Sama doma

Záznam chatu z pondělí 22. ledna 2018

Zuzka: „Dobrý den. Chodíme s partnerem spolu skoro půl roku a partner stále odkládá milování. Vymýšlí si různé výmluvy a nebo se raději opije. Žádný jeho vztah netrval déle než půl roku. Připadám si, jako bych byla špatná. Jak tuto problematickou situaci řešit, abych se ho nedotkla? Děkuji, Zuzka“

Katarina Szabados: „Dobrý den a proč se partnera nechcete dotknout? Jsou situace, kdy je naprosto v pořádku se druhého dotknout. Pokud si místo odpovědi vymýšlí výmluvy, nebo se opije, to také není směrem k vám zrovna vstřícné chování. Já osobně bych potřebovala vědět, na čem jsem, proč se chová zrovna takto, abych si nevymýšlela různé scénáře, které nemusí stát na pravdě (třeba to, jak si o sobě myslíte, že jste špatná). Nikdy nevíte, co je za tím. Může mít problémy s erekcí či jiný sexuální problém, nebo má v této oblasti celkově problematický vztah k ženám, prostě nevíte. A dokud se nepostaráte o to, abyste odpověď získala, tak nemáte šanci situaci řešit. Takže doporučuji se k tomu postavit otevřeně,jasně říct,že chcete vědět o co jde a že se nenecháte odbýt. A pokud na Vás stále nebude reflektovat, tak bych si kladla otázku, jestli chci pokračovat ve vztahu s člověkem, který mi odmítá poskytnout odpověď na něco, co je pro mě tak důležité.“

Vendula: „Dobrý den, jak, prosím, ve vztahu řešit konflikt, jestliže je muž cholerický a v afektu říká věci, které ve skutečnosti nemyslí vážně a jsou jen jakousi zbraní, jak mít při konfliktu nad ženou navrch? Děkuji.“

Katarina Szabados: „To je jedna z bojových strategií. Udělám obrovský humbuk, křičím, nadávám. Říká se tomu zastrašování. V přírodě velice běžná strategie sloužící k zahnání soupeře. Tady je pouze "drobná" potíž v tom, že vy nejste soupeř, ale partnerka. Nicméně, záleží na Vás, jestli se tímto humbukem necháte odradit a stáhnete se (o to dotyčnému jde), nebo se tím naopak odradit nenecháte. On je to skutečně pouze veliký rámus, lidé se k této strategii uchylují tehdy, když jsou vnitřně velmi nejistí, když mají strach. A to je velmi důležité si uvědomit. Já mu nesmím uvěřit, že je v tu chvíli velký a silný, protože pak se leknu a stáhnu se. Potřebuju si pamatovat, že je vylekaný. A pak můžu přemýšlet, jak k němu přistoupit. Ale ten druhý ve skutečnosti nemůže mít navrch, pakliže já sama nevycouvám, když já sama mu to místo navrch nedám.“

ANTICYKLON: „Je dobré některé konflikty ve vztahu vůbec neřešit?“

Katarina Szabados: „To si nemyslím. Konflikty můžeme potlačovat, předstírat, že nejsou, ale oni nás dřív nebo později doběhnou. Časem se pak projeví odcizením ve vztahu, snižuje se chuť na intimnosti, těm dvěma už spolu není tak dobře a kolikrát neví proč. Velice často jsou v pozadí právě nahromaděné neřešené konflikty.“

Lenka: „Dobry den,jsme s manzelem ve vztahu temer 6 let (svoji jsme 1rok,ale zname se vic nez 15let) a stale se rozciluji a necham se "vytacet" temi stejnymi vecmi a situacemi. Jedna se vetsinou o banality,ktere jsou pro muze typicke (nevnima,kdyz na nej mluvim,zapomina na veci apod.)Clovek by rekl,ze uz se poucim a budu se snazit temto situacim vyvarovat a zaridit se jinak,ale nejak mi to nejde.Poradite,co s tim muzu delat?Dekuji“

