Sama doma

Záznam chatu z pondělí 26. listopadu 2018

ANTIMONY: „KK - Jakou definici máte pro ohrožené děti?“

Kristýna Jůzová Kotalová a Pavel Houška: „Za ohrožené děti považujeme všechny, jejichž potřeby nejsou naplněny a neumí nebo nechce jim pomoci jejich rodina. Potřebami rozumíme například bezpečí, zdraví, vzdělávání, základní péči, vztahy s blízkými osobami, socializaci, rozvoj identity, vymezování hranic, apod.“

ANTIMONY: „KK - Jak lze bojovat aby se snížil počet ohrožených dětí?“

Kristýna Jůzová Kotalová a Pavel Houška: „Základem je včasná pomoc - aby si dítě mohlo o pomoc říct ve chvíli, kdy mu není dobře - aby se mělo kam obrátit, nejlépe k osobě, které důvěřuje, třeba svému učiteli, trenérovi, sociální pracovnici. Tyto osoby potom musí dobře znát systém podpory, který je možný dítěti nabídnout. Další podmínkou je spolupráce odborníků při pomoci dítěti tak, aby dítě nemuselo systémem "putovat", ale podpůrný tým se sešel spolu s dítětem a jeho rodiči a bylo možné hledat společné řešení. Mezi odborníky patří poskytovatelé sociálních služeb, lékaři, učitelé, soudci, psychologové, apod.“

ANTI: „PH - Když srovnáte stav ohrožených dětí nyní a před r. 89 - co si pomyslíte?“

Kristýna Jůzová Kotalová a Pavel Houška: „Před rokem 1989 byla jednoznačně preferována kolektivní péče o ohrožené děti, neexistovaly téměř žádné služby pro děti a rodiny. Současným úkolem je proto podporovat a dále rozvíjet především terénní a ambulantní služby, které mohou podpořit dítě v jeho přirozeném prostředí a ve chvíli, kdy to potřebuje. Velký potenciál v tomto směru je v komunitách, které mohou například formou sousedské vzájemné výpomoci, podpůrných skupin, peer programů, apod. přispět k řešení řady obtíží přirozeně, bez zásahu státních institucí.“

Marek: „Ahoj co znamenají ohrožení deti muže byt šikana“

Kristýna Jůzová Kotalová a Pavel Houška: „Ano, šikana je bezpochyby jedním ze zdrojů ohrožení dítěte, a to jak z hlediska oběti, tak z hlediska pachatele - oba potřebují určitý druh pomoci.V případě šikany je zvláště důležité zachytit problém a poskytnout pomoc včas - velmi důležitou roli zde sehrává pedagog, školní psycholog, případně i školní sociální pracovník - což je jedna z rolí, jejichž zavedení též podporujeme.“

SK: „PH - Jak to bude vypadat v nejbližší budoucnosti v ČR s ohroženými dětmi?“

Kristýna Jůzová Kotalová a Pavel Houška: „Ministerstvo práce a sociálních věcí realizuje již druhý systémový projekt, kterým se snaží podpořit změny v praxi péče o ohrožené děti a rodiny. V jeho rámci aktivizujeme služby, které mohou dětem pomoci včas a tam, kde žijí, tyto služby se snažíme vzájemně propojit tak, aby využívaly své kapacity v synergii a mohly dítěti pomoci efektivněji. Tedy nejedná se o budování zcela nového systému, ale povzbuzení toho stávajícího.“

SK: „KK - Kolik je ohrožených dětí v ČR?“

Kristýna Jůzová Kotalová a Pavel Houška: „Pojetí ohrožených dětí je velmi široké - nenaplnění potřeb dětí má různou míru a jinak je nahlíženo například sociálními pracovníky, lékaři, soudy, apod. Proto není ani možné přesně počet dětí vymezit. Víme nicméně, že v ústavní péči se v současné době nachází cca 8 000 dětí.“

Adéla Gultová: „Dobrý den. Mohu se prosím zeptat,jak postupovat v případech, kdy ze strany školy je podezření na zanedbávání žáka ze strany rodičů? Jak rozpoznat hranici, kdy je věc třeba hlásit OSPOD? Děkuji moc.“

Kristýna Jůzová Kotalová a Pavel Houška: „Ideální je, pokud učitel ví, kde je možné situaci dítěte bezpečným způsobem konzultovat. Míru ohrožení dítěte je vždy těžké odhadnout, zároveň je zásadní, aby pomoc dostalo včas. Škola může využívat například služeb školního psychologa, výchovného poradce, školního sociálního pracovníka, ale i rodinného centra, občanské poradny, nízkoprahového zařízení, terénního pracovníka, apod. Pedagog, který situaci dítěte zachytí, zároveň může zůstat členem týmu, který dítěti pomáhá. Tímto způsobem je možné dítěti včas pomoci, splnit oznamovací povinnost a zároveň dítě nevystavit nepřiměřenému zásahu státních orgánů. Stejně tak OSPOD, pokud oznámení obdrží, je povinen situaci dítěte co nejlépe a co nejobjektivněji vyhodnotit a zjistit příčiny jeho ohrožení tak, aby byla dítěti i rodině poskynuta vhodná forma pomoci. Ideální je, pokud se pracovníci školy s pracovníky místního OSPOD osobně znají, sejdou se třeba jen tak u kávy a vyjasní si vzájemné kompetence - potom je jednodušší zavolat.“

