Sama doma

Záznam chatu z pátku 10. listopadu 2017

Alena: „Dobrý den,jak se stavíte k podávání Ritalinu u ADHD dětí na hranici vstupu do puberty a v pubertě? A jak s těmito dětmi pracovat aby nemusely být tlumeny léky,ale zároveň zvládly každodenní provokace od spolužáků ?“

Lucie Kotková: „Dobrý den, děkuji za dotaz, bohužel nejsem kompetentní odpovídat na otázky týkající se medikace, to je parketa dětského psychiatra. Obecně bych vám doporučila jasně nastavit pravidla chování, které očekáváte, dítě s ADHD potřebuje hodně strukturovat, vědět jasně, co po něm chcete a proč. Rovněž by mělo vědět, co se stane, když pravidlo poruší. Důležité je vhodné chování ocenit, povzbudit, aby si dítě věřilo. Pokud jde o chování vůči spolužákům, je třeba, aby si dítě uvědomovalo, jaký má jeho chování dopad na ostatní, je třeba ho vést k empatii a ohleduplnosti. Zároveň je třeba, abyste ho učili se prosadit, postavit se za sebe, pokud je v právu... ovšem vhodnou formou, domluvou, dohodnutím kompromisu apod. Držím vám palce! Lucie Kotková“

Katka Všetičková: „Dobrý den, chci se zeptat. Mám 3 děti, prvnímu je 7, druhému 6 a nyní máme holčičku 8 měsíců. Kluci sestřičku milují, ale přesto myslím, že hodné žárlí. U prvního syna se nyní objevila intolerance na mléko, kterou má i malá, a celkově mi přijde, že "už je toho na něj moc". Příliš mnoho změn najednou? V obchodě se mi kácí, že mu nechceme nic koupit, přitom chodíme nakupovat častěji než předtím právě kvůli němu. Jak znormalizovat chod rodiny? Je tato zátěž vratná, nebo zůstane poznamenaný? Děkuji za odpověď a přejeme pěkný den :-)“

Lucie Kotková: „Dobrý den, Katko, určitě je toho na něj moc a je dobře, že o tom víte. Věřím tomu, že je to přechodný stav a společně ho zvládnete. Určitě je dobře, abyste mu věnovali více pozornosti, ale určitě ne v situacích, kdy si něco vynucuje. Tam bych například trvala na tom, že v obchodě koupíme jenom to, pro co jsme přišli. Pozornost bych mu věnovala v situacích, kdy si o to neříká, hrála s ním hry, povídala si s ním, více si ho všímala a ocenila, když se chová hezky např. k sourozencům nebo vám s něčím pomůže. Zkuste, jestli se podaří najít si čas pouze na něj, nechat mladší děti tatínkovi a jít někam jenom s ním, věnovat se tomu, co má rád a u čeho mladší sourozenci překážejí... A často mu říkejte, že ho máte rádi ;) Držím vám moc palce! Lucie Kotková“

Eliška: „Dobrý den, jak probíhá vyšetření, když je podezření na poruchu ADHD? Děkuji“

Lucie Kotková: „Dobrý den, vyšetření provádí dětský psychiatr, ideálně ve spolupráci s klinickým psychologem. Základem je zjištění dosavadního vývoje, proto budete hlavně odpovídat na otázky. Dále se s dítětem udělají nějaké testy (spíše formou hry) a odborník si bude všímat toho, jak se dítě chová, bude zjišťovat, jak se chová doma, ve škole apod. Také vás pravděpodobně pošle na neurologické vyšetření. Nic z toho dítě nebolí, tak není potřeba se ničeho bát. Lucie Kotková“

Lenka: „Dobry den.sla jsem se synem 3 roky na mši. Moc jsem se snažila aby nerusil. On se drobet vrtel..ale lidé se otaceli a ty pohledy vam přeji vidět.. :-( neřeknu kdyby skákal. Myslíte si že děti patří do kostela ?“

