Sama doma

Záznam chatu ze středy 7. května 2008

Eva: „Dobrý den,ráda bych znala váš názor související s hodnocením ve školství. Připouštím, že jsou děti,které mají jistou indispozici, která se dá zahrnout pod pojmy dislexie, disgrafie a další dis.... v posledních letech však mám pocit, že takto jsou označeny všechny děti, které zkrátka nemají takovou inteligenci,jakou by si rodiče přáli.a pokud je problém,je okamžitě dis... apak má i o dva stupně lepší hodnocení ve škole. Jak k tomu ale přijdou děti, které se na ty jedničky musí snažit. Když dítě dostane jedničku za bezchybný diktát a spolužák dostane jedničku za 8 chyb,jaký to může mít dopad? všichni řeší ty děti s dis.. a co ty ostatní? jaký si z toho odnesou vzor. podle mého názoru by se mělo dis... šetřit a pokud už to tak je,mělo by být na každém vysvědčení uvedeno,že hodnocení je zlepšené o dva stupně, protože byla diagnostikována konkrétní dis.... pozice.považovala bych to za spravedlivé.Pak bychom nemuseli mít plné střední školy dětí s průměrem do 2,5, které jsou na samé čtyřky. Dost to naše školství degraduje a bere motivaci těm šikovnějším,které nepotřebují papír na dis.Ve všech jiných ohledech považuju naše školství za velmi dobré. Myslím, že je správné, aby děti měly určité vědomosti a kromě toho bych nepřeceňovala znalost cizích jazyků. v dnešním globalizovaném světě je to nutné, ale neměly by spíš umět velmi dobře rodný jazyk? Díky za váš názor.“

PhDr. Ondřej Hausenblas: „Dobry den, diky za otazku - odpovim, ale pro ostatni pripominam, ze dneska si povidame o trestech! I trest je jiste hodnocenim..., ovsem hodne krajni formou. Budu psát s háčky a čárkami. Ve Vašem dotazu je zásadní to, že chcete děti mezi sebou porovnávat - kdo má lepší a horší známku. Tak nás to ve škole naučili, ale je to nejméně vhodný a nejvíc škodlivý způsob hodnocení - někoho poníží, jiného povýší. V životě to tak bude, ale škola - povinná, státní, tohle podorovat nemá a má učit děti, aby hodnotili tu práci, jak dobře provedená práce odpovídá tomu, co je to dobrá práce. Jak vypadá dobře provedený experiment s kyselinou? A jak blízko k němu má ten tvůj? Podle toho můžeše dostat i známku. Ale máš mít jedničku jen za to, že mezi všemi slaboučkými výkony ten tvůj nejméně slabý? Důležité je, že taková zprává "Jsi asi tak prostřední, jsi nejlepší, jsi z nich nejhorší" dítěti neříká, co má dělat, aby to zvládl lépe! A nevěřte, že to děti motivuje. Ty, které potřebují povzbudit, mívají ty známky právě horší, a to spíš otráví, a říkají "Já jsem čtyřkař, já to stejně líp neumím." Šikovnější děti přece nechceme učit, že se mají snažit proto, že jsou lepší než druzí - ale každý pracuje pro sebe, pro svůj dobrý pocit, pro své uplatnění. A tak by se školy i rodiče potřebovali naučit, že známky se nesčítají a neporovnávají mezi dětmi, že známka říká "Ty jsi od tohoto konkrétního cíle dost daleko, jsi dost blízko..." Ale mnohem lepší je, kdž hodnocení říká odpověď na žákovu otázku "A co tedy mám příště dělat tak, aby to bylo lepší?" Kdo mu odpoví "Snaž se, jsi horší než druzí!", ten mu uškodí nebo nepomůže. Děti s poruchami v učení mají dsotat hodnocení právě podle toho, ale když nemohou dosáhnout stejného cíle jako druzí, pak ovšem jejich hodnocení nemá být srovnáváno.“

ŠÁRKA: „DOBRY DEN JAKÝ MÁTE NÁZOR NA ZNÁMKOVÁNÍ V PRVNÍ TŘÍDĚ .MOJE DCERA MĚLA V PRVNÍ TŘÍDĚ UČITELKU KTERÁ PRVNÍ PŮL ROK NEZNÁMKOVALA A MALÁ BYLA V POKODĚ.ZATO KAMARÁDKY DCERA MÁ UČITELKU KTERÁ DÁVÁ ZNÁMKY OD ZAČÁTKU A NĚKDY DOST ŠPATNÉ .JAK S TO ŘEŠIT“

