Sama doma

Záznam chatu z pondělí 23. září 2019

Marie: „Dobrý den, to je otázka jak na mě dělaná. Jsem poměrně nervák, manžel taky a přenáší to na mě a tím potažmo i na děti. Já vždycky rychle vystartuji a odnesou to děti. Máme tři a docela velké věkové rozdíly. S přibývajícim věkem jsem i víc podrážděnější. Co mě poradíte?“

Ing. Mgr. Radka Loja: „Ukázat své emoce je v pořádku. Důležité ale je, abychom je nepouštěli na druhé - děti způsobem, který jim ubližuje. Děti se učí jako opičky, budou Vás napodobovat. Když už ty emoce nepřiměřeně vypustíme, tak je dobré to dětem později vysvětlit - co se v nás dělo a případně se i omluvit. Je prima, pokud nebudeme říkat např. "Ty jsi zlobivý kluk." ale třeba "Melíbí se mi jak se právě chováš." Držím Vám palce.“

ANTI: „Je to pravda?: "Emotions run cold" ?“

Ing. Mgr. Radka Loja: „Ano, existuje i tzv. "hot emphaty" a "cold emphaty". Cold emphaty používají lidé zaměření výhradně na cíle (ne na vztahy), může být použita pro manipulaci ... často se používá v souvislosti s pojmem psychopat.“

SK: „Které emoce se k výchově hodí a které ne?“

Ing. Mgr. Radka Loja: „Všechny emoce se hodí, vybírat se stejně nemůžete :-). Je ale důležité s nimi umět pracovat, aby neublížily nám a ani druhým.“

Petr001: „Dobry den, občas když dcera přijde zamnou, abych ji vysvětlil matematiku, tak ona neví primitivní věc já se hned naštvu, a řvu po ní. Občas se rozbrečí..Jsem hrozny nervak.Jak to probrat v pohode? Bez řvaní?“

Ing. Mgr. Radka Loja: „Je skvělé, že si to přiznáváte. Doučovat vlastní děti bývá náročné. Zkuste si uvědomit, že pro ni to primitivní není. Pokud nebudete zvládat, sežeňte doučování. Je to lepší, než si pokazit vztahy s dcerou.“

Marika R.: „Jak donutit své děti, aby více pomáhaly?“

Ing. Mgr. Radka Loja: „Donutit - nelze. Z dlouhodobého hlediska to nefunguje. Zkuste spíše uzavírat dohody a také stanovte jasné sankce, které nastanou, pokud dohody nebudou dodrženy. Pozor - stanovte realistické dohody, aby to nakonec nebyl trest pro Vás :-)“

SK: „Existuje člověk, který vůbec nemá emoce?“

Ing. Mgr. Radka Loja: „Obecně by se mohlo jednat o poruchu - Alexithimie.“

Marie: „Dobrý den, můj vnuk, dokáže rodičům klidně říci, že je debil a podobná ošklivá slova. Když mu něco zakážou a on chce si třeba hrát. Většinou tyto slova přehlídnou. Jak na takové dítě, které neumí pracovat s emocemi. Děkuji.“

Ing. Mgr. Radka Loja: „Dobrý den, určitě není jednoduché tomu přihlížet. Pokud to dítě řekne v emocích, tak doporučuji nereagovat a vše pokaždé probrat s dítětem až když emoce opadnou (přiměřeně věku). Děti se učí jako opičky. Pokud se podobně chová někdo z blízkých, dítě ho napodobuje. Držím palce.“

Martin: „Syn 8let, je poměrně velký nerevák. Vždy když má jít na autobus a vidí že už je nějaká ta minuta navíc hodně hysterčí. Prožívá i ve škole vše poměrně emotivně. Učitelka říkala, že musí mít na vše klid jak ostatní děti mluví nebo vyrušují vše ho rozptyluje a práci nedokončí.Když se mu něco nedaří hned brečí, je velice popudlivý. Manželka na něj dost křičí při úkolech ....“

Ing. Mgr. Radka Loja: „Přijmout fakt, že je nervóznější - nazvala bych to citlivější. Snažit se bych se mu dodat sebedůvěru, klid. Doporučila bych i konzultaci s dětským psychologem.“

Marie: „Prosím, co to je emoční únos? A jak s ním naložit?“

Ing. Mgr. Radka Loja: „Při emočním únosu nás zaplaví emoce a vypne se nám tak trošku rozumné uvažování. Poznáme ho tak, že později litujeme toho, co jsme řekli, udělali nebo neřekli či neudělali. Když emoce opadnou, je fajn se k situacím vrátit s chladnou hlavou.“

Petra M.: „Dobry den, jak vysvetlit bez emoci ctyrletemu diteti, ze nemuze ublizovat dvouletemu sourozenci? Proste konstatovani bez kriku neuposlechne, takze to temer vzdy konci krikem, nekdy i placnutim pres zadek. S zarlivosti a ublizovanim bojujeme od narozeni dvouleteho ditete. Dekuji.“