Lucie Kotková: „Myslím, že rozhodně patří, tak si z pohledů okolí nic nedělejte, starší lidé už mohou být méně tolerantní.... Vydržte a nedejte se! Lucie Kotková“

Dita Ludvíková: „V kolika letech dítěte lze diagnostikovat poruchu chování?“

Lucie Kotková: „Dobrý den, Dito, jednotlivé příznaky se u těžších poruch projeví brzy, některé už třeba u miminek, spolehlivě se to dá posoudit až v předškolním věku.“

Ivanka: „Dobrý den. Můj synek 3 roky občas zlobi.neposedi.neposloucha.skace po me. Je to možné že je unavený a už přetazeny? Nemyslím si ze je špatně vychovaný.diky“

Lucie Kotková: „Dobrý den, únava určitě roli hraje, taky jsme jako dospělí mnohem méně trpěliví, když jsme unavení.... Zkuste mu jasně říci, jaké chování očekáváte, pomoci mu splnit pokyn apod.... Vhodné je také s tímto počítat a únavě předcházet, pokud vidím, že už není ve své kůži, zařadit nějakou odpočinkovou aktivitu. Držím palce. Lucie Kotková“

Majka: „Dobrý den, máme tři děti, snažím se být dobrá i když na dnešní dobu přísná matka, která preferuje dodržování pravidel. Děti mě poslouchají, ale myslím, že někdy ne přirozeně, ale že ze mě mají strach. Ten nejstarší se již bouří proti mě. Myslíte, že nedělám chybu ve výchově? Jak se zachovat a vychovávat, aby se mě to na dětech nevymstilo? děkuji“

Lucie Kotková: „Dobrý den, děti potřebují lásku a řád. Pokud mají oboje, myslím, že se vám výchova nevymstí. Jen je třeba zvážit, proč chci, aby mě dítě poslechlo.... Protože je to pro jeho dobro? Protože se tím něčemu naučí? Nebo jen proto, že "proto", že "jsem to prostě řekla"? Čím je dítě větší, tím více je třeba mu vysvětlovat, jaké očekávám chování a proč, může to být třeba i prostor pro diskuzi, jakým způsobem toho chce dosáhnout. Např. trvám na tom, že doma s něčím pomáhá, ale konkrétní povinnosti už si dítě může vybrat samo... A je dobré dítěti naslouchat a zvažovat, jestli musím na všem opravdu trvat. Čím je dítě větší, tím více ho máme vést k zodpovědnosti za své jednání.... Držím vám (i sobě) palce, ať tu pubertu všichni ve zdraví přežijeme! To bouření určitě k pubertě patří a je potřebné, aby z dítěte vyrostl samostatný a zdravě sebevědomý jedince. Lucie Kotková“

Katka: „Krásný den. ME RODIČE ABSOLUTNE NEPOSLOUCHALI A NEDÁVALI ME PROSTOR ŘÍCT SVŮJ NÁZOR. Nechci aby moje děti byly stejně bojacne. Aby se umely prosadit. A tak jim dávám prostor říct svůj názor. Je to správně? Některé maminky me odsuzují. Že já mám prikazovat. Mám děti 5 a 3 roky.dekuji“

Lucie Kotková: „Dobrý den, dejte dítěti dostatek prostoru pro svůj názor, ale zároveň si hlídejte, co jsou pravidla, na kterých budete trvat. Dítě z vás musí cítit jistotu, že chcete jeho dobro a víte, co pro něj dobré je... a pak si o tom můžete povídat, vysvětlovat, hledat různé způsoby, jak společného cíle dosáhnout... Hodně štěstí a nedejte se ;) Lucie Kotková“