Katarina Szabados: „Ono ne vždy je možné si říct, že něco mi začne být jedno. Vy to popisujete jako banality, ale jsou to banality skutečně? Že mě manžel nevnímá, když mu něco říkám? To by mi fakt vadilo moc, to mi vůbec nepřijde jako maličkost. Zároveň ale musím vzít situaci vážně. Manžel má potíž s vnímáním mě. Proč? Je to ve způsobu, jakým na něj mluvím? Nebo je to v určitých momentech? Třeba já vím, že absolutně nemá smysl, abych na svého muže mluvila, když je za počítačem. Resp. když mu chci něco říct, tak požaduji aby se na mě díval. On kolikrát řekne jo jo povídej, a dál se dívá do monitoru. No to by byla z mé strany hloupost, kdybych mluvila, protože vím, že mě stejně nevnímá. Takže znovu řeknu, ať se podívá a pak až v nějaký moment konečně zvedne hlavu, začnu mluvit. Takže na Váš dotaz bych odpověděla - nevzdávejte to, ale hledejte, co funguje. A toho se pak držte, netrvejte na tom, že to má fungovat podle Vašich představ. Protože to skutečně nebude.“

Irena: „Partner má přítelkyni, s kterou má dítě. My máme společně dvě malé děti. ..a žijeme dá se říci ve společné domácnosti, až na výjimky, kdy jezdí k sobě domů a hlavně za nimi. Nevadí mi, že jezdí za synem ale, že tráví čas všichni společně. Byli milenci..možná jsou stále, i když to popírá..o tom, že má s ní dítě nikdo neví, my jsme už oficiální.. V minulosti byl ženatý, je pár let rozvedený a má ještě dospělé děti. Konflikt vznikl opět po té, co jsem skoro přesvědčená o nevěře a tvrdí, že se nemíní vzdát druhého vztahu..resp. chce dělat nejen otce ale pro ni i partnera a manžela..údajně kvůli společnému dítěti. Nechci aby se vzdal vztahu s dítětem ale vztahu s jeho matkou..konflikt vyústil v to nejhorší ale jsem hrdá matka a raději budu sama s dětmi, než s tímto žít..Jak vyřešit konflikt a co radíte?“

Katarina Szabados: „Podle mého jste konflikt vyřešila. Nebylo pro Vás přijatelné, aby tu druhou měl také za partnerku, tak jste raději zvolila variantu být sama. Mně to připadá jako zcela přiměřené řešení.“

Bobi: „Dobrý den, děkuji za velmi zajímavé téma a ráda bych se zeptala, zda existuje nějaká literatura, kterou by jste pro řešení konfliktů ve vztazích doporučila? Konkrétně mám časté spory s tchýní a ráda bych jim předešla, aby tím nemusel trpět můj manžel. Děkuji Vám za odpověď. Hezký zbytek dne, BK“

Katarina Szabados: „Dobrý den, o knize vyloženě nevím, ale já jsem se nejvíc o tom jak řešit konflikty dozvěděla na semináři, který se přednáší v rámci systému www.principyzivota.cz. Konflikty se probírají hned na semináři číslo jedna. Já jsem pak některé aspekty toho, jak člověk takhle nevhodně zabředne do různých vztahů, popsala ve své knížce SROVNÁVÁNÍ, zabiják vašeho sebevědomí, vydala Grada 2017 a je k dostání ve všech větších knihkupectvích. A pak samozřejmě můžete přijít ke mně na konzultaci, www.sabados.cz. Pokud jste z daleka, je možnost i přes počítač s videem - po skypu, messengeru apod.“

Lenka: „Dobrý den, před chvílí jste mluvila o problému s rozdílným názorem při výběru filmu. Já toto doma řeším ohledně dovolené. S partnerem máme rozdílné představy. Takže to skončí tak, že je podle něho. Já jsem potom naštvaná a on nechápe proč. Začne mi vyjmenovávat, co všechno hezkého jsme během výletu viděli atd. a já se pak cítím blbě, že vytvářím dusno, protože to byla hezká dovolená. Jenomže já mám naprosto jiné představy, chtěla bych ji více aktivnější a on ani nechce přemýšlet o tom, že by bylo jednou po mém. Já navrhuji dělat jednu dovolenou podle něho a druhou podle mého, ale na to nepřistupuje a potom vznikají velké hádky. Jak myslíte, že bysme mohli konflikt vyřešit?“