PhDr. Ondřej Hausenblas: „obry den, to je těžká rada: je potřeba s paní učitelkou mluvit, probrat s ní, jak vaše dítě reaguje na její známky, a podívejte se nebo zeptejte, podle čeho je uděluje - rozumějí tyhle malé děti tomu, co vůbec ta známka je? Za copřesně ji mají, a co mají dělat, aby pracovaly lépe? Hodně učitelek už neznámkuje vůbec, protože dětem víc pomáhá, když s nimi o jejich práci učitel srozumitelně mluví. Známek - a halvně těch špatných se drží spíše učitelky, které mají hodně přísné chování, nedokážou tolerovat dětinské chování. A některé takové učitelky nevědí, co valstně známka s dítětem dělá - mohly si o tom něco přečíst, ale neudělaly to. Slušný rozhovor vám ukáže, s kým vlastně jednáte, a pokud se to ukáže jako neprůchodné, je dobré ejdnat - opět laskavě - s ředitelkou školy, zda by se tomu dalopomoci. Někdy je možné přesunout dítě do sousední třídy...“

Lucie z Tábora: „Sama studuji ZŠ a nepatřim mezi trestané žáky.Jenže většina drzých a lhostejných spolužaků sii z poznámky nebo z dudky nic nedelaji.Jak byste je donutil nosit ukoly, poslouchat a nevyrušovat spolužaky kterym na vzdelani zalezí...Za vasi odpoved predem dekuji“

PhDr. Ondřej Hausenblas: „Milá Lucie, děti, které už se naučily být "odmítači" vzdělávání, to mají taky těžké - už jim skoro nikdo neumí pomoct! Učitel, který pomoct chce, potřebuje mít podporu ředitele a kolegů: totiž zlobily a rozbíječe musí zbavit zajímavé výuky a nechat je dělat ty úkoly, které se udělat musejí, ale bez kamarádů, bez různých zábavných prvků, bez exkurzí a bez výukvoých projektů atp. Ovšem to si škola musí takovou lákavou výuku připravit a s těmi, kdo spolupracují, sí jí užívat. A to odpírači budou bohužel sedět v specilání pracovně v lavici, sami vyplňovat svičení a dělat výtahy z výkladu v učebnici, psát testy atp.“

Linda: „Dcera je v deváté třídě, dosud byla bez problému. Třídy sidávají na ww stránky různá videa. Vedlejší třída tam měla video přímo z hodiny. Dceara natočila na mobil hodinu hv, učitel o tom věděl a mával do mobilu. Pak natočili chemii bez vědomí učitelka a kamarádka video v trváná asi 1 minuty dala na internet. Dceři za to hrozí trojka z chování. Manžel byl ve škole, řekli mu , že si ještě promluví s dcerou a pak se rozhodnou o trestu. Najednou přišla dcera s tím, že dostane 3. Video viděla jen jedna učitelka a o potrestání hlasoval celý sbor. Byl postup školy správný? Dcera to neuděla se záměrem výsměchu, ale proto, že to tak dělá i spousta ostatních a nikdo za to zatím nebyl potrestán Velice děkuji“

PhDr. Ondřej Hausenblas: „Dobrý den, Takto na dálku je těžko to soudit - neznáme všecky okolnosti. Možná by bylo dobré vědět, zda si škola s rodiči a dětmi dohodla, co se smí a nesmí dělat - pokud ve škole visí starý školní řád, který ani netuší, že dětimají mobily, zanedbala něco i škola, a mohla by být mírnější - a propříště už takový kodex slušného chování s dětmi projednat a vyvěsit. Není nutné jim ustupovat, ale dobré je vzít k jednání a ukázat jim, proč se tohle nebude smět a něco jiného ano, a co nebudou smět učitelé...“

Marta z Liberecka: „Dobrý den, jak donutit prvňáčka,aby se učil?Třeba se mnou chvíli četla ze slabikáře, počítala příklady,co zrovna berou.Nemůžu dceru k tomu donutit.Ve škole se učí dobře,ale doma se mnou nechce.Děkuji za odpověď“