Marie: „Dobrý den paní psycholožko, máme problémy se synem 13let. Z jedničkáře je najednou čtyřkař. Ve škole uzavřený, nekomunikuje. Doma odmlouvá, dělá mi věci na truc. Jen by byl na mobilu PC, neplní svoje povinnosti. Mě má za nic, jen manžel na něj ještě platí. Máme malou holčičku, ještě má bratra 6let. Když se ten prostřední narodil vymýšlel si nemoci, aby na sebe upozornil. Myslíte, že to je opět forma, aby na sebe upozornil, nebo spíše nějaký vzdor, puberta, aby mi udělal něco proti? Jak máme postupovat? Nebo má on sám nějaké problémy? Nevím jak se k němu dostat, aby mě poslouchal. Zkoušela jsem mu i dát pár facek a nadávala jsem, ale je to jen na horší. Vyčítá mi, že když nosil jedničky tak jsem ho za ně ani nepochválila (v tom má pravdu, brala jsem to jako samozřejmost). Prosím poraďte jak se máme zachovat. Jako dítě byl velice citlivý vnímavý kluk. Děkuji za odpověď.“

Lucie Kotková: „Dobrý den, patrně změna chování souvisí s pubertou. Určitě je třeba se o něj hodně zajímat, povídat si s ním, i kdyby tématem hovoru měly být počítačové hry. Řekla bych mu, že vnímám změnu v chování, že kdyby měl nějaké trable, určitě mu s nimi pomůžete, případně najdete někoho, s kým si o nich může promluvit... A nerezignovala bych na učení nebo domácí povinnosti, i za cenu, že budete muset omezit jeho přístup k technice. Dala bych mu jasně najevo, jaké čekám výsledky a zapojení doma, pokud potřebuje nějakou pomoc se školou, určitě můžu hledat, např. doučování apod... Pokud bude mít povinnosti splněné, může se věnovat svým koníčkům. Fyzickými tresty nezmůžete nic, zejména v tomto věku se syn jenom více zatvrdí. Mluvte s ním, diskutujte, ptejte se na názor. A chvalte za vše, co jde. Nejen za známky ve škole, ale třeba i za hezké chování k sourozencům. Držím palce! Lucie Kotková“

Karolína: „Dobrý den, máme syna 6let jako malý byl velice akční dítě, teď pořád a všude mluví s každým se dá do řeči. Už mi párkrát udělal ostudu, něco se doma mluvilo a on to na veřejnosti té osobě řekl "na plnou pusu". Nechápe ještě co kde může vypustit a co ne. Jak mu mám vysvětlit možné následky a jak postupovat při výchově. Děkuji, přeji pěkný den“

Lucie Kotková: „Dobrý den, "smůla" je v tom, že dítě se učí nápodobou a nemůžete čekat, že se bude chovat nějak jinak venku a doma.... takže když nechcete, aby "vynášel" určité informace, neříkejte je před ním. Držte se jen bezpečných témat, protože děti poví opravdu vše, o tom by učitelky ve školce a ve škole mohly vyprávět :) Hodně zdaru při výchově! Lucie Kotková“

Eva: „Dobrý den, zajímalo by mne jestli jste slyšela o "nevýchově" a co si o tom myslíte. Mám dvě děti, syn má 3,5 a zatím pouze podezření na adhd. Nicméně je to s ním velmi těžké a často přemýšlím jak k jeho výchově přistupovat. Styl tzv. nevýchovy se mi velmi líbí ale myslím, že v praxi je to prostě někdy nemožné. Děkuji mockrát“

Lucie Kotková: „Dobrý den, "nevýchovu" znám a celkem jí fandím, ale každé dítě je jiné a i dobré rady nejdou uplatňovat u každého dítěte a v každé situaci. Takže určitě se inspirujte, ale sama svým rozumem posuďte, jestli je takový nebo makový aspekt vhodný pro vás i pro vaše dítě. Výchova je často i experimentování, tak se ho nebojte. Když má dítě dostatek lásky, pozornosti a zároveň mantinelů pro své chování, aby se neprosazovalo na úkor druhých, nic moc pokazit nemůžete :) Držím palce! Lucie Kotková“

Olina: „Můžete me prosím říct. Hlavní příznaky ADHD ? Děkuji moc.“

Lucie Kotková: „Dobrý den, je to jednak snížená schopnost soustředění, dítě nevydrží u činnosti, přelétá z jednoho na druhé, občas máte pocit, že vás vůbec nevnímá... A pak hyperaktivita (je ho všude plno) a impulzivita (rychleji jedná, než myslí, je zbrklé apod.). Tolik ve zkratce, na netu najdete spoustu informací.“

