Donald Trump chce přepsat mapu světa: má šanci?
Obsah dílu
Kanada, Grónsko, Panama – země v hledáčku příštího amerického prezidenta Donalda Trumpa. Zájem o Grónsko dal najevo už v prvním funkčním období. Dánská premiérka Frederiksenová mu tehdy vzkázala, že Grónsko není na prodej. K USA by chtěl Trump připojit Kanadu, bylo by to pro ni prý výhodné. Ani na jedné straně hranice ale téma zatím nemá reálný politický potenciál.
S daleko větším důrazem se pak Trump vyjadřuje na adresu Panamy s jejím strategickým námořním průplavem. Není spokojen ani s podmínkami provozu ani s cenami, které si panamské úřady účtují. Požaduje okamžitou změnu.
Části dílu
Ladislav Cabada, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Martin Komárek, šéfkomentátor, Deník, bývalý poslanec za hnutí ANO
Petr Kolář, bývalý velvyslanec v USA
Roman Joch, publicista, Občanský institut, Centrum transatlantických vztahů, CEVRO Institut
Bořek Lizec, bývalý velvyslanec v Kanadě a generální konzul v Chicagu, expert, CEVRO Institut
Radek Buben, iberoamerikanista, vedoucí Střediska ibero-amerických studií, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Petr Nohel, heraldik a genealog
Přehled dílů
Jaké je Rusko 21. století?
V čele Ruska je už čtvrt století Vladimir Putin. V Kremlu vystřídal Borise Jelcina poslední den roku 1999. Velkou popularitu mu přinesl ekonomický růst země na přelomu tisíciletí. V roce 2007 ho dokonce americký časopis Time jmenoval osobností roku za to, že stabilizoval Rusko. Dlouhodobě si Putin buduje image silného, zdravého a aktivního lídra. Rusko od začátku invaze na Ukrajinu v roce 2022 ztrojnásobilo výdaje na obranu. Od doby studené války neinvestovalo tak vysoké částky do armády.
Jak změny ve světové politice dopadají na společnost?
Dění ve světě je velmi turbulentní, upozorňují politici i odborníci. Doba přináší více nejistot než jistot. Z klasických médií, internetových portálů a sociálních sítí se čím dál častěji dozvídáme o přírodních katastrofách, epidemiích a konfliktech. Velkým náporem na psychiku je bezpochyby nedaleká válka na Ukrajině. Jak na to reaguje společnost? Čeho se nejvíc obáváme?
Trumpův projev před Kongresem – co čeká USA, Evropu a svět?
Američanům se vrátila hrdost a americký sen je nezastavitelný, řekl v projevu k oběma komorám Kongresu šéf Bílého domu Donald Trump. Slíbil zachránit ekonomiku před inflací, daňové úlevy či boj s ilegální migrací. Většina Ameriky si myslí, že míříme správným směrem je přesvědčen Trump. Pochválil se také, že od svého nástupu do funkce 20. ledna udělal víc než předchozí administrativy za čtyři nebo osm let. Svého předchůdce Joea Bidena označil za nejhoršího prezidenta v historii USA. Úvod Trumpova proslovu narušili demokraté pískáním, jeden z kongresmanů byl pak vyveden ze sálu.
Test jednoty vládní koalice - hlasování o platech ústavních činitelů
Vládní strany stále nevědí, jestli se jim podaří prezidentské veto přehlasovat. Na opětovné schválení zákona, který zaručí zvýšení platů téměř o 7 %, potřebuje vláda 101 koaličních poslanců. Má jich sice 104, všichni ale nejsou rozhodnutí hlasovat pro. Někteří poslanci totiž mají pochyby, jestli je návrh v souladu s ústavou. S takovým odůvodněním vrátil 17. února zákon zpátky do sněmovny i prezident Petr Pavel. Státu přitom už dva měsíce chybí základní údaj, podle kterého má platy politiků či soudců vypočítávat.
