Sama doma

Záznam chatu ze čtvrtka 14. dubna 2022

Ester: „Dobrý den, mám dotaz na dcerku, skoro 6 let. Od 3 chodí do školky, na vlastní žádost, těšila se tam, i když je introvertní typ. Od té doby tam chodí docela ráda, i když občas byly období, kdy se ji moc nechtělo a bylo to i s pláčem. Poslední rok je to ale bez problémů a chodí tam moc ráda. Problém ale je, že tam nemluví. S učitelkami ani s dětmi. Občas odpoví jednoslovně, kýváním hlavy. Vystřídala soukromou a teď i státní školku a bylo to všude stejné. Jako kdyby nemohla překonat nějaký blok, sama to i tak říká, ale většinou se o tom ani nechce bavit. Jinak doma je upovídaná a se známými lidmi komunikuje normálně. S cizími nebo méně známými se ale nebaví. Problém je to teď, když je předškolák, kvůli tomu ji nejspíše i dáme odklad, při zápisu přímo trpěla, nechtěla se s nikým bavit, ani si vedle paní učitelky sednout. Přitom se do školy těšila, ráda se něco nového učí, podle učitelek z MŠ je připravená dobře, ještě nás čeká PPP. Máte nějaký tip, jak ji podpořit, aby tento blok překonala? Snažíme se ji podporovat, říkáme jí, že je to v pořádku a až bude připravená, tak to určitě zvládne. Ale upřímně, nevidíme nějaký pokrok, jako by byla “zaseknutá” a potřebovala by nějaký impulz, aby to překonala.“

Mgr. Šárka Míková: „Dobrý den, díky za otázku. Je vidět, že nad dcerou velmi přemýšlíte a snažíte se ji do ničeho netlačit. Projevy dcery mohou být "normální" vzhledem k typu osobnosti - některé děti nejen, že potřebují delší dobu, aby si zvykly na nové prostředí, resp. především na nové lidi, a naučí se to později. Ten rozdíl mezi chováním v domácím prostředí a se známými lidmi bývá obrovský. Je otázka, jestli má nějakou špatnou zkušenost z minulosti, která jí vytvořila "blok" nebo se to jenom vývojem zlepší. Pokud se rozhodnete ji do školy dát, tak k učitelce, která ji nebude nutit se projevovat, dokud nebude připravená.. .ani se jí nebude ptát, jak se cítí, nebude se snažit její "problém" řešit...“

Demitrova Zuzana: „Co robit aby dieta vyrastalo tak ze sa musi spopahnut vzdy na seba a nerozdat sa pre druhych az tak ze bude vyuzite.“

Mgr. Šárka Míková: „Dobrý den, záleží, jaký typ osobnosti dítěte doma máte :-) některým typů osobnosti tohle vůbec nehrozí, zatímco jiné jsou pro to přímo "vybavené". Dítě, které se snaží rodičům zavděčit, rodiče by o něm řekli, že je "hodné" - takové dítě bude i v dospělosti tíhnout k plnění očekávání ostatních i na úkor svých vlastních potřeb. Rodiče by takové dítě neměli oceňovat jen za to, že "poslouchá", ale i za to, že dokáže říct, co ono samo chce - bez ohledu na to, jestli to bude vyhovovat ostatním. Koukněte na www.teorietypu.cz, jsou tam články o různých typech dětí, tam se dočtete víc. Šárka Miková“

Adéla: „Dobrý den. V poslední době se nám se synem (2,5let) opakuje stejný kolotoč nechuti, loudání, nespolupráce s oblékáním a nevnímání slov maminky před odpoledním spánkem venku v kočárku. Štve mě, že se nesnaží to zkusit a jen čeká, až ho oblíknu a dělá při tom blbiny... Malý ví, co bude následovat, musím mu několikrát opakovat, ať už si nehraje a přijde ke mě, že jdeme ven spinkat, on samozřejmě neposlouchá, ani když už zvednu hlas a jsem nazlobená. Pak dojde i na slzy a mé výčitky. Zkouší, co unesu. Myslím, že by už mohl umět nasadit čepici a hlavně se trošku sám od sebe snažit. V tomhle je lenoch, jinak je zlatý. Mě to denně ohromně vyčerpává. Poraďte, prosím.“