J.Charova: „Dobry den,mame mensi problem s 5 letou vnuckou,ktera kdyz neco chce,tak to nerekne v klidu,ale zacne knourat,natahovat.Neni to stale,ale je.A jeste ted nas dost casto zacala ignorovat.Neco ji rikame a dela,ze neslysi.dekuji“

Lucie Kotková: „Dobrý den, vedla bych ji k tomu, že když mi něco říká, dívá se mi do očí, můžu se k ní sklonit, abychom na sebe dobře viděli... a chtěla bych, aby to řekla "normálně". Stejně tak vy, když jí něco říkáte, skloňte se k ní, udržujte oční kontakt, nenechte ji odejít, klidně jí řekněte, že jí teď potřebujete něco říci a chcete, aby vás vnímala. Držím palce! Lucie Kotková“

ŠÁRKA: „Dobrý den,měla bych dotaz,co dělat aby do výchovy syna nekecalo okolí rodinné, takový chytraci aby nám říkali co máme dělat už mám dost,myslela že je to dítě moje a manžela,mám první dítě ve 40 a opravdu si to chci vychutnat,nějaký výšplechy že mu cpou sladké,olyzováni lžičky po kave a tak dále mám právo se ozvat?, já si teda myslím že jo nenechat si kecat co máme dělat dekuji“

Lucie Kotková: „Dobrý den, Šárko, na vašem místě bych poděkovala rodinným příslušníkům za starostlivost a péči, ale trvala bych na tom, že si své dítě chci vychovávat po svém. Měli by respektovat vaše zásady a přístupy. Samozřejmě je vhodné zvažovat, jestli někdy není vhodné udělat kompromis (např. sladkost u babičky může, doma ne), abyste dítě nepřipravila o kontakt s nimi, kdyby to hrozilo nějak vyhrocenou situací. Držím palce, ať si své pozdější mateřství užijete. Lucie Kotková“

Soňa: „Dobrý deň, prosím o názor. Je správne v situácii keď sa dieťa vzteká mu hovoriť, že mu rozumiem prečo sa vzteká, ale že jeho vztek mu nepomože v riešení problému? Ďakujem.“

Lucie Kotková: „Dobrý den, určitě je dobře přijmout to, že ten vztek cítí.... malé dítě nemá rozvinutou seberegulaci, takže se mu nepodaří vztek "vypnout", i když mu řeknete, že to není řešení. Spíš bych s ním hledala, jak ten vztek vhodně "vybít", např. bouchnout do polštáře? Hodně nahlas zakřičet? Nebo prostě jen počkat, až to přejde? Tak, aby se dítě uvolnilo a pak bylo schopné situaci řešit. Hodně zdaru a vydržte. Jsem sama důkaz toho, že se toto náročné období dá přežít i opakovaně :)“

Gillarová Alena: „Dobrý den, paní doktorko mám k Vám dotaz. Jedná se o moji 9 letou vnučku, která si stále cucá palec a prstem krouží kolem bradavky s vého prsa. Byla kojená do 3 let. Je to moc hodná a chytrá holčička, stále ji napomínáme , ale bezvýsledně. Co bychom měli dělat. Děkuji za radu.“

Lucie Kotková: „Dobrý den, jen bych vysvětlila, že je velká a není vhodné, aby to dělala na veřejnosti. Pokud je sama, nezakazovala bych jí to, patrně je to způsob, jak se odreagovává a zvládá vnitřní napětí. Jen je třeba, aby rozlišovala, kdy si to může dovolit.“

