Reportáže v regionech
Arnošt Vojtěch
Rod Harrachů jsme si připomněli už několikrát. Tentokrát se budeme věnovat Arnoštu Vojtěchovi, trochu neprávem opomíjené postavě naší historie. Narodil se v roce 1598 a jako druhorozený syn svých rodičů byl podle dobových pravidel předurčen k duchovní cestě. Už ve svých pětadvaceti letech se stal pražským arcibiskupem. V pořadí třináctým. Korunoval tři české krále, dvě královny, třikrát volil papeže a byl dokonce jediným horkým kandidátem na papeže z českých zemí. Jeho život i dobu si připomeneme na výstavě v Jilemnici, na níž je k vidění řada unikátních exponátů. Dozvíme se, co všechno bylo jeho úkolem a jak složitá byla doba jeho služby. Byl mimo jiné zajat Švédy. A prozradíme vám i to, že byl velkým mecenášem umění a prosazoval vzdělání.
Arnošt Vojtěch
Dráteník
V poslední době jsme se už několikrát přesvědčili o tom, že drátenické řemeslo zažívá svou renesanci. Jen se jeho mistři už nevěnují opravám starého nádobí, ale spíš tvorbě dekorativních předmětů. Jedním z těch, kterým na první pohled obyčejný drát učaroval, je Ladislav Šlechta z Harrachova. Od dětství rád pracoval se dřevem, ale před čtrnácti lety objevil drát a od té doby věnuje většinu volného času jemu. Dovede s ním opravdu kouzlit. Vytváří z něj nejrůznější postavy, ale taky třeba betlémy. A umí zachytit i celé příběhy. Před naší kamerou se například pustil do výroby vánočního kapříka. Prohlédneme si rovněž párem koní tažený povoz s kočím, s nímž vybojoval první místo v soutěži Muzejní zlaté ručičky v Jílovém u Prahy.
Dráteník
Paseky nad Jizerou
Paseky nad Jizerou na pomezí Krakonošova království a říše ducha Muhu, tedy Jizerských hor, vznikly na místě vykáceného lesa. Jak už napovídá jejich název. Dřevo se tu těžilo dlouhá léta, hlavně pro potřeby sklářských hutí. My společně zavítáme do nejstarších částí obce. To úplně nej je v tomhle ohledu Makov. Tam můžeme dodnes obdivovat stavení s prvky typickými pro místní lidovou architekturu. Zastavíme se ale taky u lip, které byly vysazeny u příležitosti svatby habsburského monarchy Františka Josefa I. s Alžbetou Barvorskou zvanou Sissi. A nezapomeneme ani na to, že podél zdejšího potoka kdysi stávalo několik klapáčů. K jednomu z nich se váže i pověst o zlomyslném hastrmanovi, kterého ale nakonec místní mlynář vyhnal.
Paseky nad Jizerou
Krakonoš
Před víc než sto lety začal v zimě hlídat náměstí v krkonošské Jilemnici Krakonoš. V roce 1909 tam totiž vyrostla jeho první socha ze sněhu. A její stavění se stalo velkou tradicí, kterou místní dodržují dodnes. Jen jedinkrát vládce hor nahradil lyžařský šampion Jan Buchar, a to v roce 1913. Dřív to měli stavitelé ze sněhu o dost jednodušší, protože zimy bývaly na nadílku vloček štědřejší, přesto i v té letošní socha náměstí ozdobila. Seznámíme vás s Josefem Dufkem, který se její stavbě pravidelně už 15 let věnuje, zjistíme, jestli má nějaký vzor, podle kterého tvoří a taky to, kolik sněhu ke své práci potřebuje. Mimochodem, stavební materiál se sváží z celého města, aby ho byl dostatek. A pokud vás zajímá, kam a proč Krakonoš hledí, slibujeme, že vám to prozradíme.
Krakonoš
Hrací strojky
K oblíbené zábavě našich předků patřily už v 18. století nejrůznější hrací strojky. Největší oblibě se těšily ve věku 19. Jakou podobu měly a jaké melodie dokázaly vyhrávat, to se dozvíme na výstavě v Jilemnici. K jejich popularitě přispělo jednak to, že ne každý uměl hrát na nějaký nástroj a přesto toužil hudbu poslouchat i to, že pro řadu lidí se staly obživou, když s nimi obcházeli různé akce. Připomeneme si řadu typů, které spatřily světlo světa. Nejstarším hracím strojem bývaly hodiny. Ty, které najdeme na výstavě, vyhrávaly hraběti Harrachovi. A to hned dvě melodie – Na krásném modrém Dunaji a Radeckého pochod. Seznámíme se ale i s těmi, které měly výměnné kotouče a dokonce i s nejmodernějšími z nich, které už patřily mezi automatofony.