Katarina Szabados: „Jojo, to je přesně to o čem jsem mluvila :-). No podle mě partner nepřipouští variantu, že pokud bude po jeho, bude z toho ale nespokojená partnerka. A strávit dovolenou s nespokojenou partnerkou není zrovna extra terno. Podle mě mu tohle musíte sdělit. Ne jen nějakým výrazem, s nadějí, že se dovtípí, ale opravdu mu to říct jasně, naplno a ještě nejlépe s poukázáním na to, jak to proběhlo minule. A pak bych trvala na tom, že to je pro mě prostě nepřípustné. Zdá se, že on má s Vámi zkušenost, že Vás ukecat lze. A je to vidět i z toho, že se cítíte blbě z toho, že "vytváříte dusno". Takže evidentně to berete na sebe. Místo toho abyste se postavila za to, že "já jsem ti ale říkala, že mi to takhle nevyhovuje!!!" A dokud si za to nestoupnete, tak on nebude mít důvod to měnit. Má co chtěl, ve Vás vyvolá pocit viny, že přeci máte být spokojená (to se zadaří), tak proč by měl něco měnit....? Vím, zní to hrozně, ale pokud někdo na něčem trvá, dokud nedostane pádný důvod aby to změnil, sám od sebe to měnit nebude....“

Marie: „Dobrý den, jak resit problem, ze na manzela neni spoleh a hlavne si svou chybu vubec neuvedomuje? Priklad. Meli jsme jet se synem v sobotu rano na zavod, ale manzel oznamil, ze pujde v patek vecer ven. Nesouhlasila jsem. On, ale rekl, ze pujde a ze prijde brzy. Rekla jsem, at se se tedy vrati v takovem stavu, aby mohl druhy den rano ridit..... Prisel ve 4 rano, v pul 9 jsme meli odjizdet, ridit tedy nemohl. Kdyz jsem rekla, ze pojedu se synem sama, strhla se strasna hadka, kde jsem byla obvinena , ze delam jen problemy atd. Takove veci se bohuzel deji casto, manzel, ale tvrdi, ze vidim, jen to cerne a ze jsem hystericka..... Dekuji a preji hezky den.“

Katarina Szabados: „Tohle je perfektní způsob, jak manipulací dostat druhého do kouta. On nedodrží slib, přijde pozdě, řídit nemůže, ale vy jste označená za tu hysterickou, která vše vidí černě. To je skutečně pouze manipulace, manipulace a nic jiného. Mnozí na to sází. Jeden vyjadřuje nespokojenost, tak ten druhý řekne: jsi hysterická, ze všeho děláš problém, děláš dusno, pořád se chceš hádat, nic ti není dobré, pořád jsi nespokojená -dosaďte cokoli znáte. A ono to funguje! Manžel mě označí třeba za hysterku, já se vyděsím, že hysterka přece nejsem, začnu mu dokazovat, že jsem přece úplně klidná povaha - a šup! Vše je tak, jak chtěl manžel (v bleděmodrém platí stejně). Jestli chci tohle řešit, tak se NESMÍM NECHAT ODRADIT TÍM, CO SI TEN DRUHÝ O MNĚ MYSLÍ!!!! To je skutečně alfa omega. To v tu chvíli musím úplně přejít. Jasně, klidně mě viď jako hysterku, ale my teď řešíme to, že jsi nedodržel slib. Jo, můžeš mě vidět jako člověka, co to řeší černě, tvoje věc. Ale já řeším to, že jsi přišel pozdě a je z toho problém. Toho člověka musíte konfrontovat, musíte jasně vyjádřit, že takhle se k Vám chovat nebude, jinak se tak bude chovat dál. Ale to právě musíte sama sobě dovolit ten nesouhlas vyjadřovat naplno. A pokud vycouváte když vám začne nadávat do hysterek, no to pak bude vše pořád podle něj a za chvíli domu nebude chodit vůbec, najde si milenku apod. V těchto situacích to přizpůsobení se a vycouvání před agresorem bohužel vůbec nefunguje a nezřídka pak může skončit i domácím násilím.“

jana: „Dobry den. Můj přítel ma časově náročný koníček. Drive jsem to zase tak neresila ale nyní mame dve deti a jeho koníček se začíná stávat zdrojem výměny nazoru mezi námi. Nyní už je to tak vyhrocený, že se o tom uz nedokážeme normálně bavit - on okamžitě podrážděně startuje. Dá se situaci zase nějak uklidnit? Děkuji“

