Sama doma

Záznam chatu ze středy 18. září 2013

Jana: „Proč jsem bez partnera ?“

Mirek Vojáček: „Na začátku bych měl říci, že i když vědomě víme co chceme, nemusí to souhlasit s tím, co je nastavené v našich podvědomých programech. Je proto velice pravděpodobné, že máte nějaké zkušenosti, které vám nedovolují žít s někým jiným. Od příchodu na svět se dostáváme do styku s různými situacemi, jak v rodinách, tak později i u našich příbuzných či přátel. A může se stát, že nechceme zažívat to, co zažívali oni. Chceme se vyhnout něčemu nepříjemnému a tak raději volíme hru na jistotu. Zase podvědomě. Ale dá se to změnit.“

Katka: „Dobrý den, zajímalo by mě, jaký "typ žen" mají muži nejraději, například podle výzkumů - např. dlouhovlasé brunety, štíhlé vysoké blondýny,.. A čeho si muži všímají na ženách jako první. Děkuji za odpověď! K.“

Mirek Vojáček: „Tak na tohle vám přesně neodpovím, protože podle mě na tom vůbec nezáleží. Stejně jsou k sobě přitahováni partneři, kteří odpovídají svým nastavení. Přitahují se jako magnety a je jedno, že zrovna preferují vzhledově jiný typ. Není nic jednoduššího, než zvýšit svoje šance změnou vzhledu, spíše být sám sebou. A pokud mám tendenci se do něčeho stylizovat, tak si jen uvědomit, proč to asi dělám.“

vera: „Dobrý den, je mi 32 let, myslím si, že jsem docela hezká, chytrá, pracovitá, zodpovědná a vím co od života chci. Kde se seznámit? (nechci se seznamovat přes internetové seznamky, mam za sebou2 dlouhodobé vztahy)“

Mirek Vojáček: „Zkuste se zeptat sama sebe, co by vám ve vstahu nevyhovovalo. Co by vás případně omezovalo. Může to být třeba celý seznam věcí. A mezi těmi věcmi je odpověď. Pak je nejrychlejší způsob, jak se všech těch obav, strachů a očekávání zbavit, zajít na terapii.“

Dana: „Dobrý den, jsem od roku 2006 rozvedená a bez partnera. Dost dlouhá doba. Mám sice dost zájmů a koníčků, ale partner chybí. bojím se, že si pomalu zvykám na to, že se nemusím nikomu přizpůsobovat a na nikoho ohlížet. Přitom sama být nechci, ale vdávat už asi taky ne.“

Mirek Vojáček: „Stejně jako v předešlém dotazu, je to o těch vědomých i podvědomých obavách. Uvědomit si je a pak s nimi dál pracovat. Někdy stačí opravdu jasné rozhodnutí, že to chci změnit. Ale pokud se delší dobu nic neděje je třeba jít a změnit nastavení, která máte. A to je záležitost terapie.“

Veronika: „Dobrý den, jsem ambiciozní a poměrně tvrdohlavá žena, která ale pokud má partnera, tak vztahu dává naprosto vše, jen mi nesmí partner zakazovat dále se rozvíjet a věnovat se své práci, která je i zároveň můj koníček. Všichni partneři, které jsem doposud měla byli hýčkáni (bylo naklizeno, uvařeno, podporovala jsem je v jejich zálibách...). Bohužel všechny prozatimní vztahy ztroskotaly na komunikaci. Přestali jsme si povídat, nebylo náhle o čem. Jak neztratit ve vztahu kontakt s partnerem? Jak nedovolit, aby se stal vztah po nějaké době, kdy vyprchá zamilovanost, nudný? V poslední době mi přijde, že přibývá mužů "mamánků", kteří si myslí, že žena má být doma u plotny a dětí. Mockrát děkuji za odpověď Veronika (27)“

Mirek Vojáček: „Možná je třeba se trochu zamyslet, proč si hledáte právě partnery, kteří vám nevyhovují. Ty kteří se nechávají hýčkat. Možná byste potřebovala jiný typ. To může být mechanismus, tak si dlouhodobě k nikomu nevytvořit trvalý vztah. Vztah pak samozřejmě ztroskotává. A nekomunikace je jen průvodní jev.“

Dana: „Terapie je sice hezká věc, ale kde a jak. Zkusial jsem odblokování od manžela pomocí hypnozy a nepomohlo.“

