Reportáže v regionech
Chovatel ptactva
Neobvyklý koníček učaroval Soběslavovi Požárovi z Vanče na Třebíčsku. Už od mládí rád choval různé domácí ptactvo a časem si vybudoval hotovou zoologickou zahradu. Před patnácti lety zdědil usedlost po babičce a mohl se své zálibě začít věnovat naplno. Sháněl husy, kachny, ale i pávy. Svého času pečoval o víc než stovku druhů, dnes byste jich na rodinné usedlosti napočítali kolem sedmi desítek. Pan Požár nám prozradí, jak všechny své chovance získal, kteří patří k nejvzácnějším a odkud pocházejí. Uvidíme také, že se všem opeřencům u Požárových líbí natolik, že tu vyvádějí i mláďata. Kde všude dovedou vybudovat hnízdo, to se samozřejmě rovněž dozvíme. A pak nás ještě bude zajímat, jestli má pan Požár už vyhlédnutého nějakého nástupce.
Chovatel ptactva
Model Třebíče
K odpočinku se po odchodu do důchodu rozhodně neuchýlil Stanislav Vrška z Třebíče. Pustil se do modelařiny. Vytvořil zmenšený model Strahovského kláštera, pak třebíčského zámku a pustil se i do světoznámého místního židovského ghetta. Pro další model našel inspiraci v roce 1835, kdy Třebíč prožívala obnovu a také velký rozmach po ničivém požáru. Proč zrovna tento rok? Protože se dochovala mapa, které panu Vrškovi pomohla v orientaci. Co všechno ve svém novém díle zachytil? V prvním řadě bezmála půl třetí stovky domků, které tehdy v centru města stály. Vyhrál si s každou maličkostí – fasádami, ale i dvorky s chlívky a dřevníky. A samozřejmě nezapomněl ani na čilý ruch. V domcích žijí lidé, na ulicích jezdí kočáry nebo žebřiňáky, na dvorcích pobíhají slepičky a opuštěné nejsou ani chlévy. Obdivovat tu titěrnou krásu můžete v místním divadle Pasáž.
Model Třebíče
Bible kralická
Bible kralická je prvním českým překladem Bible. Vydána byla za časů českých bratří, světlo světa spatřila na konci 16. století v jejich tajné tiskárně, která fungovala v Kralicích. Byla vytištěna v šesti dílech, originály dnes u nás najdeme například ve sbírkách na Strahově, jeden vlastní Moravské zemské muzeum v Brně a třetí je momentálně vystaven na zámku v Náměšti nad Oslavou. Ta totiž byla sídlem pánů Žerotínů, kteří vzali pod křídla zmiňovanou tiskárnu a nechali ji provozovat na svém zámečku v Kralicích. Kulaté, už čtyřsté, narozeniny letos slaví jednodílné vydání Bible kralické. Tiskaři měli k dispozici jeden jediný lis, takže pět set kusů velké knihy tiskli celý rok. Dozvíme se, jak to v době jejího vzniku v tiskárně fungovalo a podle čeho poznáme, že máme v ruce originál.
Bible kralická
Náměšť nad Oslavou
Náměšť nad Oslavou potěší milovníky starých památek i kultury. Konají se tu festivaly i koncerty různých hudebních žánrů. My vám ale nabídneme procházku po zdejších pamětihodnostech. Začneme na mostě přes Oslavu z první poloviny 18. století, který nelze přehlédnout i díky zajímavé sochařské výzdobě. Pak zavítáme do kaple svaté Anny v místě zvaném Špitálek. Tady trávili konec svého života panští sluhové. Minout nemůžeme ani hrobku panstva z rodu Haugwitzů, kteří kdysi vládli na zdejším zámku. Mimochodem nejznámější muž z tohoto rodu stál u zrodu velkých reforem, které vyhlásila Marie Terezie. A zastavíme se samozřejmě i na zámku. Vybudovatho nechali už v šestnáctém století Žerotínové a kromě výletu do historie vás na něm čeká i rozsáhlá kolekce renesančních gobelínů.
Náměšť nad Oslavou
Řeznické muzeum
Největší sbírku řeznických strojů v republice najdeme v letos otevřeném řeznickém muzeu v Náměšti nad Oslavou. Myšlenka na zřízení expozice se zrodila v hlavě řeznického mistra Jana Pavlíčka, ale už ji nestihl zrealizovat, a tak se do práce pustily jeho děti. Shromáždily tisícovku exponátů, z nichž některé jsou hotovými poklady a připomínají hodně staré řeznické časy. Prohlédneme si například korouhev se znakem cechu a povíme si, jak si řezníci vysloužili do svého znaku lva. Díky tomu, že celou řadu sekáčků, mlýnků nebo strojů najdeme v muzeu v několika provedeních, můžeme si udělat představu, jak se na práci řeznických mistrů podepsal technický pokrok. A prozradíme vám také, kde Pavlíčkovi exponáty získávají a kdo jim vrací zašlý lesk.