Mgr. Šárka Míková: „Dobrý den, z toho, co píšete, to na mě dělá dojem, že byste chtěla, aby vás dítě poslouchalo, dělalo hned to, co po něm chcete. Jednak si myslím, že v batolecím věku je to na dítě ještě velký nárok, ale hlavně záleží na typu osobnosti dítěte. Některé děti potřebují mnohem víc svobody už v batolecím věku než jiné... podívejte se na www.******* a najděte si tam článek 5 rad pro výchovu SP dětí. Uvidíte, jestli to na vašeho syna bude sedět :-) A ještě prakticky - když po synovi něco chcete, je potřeba jít až k němu, dřepnout si k němu na (nebo pod) úroveň jeho očí a vyjádřit pochopení pro to, že si chce dál hrát, ale vy po něm něco teď chcete. Budu o tom mluvit ve svém vstupu za chvíli :-) Hezký den, Šárka Miková“

ANTIMONY: „Je téma Odolné děti a sebehodnocení důležité?“

Mgr. Šárka Míková: „Sebehodnota dítěte se přímo promítá do toho, jak je dítě schopné vyrovnávat se s neúspěchem a s překážkami - jestli se hroutí, říká, že je k ničemu a nikdy se to nenaučí, nebo v sobě najde sílu ten nepříjemný pocit selhání překonat a vyvinout úsilí, znovu se snažit. Sebehodnota také souvisí s tím, jestli dítě vnímá samo sebe jako někoho, kdo může v činnosti uspět - aby se do ní vůbec pustilo nebo si řeklo, že do toho nejde, protože to stejně nedopadne dobře. Děti s narušenou sebehodnotou se do náročnějších úkolů nepouštějí nebo se do nich naopak vrhnou, ale proto, aby dokazovaly okolí, že jsou dost dobré - pak na sebe vyvíjejí tlak (aby byly co nejlepší) nebo soupeří s ostatními. Více o sebehodnotě se dozvíte na webu www.teorietypu.cz. Šárka Miková“

Patricie: „Vážená paní doktorko, ráda bych se zeptala dcera již 17 let, nedokáže vůbec navázat vztah, nemá ani nejlepší kamarádku , sice kamarádů kolem má hromadu, ale od malinka nevydržela být jen s jednou osobou a měla potřebu kamarády střídat, nyní se to s ní táhne, nemá vztah k nám jako k rodičům a ani k přátelům, kteří to s ní myslí dobře, co se s tím dá dělat? Jak jí mohu pomoct? Je teď hodně protivná a vznětlivá, nic jí nebaví , jediné co jí baví chodit na pařby .“

Mgr. Šárka Míková: „Dobrý den, hlavně vás chci uklidnit, že jsou typy osobnosti, které nepotřebují mít jeden hluboký vztah, vyhovuje jim pestrost. Zároveň v tom, co píšete, čtu projevy hodně nezávislé osobnosti, která potřebuje hodně svobody a nechce se nechat svazovat očekáváním okolí. I takový člověk může být v životě úspěšný a spokojený, i když vy si to možná představujete jinak. V dospívání se navíc chování dětí mění v důsledku reorganizace mozku - potřebuje ještě víc svobody než dřív a zároveň více podléhají impulsům, protože jejich racionální mozek v pubertě nefunguje efektivně. K typu osobnosti dcery si přečtěte na webu www.*********** články s názvy "5 rad pro výchovu SP dětí" a "5 rad pro výchovu NT dětí". Možná, že je dcera jedním z těchto typů... a na webu jsou také články o pubertě - jak komunikovat s dospívajícími a puberta a spánek. Držím palce, abyste tohle náročné období zvládli.Šárka Miková“

Linda: „Dobrý den, paní magistro, jsem již babička, můj syn má dvě holčičky a teď když jsem Vás poslouchala jsem si vzpomněla, jak vnučka řekla synovi, že je zlý nebo špatný či hnusný táta a dostala pořádně na zadek. Byla jsem z toho smutná, když mi to říkal. Jak se měl správně zachovat ? Děkuji a přeji hezké svátky jara“

Mgr. Šárka Míková: „Dobrý den, fyzické tresty jsou špatné - dítě sice možná své chování příště změní, ale ne proto, že je to tak správné, ale proto, aby se vyhnulo trestu a naučí se podvádět, nebo naopak popře své potřeby a naučí se plnit očekávání. Dlouhodobě dítě učíme, že když jse silnější, můžu druhým ubližovat. Je těžké pro každého rodiče sylšet, že jsem špatný rodič... ale nesmíme si to brát osobně, dítě to říká v afektu, nemyslí to tak. Rodič by měl dítěti potvrdit jeho emoce - "Chápu, že jsi na mě naštvaná, že jsem ti nedovolil to a to..." - podrobněji jsem o tom mluvila ve svém vstupu. Šárka Miková“