Mirek Vojáček: „To, co dělám já je, že zjistíme, kde problémy vznikly a nebo, co nám ve vztahu nevyhovuje a to vyčistíme. Jsou k tomu potřeba jednoduché postupy. Ale moje zkušenost je ta, že se pak vnímání problémů a problémy samé změní nebo zmizí. Pokud s tím chcete něco dělat, není již nic jednoduššího než třeba napsat. Kontakt na mě je info(zavináč)mirekvojacek.cz“

Věra: „Dobrý den, jsem rozvedená, ale pořád myslím na svého ex, který si našel jinou partnerku. Pořád doufám, že se nakonec ke mně a dětem vrátí. Má o mě zájem jeden kolega, ale já ho zatí odmítám. Co dělat, abych odpoutala od minulosti?“

Mirek Vojáček: „Dokud nevyřešíte předchozí vztah je možné, že si nebudete moci/chtít najít někoho jiného. Proto vidím jako zásadní téma vyřešit si vztah s minulým partnerem, tak abyste přestala doufat, že se k vám vrátí. To není z toho důvodu, že by se k vám nemohl vrátit, ale aby vás nesvazovaly v jakékoliv volbě nepříjemné pocity.“

Kateřina: „Dobrý den. Moje máma také nemůže stále najít partnera a vede nespokojený život plný výčitek. I když jsem se jí snažila pomoci formou knih jako je Cesta, nebo Poznej svůj cíl, tak i přes její počáteční nadšení nedojde ke šťastnému konci. Před rokem měla jednoho partnera se kterým už si plánovali budoucnost, ale nevyšlo to a ona se zastavila na jednom místě. Je mi líto že většinu svého času momentálně tráví na seznamkách a nežije přítomnými okamžiky a jinak než virtuálně už nežije a bohužel si myslím, že ani žít nechce.“

Mirek Vojáček: „Můžete své mamince pomoci jenom v případě, že ona sama chce. Jinak to stejně nebude fungovat. Ale i kdyby nechtěla, buďte trpělivá a snažte se být jí oporou. Můžete jí ukazovat, cesty kudy se vydat, aby věděla, že má i jinou možnost. Ale netrapte se tím, když to třeba nebude mít žádný výsledek. Je to její život a její životní zkušenost. A vy máte zase tu svoji.“

alice: „Dobrý den, již deset let žiji se ženatým mužem....tvrdí, že se svojí ženou nechce žít a přesto se k rozvodu po tak dlouhou dobu neodhodlal. Nevím, zda čekat nebo vztah ukončit i když to bude pro mne bolestné....“

Mirek Vojáček: „Je možné, že je to o vašich vlastních hranicích. Co jste ještě ochotna snést. Pokud něco chcete, říkejte to a jděte za tím. A mluvte o svých společných problémech otevřeně a jasně, abyste oba věděli na čem jste.“

Lucie: „Dobrý den, je mi 22 a nemůžu si najít partnera, může to být tím, že tak moc toužím po trvalém vztahu, že to muži vycítí a proto hned vycouvají? Mám problém s tím, že když se mi někdo líbí, dávám mu to moc najevo a on se pak stáhne.“

Mirek Vojáček: „My bychom se měli chovat i k novému partnerovi stále stejně. Pokud se chováme na začátku jinak než později ve vztahu, může se stát, že to partnerovi přestane vyhovovat a třeba odejde. Na druhou stranu vím, že nikdy nevíme, co bude za rok či dva a tak bych nechal vše jen plynout. Nevytvářet nejrůznější očekávání. Žít tím, co je a bude to fungovat dobře.“

Dana: „Dobrý den, mám blízkého člověka, který partnera nemá a vím, že po partnerství touží. Pokud by přecejen na sobě tato osoba pracovala a odstranila podvědomé bloky, mám za to, že to ještě nestačí, když se přecejen nepotká s někým, s kým by sdílela svůj život. Nebo i zde platí nějaký mechanizmus?“

Mirek Vojáček: „Ty bloky jsou to jediné, co nás omezuje. Není pak už nic jiného. Dokážeme se konečně rozhodnout tak, jak chceme. A žít jak chceme.“