PhDr. Ondřej Hausenblas: „Dobrý den. Ve škole se učí dobře? Tak proč by si doma s Vámi neměla radši hrát, povídat, číst si a o tom si vyprávět, sportovat? Možná dostává domácí úkoly, a ty nemá ráda? To je něco jiného. třeba je ze školy moc unavená? nebo jsou úkoly moc nudné, nic nového nepřínášejí? To já nevím, a zjistíte to vy. Možná byste se mohla poradit s paní učitelkou - je-li laskavá a dcerce to ve škole jde dobře, bude učitelka mít nějakou zkušenou radu.“

eva: „Když má syn vadu řeči tak zvanou disfázii,která je vrozená.Může jít do normální první třídy u nás v obci nebo je nutné najít jinou školu? Jinak je normální jen má malou slovní zásobu asi 98 slov,psychologické vyšetření je normální.Intelekt je vpořádku.Synovi je 5let.“

PhDr. Ondřej Hausenblas: „V TOM VÁM URČITĚ PORADÍ JENOM dětský PSYCHOLOG.“

amth@seznam.cz: „Dobrý den, pane doktore, myslíte, že by jste byl ochoten udělat přednášku v rámci special.studia školního psychologa a školního spec.pedagoga? Rádi by jsme Vás pozvali. Taky mám dotaz,jaký máte názor na domluvu-souhlas škol.psychologa s rodiči,aby v případě neúnosného chování mohl dát pohlavek.Děkuji za odpovědi a mějte se krásně. Zdraví Vás Krejčí Andrea,Samotišky,Zahradní 5.“

PhDr. Ondřej Hausenblas: „Dobry den do Samotišek! Asi vas zarmoutím, ale takovou přednášku bych neuměl - na to potřebujete specialistu, a to já nejsem. Ale určtě takového najdete a držím vám palce.“

Petra: „Dobrý den, paní učitelku mají děti velice rádi, ale její chování k nám rodičům je velice povýšené.Snažím se dělat vše, aby děti měli vše v pořádku, ale ona si vždycky najde něco a dá mi to jak se říká sežrat. Jsem z toho dost rozladěná, protože se opravdu snažím. Velice děkuji“

PhDr. Ondřej Hausenblas: „Dobrý den, to je zajímavé. Jestli je to tak, že ji děti mají rády, a nad nimi se nepovyšuje, a učí dobře, sneste její chování! Na vás už tolik nezáleží... Chcete přece, aby si školy v dobrém užily děti. Možná má paní učitelka smutné zkušenosti s rodiči, kteří taky bývají nafoukaní, a o vás neví, že jste slušní, milí a přátelští. Třeba jí to dokážete nenápadně dokázat a získat si ji. Určitě stále ukazujte ochotu spolupracovat se školou, to totiž dětem moc prospívá!“

dominik: „mel jste nekdy 3 na vysvedceni???“

PhDr. Ondřej Hausenblas: „Dobrý den, Dominku, měl jsem tuším i čtyřku, z matematiky, na kterou jsem fakt velmi slabý.“

L.: „Dobry den, diky vasemu tematu jsem se vzpominkami dostala zpatky do detskych let...V prvni a druhe tride jsme meli bezva ucitelku, ktera dokazala ndchnout k uceni, dokazala zarvat ze byla cela trida v pozoru a zlobive kluky obcas ohla a 1 jim placla pres kalhoty. Do třetí a ctvrte třidy jsme ale meli novou ucitelku, na kterou nerada vzpominam mela oblibence žaku, z kterych rodicu neco mohla mit a zakomleksovana k dlouhovlasim holkam. Neustale nam vyhrozovala s nužkami u hlavy ze nas ostřiha, třeba jen pro to, ze se nekomu neco nepovedlo. Tolerovala sikanovani a od te doby byla dochazka opravdu obtižná.Moc schvaluji, že v dnesnich skolach maji psychologi a deti u nich mohou najit pomoc.“

PhDr. Ondřej Hausenblas: „Dobrý den, děkuji za tu vzpomínku. Připomene nám, že spousta dnešních dospělých má taky takové zážitky, a přesto je nenapadlo, že vlastně taková škola není dobrá! Že to prostě být nesmí, protože dítě nemůže takovému jednání uniknout. DOkud se věří, že dítě má vše vydržet, hlavně nudu, nebo nespravedlivost, pak se to promítne za deset let do celé splečnosti, a demokracie v chování a myšlení se nedočkáme...“

Martina z Chrastavy: „Dobrý den,dcera si mi stěžuje, že ji spolužačka, co s ní sedí, neustále vyrušuje, ptá se jí třeba na správné řešení příkladů atd. Dcera jí poradí,ale učitelka pak vidí mojí dceru, že mluví při hodině a je zle. Už byla několikrát přesazena a neustále se to opakuje.“