Katarina Szabados: „A jak to funguje? Vy o tom začnete mluvit, on vystartuje a vy se stáhnete? Protože takhle se ta hra hraje. Někdo mi sahá na něco, na co si nechci nechat sáhnout, tak udělám bububu a ten druhý vycouvá. Pokud je to pro Vás problém, tak je úplně jedno, jestli startuje. Klidně ho nechte startovat, ale Vy si musíte stát za tím, že to potřebujete řešit. Klidně se mi ozvěte na konzultaci, můžeme spolu probrat víc do hloubky, jak se k tomu postavit. www.sabados.cz“

Veronika N.: „Dobry den, rada bych vedela jak mam reagovat na situace kdyz pritel me rekne ze nic neocenim atd.Coz si myslim ze neni pravda, například tento vikend jsem byla s kamaradkou na damskem joga vikendu, pritel odjel s dcerkou ke sve mamince, na vikend jsem vse nachystala pro malou jak ma byt.V průběhu víkendu jsme si psali nebo i volali jak zvladaji, napsala jsem ze jsou sikovni jak to vse zvladaji.Doma jsem si pak vyslechla ze nic neocenim ze se stara cely vikend o nasi dceru. Rekla jsem mu ze je to nase spolecne dítě a on je otec tudiz predpokladam ze se dobre postara coz on dela a nevim co vic mu na to mam jeste rikat, přece mu nebudu za to libat ruce a klanit se, ze vlastne hlidal nasi dceru. A to neni jen tahle situace, dle nej neocenim ani to ze uklidí nekdy linku, ja to dělám kazdy den a nikdo me nikdy nedekuje.Přítel dela kazdy den do vecera takze jsem na malou sama a myslim si ze si muzu jednou za cas vyrazit a ne se jeste citit pak špatně. Dekuji za radu, jak na nej nebo jak reagovat.Ja dekovat umim.“

Katarina Szabados: „Z toho co popisujete to vypadá, že přítel je s něčím nespokojený. A dle mého to bude něco úplně jiného, než co říká. Jinými slovy nemyslím si, že se to zlepší, kdybyste ho chválila třeba celý den. Já bych se ho zkusila ptát. A fakt do hloubky. Co přesně mu vadí, s čím je nespokojený? Vždyť já mu ze svého pohledu děkuju. Tak jak by to mé děkování měla vypadat, aby to bylo ok? A fakt by to takhle stačilo? Bylo by to to ono? Když se Vám nepodaří kápnout na to o co jde, klidně přijďte na konzultaci: www.sabados.cz“

marcela: „dobrý den, at vymyslím jakýkoliv program na trávení volného času, manžel vše zavrhne, a když jedu sama, je naštvanej, co s tím“

Katarina Szabados: „Tak chtějte řešení po něm. To je hrozně snadné, někomu něco shodit a zkritizovat. Ale sám přijít s něčím, co bude vyhovující, není tak snadné. Tak já bych řekla "ok, moje návrhy ti nevyhovují, tak udělej návrh ty, takový, který bude vyhovovat nám oběma".“

Marta: „Dobrý den, co dělat s manželem, když po hádce je schopný se mnou přestat mluvit a klidně na dobu neurčitou? Máme dvě malé děti, nemluví pak pořádně ani na ně a tichou domácnost vydrží i týdny. Je mu to prý jedno. Mně to hrozně mrzí, není to nic příjemného, takže mi nezbyde, než za ním jít, i když vím, že to nebylo kvůli mé chybě, ale on proti mě vše otočil. Musím ho odprosit a vše urovnávat já, i když mě to hrozně vnitřně štve a někdy přijde ponižující. Dokáže slovně vždy hrozně ublížit, ale nikdy se neomluví. Podobně se chová jeho taťka k jeho mamce a bojím se, aby to nezkoušel praktikovat doma, i když za to své rodiče odsuzuje.“