Markéta M.: „Moje maminka (61) je cca 4,5 roku po "odloučení" od svého přítele, s kterým byla 25let. Píšu "odloučení", protože spolu celou tu dobu docela komunikuji (telefony, sms), vyjímečně proběhne návštěva. Vztah nabourala 3.osoba, která bohužel dodnes funguje jako pečovatelka přítelova otce. Tato žena je vdaná,chtěla rozbourat vztah mé matky, což se ji nejprve podařilo, ale ne úplně. proč moje maminka pořád udržuje "vztah"/nevztah s přítelem? Proč nechce jiného nového partnera? Sama jsem ji zkoušela najít někoho, s kým by ještě užila kus radosti. Připadá mi, že na dávném partnerovi je snad "závislá" a i když se on třeba měsíc neozývá, ona ho vyhledává a kontaktuje. On s danou ženou nežije. Je -dá se říct-sám. Děkuji Vám.“

Mirek Vojáček: „Důležitý může být zvyk být právě s tím jedním partnerem. Ty nové vzutahy v sobě nese spoustu neznámého a tak je lepší být třeba i sama.“

Simona: „On sám měl jako dítě velice špatný život.Nemá rodinu,nemá se na koho obrátit.Sama já se o něho starám jak o své děti.7 let jsme spolu ale takového muže jsem jěště nezažila.Uráží mě sprostými slovy.není vděčný za mojí pomoc.JUak neměl práci tak jsem se starala sama a nikdy jsem mu nic nevyčetla.Ale z jeho strany pořád poslouchám výčitky atd..Dva dny před hádkou mi říká jak mě miluje chce semnou dítě a pak takový skrat.Koupili jsme byt on si vzal hypotéku a já na sebe taky nějakou část a myslím že to psychicky nezvládá a proto to tak řeší.Práci má já taky peníze jsou tak já nechápu.Řekla jsem mu že má nějaké problémy a on jo mám ale s tebou.On neumí říct co se děje radši to hodí na mě..Děkuji za odpověď..“

Mirek Vojáček: „Tyto případy znám. Je jedno, co druzí lidé dělají. Ale je tady otázka, proč se necháváme dlouhodobě urážet a třeba ponižovat. Tam je řešení celého problému. Pokud pochopíme, proč to tak je, je možné život změnit. Ale nikdy nezměníme toho druhého, kromě sebe.“

Markéta: „Dosud jsem nepřišla na to, jak s muži "správně" komunikovat.. Od naznačování a "naťukávání" jsem přešla k tomu, že vše říkám narovinu. Ovšem, když partnerovi řeknu, co mi vadí a proč jsem nespokojená, vyčte mi, že mi pořád něco vadí a že ho komanduji. Tím debata končí a mění se buď v hádku a nebo "tichou domácnost". Je to začarovaný kruh. Problém se nevyřeší, naopak, nálada je pak doma ještě horší.“

Mirek Vojáček: „Je třeba pochopit, že pokud to partnerovi vadí, patrně mu to podvědomě připomíná tlak, který třeba prožíval v dětství a dospívání. Zkuste zvolit jiný způsob, jak mu to říkat. Je to o hledání možností komunikace.“

Lubomíra Janatová: „Dobrý den, před třemi a půl roky jsem se rozešla s partnerem, na rozchodu mělo vliv několik faktorů, jedním z nich byly neshody a spory v době, kdy se u mě vždy začaly projevovat potíže spojené s dg. Bipolární poruchou, protože partner nebyl schopen pochopit, že mám nějaký problém a jak je možné, že před hodinou bylo vše v pořádku a najednou je vše špatně.... místo aby v tuto chvíli pomáhal, spíše přiléval do ohně a škodil. Přistoupila jsem tedy na ústavní pobyt na psychoterapiích, které trvaly cca 3 měsíce. Než jsem se vrátila, došlo k jednorázovému sexu s kamarádkou jeho kolegy.. Jenže ona ho začala uhánět, začali se scházet a mě se to velice brzy doneslo. Rozešli jsme se. A od té doby se mi nepodařilo najít partnera, se kterým bychom měli rovnocenné postavení v onom vztahu a podobné pohledy na věc. Pár pokusů o vztah bylo a vždy zhruba po třech, čtyřech měsících vztah ukončil jeden z nás. Nevím, kde dělám chybu a kde je zakopaný pes, že se nedaří navázat trvalý, dlouhodobý vztah. Za Vaši reakci děkuji.“

