Sama doma

Záznam chatu ze středy 19. září 2018

DAYD: „Jaké jsou obecně spotřebitelské zvyklosti v SRN?“

Alena Daňková: „Německo je mnohonásobně větší trh než Česká republika. Navíc tam, pokud hovoříme o západní části, nedošlo k přerušení spotřebitelské kontinuity, jako u nás po roce 1948. Němci si proto zachovali přirozené spotřebitelské chování, navíc posilněné intervencí státu, který už v 60. letech minulého století podpořil vznik nadace, která se věnuje od té doby nezávislému testování zboží a služeb a má v zemi velikou prestiž. Existují národní spotřebitelské centrály, ministerstvo ochrany spotřebitele atd. Němci jsou z toho důvodu velice dobře informováni o cenách, kvalitě, možných problémech a tricích, podvodech, mají široké zdroje informací, nejsou ochotni přeplácet služby i zboží, vědí za co by měli kolik zaplatit.“

ANTIMONY: „Jaký je rozdíl mezi spotřebitelskými zvyklostmi v SRN a spotřebitelskými zvyklostmi v ČR?“

Alena Daňková: „Němečtí zákazníci, například ve spolkové zemi Bavorsko, jsou zvyklí na malé místní prodejce (řezníci, pekaři atd.), kteří prodávají zboží od producentů z daného regionu, regionální produkty jsou také běžně součástí nabídky obchodních řetězců v širším spektru, nevymizely z regálů v supermarketech, značkové produkty mezinárodních firem nejsou vnímány jako něco prémiového, nadstandardního, akční letáky jsou taháky, ale nejsou hlavním důvodem nákupu, například bavorský spotřebitel jede nakoupit a soubežně s tím vloží do nákupního košíku několik akčních položek. Německý zákazník je citlivý na cenu a kvalitu.“

Simona: „Dobrý den, mluvíte o tom, že v ČR neexistuje obdoba nemeckého Stiftung warentest. Že u nás není podobný systém, kdy spotřebitel platí za výsledky testů. Mám za to, že obdobným spůsobem funguje dTest, kde si na webu také nemohu přečíst článek, pokud nejsem předplatitel. Není to tak? V čem je německý systém jiný?“

Alena Daňková: „Dobrý den, děkuji velice za dotaz. Samozřejmě v Česku je dTest, který dělá velice záslužnou práci a jsem moc ráda, že tady tato platforma je. Nicméně v Německu je Stiftung Warentest financován jako nadace, je to s náskokem nejznámější nadace v zemi, finanční toky plynou nejen z prodeje testů, časopisů a dalšího, ale i velmi silně od státu a podpora státu je kontinuální od roku 1964.“

Božena: „Zdraví,víte nedá se srovnávat rozvojové Česko s velmi vyspělém Německem!U nás jsou pro 50%čechů žebrácké platy a ještě horší důchody!Moc ráda bych jedla 3x týdně ryby cena u nás 450,-Kč losos bohužel na to nemám takový plat! A další potraviny které jsou kvalitní, je to jen o penězích. Česko je na úrovni Rumunska,Ukrajiny atd. i když jsou u nás rychlo zbohatlíci ,megaři. Hezký den.“

Alena Daňková: „Dobrý den, děkuji za dotaz. Samozřejmě bývalá západní část Německa má spotřebitelský náskok, který bude jakákoli země východního bloku obtížně dohánět. Co se ale týče cen, je úskalí v tom, že obchodní řetězce v České republice zkouší nasadit u některých produktů mezinárodních značek, případně u výrobků svých privátních obchodních značek vyšší ceny, než je tomu například na německém trhu. Tomuto tématu se dlouhodobě v pořadu Černé ovce věnujeme a potvrzuje to i náš poslední průzkum trhu v Česku a v sousedních zemích na jaře letošního roku.“

Hana: „Dobrý den, paní Daňková, mluvila jste o tom, že u nás lidi slyší na slevy a není kde zaparkovat v den začínajících slev, ale uvědomila jste si jaké platy mají Němci a jaké my?“

Alena Daňková: „Dobrý den, děkuji za otázku. Ano, naprosto s Vámi souhlasím, proto se snažíme v pořadu Černé ovce dlouhodobě upozorňovat na cenové disproporce jak u potravin, tak u drogerie. Při našich cenových průzkumech narážíme na situace, kdy například tentýž produkt privátní značky obchodního řetězce stojí v Česku o šedesát procent více než v Německu. To považuji za zcela bezdůvodné. V těchto případech argumenty o logistických nákladech či rozdílnosti DPH patrně neobstojí. Jestliže takovou cenu český zákazník akceptuje, nemá obchodní řetězec důvod ke snížení ceny například na přibližně německou úroveň. A pokud položku obchodní řetězec následně zařadí jako akční do letáku, byť akční cena může být běžná německá cena, pro českého zákazníka se v tu chvíli stane důvodem nákupu.“

Pospíšil: „Objednali jsme si kuchyň ale již dva měséce je po termínu, a pořád nic nepřichází. K dodavateli (Asko nábytek Brno) se nedá dovolat. Je nějaká ochrana spotřebitele. Mohlo by se takového něco stát v Německu?“

Alena Daňková: „Děkuji za otázku. Samozřejmě mohlo, i já sama osobně mám několik negativních zkušeností s nákupy v Německu. Většinu z nich se ale naštěstí, zejména tedy v případě zavedených firem, podařilo po telefonické nebo emailové komunikaci vyřešit. V Německu se firmy obávají negativní publicity a spotřebitelské centrály a organizace mají silnou pozici. Navíc existuje ministerstvo ochrany spotřebitele. Německý zákazník má více nástrojů, které může v případě sporu s prodejcem nebo výrobcem využít.“

Hana: „Děkuji za odpověď. Tak to je tedy síla. To jsem netušlila a děkuji, že se o to staráte a chcete nám pomoct.“

Alena Daňková: „Děkuji velice. Přeji příjemný den a stále kultivovanější spotřebitelské prostředí v naší zemi.“