Iveta: „Dobrý den, řeším aktuální problém s 18 měsíční dcerou. Jde o sezení na nočníku. Začala jsem dceru posazovat na nočník zhruba před 2 měsíci po nočním a dopoledním spaní, když měla suchou plínu a většinou se jí dařilo do chvíle vyčůrat bez problému. Asi tak týden ovšem pláče, vzpíná se a nechce se na nočník posadit. Nechci ji tam však posazovat násilím, ať se jí to úplně nezprotiví. Mám to na nějakou dobu přerušit nebo se snažit vytrvat? Děkuji“

Lucie Kotková: „Dobrý den, je ještě malá, takže bych nenutila a vrátila se k tomu jindy. U jednoho mého dítěte pomohlo, když si samo v obchodě vybralo nočník, pak už na něj chtělo ;)“

Monika: „Dobrý den, prosím o radu, syn 2,5 roku půjde od ledna do školky a já do práce. Je na mě hodně závislý, jak nejlépe postupovat, aby nástup byl co nejšetrnější ? Např. při uspávání nebo pláči mi dává prstíky do pusy a nechce se tohoto zvyku vzdát. Jinak je velmi živé dítě.. Moc Vám děkuji“

Lucie Kotková: „Dobrý den, asi je zbytečné bát se dopředu, většina dětí školku v pohodě zvládne. Pokud je schopný usnout i bez vás, když je s tatínkem, babičkou apod., není důvod se obávat, že by nezvládl např. spaní ve školce. Navíc příklady táhnout a děti nemají problém se přizpůsobit, když vidí ostatní děti.“

Lucie Batalova: „Dobry den pani Kotkova, jak se prosim zachovat při vzteku dítěte ( necelých 5let divka) plácne rodice nebo dokonce řekne něco nevhodného a nebo začne "ječet" a ted dokonce plivat. Jak se zachovat, plácnout nebo vynadat, neco zakazat nebo ignorovat. Nástupem do skolky je zlepseni..Babicka tvrdi, ze to je výchovou a ze mam s dcerou navstivit detskeho psychologa, ze to není "normální". Dekuji za odpoved.“

Lucie Kotková: „Dobrý den, určitě bych ji nenechala bít vás, má právo cítit vztek, ale určitě ne kvůli tomu někomu ubližovat. Hledala bych s ní, jakým způsobem může vztek vybít, aniž by se chovala nevhodně. Např. může dupnout, bouchnout do polštáře apod. Pokud je zlepšení v souvislosti se školkou, je to dobré znamení. Držím palce!“

Lucie F.: „Dobrý den, chtěla jsem Vás poprosit o radu ohledně mé dvouleté dcerky (2 roky 2 měsíce). Někdy nás zlobí, že se nechová hezky k ostatním dětem - např. je strčí, tahá za oblečení, když se s nimi pere o hračky, pokusí se třeba i kousnout. Můžete mi prosím poradit, jak v těchto situacích nejlépe zareagovat aby věděla, že takto se k jiným dětem nechová? Předem mockrát děkuji.“

Lucie Kotková: „Dobrý den, je třeba dát jí jasně najevo, že takto ne, projevte vždy zájem o to druhé dítě, jestli mu neublížila, můžete ho ukonejšit.... Postupně vést k tomu, aby se dcera omluvila, půjčila hračku apod. A je třeba důsledně dodržovat to, že agresivní jednání je nepřijatelné, tudíž dcerku taky nebouchejte, neplácejte přes ručičky apod.“

Katka: „Dobrý den, mám 3,5 letého syna a stále řešíme situace, kdy syn si něco usmyslí a myslí, že mu vyhovíme. Samozřejmě to vždy nejde a tak se setká s naší negativní odpovědí. Hned na to začne kňourat, vztekat se, protože si to zrovna usmyslel a nedá se utišit. Myslíte, že to patří k věku? Nebo jak se s tím dá bojovat? Vysvětlování nepomáhá....“

Lucie Kotková: „Dobrý den, k věku to patří, hlavně vydržte. Pojmenujte to, že rozumíte, že ho to zlobí, že může mít vztek, ale že trváte na tom, že si to nevykřičí. Situaci se snažte řešit v klidu, nenechte se vyprovokovat. Držím palce! Lucie Kotková“