ta menšina, co je na rodičovské dovolené, náš pořad sleduje, soudím podle reakcí, které k nám do studia přichází. A o čem by měl být? Zeptejte se mužů.
Která věková generace na pořad nejvíce reaguje a čeho se reakce týkají, na co se divačky nejčastěji ptají vás?
Sledují nás především maminky na rodičovské dovolené, také senioři a ti, co jsou nemocní a leží doma třeba s chřipkou. Těm všem děláme společnost. Naši diváci většinou reagují na nějaké téma, které je v pořadu zaujme. Také se vyjadřují k tomu, jak jsme oblečené, jaký máme účes, jsou velmi pozorní, nic jim neujde. Ani kruhy pod očima.
Někdy mám dojem, že polovina pořadu Sama doma je o tom, jak si nejlíp navařit, a druhá polovina o tom, jak zhubnout. Co vy na to?
A sledovala jste někdy Sama doma od začátku do konce? Na povrchní hodnocení tohoto typu zní jediná možná odpověď. Sedněte si a dívejte se.
S čím vás dovedou hosté nejvíce zaskočit (zrušení účasti, ztráta slov, přílišná upovídanost…)? Vzpomenete si na konkrétní případ?
Popravdě, těch situací, které mohou nastat a na které musíme být připravené, je mnoho, přímý přenos prostě takový je. Tobogán, který frčí a vy musíte vybrat každou nepředvídatelnou zatáčku a dorazit do cíle. Zažila jsem hosta, který odpovídal třemi slovy, takže rozhovor na osm minut byl u konce za minuty dvě, občas nějaký host nedorazí, tak se o něco protáhne povídání s těmi ostatními a jsme z toho „venku“, ale vůbec nejhorší pro mě je, když dostanu záchvat smíchu, který se nedá zastavit. To je pak každá vteřina strašně dlouhá. Většinou se nakazí i kolegyně, takže když jedna skončí, druhá začne. Naštěstí se mnoho diváků směje s námi a mají pro naše „odbourání“ pochopení.
Jak se prolíná vaše profese s pořadem Sama doma?
Jako maminka čerpám z našeho pořadu mnoho rad, například jsem se dozvěděla, jak správně nosit miminko v šátku. Do té doby jsem to nedělala dobře, takže jsem úvaz rychle opravila a jsem za to moc ráda. Občas, když mně chutná nějaké jídlo našich kuchařů, zkouším jej pak i doma a také mě inspirují zajímavé ženy, se kterými se v SD potkávám.
Vyměňujete si vzájemně rady s kolegyněmi, jak si usnadnit život, hodnotíte si účesy, oblečení?
V maskérně před vysíláním probereme kde co, dětmi počínaje přes manžely, tchýně, hubnoucí cviky, nákup oblečení a kadeřníky konče. Ovšem když se s Janou potkáme ve chvíli, kdy jsme s dětmi probděly noc, to pak v maskérském křesle spíme.
Kdy jste poprvé vysílala?
Na přesné datum si už nevzpomenu, někdy v roce 2005, a ani si nevybavím první vysílání. Co vím ale jistě, že bylo se Stáňou Lekešovou a určitě jsem měla trému.
Co je vaše životní téma, o kterém se v pořadu ráda bavíte?
Ráda probírám psychologická a alternativní témata, jako jsou čínská medicína, akupunktura, bylinky apod. A pak si také ráda povídám se ženami, které mají zajímavé osudy a profese.
Víte, jaké máte jako moderátorský tým Sama doma mezi kolegy v televizi přezdívky?
Pro mě je důležité, že náš tým připravuje pořad, který se divákům líbí, a že mezi sebou máme dobré vztahy. Jaké máme přezdívky, nevím, a vlastně mě to ani nezajímá.