Lída: „Dobrý den, Mám synka, 3 měsíce, jak vychovat správně syna bez pomoci otce,.. Ten bohužel umí vyjádřit emoce jen svému psovi, synovi vůbec. Pozoruji nyní , že nebude pro syna vzorem jako "muž činu" a milující otec. Mohu jako matka v synovi vybudovat i to klučičí správné sebevědomí, radost ze života po boku líného a svým způsobem nešťastného otce? Děkuji“

Mgr. Šárka Míková: „Dobrý den, vidím, že vám to dělá starosti už nyní, i když máte doma ještě miminko. V prvních letech života je pro dítě klíčová máma, která si s ním vytváří citové pouto - mluvila jsem o tom tady před měsícem. Později je důležité vnímat dítě v kontextu jeho typu osobnosti - mluvila jsem o tom ve svém dnešním vstupu. Někdy je pro dítě důležitější, že respektujeme jeho typu osobnosti, než to, že řešíme to, že je kluk. Možná osobnostně bude syn podobnější vám než tatínkovi. To všechno uvidíte. Každopádně doporučuji podívat se na www.********** - teď vás sice ještě nebude zajímat typ dítěte, na to je malé, ale pomohlo by vám rozumět vašemu typu osobnosti, pro většinu maminek je to velmi uklidňující zjištění. A co se týká mužských vzorů - syn si je může najít jinde - třeba trenéra ve sportu nebo učitele na výtvarném kroužku. Důležité je, aby otec syna neignoroval úplně nebo mu nenadával nebo ho fyzicky netrestal. Šárka Miková“

Lenka: „Dobrý den, syn (za necelý měsíc 3 letý) začal tento měsíc chodit do školky. Ještě před zahájením chození do školky jsem se snažila školku vysvětlovat, vždy o ní mluvit pozitivně tak, aby se tam těšil nebo aby se mu tam alespoň líbilo. Očekávala jsem, že adaptace bude nějakou chvíli trvat a jsme teprve na začátku. Nicméně, dokud jsem mohla být přítomna první návštěvy jen "na pohrání", tak nebyl sebemenší problém. První celé dopoledne už beze mne proběhlo v pořádku a plakal při vyzvednutí, že mě nechce a že chce jít taky s dětmi spinkat. V průběhu následujících dní se situace zhoršila ráno - celou cestu do školky pláče a opakuje, že tam nechce. S tím jsem tak nějak počítala, ale odpoledne, když ho vyzvedávám, tak jak ráno slíbím (tj. až přijedu z práce), tak se při mém příchodu rozpláče, že mě nechce a nechce ke mě jít. Takto každý den. Musím si ho silou od paní učitelky převzít ubrečeného a uklidní se po 10ti minutách a odcházíme už relativně v klidu. Snažím se vysvětlovat po školce i večer a připravovat, že ráno zase půjdeme, protože maminka musí do práce, ale pak si pro něj zase přijde a že tam má kamarády, hračky, paní učitelku a že bych v práci si s ním stejně nemohla hrát. Bez efektu. Paní učitelka si stěžuje, že je syn negativní a na vše jí říká ne nebo nechci, i když vzápětí si věc třeba vezme, takže chce. Já tuto negativitu registruji už delší dobu (a ještě před školkou) - na většinu věcí "ne, nechci, nic". Už nevím, jak mu pomoci, aby školku zvládal a byl spokojený. Vnímám to tak, že mi má za zlé, že ho tam nechám. Jsem z toho už velmi smutná. Děkuji za případnou radu či tip.“

Mgr. Šárka Míková: „Dobrý den, měsíc pro adaptaci na školku, když ještě nejsou dítěti tři roky, je hrozně málo ... některé děti si za tu dobu na školku zvyknou, jiné potřeby rok, i víc.. takže musíte vytrvat, pokud do práce musíte. Záleží také na učitelkách, jak k synovi přistupují, jestli se tam cítí přijatý nebo učitelkami za to, že si ještě nezvykl, odsuzovaný... dítě vnímá v tomhle věku silně neverbální komunikaci a emoce dospělého. Takže pokud si na něj paní učitelka už teď stěžuje, může to znamenat, že s ním nemá trpělivost, že nemá pochopení pro to, že by se potřeboval adaptovat delší dobu. To, že v batolecím období říká dítě na všechno "ne" je úplně přirozené - to by vás nemuselo zneklidňovat - koukněte na www.*********, kde je článek o "období vzdoru". Šárka Miková“

Linda: „Moc děkuji za odpověď, vím, jak je to s fyzickými tresty, a že syn situaci má s 4letou holčičkou probrat. Své dcery nade vše miluje, ale toto nezvládl. Je to nejspíš tak, že opakuje chování svého otce, který se takto často choval. L“