Ing. Mgr. Radka Loja: „Dobrý den, dětská žárlivost je zcela běžná. Většinou sama vymizí. Je důležité staršímu dítěti jakoby "zajistit" místo. Chválit, udělat si z něj pomocníka (trošku mu v tomto období nadržovat). Jinak s plácnutím přiměřeně. Děti se učí jako opičky. Ublizuje slabšímu, ale co dělá rodič? Totéž. Držím moc palce.“

Karin Loja: „Čau mamí, koukali jsme na tebe a moc ti to sluší:) Doufám, že se tohle nikde neukazuje. Tak pa :)“

Ing. Mgr. Radka Loja: „Ahoj Karísku, díky :-)“

Pavla: „Dobrý den, starší dcera (4 roky), mne dokáže vytočit jako nikdo jiný. Jsou to stále stejné situace a už na začátku cítím, jak to ve mne začíná vařit. Příklad:1. Začne fňukat, neřekne proč. 2. Spousta věcí se musí x-krát opakovat, než se udělá. 3. Řeknu např. Že jí nekoupím zmrzku a ona tvrdí, že ji koupím stále dokola a nepristoupi na me rozhodnutí. Jak zastavit ten kolotoč emocí, protože vždy vede k výbuchu a až pak přijde úleva a později samozřejmě výčitky. Děkuji za odpověď.“

Ing. Mgr. Radka Loja: „Dobrý den, velmi Vám rozumím. Doporučuji, abyste se snažila reagovat co nejméně. Je ve věku, kdy je to běžné. Některé děti to dělají víc, jiné méně.“

Nikola Kovářová: „Dobrý den, chci se zeptat jak reagovat na vztek u malých dětí 2-3 roky. Konkrétně syn 3 roky, vzteká se když mu nejde něco s hračkou napojit na sebe apod. vezme hračku a hodí s ní, řve. Mám v takovém případě zasahovat silou, ať se nevzteká nebo ho nechavat a nevšímat si toho? Děkuji za radu.“

Ing. Mgr. Radka Loja: „Dobrý den, je to u dětí jeho věku běžné. Dítě poznává své emoce. Doporučuji nechat ho být, dohlédnout na to, aby si ve vzteku neublížil. Potom, až se zklidní mu můžete říct např. A vidíš, už je to dobré. Držím palce, chápu že je to emočně pro Vás velmi náročné.“

Lenka: „Dobrý den, existuje třeba nějaká technika či cvičení, které by pomohlo ke zklidnění při situacích, kdy hrozí emoční výbuch?“

Ing. Mgr. Radka Loja: „Ano, existuje mnoho technik. Doporučuji koupit si knížku na téma Všímavost. Držím palce.“

Jitka: „Dobrý den ,jak zvládat u 8 letého chlapce výbuchy vzteku-všechno je špatně ,nic se mu nelíbí ,křičí ,brečí ,chce odejít utéct .Je celkově hodně emotivní ,prožívá film směje se nahlas. Snažíme se v klidu ale někdy to nezvládnem ,když to přejde je zase v pohodě .děkuji“

Ing. Mgr. Radka Loja: „Dobrý den, Jitko, je fajn, že se snažíte v klidu a je úplně běžné, že to občas nezvádáte. Většinu dětí to tak nějak přejde. Snažte se mu nějak vysvětlit, jak pracují emoce, co se s ním děje - přiměřeně, jak bude chtít poslouchat. Případně se můžete poradit s psychologem. Držím palce :-)“

Ilona S.: „Moje dcera 4,5 roku když je nemocná tak se šílené vzteká kdykoliv si má vzít jakýkoliv lék či sirup. Opravdu je histerická a já občas nevydržím s nervy a také na ní křičím. Jenže lék potřebuje ....bohužel se dostává do amoku a bojím se o její zdraví. Jak zvládat lépe takovou situaci. Vysvětlování nepomahá.“

Ing. Mgr. Radka Loja: „Dobrý den, Ilono, chápu, že je to náročné. Zkuste se jí např. zeptat, co by jí pomohlo, aby ten sirup snědla, ať sama navrhne nějaký způsob. Držím palce.“

Iva: „Co radíte, když syn brečí a vzteká se, až ztrácí dech? Kamarádka radí, abych mu omyla hlavu studenou vodou, nebo dokonce, abych mu hlavičku strčila pod studenou vodu. Prý se zklidní šokem.“

Ing. Mgr. Radka Loja: „Dobrý den, Ivano, dávat dítěti hlavu pod studenou vodu zcela zásadně nedoporučuji. To, že dítě prožívá období vzteku je zcela běžné. Držím palce.“

Jana: „Dobrý den, máte prosím nějaký tip, jak zvládat pláč dítěte? Např. v autě, když řídím nebo se potřebujeme někam vypravit a syn (14.měsíců) pláče, že něco chce, nechce se oblékat. Tyto situace nezvládám, začnu být nervózní, syna okřiknu, potom je mi to líto.“