Mirek Vojáček: „Na to, kde je zakopaný pes se dá přijít velice rychle na terapii. To je asi nejlepší a nejsnazší řešení v takovém případě.“

Klára: „Dobrý den, zajímalo by mne, zda je možné, že se mi po pul roce vrátila panická porucha - strach ze školy, jídla, cestování. Tentokrát trpím ale strachy, že se s přítelem rozejdeme, co by se stalo, kdybychom se rozesli nejsem dokonce homosexualni, kdyz mam takovéto myšlenky??? (otazky a myšlenky podobného typu) Nemáme s přítelem žádné problémy ani nemám žádné důkazy a předpoklady k tomu být homosexuální. Děkuji Klára 21let“

Mirek Vojáček: „Všechny strachy se dají velice snadno odstraňovat. I všechny nepříjemné pocity. Jsou na to přesné postupy, které se dají i naučit. Třeba na mých seminářích. Pak můžeme pracovat s jakýmkoliv problémem kdykoliv se objeví.“

Kristýna: „Zdravím a mám trochu jiný dotaz. Partnera totiž mám, ale většinou jako by nebyl. Abyste rozuměl lépe, je velmi nevšímavý a zdá se mi, že nemá ani čas myslet na někoho dalšího než na sebe a své starosti.Někdy si právě říkám není-li lepší být bez partnera.“

Mirek Vojáček: „Někdy bývá problém v dětství, že si vás někdo nevšímal. Pak ten problém najednou žijeme i v dospělosti. Zkuste o svém prožívání s partnerem mluvit. Aby na to mohl sám nějak reagovat.“

Martina Holasová: „Dobrý den pane Vojáčku, chtěla bych se zeptat k danému tématu Proč jsme bez partnera? V současné době sice partnera mám, ale připadá mi, jako bych ho ani neměla. Jsme spolu již delší dobu, ale náš vztah nefunguje jak by měl. Někdy chybu vidím v tom, že partner je mladší než já, ale když se zase podívám, kolik jiných kamarádek má mladší partnery a jsou šťastni, tak ta chyba musí být v něčem jiným. Již delší dobu hledáme vlastní bydlení, tedy spíše já, partner se ke stěhování vůbec nemá, tak si říkám, jestli to bude tak i s žádostí o ruku, tak se nikdy nevdám. Na partnera jsem si již zvykla, ale šťastná se cítím opravdu jen někdy. Nejhorší situace nastala, když jsem otěhotněla, ale partner nebyl ještě připraven, tudíž jsem podstoupila potrat a už ho nikdy nechtěla vidět, ale vrátila jsem se k němu. Připadám si jak na kolotoči, ze kterého nelze vystoupit. Je to zvláštní, ale z jedné strany k němu cítím lásku, ale z druhé nenávist. Myslíte, že je možné s takovou situací něco udělat? Každý z okolí mi říká, že vždy jde něco udělat, ale bohužel já si nevím rády. Předem děkuji za odpověď. S pozdravem Martina Holasová“

Mirek Vojáček: „Můžete vždy pracovat s tím, co se vám nezdá, nelíbí, nevyhovuje vám. Jsou to vaše vlastní nastavení, můžete s nimi dělat co chcete a potom se změní i možnosti, které žijete a hlavně které v životě uvidíte.“

vera: „kde se taková terapie dá domluvit?“

Mirek Vojáček: „Na stránkách www.mirekvojacek.cz nebo mailem info(zavináč)mirekvojacek.cz. Terapie mám v Praze nebo Českých Budějovicích.“

Lucie: „Dobrý den, v květnu se semnou po tříletém vztahu rozešel partner a od té doby jsem sama. Byla jsem několikrát na rande, ale stále nemám nového partnera. Sama se domnívám, že v sobě ještě nemám vyřešen minulý vztah, a proto jsem sama. Z okolí ale stále slýchám, že bych si už někoho měla najít. Máte tedy, prosím, nějaké tipy, jak na bývalého partnera zapomenout a jak působit na ostatní muže vyrovnaně a přitažlivě? Děkuji“

Mirek Vojáček: „Zkuste se zaměřit na to, jaké nepříjemné pocity z rozchodu máte. Jestli je možné, že byste se ho mohla nechat odejít. A třeba se podaří toho zbavit. Jen touto cestou.“