Sama doma

Záznam chatu ze středy 17. března 2010

Bížová: „Dobrý den, mám 5měsíční dítě, kterému čtu říkanky. Je vhodné si půjčovat pro tak malé dítě říkadla v knihovně ? Nebudou mu pak půjčené knížky chybět, když je navrátím ? Děkuji za odpověď“

PhDr. Hana Košťálová: „Dobrý den, myslím, že i pro malé dítě je vhodné půjčovat knihy v knihovně, pokud má současně dost knížek po ruce doma - aby mohlo kdykoli sáhnout po knize a nechat si předčítat. Pokud by mu chyběla nějaká půjčená kniha,můžete se pokusit ji přikoupit, pokud ji najdete v distribuci. Pěkný den, Hana Košťálová“

Radka: „Dobrý den, myslíte si, že je vhodné, aby dítě umělo číst ještě před nástupem šk. docházky? Děkuji, přeji Vám krásný den.“

PhDr. Hana Košťálová: „Dobrý den, pokud se ptáte, zda máte cíleně vyučovat své dítě čtení před nástupem do školy, pak odpověď je ne. Ale mnoho dětí prochází před nástupem do školy (často kolem čtvrtého roku) tzv. senzitivním obdobím pro čtení - tj. dozrálo natolik, aby se mohlo naučit číst a navíc ho to ke čtení táhne. Je dobré, když se toto období nepropase. To ale neznamená, že rodiče mají učit dítě číst, když dítě ani nenapdalo se o tuto činnsot zajímat. Pomáhá, když dítě vyrůstá v prostředí, které uspokojí jeho potřeby v tomto senzitivním období. Součástí prostředí jsou samozřejmě knihy, ale také mnoho různých her s písmenky, písmenka z umělé hmoty, komiksy - obrázky s kátkými texty psanými velkým tiskacím písmem apod. A samozřejmě rodiče, kteří dětem NIC NEVNUCUJÍ, ale citilivě reagují na jeho výzvy ke spolupráci. Opakují mu na požádání písmena nebo slova, pomáhají mu skládat slova z písmen atd. V podstatě by rodiče měli fungovat asi tak, jak často fungují o rok dva starší sourozenci, kteří už nastoupili do školy, učí se doma číst a leccos ukážou právě mladšímu sourozenci. Takže: rodiče by měli citlivě reagovat na potřeby dítěte, nevnucovat, ale nabízet a podněcovat. Pokud dítě jde do školy a nečte, je to zcela v pořádku. Ale mělo by být zvyklé na předčítání, mělo by být zvyklé na knihy, mělo by znát jednotlivá písmenka svého jména apod. Pěkný den, Hana Košťálová“

Šárka Velková: „Dobrý den, dcera čte od pěti let, v srpnu jí bude šest.Od malička jsem jí hodně četla, v současnosti má nejraději Děti z Bullerbinu, ale začíná touži po Harry Potterovi. Sama mám k této knize averzi, příjde mi příliš masová a děti jsou velmi ovlivněny touto knihou.Nemám ráda takové to stádní chování.Mám jí tu knihu pořídit? Neměla by číst spíš klasické pohádky a knížky, které jsou generacemi prověřeny?“

PhDr. Hana Košťálová: „Dobrý den, v averzi vůči masovkám Vám dost rozumím, ale nebojte - je to dobrá kniha, klidně jí dceři pořiďte a čtěte. A zkuste třeba taky dětské knihy Roalda Dahla nebo Ludvíka Aškenazyho, myslím, že když má Vaše dcera ráda Děti z B., že by se jí tyto mohly taky líbit. Pěkný den, Hana Košťálová“

Alžběta: „Dobrý den, děkuji Vám za krásnou debatu v Sama doma. Ráda bych se Vás zeptala, jak podpořit budoucí zájem o četbu u dětí, které ještě samy neumí číst a čeho se naopak vyvarovat. Mám rok a půl starou dceru. Děkuji za odpověď a přeji příjemný den.“