Růst výdajů na obranu – čekají Evropu závody ve zbrojení?
Kolik by Evropu stálo nahradit americké vojáky na svém území? Odhadem minimálně 250 miliard eur, tedy asi šest a čtvrt bilionu korun. Nutností by bylo 50 nových divizí - tedy 300 tisíc vojáků. České ministerstvo obrany má na příští rok připravené projekty za 2,3 % HDP. Podle premiéra Petra Fialy je potřeba navýšit výdaje na obranu během několika let až na 3 %. Na zvyšování výdajů na obranu se Fiala shodl s dalšími evropskými lídry na včerejším summitu v Londýně. Účastníci jednání také ujistili, že budou dále podporovat Ukrajinu.
Zelenskyj v Bílém domě
Prezident Zelenskyj má dnes v Bílém domě podepsat dohodu s USA o využití ukrajinského nerostného bohatství. Dokument, který může změnit vývoj ruské agrese na Ukrajině, zaváže Washington a Kyjev k dlouhodobé a úzké spolupráci. Ukrajincům se podařilo oproti předchozím americkým návrhům vyjednat, že nerostné bohatství bude nadále patřit Ukrajině. Zda budou součástí dohody i bezpečností záruky, prezident Trump dopředu neuvedl.
Jaké budou letos šance dostat se na vybranou střední školu?
Jednotné přijímací zkoušky na čtyřleté maturitní obory středních škol budou 11. a 14. dubna a na osmiletá a šestiletá gymnázia 15. a 16. dubna. Lhůta pro přihlašování vypršela 20. února o půlnoci. Přihlášky se žádostí o prominutí lhůty lze ještě podat, záleží ale na školách, zda pozdější podání prominou. Uchazeči mohli podávat až pět přihlášek, z toho dvě do oborů s talentovou zkouškou a dvě do oborů bez ní. Zvolit si mohli elektronickou přihlášku, papírovou formu či kombinaci obojího
Získají USA podíl z těžby ukrajinských nerostů?
Americký prezident Donald Trump oznámil, že koncem týdnem přijede ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj do Washingtonu dohodu podepsat. Ještě dnes by ji měla projednat vláda v Kyjevě. Dokument má být zásadní pro případné udržení americké vojenské podpory. Neobsahuje záruky pro napadenou zemi, ale měly by vyplývat z nových socioekonomických vazeb obou států. Ukrajina má významná ložiska například lithia a titanu, které jsou nezbytné pro moderní technologie. Má také značné zásoby uhlí, ropy, plynu a uranu, byť většina z nich se nachází na území pod ruskou kontrolou.
Priority rozvoje české armády
Ministerstvo obrany má na příští rok připravené projekty za 2,3 % HDP. Podle premiéra Petra Fialy je potřeba navýšit výdaje na obranu během několika let až na 3 %. Prostředky mají být využity efektivně. Náčelník generálního štábu Karel Řehka současně upozornil, že má Česko poprvé po dvaceti letech vytvořený plán obrany země, který je provázaný s plánem NATO. Armáda tak reaguje na špatnou mezinárodní situaci. Za hlavní rizika označil válku na Ukrajině, napětí na Blízkém východě a hrozbu terorismu.
Vítězství konzervativců v německých parlamentních volbách
Parlamentní volby v Německu vyhrála s 28,5 % hlasů konzervativní unie CDU/CSU. Její volební lídr Friedrich Merz tak zřejmě zamíří do křesla spolkového kancléře. Druhá skončila s 20,8 % hlasů Alternativa pro Německo (AfD), pro třetí Sociálnědemokratickou stranu Německa (SPD) kancléře Olafa Scholze hlasovalo 16,4 % voličů. S kým se pokusí Merz složit vládní koalici?
AfD ovládla volby ve všech pěti spolkových zemích východního Německa. Proč volí obyvatelé bývalého sovětského bloku stranu označovanou za pravicově populistickou až krajně pravicovou?