Mgr. Šárka Míková: „Často to tak bývá, že si to neseme ze svého dětství... ale nemůžeme se na to vymlouvat.. když už nám "ujede ruka", vždycky se můžeme dítěti omluvit - že nás to mrzelo tak, že jsme se neudrželi.. ale že nás to mrzí. Šárka“

Lucia Hanáková: „Dobrý den, chtěla bych se zeptat jak mám reagovat u 14 měsičního dítěte když se vzteká, háže hračky na zem, kouše vše kolem sebe (mě, brášku:-)).Když mu něco zakážu, tak se vztekle na mě ohradí ručičkou. Děkuji moc za odpověď.“

Mgr. Šárka Míková: „Dobrý den, začíná batolecí období, kdy si dítě začíná uvědomovat samo sebe - přečtěte si na www.******* článek "Období vzdoru", tam najdete odpovědi :-) Šárka Miková“

Jana: „Dobrý den, mám 4 letého syna . S otcem nežijeme, kvůli synovi se snažíme fungovat. Nicméně poslední dobou bojuji s chováním syna a nevím si rady. U táty má volný režim , může tablet kdykoliv , chodí po bytě s jídlem, skáče po gauči, když se mu nechce zrovna koupat .. u táty mu to projde. Expartner má lepší finanční situaci takže mu i koupí cokoliv chce. Nyní konečně pochopil , že nemůže prckovi dávat před spaním hry na tabletu, že odmala čteme a s jeho šišláním to není něco co mu dělá dobře. Ale proč to píšu, syn , když nedostane co chce začne mě bít , házet s věcma nebo kopat do dveří. Dostanu se do situace , že už nevím , kudy kam a dojde např. na házení hraček do pytle , že je dám hodnějším dětem co poslouchají . Ale zároveń chápu , že má v hlavě maglajs , když u táty je to jinak . Samozřejmě chytnu nerva , ale syn dokáže řvát opravdu dlouho nepomáhá nic po dobrém , jedna na zadek nic . Až fakt něco zásadního nebo , když na něj přestanu reagovat ... Je tohle normální ?“

Mgr. Šárka Míková: „Dobrý den, váš syn to nemá jednoduché - on si tu situaci nevybral, musí se s tím naučit žít. Pokud syn reaguje na vás tak vyhroceně, jak píšete, použijte model, který jsem popsala ve svém vstupu. A hlavně je třeba, abyste se naučila ovládat své emoce - myslete na to, že jste vzor pro dítě, ono vás kopíruje.. když mu dáte na zadek, pro něj je to jasný signál, že i ono může být agresivní. A nereagovat nepomáhá - dítě chce být se svými emocemi viděno. Chce, abychom na ně reagovali.. ale s pochopením a přijetím. Protože dítě za to nemůže a nedělá vám to schválně. Šárka Miková“

Monika Kárníková: „Dobrý den! Paní magistro, chtěla jsem se zeptat, zda existuje nějaký univerzální "recept", jak na to, aby všichni zúčastnění přežili pubertu .ve zdraví. My jsme už dvě puberty zvládli. Nevím, zda dobře, ale všichni zúčastnění to přežili. I když nějaké šrámy si asi neseme :-). Nyní nás čeká puberta syna (14 let). Zatím to s ním docela šlo. Obávám si, aby si to nechtěl trošku vykompenzovat v letech následujících. Mám velice ráda pana doktora Honzáka a snažím se aplikovat v praxi to, co jsem si v jeho knihách načetla. Ale, občas je to prostě složité. Moc děkuji za odpověď a přeji všem krásné a veselé Velikonoce! M. Kárníková Moc děkuji za odpověď“

Mgr. Šárka Míková: „Dobrý den, univerzální rady nefungují :-) záleží vždy na typu osobnosti dítěte. Koukněte na www.*******. Tam najdete také články o pubertě - Puberta a komunikace a Puberta a spánek. Držím palce, Šárka Miková“

Iva: „Dobrý den,jak namotivovat puberťáka s ADHD k učení,když potřebuje dobré známky kvůli přijímačkám,ale on má stále pocit že učení je otrava a dává přednost zábavě,s tím že to nějak dopadne“

Mgr. Šárka Míková: „Dobrý den, neznám vašeho syna a nevím, jaký máte spolu vztah, tak je těžké radit. Asi bych nečekala, že to zvládne sám - nabídla bych mu pomoc buď vaši (pokud spolu máte dobrý vztah a nebude to vnímat jako "buzeraci") nebo doučování - ideálně nějakého staršího studenta nebo studentku. Šárka Miková“