Reportáže v regionech
Jihočeské Velikonoce
Období předvelikonoční i samotné dny sváteční provází řada starých zvyků, které se samozřejmě kraj od kraje liší. My se budeme věnovat obřadům i dobrotám, které zakořenily na jihu Čech. Víte například, čemu se říkalo beran? Obří pomlázce s kočičkami. Hospodáři soutěžili o to, kdo bude mít největší. Zajímavostí si ale prozradíme mnohem víc. Začneme postním obdobím po masopustu, připomeneme si loučení se zimou spojené s vynášením Morany a věnovat se budeme i jednotlivým velikonočním dnům a jejich významu v křesťanském kalendáři. Ukážeme si také zdobení kraslic. Na Prachaticku například patřila k oblíbeným technikám jihočeská straka, tedy vosková batika. Při návštěvě mlýna v Hoslavicích dojde i na oblíbené hry, zahrajeme si třeba kuličky.
Jihočeské Velikonoce
Výstava o padělatelích
Padělání mincí je velmi starou činností. Zmiňováné je například už v Číně ve druhém století před naším letopočtem, kdy čínská mincovna vydávala opratření proti padělatelům. O tom, jak se tohle „řemeslo“ vyvíjelo v průběhu staletí, se dozvíme na výstavě v Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích. Exponáty nám přiblíží, co všechno obnášela výroba falešných mincí a jak probíhala, věnovat se budeme i falešným bankovkám. Zpočátku to měli jejich padělatelé o dost jednodušší než dnes, kdy bankovky chrání důkladné ochranné prvky. A svou roli sehrála i neznalost lidí, kteří nevěděli, jak má pravá bankovka vypadat a snadno se nechali podvést. Prozradíme vám i pár zajímavostí o trestech pro padělatele. Nutno podotknout, že bývaly hodně kruté.
Výstava o padělatelích
Velorex džínový
Manželé Rekovi z Oldřichova u Písku se živí šitím oblečků. Nutno ovšem dodat, že jsou to obleky trochu neobvyklé, poměrně rozměrné a nedělají v nich parádu slečny či mladí muži, ale naopak hodně letitá vozítka. Marie s Miroslavem totiž oblékají stará auta, motorky, lodě i kočáry a kočárky. Začali kdysi tím, že si vyfrajeřili vlastního automobilového stařečka a jejich okolí se to tak zalíbilo, že se koníček proměnil v zdroj obživy. V duchu známé písničky Ivana Mládka tu jednoho velorexového dědouška dokonce oblékli do džínoviny. Prozradí nám, jak se na veterány šije, co je nejsložitější i jaký materiál je v módě. A pochlubí se taky jedním ze svých pokladů. Starou Tatřičkou, kterou paní Marie dostala jako dárek ke třicátinám a její nový kabát díky nedostatku času až k jubileu o dost pozdějšímu.
Velorex džínový
Hvězdy a Růže
Na jihu Čech nás tentokrát čeká výlet ke hvězdám. V českobudějovické hvězdárně a planetáriu připravili výstavu o tom, co měli s hvězdami společného slavní páni z Rožmberka. A asi málokoho překvapí, že osvícení šlechtici Vilém a Petr Vok sledovali a také podporovali práci slavných badatelů. Jejich hostem býval například Tycho Brahe, Johannes Keppler se od nich dokonce dočkal významného příspěvku na své výzkumy. Na výstavě si prohlédneme mimo jiné sluneční hodiny, které pánům z Růže měřily neúprosný čas. K nejvzácnějším exponátům patří armilární sféra, tedy něco jako děravý nebo průhledný hvězdný glóbus, který zapůjčil Vyšebrodský klášter. A nezapomeneme ani na Observatoř na Kleti. Mezi planetkami, které tamní astronomové objevili, je i ta, které dali jméno Petr Vok.
Hvězdy a Růže
Kováři z Komařic
Manželé Čížkovi v Komařicích na Českobudějovicku udržují při životě tradici černého řemesla. Jaromír se kovářem vyučil a k tomu přidal školu umělecké fotografie, manželku k práci přibral jako pomocníka. V jejich kovárně se rodí fortelné užitečné věci, ale také jemné šperky, na kterých se nezapře vliv ženské ruky. S prací mistra kováře se můžeme setkat i na různých hradech a zámcích. A kousek historie na oplátku zase najdeme u Čížků. Vybudovali totiž malé muzeum, ve kterém chtějí návštěvníkům ukázat, co všechno kováři dovedli a dovedou. Shromáždili v něm například řadu zámků, od gotiky až po současnost a k některým z nich přidají zajímavé příběhy. Prohlédnout si můžeme i kleště, kterými kováři trhali zuby. Ale bát se o svůj chrup při návštěvě u Čížků nemusíte, tuhle práci nechávají odborníkům.