PhDr. Hana Košťálová: „Dobrý den, děkuji za ocenění. Malým dětem byl věnován chat před měsícem, tak možná byste v něm našla nějakou inspiraci. Rozhodně podpoříte své dítě tím, když si s ním budete hodně prohlížet a ukazovat v knížkách, číst mu říkanky, které si oblíbí, povídat si s ním o tom. Nové knihy nabízet, zkoušet, vyvarovat se vnucování. Jednoduše nechte se řídit svým citem a svým dítětem. Pěkný den, Hana Košťálová“

Martina: „Dobrý den, můj 11-ti letý syn odmalička tíhne k příšerám, strašidlům apod. Nečte nic jiného než horory či strašidelné příběhy. Je velmi úzce zaměřen na tuto literaturu a filmy. Tvrdí, že se chce stát scénáristou či režisérem - samozřejmě hororů. Jinak je to velmi citlivý chlapec, který tančí společenské tance. Nevím, jestli mám jeho vášeň podporovat. Na jednu stranu jsem ráda, že čte alespoň něco, na druhou mám strach, aby přemíra krve neovlivnila jeho psychický vývoj. Martina Kryšková Napajedla“

PhDr. Hana Košťálová: „Dobrý den, myslím, že se nemusíte ničeho bát. Určite by bylo dobré, abyste si s ním o jeho četbě doma povídali, ale ne tak, abyste mu ji znechutili, ale by chápal, že se o ni fakt zajímáte. Doporučuji si co nejvíc těch knih i přečíst, abyste věděli, o čem hovoří. Můžete se ho ptát, co se mu na konkrétní knize líbí a proč, co se mu nelíbí, čím se kniha, kterou zrovna čte, podobá jiné a čím se od ní liší .... atd. Z těchto hovorů taky možá přijdete na to,co dalšího mu nabízet. Pěkný den, Hana Košťálová“

Rejzková: „Dobrý den chtěla bych přidat svůj názor na čtení. Myslím si že když dítě odloží v polovině knihu a že ho nebaví, tak je to také tím že sice čte ale neví co čte. I když jsou děti větší a chodí třeba do páte třídy, měli by rodiče číst s polečně s dítětem. Já to praktikovala tak, že dítě chvíli četlo a potom já. Ono to potom více vníma. Pracovala jsem v knihovně a velice mne zarazilo, že přestože byla zapsaná učitelka v knihovně , tak jí navštívila dvakrát, Její dcerka neznala ani babičku. my ve škole jsme byli vedeni přečíst aspoň jednu knihu za měsíc , nyní to bohužel ve školách nepraktikuji. a když děti nevidí ani rodiče číst proč se potom divíme že děti nečtou.“

PhDr. Hana Košťálová: „Dobrý den, máte pravdu, že děti by měly co nejčastěji vidět, že rodiče jsou čtenáři a že učitelka či učitel čte. Ve školách se situace zlepšuje - čím dál víc učitelů pracuje formou tzv.dílen čtení a opravdu se jim daří dovést děti, které rodina k četbě neinspiruje, k přemýšlivému čtenářství. Ano, rodiče mají stát dětem po boku a provést je úskalími, která na ně mohou při cestě ke čtenářství číhat. Nicméně i tak se sem tam stane, že některou knihu dítě odloží. Stává se to v takových těch "přechodových" obdobích - např. na předělu mezi dětským čtenářstvím a pubescetním čtenářstvím. Díte prostě vyzkouší víc cest, než najde tu svou. Pěkný den, Hana Košťálová“

Jana: „Dobrý den, právě chodím na školení kritického myšlení a je to něco úžasného! Získala jsem nový pohled nejen na hodiny literatury“

PhDr. Hana Košťálová: „No tak to moc děkujeme, jsem ráda, že se Vám naše kurzy líbí! Pěkný den, Hana Košťálová“

Simona: „Dobrý den,mám 21měsíční holčičku,už od malinka jí říkám básničky a někdy okolo 10m.jsme si spoliu začaly prohlíčet knížky,ale do dneška nemá zájem co je tam napsané,ale spíše omentovat obrázky....Už bych jí chtěla číst,ale zájem nemá,už mi otáčí na druhou stránku.Je to normální? Mám to nechat být?Kdy tak začnou děti vnímat a těšit se na příběhy? Děkuji“

