Reportáže v regionech
Zlatá stezka Českého ráje
První turisty začali do Českého ráje lákat už v 19. století majitelé zdejších panství, zejména Erenthalové. V duchu tehdejší módy dokonce místní přírodní krásy ještě vylepšovali. Jedním z příkladů je Adamovo lože. Bylo to v období romantismu, proto tu vzniklo jakési místečko lásky, kde se měli scházet milenci. Postupně se k propagaci oblasti přidal i Klub českých turistů, jehož členové se pustili do značení cest a zanedlouho i do budování vyhlídek a rozhleden. Na konci třicátých let minulého věku pak vznikla myšlenka na vytvoření takzvané Zlaté stezky Českého ráje, která by propojila ta nejzajímavější a nejatraktivnější místa. Značení na už existujících turistických cestách na trase dostalo jednotnou červenou barvu. My si některá zajímavá místa, která trasa spojuje, prohlédneme.
Zlatá stezka Českého ráje
Pletení pomlázky
Velikonoce by nebyly úplné taky bez pomlázky zdobené pentlemi. Vyšlehání bývalo pro dívky i ženy příslibem omlazení. Vrbové proutky plné nové mízy navíc měly předávat i sílu. A po spletení do svazku měly větší moc. Jedním z těch, kdo má před každými svátky jara hodně napilno je Patrik Budka z Dlouhého Mostu. Koledníkům umí z proutků vytvořit hotové umělecké dílo. Prozradí nám. Kam si chodí pro materiál, který je nejlepší a samozřejmě předvede svůj um. Potřebuje osm proutků, které si rozdělí na čtyři a čtyři. A pak už mu prsty jen kmitají. Hotovému kousku ještě dopřeje ozdobu v podobě takzvaného košíčku. I jeho tvorbu nám předvede. Až si budete pořizovat svou vlastní, neměli byste zapomenout, že musí být z čerstvého proutí. Jinak její kouzlo nefunguje.
Pletení pomlázky
Na běžkách po Českém ráji
Přízně letošní zimy si užijeme i v Českém ráji. Dopřejeme si tam výlet na běžkách. Vyrazíme ze Sedmihorek, konkrétně od tamních lázní, které vznikly už na konci první poloviny 19. století a byly jedním z prvních vodoléčebných ústavů u nás. Kurýrovala se v nich celá řada známých osobností, kupříkladu Karel Jaromír Erben nebo Jan Neruda. Sedmihorky jsou jednou z bran do Českého ráje, takže pak už nás čekají vyhlášené skály a soutěsky. Cestou k nim narazíme i na několik místních pramenů. Zvládneme výstup na skalní brado nazvané Čertova ruka, které je zajímavým místem nejen pro turisty, ale i pro archeology. Jejich výzkumy si připomeneme i v dalších lokalitách, kterými projdeme. Kupříkladu u masivu, jemuž se říká Novákova pec.
Na běžkách po Českém ráji
Statek v Dolánkách u Turnova
Už od 16. století hospodařil rod Dlasků na statku v Dolánkách u Turnova. Nejprve stálo jejich stavení hodně blízko řeky, která často škodila. A tak po svolení vrchnosti došlo k jeho přesunutí na současné místo. Na něm byla stavba dokončena v roce 1716. I když později se samozřejmě její vzhled několikrát měnil. Majitelé se těšili úctě sousedů, ale dobré vztahy měli i s pány. Ti sem dokonce několikrát do roka přijížděli, třeba na posvícení. Na přelomu 18. a 19. věku žil na statku Václav Dlask, který vedl podrobnou kroniku. Zapisoval do ní nejen rodinné události, jako třeba narození svého prvního syna, ale taky informace, které byly užitečné rovněž pro další lidi. Takže se můžeme dočíst mimo jiné to, jaké kdy bylo počasí, což samozřejmě ovlivňovalo úrodu.
Statek v Dolánkách u Turnova
Zámek Hrubý Rohozec
Zámek Hrubý Rohozec se pyšní dlouhou historií, ale přesto nepatří k naším nejznámějším památkám. Nedaleko Turnova stojí trochu ve stínu slavnějších kolegů Sychrova, Valdštejna nebo Hrubé Skály. Nicméně my vás přesvědčíme, že si zastavení zaslouží. Některé jeho prostory možná znáte z filmového plátna. Novogotická jídelna si například zahrála v Tajemství hradu v Karpatech, kupříkladu balkón zase v detektivním příběhu Vrah skrývá tvář. Připomeneme si ale hlavně některé zdejší pány, zejména ty z původně francouzského rodu Des Fours, kteří se tu usadili v době pobělohorské. Jeden z nich údajně nechal po druhé světové válce na zámku zazdít vzácný poklad. Tak pečlivě, že jeho skrýš dodnes nikdo nenašel.