Katarina Szabados: „Proč s ním žijete?“

Eva: „Dobry den. Jsem na materske dovolene a bohuzel se stykam pouze se cleny rodiny, partner, tchyne atd. Jsem v situaci kdy mam z tchyne ponorkovou nemoc, mame sice celkem dobry vztah ale nevim jak dal, kolikrat ji vidim a mam husi kuzi. Dekuji za radu.“

Katarina Szabados: „A proč se nestýkáte s jinými lidmi? On Vás drží v nějakém vězení a s tchýní musíte stále být? Těžké takhle odpovědět, když mám tak málo informací. Ale klidně se zastavte na konzultaci, www.sabados.cz. A nějaké tipy byste mohla najít i v mé knížce, "Srovnávání, zabiják vašeho sebevědomí".“

Alena: „Dobrý den, mám problém ve vztahu se sebekontrolou. Často se během konfliktu neudržím a křičím, jsem na manžela hrubá a bohužel nejdu daleko pro sprosté slovo, jako bych mu v tu chvíli chtěla co nejvíc ublížit :/ po hádce si to ale velmi brzo uvědomím a je mi to líto. Ošklivá slova však už nevymažu a on má pak dojem, že si ho kvůli tomu nevážím. On je také pěkný "nervák" a cholerik, ale v hádce by mi nikdy neřekl nic hrubého, naopak snaží se hádce vyhýbat..Je to divné, ale pro mě by snad bylo jednodušší, aby mi to "oplatil" a pořádně jsme se pohádali a mně se ulevilo..dopadá to většinou tak, že se chce hned potom jako první usmiřovat, i když bych to měla být já, protože jsem byla na něj ošklivá..snad je to pochopitelné..děkuji za odpověď“

Katarina Szabados: „Já bych tipla, že konflikt otevíráte, až když už je toho ve Vás hodně nahromaděného. Tohle je totiž normální, že lidé vybuchují, ale má to taky zákonitosti. Mně to zní, že se ozýváte tehdy, když se cítíte zahnaná do kouta. To je agresivní každý. Ale jak se do toho kouta dostanete? A jak se manžel ocitne v roli toho zlého, komu chcete ublížit? Myslím, že to bude zapeklitější. Takhle narychlo můžu poradit, mluvte o své nespokojenosti co nejdřív, nečekejte, až to vygraduje. A pokud byste to své "vybuchovací fungování" chtěla víc zmapovat a dostat pod kontrolu, klidně se ozvěte na konzultaci, www.sabados.cz“

Miloslava Valková: „Prosím o radu. Jak vytvořit dialog s přítelem? Vůbec nejsem schopna ho přimět hovořit o důležitýh tématech. Jako je chod rodiny. Děti. Výchova. Atd., Prostě se zatvrdí. Mlčí. Nehovoří. Řekne že se mu nechce. Že nemá náladu. Že ho tím zbytečně obtěžuji. Jak rozhovořit muže? Děkuji“

Katarina Szabados: „Já bych se mu snažila velmi podrobně nastínit, co bude následovat, když o tom mluvit nebude. Muži (ale i ženy) si často myslí, že když se debatě vyhnu, problém je ze stolu. Ale tak to vůbec nefunguje. Problém tam je dál a projevuje se třeba na tom, že já pak v některých věcech nevím, jak něco rozhodnout, tak to rozhodnu podle sebe (třeba ohledně dětí, pokud se nedomluvíme)a on na to pak nemá vliv. A hlavně v tom, jak já se pak cítím, co to se mnou dělá, jak mně je v takovém vztahu, když se mnou nemluví. Máte s ním třeba chuť na sex? Já bych neměla. Ale podle mě on si toho není vědom. On tenhle svůj přístup považuje za ziskový, jinak by se tak nechoval. A je na mě, abych mu doručila, že se to, zejména z dlouhodobého hlediska, takhle vůbec nevyplatí.“