Sama doma

Záznam chatu z úterý 2. června 2015

GF: „Co je hezké a smutné na společném stárnutí?“

Denisa Palečková a Richard Vojík: „Když to vezmeme za správný konec, tak na společném stárnutí jsou jen samé hezké věci :) Lépe se známe, svou duši i své tělo. Můžeme se tak mnohem lépe podporovat. Je hezké mít po svém boku někoho, s kým jsme toho tolik prožili. Tak jako mají své kouzlo "kamarádi z dětství", tak i dlouhodobý partner má tu výhodu, že sdílíme svůj životní příběh a společné chvíle, krásné i náročné, dále vztah utužují. Smutné je, pokud dva lidé, kteří spolu žijí, o vztah nepečují a z pohodlnosti či jiného důvodu žijí jen vedle sebe. Pak se nutně po čase dostaví pocity prázdnoty a osamělosti. I to je však možné změnit.“

GF: „Měli by oba partneři sepsat poslední vůli?“

Denisa Palečková a Richard Vojík: „To je osobní volba. My bychom k tomu doporučili, dívat se i na sklonku života (a to je otázka, jak bude dlouhý, protože nikdo nevíme, jak mnoho či málo let nás tu ještě čeká) na to, co bychom společně ještě chtěli prožít. Co udělat, kam cestovat, co společně i každý zvlášť podniknout... Vzít si tužku a papír a napsat si alespoň 10 (nebo klidně 100) věcí, které ještě v životě chcete zažít. A jednu po druhé si plnit. Malé i velké. A každý den udělat alespoň jednu věc, která vás i druhé naplňuje radostí.“

Ivana: „Dobrý den, momentálně prožívám těžké období, jelikož můj manžel, se kterým jsme spolu teprve dva roky, má pocit, že není šťastný, chce se zaměřit více na sebe a nemá potřebu trávit se mnou volný čas. U mě prý zaznamenal změny, kterých si já ani nikdo v mém okolí nejsme vědomi. Všimla jsem si, že se poslední dobou srovnává s ostatními, chce si dokázat, že na to ještě má jak fyzicky, tak psychicky a stárnutí je pro něho strašákem. V podstatě na něj přišla krize středního věku i když jsme teprve třicátníci a nášup vztah byl celou dobu naprosto ideální. Jak bych ho mohla z této situace dostat a tím zachránit naše manželství?“

Denisa Palečková a Richard Vojík: „Pro vašeho muže je důležité, aby našel, co mu v životě opravdu dává smysl a čemu chce věnovat svou energii. Možná proto taky cítíte, že se zaměřuje více na sebe - muži zpravidla nacházejí sebe sama v samotě (ne v kontaktu se ženou). Vy mu v tom nemůžete moc poradit, v tom smyslu, že byste mu řekla, co má dělat. Spíš ho podpořit, aby si nalezl to něco "svoje". Mohou mu velmi pomoci i Richardovy skupiny pro muže.“

Madla: „Dobrý den, jak je to, prosím, s tím, když partner je vztahovačný, někdy hodně prudký a vznětlivý, jeho otec byl takový také. Dnes je mu téměř 40 a vidím v něm už bohužel rysy jeho otce. Opravu se tyto "špatné" vlastnosti s věkem jen zhoršují? nevím zda se na to společné stáří vůbec těšit..“

Denisa Palečková a Richard Vojík: „Vznětlivost také znamená, že partner je vášnivý :) A možná by vztah podpořilo rozvíjení intimního života, které je krásné pro oba. A ohledně otázky, zda se špatné vlastnosti s věkem zhoršují... Ano, může to tak být, pokud člověk nemá životní náplň, něco, co mu dává smysl a pro co chce žít. I odtud může pramenit popudlivost. Z určité vnitřní frustrace že nežiju život, jaký bych si přál. To si musí váš muž případně najít sám. Každopádně člověk, jehož život je prosycený smysluplnou aktivitou, zpravidla nemívá takové náladové výkyvy. Nemá na ně tolik prostoru a času.“

Josefína: „Není nebezpečný sex pro muže pro šedesátce věku s kardiostimulátorem?“

Denisa Palečková a Richard Vojík: „Je mnoho způsobů partnerské intimity. Sex není jen o vzrušení a divokosti, která opravdu srdce může velmi zrychlit. V initmitě se lze i "jen" tak spojit a spočívat v objetí. Pohybovat se pomalu. Užívat si společnou blízkost. Přitom se ani jeden z partnerů neorientuje na vzrušení. Ale na vnímání vlastního a partnerova těla a na vzájemnou blízkost. Pro inspiraci si můžete přečíst knihu Bärbel Mohr "Sex jako v sedmém nebi" a knihu Diany Richardson "Vědomé milování". Taková sexualita - klidná a vnímavá - je velmi vyživující a ozdravující.“

Terezie Macourková: „Múže fungovat vztah mezi mužem který má o 10 let mladší partnerku?“

