Sama doma

Záznam chatu z pondělí 9. prosince 2024

Petra T.: „Po operaci v listopadu jsem po týdnu už vyskočila z postele a v zaměstnání se tlakem udřela, což stejně nikdo neocení, bohužel ale nikdo neudělá. Opět ležím s nepříjemným chřipkovitým onemocněním...Přemýšlím...Moje kolegyně má pravdu. Nenahraditelných jsou plné hřbitovy. Zdraví Vám nikdo nevrátí...PT“

PhDr. Veronika Šporclová: „Milá Petro, jsem ráda za váš příspěvek a zkušenost s uvědoměním, že opravdu ZDRAVÍ je jen jedno a nikdo nám ho nevrátí. Ačkoliv si všichni přejeme pevné zdraví, málokdy si uvědomujeme, co se za těmito slovy skrývá. Kéž by to nebyla jen fráze, ale slova, která si budeme opakovat a řídit se jimi. Přeji vám co nejklidnější a zdravé předvánoční, vánoční i povánoční období. Se srdečným pozdravem Veronika Šporclová“

Blanka: „Paní Šporclová, úplně mi mluvíte z duše. Pro mě jsou Vánoce časem klidu, pohody. Pečení, úklid a nákupy mě vůbec nestresují. Je pro mě důležité, že na Štědrý večer přijedou moje děti z Brna a máme možnost společně povečeřet. Posedět a zasmát se. A jestli dám umytá okna, nebo ne v tento den není vůbec důležité.“

PhDr. Veronika Šporclová: „Milá Blanko, děkuji za váš příspěvek s velmi laskavým a pozitivním komentářem. Oceňuji, že se vám daří nepodléhat tlaku okolí i vnitřnímu pnutí k vytvoření "perfektních" Vánoc. Jsem si jista, že šťastné Vánoce jsou takové, kde je lidem spolu dobře bez ohledu na množství upečených druhů cukroví, množství jídla či dokonalý úklid. Obecně - to, zda jsou "umytá okna", vyleštěné kliky a naleštěný křišťál... je nedůležité nejen v době vánoční. Užívejme si každý den, poslouchejme své potřeby, naslouchejme si a věnujme pozornost tomu, co je opravdu důležité. S přáním spokojeného prožití Vánoc a dostatku všeho dobrého i potřebného v roce 2025 Veronika Šporclová“

Rebeca: „Dobrý den, jak lze nastavit vánoce bez dárků s rodině - sourozenci a jejich rodiny. Zůstala jsem sama a nechci už děla Ježíška a nakupovat dárky. jak to vysvětlit, aby to bylo bráno v pohdě a není v tom nic osobního. Nikdo z nich už nejsou děti, ale dospělý lidé. Těším se, až bude zase po. Děkuji, Rezková“

PhDr. Veronika Šporclová: „Dobrý den, paní Rezková, děkuji za vaši upřímnou otázku. Je zcela v pořádku, pokud nemáte potřebu Vánoce spojovat s dárky. Jestliže byla tato tradice (kupování dárků i v rámci širší rodiny) dlouhodobě dodržována, pak změna může vést k určitému napětí. Tomu lze předejít tím, že vše s předstihem, klidem i laskavostí vykomunikujete a domluvíte se, jak byste si Vánoce společně mohli užít i bez bohatého "Ježíška". Možná budete překvapena, že toto vaše rozhodnutí bude ostatními dobře přijato a Vánoce si užijete i s touto jinou kvalitou. Držím vám pěsti, ať je pro vás vánoční období takové, jaké si sama přejete. Se srdečným pozdravem Veronika Šporclová“

Jana M: „Nepeču. Nemám ráda ruční práce, ani jakékoli piplání se s malými pečenými buchtami i cukrovím. Každoročně na to coby negativum manžel upozornuje hlavně před návštěvou nebo příbuznými. Ale mně to stresuje a dělá mně to i psychic problémy. Můžete na to reagovat? Předem děkuji. Jana“

PhDr. Veronika Šporclová: „Dobrý den, Jano, ve vaší otázce vnímám dvě roviny. Jedna je, že jednáte v souladu sama se sebou (nepečete cukroví a malé buchty, nemáte v oblibě ruční práce), což je zcela v pořádku a tato skutečnost vás nestresuje. Druhá rovina je, že vaše rozhodnutí vede k nevlídným komentářům vašeho manžela, což může být zraňující. Proto bych doporučovala, abyste si s vašim manželem otevřeně promluvila nejen o (ne)pečení cukroví, ale i o tom, co ve vás jeho komentáře vyvolávají. Možná při otevřeném rozhovoru na toto téma pochopíte, proč je cukroví pro manžela důležité a co ho vede k těmto poznámkám. A věřím, že váš společný cíl je shodný - mít hezké, klidné Vánoce, které si užijete ve společnosti blízkých a milovaných lidí. A to lze i bez stolu přeplněného cukrovím. Přeji vám, ať se vám podaří Vánoce prožít v klidu, pohodě a hlavně ve zdraví! Veronika Šporclová“

Jarka: „Dobrý den, před měsícem mi zemřela sestra, proto letošní první vánoce bez ní budou smutnější. Sestra má manžela a tři dcery, které mají už své rodiny a často mi volají a já nevím, zda na sestru v hovoru vzpomínat a nebo se tomu v tomto období raději vyhnout a snažit se zavést řeč na jiná témata. Mě samozřejmě sestra moc chybí a chtěla bych její dcery nějak podpořit. děkuji. Jarka“

