Reportáže v regionech
Svatá Hora u Příbrami
K nejznámějším a nejstarším mariánským poutním místům v Čechách patří Svatá Hora u Příbrami. Věřící sem přicházejí s prosbami k sošce Panny Marie Svatohorské zřejmě už od 16. století. Nejprve jim sloužila dřevěná kaplička, kterou podle legendy nechal postavit rytíř Malovec jako výraz vděčnosti Bohorodičce za záchranu života před lupiči. Později ji nahradil honosný chrám. Areálu v roce 1905 udělil papež Pius X. titul basilika minor neboli bazilika.
Svatá Hora u Příbrami
Vodní dům
Voda společně se vzduchem vytvářejí základní podmínky pro existenci života na Zemi. A právě jí je věnován Vodní dům, který byl otevřen v březnu roku 2016 v těsné blízkosti největší vodárenské nádrže ve střední Evropě Švihova. V rámci prohlídky vás průvodci mohou zavést až na její hráz vodního díla, kam je jinak vstup zakázán, ale navíc se zábavnou formou dozvíte vše, co byste měli o této životodárné kapalině vědět.
Vodní dům
Zámek Liblice
Zámek Liblice u Mělníka byl postaven v letech 1699 až 1706 hrabětem Arnoštem Josefem Pachtou z Rájova. Pro svou krásu získal přízvisko Barokní perla. My ale prozkoumáme jeho okolí, konkrétně zámeckou oboru. Ta má charakter přirozeného lužního lesa a od roku 2012 je přírodní památkou. Zdejší krajinou vedou dvě poznávací stezky a vydat se tudy můžete pěšky i na kole.
Zámek Liblice
Hrad Kokořín
Hrad Kokořín je typickou ukázkou středověké architektury lucemburského období. Už v roce 1320 byste v historických pramenech našli zmínky o poplužním dvoře Kokorzin. Tehdy ho získal jeden z nejmocnějších šlechticů té doby Hynek Berka z Dubé a Lipého a právě jemu je přisuzováno i vybudování stejnojmenného šlechtického sídla poblíž onoho statku. Jenže důkazy chybějí a neví se ani, jak památka přišla ke svému názvu. O dalších osudech hradu se toho ale naštěstí ví víc, tak se zaposloucháme do jeho příběhu.
Hrad Kokořín
Belveder u Kutné Hory
Belvedery, tedy pavilony, které nabízejí hostům krásné výhledy do kraje, se budovaly zejména v éře renesance. Jeden z nich vyrostl na konci 17. století na kopci v obci Vysoká na Kutnohorsku. U jeho zrodu stál hrabě František Antonín Špork. Poté, co v Karlových Varech vyhrál tisíce zlatých v kartách, se totiž rozhodl, že peníze investuje do něčeho prospěšného. Jeho dílo sloužilo k zábavě i vzdělávání chudých, v dalších stoletích ale dlouho chátralo. Dnes znovu rozkvétá a ožívá.