Denisa Palečková a Richard Vojík: „Ano samozřejmě :)“

Markéta M.: „Mám maminku 62let, zatím bez zdrav. potíží, Přesluhuje 3 rokem v práci, ale hlavně z důvodu, že "nechce" pak zůstat sama v bytě od rána do večera. I přesto, že se s bratrem o ni "staráme, zajímáme", navštěvujeme se několikrát v týdnu, voláme si apod. Partnerský vztah bohužel před 6 lety docela ztroskotal, i když by s partnerem byla velice ráda, je to taková slepá cesta - prostě nejsou spolu. Jak tedy zařídit společné stárnutí, jak docílit, aby se ji v důchodu líbilo? Kamarády a známe moc v okolí nemá, protože se jako samoživitelka celý život dost věnovala dětem a partnerovi, se kterým jsou teď zmíněné peripetie. Děkuji.“

Denisa Palečková a Richard Vojík: „Hezký den, Vaše maminka by si i ve svém věku měla hledat spřízněné duše, přátele, nové aktivity, které ji budou těšit. Poznat život zase třeba ještě z jiné perspektivy. A nové přátele může získat tím, že bude dělat něco, co ji baví, u čeho budou další lidé. Pokud celý život byla zvyklá jen se starat o druhé, a nemyslet na sebe, může to být pro ni náročnější změna. Ale stojí za to :)“

Iva Jarolímková: „Dobrý den. Jak se udržovat v kondici, když Vás bolí koleno a máte již léta vybředlou plotýnku a úraz na rameni. Cítím se někdy jako holka ale nejde to skákat přes kaluže. Přeji krásné dny. Ivča Jarolímková Ústí nad Labem Na Sklípku 41 40007“

Denisa Palečková a Richard Vojík: „Hezký den Ivčo, tělo a jeho limity je třeba respektovat. Ale i s určitým omezením je stále spousta i tělesných aktivit, kterým se můžete věnovat. Vzpomínám, jak jsme před lety byli na několikadenním semináři jógy. Přijela na něj i žena, která krátce před kurzem měla úraz a celou nohu měla v sádře. A i navzdory tak velkému omezení byla stále řada jógových pozic, které mohla dělat! Tedy omezení v určitých částech těla nejsou důvodem, přestat se hýbat a tělo rozvíjet.“

Lucie: „Jak si spříjemnit a oživit společné stárnutí?“

Denisa Palečková a Richard Vojík: „Hezký den, jak už jsme říkali v pořadu, sepište si seznam věcí, které ještě v životě chcete prožít. A jednu po druhé si začněte plnit :) Fantazii se meze nekladou, mohou to být i zdánlivě bláznivé nápady. Uvidíte, kolik přitom zažijete radosti a milých překvapení :) Můžete se také nechat překvapovat, jednou se zapojíte do toho, co chce dělat partner, a pak jste na řadě vy...“

Martina: „Manželovi je 40 let, já jsem o pár let mladší. Máme 3 malé děti, jsem ještě na mateřské, takže můj svět se točí okolo dětí a domácnosti, manželův okolo práce a večerního piva v hospodě, a vlastně se úplně rozbíháme v chápání soužití, já mám pocit, že stárnu a život mi probíhá mezi prsty, nevím, jak najít nějakou uspokojující společnou cestu, abychom šli životem jako "parťáci" a né jako dva cizí lidé, kteří si každý jedou po své linii. Manžel je hodně zvyklý si dělat kdy chce co chce, a mám pocit, že já s dětmi jsme až na konci jeho zájmu. Ráda bych dobře fungující rodinu, které umí trávit čas společně. S manželem se špatně o čemkoliv hovoří. Děkuji! Přeji hezký den!“

Denisa Palečková a Richard Vojík: „Hezký den, asi by váš partner měl vědět o tom, jak moc vám situace nevyhovuje. A současně, pokud on se nebude zapojovat tak, jak byste si přála, podívejte se, co vás v životě baví a co způsobí, že budete sama spokojenější? Tedy se o muže přestanete tolik starat a snažit se ho k něčemu přimět. A může se stá, že když on ve vás uvidí spokojenou a Šťastnou ženu, bude s vámi chtít trávit více času :)“

Andrea: „Dobrý den,mám dotaz.Pokud je jeden z partnerů velký optimista(ale tohle nastalo postupem času a byl to dlouhý proces) a druhý je pesimista může jim vztah vydržet? Přijde mi,že partner okolo sebe nevidí krásy života jako já,já jsem spontání a pořád mám nějaké bláznivé nápady a on je úplně jiný.Je to Kozoroh,četla jsem že se jim k té spontánosti musí trošku pomoci.Co si o tom myslíte? Podotýkám,že mě je 39 a partnerovi 41 let. Děkuji za odpověď Andrea“

Denisa Palečková a Richard Vojík: „Hezký den, když se na to díváte ze slunné stránky, tak protiklady se hezky přitahují :) Zkuste partnera respektovat, i když se vám může zdát někdy jako morous, tak i malé krůčky mohou u něj znamenat mnoho.“