PhDr. Veronika Šporclová: „Milá Jarko, ztráta blízkého a milovaného člověka hodně a dlouho bolí. Dojde-li k této události krátce před Vánoci, o to více to může být srovnávání a truchlení v kontextu celospolečenské vánoční (pohodové) atmosféry náročnější. Ve vašem příspěvku jsem kromě smutku nad ztrátou vaší sestry vnímala i nejistotu v komunikaci s ostatními členy rodiny. Pokud máte, Jarko, potřebu i chuť s rodinou hovořit o vaší sestře, tak se tomu nebraňte. Můžete se jich zeptat, zda je pro ně v pořádku, když o vaší sestře budete během vánočního období mluvit. Že byste pro ně ráda něco udělala, ale nevíte co. Může to vést k prolomení komunikační bariéry, ke sdílení emocí a ke sblížení. A kdyby toto téma bylo pro ostatní nepříjemné, věřím, že vám to řeknou a vy budete vědět, jak jednat. Se srdečným pozdravem a přáním požehnaných Vánoc Veronika Šporclová“

Kateřina: „Dobrý den, prosím jak se postavit k situaci, která se odehrála teď, pár dní před Vánoci. Syn 20 let se mi přiznal, že všechny peníze co měl prohrál v sázení. Jsem z toho úplně v šoku a samozřejmě jsme se nevyhnuli ostřejší debatě. Po vychladnutí jsem mu nabídla dvě varianty jak problém řešit ted v prosinci. brigáda, nebo že mu nějakou částku pujčím s tím. že mimo to že mi částku splatí, bude každý den vykonávat domácí práce navíc . Odmítl obojí s tím, že Vánoce řešit nebude. Jsem z toho hodně špatná, z jeho přístupu a celkově že mu je všechno jedno. Na Vánoce ted nemám ani náladu ani myšlenky. Rodina nemá tušení a všichni se samozřejmě těší..jsem úplně bezradná :-(“

PhDr. Veronika Šporclová: „Vážená a milá Kateřino, děkuji za váš upřímný dotaz. Situace, ve které jste se ocitli, je nepříjemná, ale ne neřešitelná. Pravděpodobně jste ovlivněna spoustou silných emocí (strach, smutek, zklamání, vztek...), což vám pochopitelně může bránit užívat si radost Vánoc, jak ve svém příspěvku uvádíte: "Jsem z toho hodně špatná... nemám na Vánoce teď ani náladu ani myšlenky". Dopřejte si, Kateřino, čas na zpracování těchto emocí. Věnujte se sama sobě, odpočívejte, doplňujte energii, kterou vám řešení této situace bere. Někdy může být podobný zážitek tak intenzivní až traumatizující, že je vhodné vše zpracovat a probrat např. s psychologem. Píšete, že rodina o celé situaci nemá tušení, proto prožívají zcela odlišné pocity než vy. Nemohou vůči vám projevit empatii a podpořit vás, protože nevědí, co prožíváte vy. Je možné, abyste vaši rodinu seznámila s tím, co se stalo, jak se teď cítíte, co byste potřebovala? Je nutné, abyste na tuto náročnou situaci byla sama? Váš syn je dospělý a za své rozhodnutí si musí nést odpovědnost - i za rozhodnutí nepřijmout vaši pomoc. Pak byste ale vy neměla tuto zodpovědnost přebírat za něj, ale naopak jasně vymezit vaše hranice. I on může vyhledat odbornou pomoc, aby situaci, do které se dostal, začal konstruktivně a efektivně řešit. Držím vám a vaší rodině pěsti a ať se vše postupně v lepší obrací. S pozdravem z Kavčích hor Veronika Šporclová“

Vendula: „Zdravím do studia, prosím jak vyřešit tuto situaci. O Vánoce chce přijít syn 26 let který už bydlí samostatně i se svojí přítelkyní. Mladší syn se mi přiznal, že ji nemá rád a že Vánoce mají být o rodině a necítí se dobře, když je ona u nás. Ona má rodinu jinde a Vánoce neslaví. Chci vyhovět všem a nevím co dál? Nechci ranit ani jednoho syna ani budoucí snachu.“

PhDr. Veronika Šporclová: „Dobrý den, Vendulo, při čtení vašeho příspěvku mě napadalo, že vánoční setkání je odlišné a specifické od běžného rodinného setkání. Je na všech, aby si zvážili, co (dobrého) by přineslo, kdyby k rodinnému setkání nedošlo, nebo kdyby byla vyčleněna z rodiny vaše budoucí snacha. Jestliže váš mladší syn nechová sympatie k přítelkyni jeho bratra, mohou si o tom (bratři) otevřeně promluvit a tím i zmírnit případné napětí. Nikdo nežádá, aby mladší bratr na Vánoce změnil názor, ale určitý respekt k bratrovi i jeho přítelkyni by mohl být pomocí při vánočním setkání. Rozhodne-li se vaše budoucí snacha Vánoce neslavit, je to její rozhodnutí. Ovšem i ona by měla respektovat zvyky a tradice ve vaší rodině, proto je vhodné s těmito zvyklostmi seznámit. Píšete, že chcete vyhovět všem, což je velmi ušlechtilý, ale leckdy velmi těžký až nesplnitelný cíl. Můžete se svými syna promluvit o vašich pocitech? Můžete jim říct to, co jste napsala ve vašem dotazu? Je z něj velmi hezky cítit vaše laskavost a respekt k názorům všech členů rodiny, ale bylo by hezké, abyste nezapomínala také (a především) na sebe. Držím pěsti, ať se Vánoce a rodinné setkání vydaří ke spokojenosti (i částečné) vás všech. Srdečně zdravím Veronika Šporclová“