Reportáže v regionech
Stříbský mlýn
V Ivančicích vás zavedeme k několik stovek let starému mlýnu, kterému tu už odnepaměti říkají Stříbský. Konkrétně od konce 16. století, kdy ho koupil Jan Stříbský z Kružce. Klapání mlýnského kola nás ale nepřivítá. Mlýn totiž jeho současný majitel, sochař Josef Zahradník, proměnil ve svůj ateliér a v galerii. Rodí se tu jeho ocelové plastiky, ale taky další umělecká díla. A dokonce byste tu narazili na scénu ochotnického divadla. My se ale necháme pozvat do ateliéru a budeme sledovat pana Zahradníka při práci. Dozvíme se, že z materiálů ho teď nejvíc láká nerez a taky to, čím se inspiruje a jak vypadá jeho cesta od nápadu k hotovému dílu. A pokud byste chtěli vidět i další kousky ze zdejší dílny, můžete vyrazit třeba do brněnské kostnice nebo na cyklostezku z Brna do Vídně.
Stříbský mlýn
Tišnov a okolí
Městečko Tišnov bere většina návštěvníků jižní Moravy jako výchozí bod pro výlety do kouzelné krajiny Českomoravské vrchoviny. My se vás pokusíme přesvědčit, že návštěvu si zaslouží i město samotné a jeho nejbližší okolí. Začít můžeme dávnou historií. Zdejší kraj okouzlil i vdovu po Přemyslu Otakarovi I., českou královnu Konstancii Uherskou. Natolik, že v obci Předklášteří v těsném sousedství Tišnova rozhodla založit klášter pro řeholnice cisterciáckého řádu Porta Coeli neboli Brána nebes. Prostory, které pamatují bezmála osm stovek let, si společně projdeme. Prohlédneme si například gotický portál zdejší baziliky, který patří k nejcennějším stavbám svého druhu ve střední Evropě, kapitulní síň, kde se odehrávalo to nejpodstatnější z dění v klášteře a taky křížovou chodbu, která nemá na Moravě obdoby.
Tišnov a okolí
Rajhradské klášterní sklepy
Spojení Rajhrad, benediktinští mniši a vinná réva bychom v historických pramenech poprvé našli v souvislosti s rokem 1222. Tehdy panovník Přemysl Otakar I. zdejšímu klášteru potvrdil desátek z vinic v Miroslavi. O zhruba sto let později už klášter disponoval vlastními vinohrady. Svatý Benedikt svým bratrům povolil heminu, což naší mluvou znamená zhruba sedmičku, vína denně. Proto se v klášterech víno vždycky vyrábělo. V druhé polovině tím svým prý rajhradští benediktini zásobovali všechny kláštery řádu v českých zemích. Hrozny na zdejších vinicích zrají a v klášterních sklepích se zpracovávají i dnes. Právě je čas vinobraní, tak si o výrobě lahodného moku prozradíme víc. Třeba i to, že zdejší známková vína nesou jména místních světců.
Rajhradské klášterní sklepy
Kovárna v Těšanech
Jednou z chloub Těšan na jihu Moravy je stará kovárna. Mistři černého řemesla v ní vládli několik století, na počátku 18. století byl objekt přestavěn ve venkovském barokním stylu. Současné vybavení pochází z přelomu 19. a 20. století, kdy tu ještě bývalo pořádně rušno. Dnes je v objektu zřízená expozice kovářství a také kolářství. Při návštěvě se dozvíte spoustu zajímavých věcí, třeba to, že dřív se kromě koní kovaly taky krávy. A protože mají dva prsty, tak podkova nemohla být jednolitá, ale skládala se ze dvou půlměsíčků. A džbán, který patřil k nezbytné výbavě mistra kováře, nebyl možná překvapivě na vodu ani na pivo, ale na mléko? Proč právě to kováři popíjeli? I to vám prozradíme. A ukážeme a taky povíme spoustu dalších zajímavostí.
Kovárna v Těšanech
Permoníci v Oslavanech
O Rosicko-oslavanském černouhelném revíru jste se možná ve škole učili, i když svou velikostí nemohl Kladenskému ani Ostravsko-karvinskému konkurovat. Přesto bychom mu mohli připsat několik nej… Uhlí se tu našlo ještě o pár let dřív než na severu Moravy, jenže s jeho těžbou to nebylo vůbec jednoduché a taky ho tu nebylo tolik jako kolem Ostravy. Také se tu těžilo v nejhlubší šachtě na černé uhlí v republice. Jmenovala se Jindřich II. a její konečná hloubka dosahovala bezmála patnácti set metrů. A dalším unikátem byla těžní věž se strojem nahoře ve věži. Takové bychom našli v Evropě jen dvě, u nás a v Maďarsku. Horníci už sice revír opustili, ale přesto není opuštěný. Jezdí sem návštěvníci, kteří mohou poznávat zdejší zajímavosti a také při naučné hře hledat permony.