Věrka: „Dobrý den! S manželem jsme spolu už 14 let, máme rodinu. Vyrůstal v rodině, kde se nežilo zrovna láskyplně. Otec přísný, nevrlý, vždy musí být po jeho a hned, ke své ženě se chová často neurvale, lidově by se dalo říci "jako k blbé krávě". Bohužel je mi čím dál víc jasné, že tento vzorec chování si sebou do života vzal i můj manžel, neumí projevovat city, stresy v práci si vybíjí komunikační agresí vůči mě, neumí si užívat děti (mazlení neexistuje), a ke mě se čím dál víc chová jako jeho otec k jeho matce, jako bych vše dělala špatně a jinak než on by si představoval, přitom on sám co se týká péče o děti a celou domácnost je na nule. Ale kritizoval by stále, verbálně i tak že to na něm člověk jenom pozná z mimiky, že se mu zase něco nelíbí. Říkám si, že nemám zapotřebí si tímto procházet, mám přece svou hodnotu, a nechci žít jako jeho matka, chci mít vyrovnaný funkční vztah založený na důvěře a ochotě si být oporou. Nevím si s jeho chováním rady, a mám strach, že s tím vlastně nic udělat nelze. Děkuji! Hezký den!“

Denisa Palečková a Richard Vojík: „Hezký den, protože je často těžké (až nemožné) docílit určitých změn u druhých, co zbývá je zaměřit se na změny u sebe. Pokud cítíte, že vás partner nerespektuje a chová se k vám nehezky. zkuste se podívat, kde ve svém životě nerespektujete sama sebe? Druhý nám toto většinou zrcadlí. Čím více si budete sama sebe vážit, tím je pravděpodobnější, že partner spontánně začne reagovat jinak. Anebo se zkrátka vaše cesty rozejdou, pokud nebude jiná cesta. Ale myslím, že hodně změn může začíti i u partnera a v jeho chování tím, že začnete víc cítit a vážit si sama sebe. Když se tato změna stane uvnitř, i okolí se zpravidla zázračně přizpůsobí :)“

Petra: „Jak podle vás vypadá ideální společné stárnutí? Z pohledu ženy i z pohledu muže. Děkuji:-)“

Denisa Palečková a Richard Vojík: „Pro každého jinak :) Ale je důležité, aby lidé ani v pokročilejším věku nepřestali žít. Dokud máme před sebou nějakou perspektivu, něco co nás naplňuje, tak je život krásný. Současně každý z partnerů by měl mít i něco "svého" svoje vlastní zájmy i další přátele. Tuto inspiraci přináší pak do vztahu. Žádný vztah, mladý ani starý, nevydrží dlouho, pokud by jeden žil pouze pro druhého.“

Markéta M.: „Říkáte: sepsat si 100 věcí (to poradím mamince), ale mám pocit, že ona by těch 100 ani nedala dohromady. Navíc vím, že by třeba ráda jela do Francie, jenže ... není s kým jet. Ještě raději by tam jela s tím partnerem. Co potom?“

Denisa Palečková a Richard Vojík: „Je třeba se dívat na možnosti, ne na omezení. Pokud bude maminka reagovat slovy "ano, ale...", nesnažte se s ní nějak diskutovat. Ona sama musí chtít. Můžete jí nabídnout možnosti, obdarovat jí cestou, nebo jet společně...“

Olina: „Moji rodiče jsou spolu 29 let. Cítím při návštěvě, že to není ono. Týden se nevidí pracovně jsou jinde a o víkendu je tam "dusno" ale nehádají se. Prostě spolu málo mluví. Mám celkem obavy aby se nerozvedli. Ale vím,že se mají pořád hodně rádi. Mají hodně věcí za sebou. Stačí to k tomu,aby spolu zůstali do smrti?“

Denisa Palečková a Richard Vojík: „Hezký den, pokud tomu budou jen trochu otevření, kupte jim jako dárek náš kurz pro páry. Tyto semináře pořádáme mnohokrát do roka v různých lokalitách. Zpravidla je kurz víkendový nebo třídenní, ale i delší. I "pouhý" víkend často stačí na výraznou proměnu páru, vzájemné porozumění, obnovu citu a životní inspirace. Kurz je vhodný i pro úplné introverty, kteří když chtějí, mohou se v podstatě jenom dívat, vstřebávat informace a cvičení dělají jen spolu a ty intimnější v soukromí. Ale i kdyby nedělali nic, tak už to, co uslyší a prožijí, jim může v mnohém otevřít oči a sblížit je. Potřebují vztah dále rozvíjet a potřebují inspiraci "zvenku". Jezdí k nám i páry, které spolu žijí 20, 30 let... a řada z nich potvrzuje, že se i po tak dlouhé době cítí do sebe opět zamilovaná a jsou si tak blízko, jako nikdy předtím. Skutečně. Je to možné.“