PhDr. Hana Košťálová: „Dobrý den, ano, je to normální a užijte si to se svou holčičkou. Děti jsou hodně různé ve svém vývoji. Zkoušejte jí příběhy - nejdříve krtatinké a pokud možno s opakováním - rčas od času nabídnout. Holčička Vám dá najevo, kdy už chce něco jiného. Pěkný den“

Markéta: „Dobrý den, dcera (5 letá), měla ráda knížky od malička, ale preferuje abych vyprávěla pohádky a příběhy bez knížky a sama je vymýšlela. Když jí řeknu že si něco přečteme z knížky tak většinou nechce, sama si je ale ráda prohlíží. Je na tom něco špatného, nebo jak ji na čtení nalákat?“

PhDr. Hana Košťálová: „Dobrý den, zkuste kombinaci: domluvte si s dcerkou, že si kousek příběhu přečtete a pak že zkusíte kousek vyprávět - a pak si přečtete, jak to je v knize - a budete si říkat, v čem jste se trefili a v čem se lišíte. Postupně můžete třeba napřed vyprávět příběh z neznámé knihy podle obálky a obrázků uvnitř knihy, a potom zase knihu přečíst a porovnat. Později se může i holčička sama zapojit do hádání, o čem kniha bude, vy můžete mít jeden příběh, holčička druhý, porovnat je, pak přečíst. Ale pozor, nesmí to bý soutěž!! Pěkný den, Hana Košťálová“

Šárka K.: „Dobrý den, chtěla bych se zeptat spíše na opačný problém. Mám 13letou dceru, která hodně čte. Čte opravdu všude, přečte třeba 3 tlusté knihy (cca 300-600 stránek) za týden. Čte výhradně knihy o dracích, trpaslících, vymyšlené země atd. (např. typu Eragon). Půjčuje si hodně knih v knihovně, i tam ale má už problém si sehnat knihu, kterou nečetla a občas jí půjčím moji průkazku, takže si půjčuje i v dospělém oddělení (např. od toho polského autora, běžel i seriál na ČT-nemůžu si v rychlosti vzpomenout na jméno). Samozřejmě jí kupujeme knihy i k různým příležitostem - snažíme se vyhovět jejímu žánru. Ale zajímalo by mě, jestli vůbec může ten děj z knihy vstřebat, když čte takové množství. Říkala mi, že ano a občas mi i nějaký děj vypráví. Jestli je také dobře, že čte stále jenom jeden žánr - třeba povinná četba jí moc nebaví - ale nakonec jí přečte. Občas jí ale číst zakáži - třeba když přinese špatnou známku, ale také nevím, jestli dělám dobře. Zatím měla vyznamenání ale zdá se mi, že právě na úkor knih školu dost zanedbává. Ještě jestli bych mohla znát Váš názor na dislektické děti. Sestra má 14 letého syna, který je dislektik a nechce si vůbec číst, protože mu to dělá od malička problémy. Nejraději má velké obrázkové knihy o zvířatech nebo o přírodě, kde je vlastně text spíše doplňkem. Děkuji a přeji krásný den. Šárka K., K. Újezd“

PhDr. Hana Košťálová: „Dobrý den, rozhodně nabízejte další knihy - ale dceru určitě dříve nebo později dnešní tematika přestane zajímat. Bude důležité, abyste jí pomohli překonat takové to období vzduchoprázdna, kdy ji už dnešní knihy nebudou uspokojovat a v dospělých se ještě nevyzná. Školu by zanedbávat neměla - musíte zavést jasná pravidla. K ptížím s e čtením už se dnes nedostanu, omlouvám se. Hana Košťálová“

Alexandra Bezděková: „Dobrý den, dcera má 11 let ráda čte, ale máme problém sehnat vhodnou knihu, která by odpovídala jejímu věku a bavila ji. Děkuji“

PhDr. Hana Košťálová: „Dobrý den, berte ji hodně do knihovny, prohlížejte knihy s ní, stejně tak ji hodně berte do knihkupectví a zkoušejte. Bohužel už teď na víc nemám čas, pořad skončil. Pěkný den, Hana Košťálová“