Ing. Mgr. Radka Loja: „Dobrý den, Jano, chápu, je to náročné. Nádech, výdech. Přejde to, vyroste z toho. Držím palce. Zkuste si dopřát pro sebe aspoň nějaký čas na relaxaci, odreagování, odpočinek.“

Monika: „Dobrá den, moje šestiletá dcera má záchvaty nudy, neví co dělat s čím si hrát, začíná být protivná až vzteklá.. poradíte jak na to reagovat? Snažím se ji vždy zabavit, vysvětlit, ale je to obtížné. Děkuji Monika“

Ing. Mgr. Radka Loja: „Dobrý den, Moniko, nuda je emoce jako každá jiná. Nesnažila bych se ji vždy zabavit. Zkuste ji nechat chvíli s tím pocitem být a sledujte, co bude dělat. Ten pocit netrvá věčně a ona v tom pravděpodobně dlouho nezůstane.“

Ivana: „Vždy jsem byla klidnější povahy. Ale s narozením děti a jejich výchovou 1.5 roku a 5let se že mě stala nervózní a emočně nestabilní matka. I můj muž mi říká ať s tím něco dělám že to není normální . Co mám dělat? Pomůžou nějaké léky?“

Ing. Mgr. Radka Loja: „Dobrý den, Ivano, péče o malé děti je velmi psychicky náročná. Než sáhnete po lécích, tak bych doporučila zcela určtě relaxační techniky, sport, pravidelné odreagování např. s kamarádkou. Držím palce.“

Marie: „Dobrý den, nevím jestli je to úplně k tématu. Ale máme dcerku budou ji 4 roky a nějaký čas bojujeme s tím, že skoro kvůli všemu brečí, když není po jejím. Někdy funguje ji to vysvětlit někdy se musí více důrazně zareagovat. Ono s tím souvisí, i tak trochu poslouchání, někdy nám to přijde, že si z nás už dělá srandu. Ale snažíme se být s manželem za jedno a aby to nebylo tak že zabreci a hned vše dostane, tak to není. Dcerka je chytrá, tak nevím jestli držet dal. Děkuji za váš nazor“

Ing. Mgr. Radka Loja: „Dobrý den, Marie, pravděpodobně to samo přejde. Dcerka testuje hranice a je to naprosto zdravé a normální. Je skvělé, že sjte s manželem zajedno. Zkuste např. zaměnit brek za něco konstruktivního - např. Chceš to? (pokud uvažujete, že to může mít) tak pro to můžeš udělat to to a to ... Držím palce.“

Dana: „Dobrý den, jak pracovat s emocemi, když je už dítě dospělé, ale i tak se neudržím. Syn 19let věčně zaspává, ale budík mu zvoní už od 5h. Vůbec to neřeší, v klidu si jde do sprchy...místo aby utikal na vlak“

Ing. Mgr. Radka Loja: „Dobrý den, Dano, také mám syna 19. Já doporučuji - nechte ho být (vím, že je to velmi těžké). On už opravdu potřebuje převzít zodpovědnost za svoje chování včetně všech důsledků. Držím palce.“

Renata Javůrková: „Dobrý den, nezvládám své emoce (vztek) při výchově svých třech malých dětí a někdy se uchyluji nejen ke řvaní, ale bohužel také k fyzickým trestům. Pak toho velmi lituju a je mi z toho do breku. Bojím se také, že to ovlivní chování mých dětí do budoucna. Chtěla bych tento svůj problém řešit s odborníkem, tedy docházet k psychologovi. Ráda bych věděla, zda musí lékař v tomto případě dodržet lékařské tajemství nebo zda má právo mě případě i nahlásit na úřad pro ochranu dětí. Dále bych Vás chtěla poprosit o radu, jak tyto situace zvládat. Odejít do jiné místnosti a vydýchat se jste již zmiňovala. Máte ještě nějaké další rady? Předem velmi děkuji. Prosím nepřeji si být jmenována. S přátelským pozdravem, Vaše divačka“

Ing. Mgr. Radka Loja: „Dobrý den, Renato, jste úžasná, že si problém přiznáváte a že s tím něco chcete dělat. Určitě se s tím dá něco dělat. Obecně psycholog musí nahlásit pouze tehdy, pokud by Vaše chování významně (opravdu hodně) ohrožovalo zdraví dětí. Moc Vám držím palce...“

Lenka: „Dobrý den, mám 2 malé děti (3 roky a 1,5). Občas na ně zakřičím. Syn je docela tvrdohlavý a většinou poslechne, až když na něj zařvu. Samozřejmě mu před tím několikrát řeknu, aby to nedělal, vysvětluji proč, ale moc to nepomáhá. Máte nějakou radu, jak křiku předejít a řešit tyto situace lépe a klidněji? Děkuji Lenka“

Ing. Mgr. Radka Loja: „Dobrý den, Lenko, buďte na sebe hodná. Dvě děti ve věku 3 roky a 1,5 roku je velmi náročná kombinace. Pokud občas trošku zařvete, tak se nic strašného neděje. Děti reagují na náladu a psychické nastavení rodičů, snažte se co nevíce sama dobíjet baterky. Držím palce.“