2. ledna 2012

Lidská chyba versus nelidská byrokracie, která člověka rozemele na prach. Takovou představu umisťujeme hodně na východ, někam do Ruska a možná i dál. Jenže máme dost vlastních příkladů, které nás usvědčují z falešné civilizační pýchy. Jeden z nich se stal panu Tarantovi, když jednoho odpoledne nastoupil do vlaku a kvůli spěchu si nestihl koupit jízdenku. Dostal se do soukolí nelidské mašinérie, která na jeho chybu začala vršit vlastní omyly a nespravedlnosti, až se z banálního pochybení stalo docela slušné drama. Podívejte se na reportáž Davida Macháčka.

Následující reportáž vypovídá o tom, jak se v paragrafech může ztratit lidský rozměr. Kateřina Pelechová přišla při nehodě o manžela, její dvě dcery o otce. V roce 2000 jim městský soud v Praze přiznal odškodnění devět milionů korun. Ztrátu nejbližšího člověka to sice nahradit nemohlo, ale na naše poměry to byla nečekaně důstojná kompenzace. Po slibném začátku se české soudy zachovaly spíše podle své tradice. Tak dlouho se handrkovaly, kdo má náhradu zaplatit, až se naděje na spravedlnost rozplynula. Viníci zkrachovali a z jejich majetku zbylo jen pár tisíc. Natáčela reportérka Jana Sotonová.

Už před časem jsme vám ukázali, že mezi bezdomovci může skončit i milionář. I v našem následujícím příběhu se bez střechy nad hlavou ocitl velmi úspěšný člověk, který jako reklamní kreativec vydělával statisíce. Teď se spolu s dalšími lidmi z ulice pokouší odrazit ode dna pomocí prken, která znamenají svět. Před dvanácti dny uvedli v divadle Komedie premiéru představení s názvem Renata. Představení je to skutečně autentické – bezdomovci v ní totiž hrají bezdomovce. Na představení se zajel podívat reportér David Vondráček.