Dagmar Červenková: „Dobrý den, prosím můžete mě nasměrovat, kde přesně získám detailnější informace k výzvám v tomto projektu? Popřípadě byl požádala o kontaktní osobu se kterou bych mohla tvorbu projektu konzultovat. Děkuji a zdravím z Teplic v Čechách.“

Kristýna Jůzová Kotalová a Pavel Houška: „Veškeré informace o výzvě č. 76 (resp. č. 95 pro Prahu) jsou k dispozici na webových stránkách www.esfcr.cz. Podstatné informace o projektu MPSV, který je východiskem výzvy, jsou k nalezení na webu www.pravonaetstvi.cz.“

ANTIMONY: „PH - je to přesný termín - ohrožené děti?“

Kristýna Jůzová Kotalová a Pavel Houška: „Pojem ohrožené dítě je formálně vymezen zákonem č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí. Zde jsou v §6 popsány situace, kdy je dítě považováno za ohrožené, například pokud se ocitne bez péče rodičů nebo jiných blízkých osob, pokud je svědkem násilí mezi rodiči, dopouští se protiprávního jednání, atd. Tyto situace musí navíc trvat tak dlouho a být takové intenzity, že pro dítě představují riziko ve zdravém vývoji. Pro účely našeho projektu, resp. celé transformace systému péče o ohrožené děti a rodiny, jsou ohrožené děti vymezeny šířeji - jde v podstatě o všechny děti, kterým se něco nedostává, není naplněna jejich potřeba. Na bázi potřeb je možné včas identifikovat možné budoucí ohrožení dítěte, potřeby jsou srozumitelné pro všechny zapojené odborníky, rodiče i děti.“

Jana: „Mám pocit, že člověk na veřejnosti nemůže dítě, ktré zlobí( ze spousty důvodů) dnes tělesně potrestat, byť plácnutím po zadečku, aby nebyl nařčen z týrání.“

Kristýna Jůzová Kotalová a Pavel Houška: „Z hlediska potřeb dětí platí "raději ověřit" - je rozdíl mezi tím, když rodič dítě plácne v legraci a když na sebemenší projev dítěte reaguje tvrdým výpraskem. Proto je vždy třeba na situaci dítěte nahlížet souhrnně a dobře ji vyhodnotit - například jestli rodič třeba jenom neví, jakým způsobem dítěti stanovit hranice a pomůže mu poradenství v oblasti rodičovských kompetencí.“

Evelína Surá: „Kdo je schopen zkontrolovat náhradního rodiče, myslím pěstouna, zda se o svěřené dítě stará dobře, resp. zda dítě v jeho péči netrpí? A co ta miminka, která si "pěstounky" na chvíli předávají jak půjčenou knihu, myslím, že má dítě v péči na rok a najímá si k děcku chůvu, protože na ně nemá čas.“

Kristýna Jůzová Kotalová a Pavel Houška: „Pěstouni, jimž je svěřeno dítě do péče, mají povinnost uzavřít dohodu s doprovodnou organizací, kterou je OSPOD nebo nestátní organizace. Tato doprovodná osoba sleduje mimo jiné vývoj dítěte. Pěstounská péče na přechodnou dobu má za cíl zajistit pro dítě v krizové situaci tak, aby nebyl přerušen kontakt s rodiči a dítě mohlo zůstat v rodinné formě prostředí. Velká část dětí se brzy vrací zpět do vlastní rodiny, jiné odchází do trvalé pěstounské péče.“

Jana Žatečková: „Dobrý den, které služby z vašeho pohledu ohroženým dětem v ČR chybí? Existují na to nějaké výzkumy? Kde tyto informace můžu najít?“

Kristýna Jůzová Kotalová a Pavel Houška: „V našich podmínkách chybí některé specializované služby, napříklady dětští psychiatři. Na druhé straně, současný systém služeb má ještě rezervy, které je možné využít - včas podchytit problém dítěte (například učitelem), odkázat dítě a rodinu na dostupnou pomoc (například psycholog v rodinném centru) a teprve pokud se prokáže významná potřeba dítěte v oblasti duševního zdraví, odkázat dítě na specialistu. Tedy to, co u nás chybí, jsou formy mezioborové spolupráce a podpory dítěte a rodiny v jejich přirozeném prostředí. Podrobná analýza inovativních služeb, včetně identifikace "bílých míst", stejně jako principy navrhovaných inovativních postupů a služeb jsou k dispozici na webových stránkách www.pravonadetstvi.cz.“