Chat

host

Petr Bednařík

Historické okénko

Záznam chatu ze čtvrtka 16. ledna

ANTIMONY: „Je pravdou, že kdo neporozumí historii, ten neporozumí dnešku?“

Petr Bednařík: „Myslím si, že to stále platí. I když je rok 2025, tak stále vidíme, jak různá historická témata se prolínají se současnou politikou. Různé současné mezinárodní konflikty mají své příčiny v historii.Je nutné se seznámit s historii, abychom pochopili, proč tyto konflikty existují.“

ANTIH: „Měl by historik působit v politice?“

Petr Bednařík: „Myslím si, že není důvod vylučovat historiky z působení v politice. Od 90. let působila na celostátní i regionální úrovni řada politiků, kteří byli původní profesí historici. Zastupovali různé politické strany.“

ANTIH: „Co si myslíte o komunistických historicích?“

Petr Bednařík: „Pokud myslíte historiky působící do roku 1989, tak to je jako v každé profesi. V té době let 1948 - 1989 působili historici, jejichž vědecké působení bylo hodně poplatné době. Na druhé straně byli historici s mezinárodním renomé, jejichž díla jsou dodnes uznávaná jako kvalitní a významná. Taky byla řada historiků, kteří kvůli svým postojům v letech 1968-1969 museli práci historika opustit.“

ANTICYKLON: „Je historička Jarmila Bednaříková Vaše příbuzná?“

Petr Bednařík: „Ne, nejsme v žádném příbuzenském vztahu.“

ANTIMONY: „Byl sportovní střelec Bednařík Váš příbuzný?“

Petr Bednařík: „Ne, nebyli jsme nijak v příbuzenském vztahu.“

ANTIMONY: „Je Ivana Bednaříková - Chvátalová Vaše příbuzná?“

Petr Bednařík: „Ne, nejsme příbuzní, ale poznali jsme se v 90. letech, kdy jsme oba studovali na Fakultě sociálních věd UK.“

ANTICYKLON: „Jaká by měla být etika a morálka historika?“

Petr Bednařík: „Historik by měl poctivě přistupovat k odborné práci. Hledat zdroje informací, bádat v archivech, mluvit s pamětníky, snažit se shromáždit skutečně co nejvíce informací, pracovat s fakty. Nemělo by to být, že si vytvoří svoji konstrukci výkladu nějaké historické události a pomíjí všechna fakta, která mu do té konstrukce nezapadají.“

ANTI: „Jak zabránit tomu, aby se z historika nestal hysterik?“

Petr Bednařík: „Historik by měl respektovat, když má na věci někdo jiný názor než on. Diskutovat, argumentovat, vysvětlova, ale oponenta neponižovat a nesnažit se z někoho dělat hlupáka.“

ANTI: „Jaká je současná česká historická věda?“

Petr Bednařík: „Je kvalitativně různorodá stejně jako jiné oblasti české vědy. Je zde řada historiků, kteří vystupují s výsledky svého výzkumu na mezinárodních konferencích a publikují v zahraničí. Jsou zapojeni do mezinárodních projektů. Jsou pochopitelně i historici, kteří zase tak velké výsledky své činnosti nemají. Stále platí, že celosvětově uznávaní jsou naši egyptologové, kteří jsou počítáni ke světové špičce. Na nalezištích v Egyptě stále přicházejí s novými objevy.“

ANTI: „Na čem právě pracujete?“

Petr Bednařík: „Mám těch výzkumných témat více. S kolegy máme v České televizi pracovní skupinu, která se věnuje výzkumu historie televizního vysílání v Československu/České republice. Stále platí, že je mnoho věcí, které o historii televizního vysílání u nás nevíme. Známe natočené pořady, ale u mnoha nevíme o okolnostech vzniku těchto pořadů a celkovém fungování televize jako instituce v minulosti. Mám také projekt, který se věnuje výzkumu historie národnostních menšin na Karlovarsku od roku 1945 do současnosti. Jak se zde v poválečném období zcela vyměnila struktura obyvatelstva, tak je důležité sledovat, jak se to promítá i do současné situace Karlovarského kraje.“

ANTIMONY: „Jaká bílá místa v české historii jsou nejvíce závažná?“

Petr Bednařík: „Já se věnuji dějinám médií v Československu a tam je právě ještě řada bílých míst. S kolegy se zabýváme historii Československé televize, kde se snažíme zjistit nové informace, jak tato instituce fungovala, jaké byly okolnosti vzniku pořadů i jak konkrétně vypadalo propagandistické působení televize. Proto se zajímáme také o československé televizní seriály, které byly významnou součástí mediální produkce, seriály měly velkou propagaci a stávaly se události pro celou republiku. V oblasti médií ale třeba je důležité zabývat se i tím, jak fungovala jednotlivá vydavatelství tištěných médií. Třeba příliš toho nevíme o hospodářském fungování těchto vydavatelství.“

ANTIMONY: „Jaké dezinformace se v současnosti objevují v ČR v souvislosti s historií?“

Petr Bednařík: „Je vidět, že objevují se různá zkreslení při informování o činnosti Státní bezpečnosti za totalitního režimu. Je to dost komplikovaná záležitost. Není příliš historiků, kteří se přesně orientují v organizační struktuře StB, v terminologii různých kategorií a činnosti StB i v tom, co lze zjistit z archivních pramenů. Lze zaznamenat dezinformace, když jde o vysvětlování pozadí různých současných mezinárodních konfliktů.“

Jitka: „Dobrý den, osvobodil ČSR Sovětský svaz nebo AMERIKA? děkuji moc za odpověd.“

Petr Bednařík: „Sovětský svaz i USA, obě země osvobozovaly Československo. USA v oblasti západních Čech a Sovětský svaz všechny další části Československa.“

Tomáš Müller: „Krásný den pane Bednaříku, Mám dotaz k seriálu Byl jednou jeden dům. Na konci seriálu není řečeno jaké byly osudy postav pana Čepka a paní Hudečkové. Někde jsem ale četl, že pan Čepek měl zemřít při pochodu smrti z koncentračního tábora. A paní Hudečková se měla vdát za nějakého Francouze nebo Angličana. Nevíte zda existuje nějaké info k osudu těchto postav? S díky, Tomáš Müller“

Petr Bednařík: „Dobrý den, zde právě platí, co jsem říkal před chvílí ve vysílání. Československá televize dostala v roce 1975 po premiéře seriálu pokyn, že má přetočit poslední 5. díl. Štáb nově natočil některé scény z Pražského povstání a současně byly doplněny i scény spojené s některými postavami. V tom upraveném 5. díle právě bylo, že postava Petra Čepka byla zastřelená nacisty na pochodu smrti na konci války. Postava Evy Hudečkové je ukázána, jak utíká z totálního nasazení v Německu a loučí se s francouzským přítelem. Doplněna také byla scéna s Václavem Postráneckým, hrál mladého muže, který odešel do naší zahraniční armády. Tyto scény byly v té upravené verzi 5. dílu, která byla ve vysílání Československé televize od reprízy v roce 1976 do roku 1989. Od 90. let je uváděna ta původní verze 5. dílu, kde ty zmiňované scény s Petrem Čepkem a Evou Hudečkovou nejsou. Jestli máte zájem, tak se podívejte na webové stránky České televize do i-vysílání, kde jsou teď obě verze 5. dílu, takže tam můžete vidět i tu verzi, kde jsou ty scény s Petrem Čepkem a Evou Hudečkovou.“