PhDr. Ondřej Hausenblas: „Dobrý den,není úplně jasné, kdo byl několkrát přesazen! jestli vaše dcera, a pořád ji druzí vyrušují, je možné, že je to ona, kdo k tomu spolužáky vede... A jestli je to ta jedna spolužačka, už se to vaší dcery tak netýká, ne? Ovšem pro blaho třídy by to s ní učitelka měla nějak usadit - jsou takové povídalky, a ty se musejí postupně naučit "držet jazyk za zuby" - doslovně, zkuste si to: zuby zatnu a cítím jazyk za nimi“

Radek: „Dobrý den, chtěl bych se zeptat, zda máte osobní zkušenosti s výukou na škole. Moje matka je učitelkou na základní škole s téměř 30letou praxí. Ale když slyším, co si dnes žáci ve škole dovolí a čím se baví, nemohu tomu uvěřit. Zajímalo by mne, jakým způsobem postihnout žáky za nevhodné chování, když na ně neplatí žádná domluva, poznámka a ani známka. Je jim vše naprosto jedno a nemají o nic zájem. Jak jednat, když dítě základní školy mluví sprostě (bez problému jej pošle do ......a i hůře)se svým vyučujícím? Myslím, že v dnešní době děti vůbec nemají žádnou motivaci pro to, aby se vzdělávaly.“

PhDr. Ondřej Hausenblas: „Dobrý den,takových dotazů došlo hodně. Opravdu je ta situace vážná - ale ne všude! I tady hodně slyšíme ty drastické případy, a málo slyšíme otřídách a školách, kde takoví žáci neruší výuku a život. Pro školy to znamená, že musejí zahájit nějakou zásadní léčbu: učitelé by měli promyslet a vyvinout výuku, která od první třídy povede děti k zájmu o učení, k radost ze spolupráce, k slušnému chování ve škole. Ale s těmi žáky, kteří už jsou v sedmé třídě a není s nimi pořízení, potřebuje mít škola nápravný program: zase to znamená, že výuka bude zajímavější, učitel milejší, informace novější a méně "učebnicivě nudné", a zároveň si škola připraví prostory a úkoly, kde budou pracovat ti, kteří takovu lákavou školu odmítají. Bohužel to dnes v mnoha školách vypdá, jako by měly jen ten nápravný program výuky, ale ten lákavý chybí úplně, nebo je jen ujednoho dovu učitelů - těm ovšem ti rozbíječi výuku zničí. Nedělám si iluze, že takový stav napravíme za rok dva - obvykle to bude trvat celých děvět let, než budou ve škole jen děti, které škola naučila respektovat pravidla a zajímat se o učení. Ale nečekjete, že ty děti napraví jejich rodiče - ti bývají stejní jako ty děti, a chodili možná do naší školy...“

Aneta z Prahy: „Dobry den,co si myslíte že je nejvhodnější trest když syn pořád domů nosí poznámky.Už si s ním nevím rady...děkuji“

PhDr. Ondřej Hausenblas: „A na co si vlastně škola stěžuje? Opravdu syn zlobí? Asi si potřebujete o tom popovídat s učiteli, a když pořád nebudete vědět, poraďte se v poradně s školním psychologem.“

Helena: „Syn je v první třídě ZŠ. Mají výbornou paní učitelku, která nemá pedagogické vzdělání, ale učí s nadšením a zábavnou formou. Milují ji děti i rodiče. V rámci slučování škol ale dostala výpověď, jelikož to bylo snadno odůvoditelné. Jsme všichni nešťastní. Můžeme s tím, jako rodiče, něco dělat?“

PhDr. Ondřej Hausenblas: „Dobrý den, nevím, zda vás ten automat na chat neuvede jménem, ale to určitě není nebezpečné! Poradit těžko, když neznám detaily. Ale určitě paní učitelka potřebuje od vás taky podporu, uznání, v těžké chvíli. Nevím, zda byste jí pomohli najít jinou školu,která ji vezme,a vaše děti půjdou za ní - s nimi i státní dotace, a školy mají dnes o děti nouzi! Možná se však paní učitelka uplatní jinde než ve třídě - třeba by uměla pro ostatní učitele děla kursy o tom, co neumějí tak dobře?“

Daniel: „Je opravněne dostavat poznamky za to že se směju pokud je neco směšne? dekuji“

PhDr. Ondřej Hausenblas: „Dobrý den, Danieli, poznámka je výraz toho, že si s vámi učitel neví moc rady. Tak mu pomozte! Neposmívejte se, a prostě zkuste toelrovat jeho nedostatky, ne?“