Reportáže v regionech
Panenky
Většina holčiček si ráda hraje s panenkami. Ty současné mají na výběr z pestré nabídky v obchodech, ale dřív šlo o velkou vzácnost a nebývalo běžné mít doma několik maličkých kamarádek. Ani Svatava Jakoubková ze Smržovky nebyla výjimkou. Vzpomíná, jak si pro tu svou vyráběla z krabice od bot domeček, z krabiček od sirek pokojíček. Dnes má velmi pestrou kolekci panenek z různých období i materiálů a dokonce otevřela muzeum. Její sbírka se navíc pořád rozrůstá, vzácnosti ze starých časů jí přinášejí nejen známí. Expozice mapuje vývoj téhle oblíbené hračky. Jsou v ní k vidění celuloidové hlavičky, k nimž šikovné maminky vytvářely tělo, ale současně ve své době velmi drahé hlavičky porcelánové. A nás bude zajímat i to, kdo vystavené kousky opravuje a obléká.
Panenky
Sklo
K výrobkům, které proslavily naší zemi daleko za hranicemi, patří sklo. Už ve středověku vznikaly první hutě především na Šumavě a v Jizerských horách. Tam se obor dočkal rozmachu hlavně v 16. století a o tři stovky roků později začali zejména jablonečtí skláři dobývat svět bižuterií. A toužili po škole, kde by se mohli učit řemeslu další adepti. Dočkali se jí až po vzniku samostatného Československa. V Železném Brodě funguje už bezmála sto let a za tu dobu jejími třídami prošla řada talentovaných studentů. A významné osobnosti našeho sklářství se objevovaly i za katedrou. Patřil k nim Jaroslav Brychta, který stál u zrodu železnobrodského pokladu. Skleněných figurek, které region proslavily doslova po celé planetě.
Sklo
Hutní figurky
Jedním z úspěšných výrobků českých sklářů bývaly hutní figurky. S jejich tvorbou začali Benátčané v 18. století, v našich končinách se začaly rodit až bezmála o dvě stovky let později. Jako první se jim věnoval železnobrodský mistr Jaroslav Brychta na tamní sklářské škole. Dnes je tenhle artikl takřka na vymření. Ale my jsme přece jen objevili dva nadšence, kteří se snaží udržet ho při životě. Jsou to dva Zdeňkové Sochorové – otec se synem z Hrubé Horky u Železného Brodu. Nechají nás nahlédnout do svého království a předvedou, jak se různé postavičky rodí. Dozvíme se i to, že slavnou filmovou figurku pána hor do snímku Krakonoš a lyžníci vyrobil tatínek staršího ze Zdeňků. A zavítáme taky do jabloneckého muzea skla a bižuterie, kde se o téhle kráse dozvíme další zajímavosti.
Hutní figurky
Skleněné mozaiky
Ladislavovi Olivovi ze Železného Brodu učarovalo sklo. Konkrétně výroba skleněných mozaik. Tohle trochu pozapomenuté umění se rozhodl vzkřísit před 10 lety. Ještě před několika desetiletími se mu věnovaly stovky lidí, fungovala dokonce i továrna, kde se rodily, ale dnes je tvoří jen pár nadšenců v celé zemi. Jedním z důvodů je spousta titěrné práce, která zabere hodně času. Budeme sledovat, jak takový skleněný obraz vzniká, co všechno obnáší jeho příprava a dozvíme se taky, že mnohé se skládají z tisícovek kousků, které je potřeba dát pečlivě dohromady. Zajímat nás bude taky to, v čem se dnešní tvorba a používané materiály liší od těch, s nimiž pracovali mistři řemesla v časech dávno minulých. A prozradíme vám, že u Olivů se ze skla rodí i šperky.
Skleněné mozaiky
Černá bižuterie
Jedním z výrobků, který české skláře proslavil daleko za hranicemi naší země, bývala černá bižuterie. Víte, kdy se tyhle korálky staly módním hitem a proč? V muzeu v Jablonci nad Nisou najdeme na tuhle otázku odpověď. Anglická královna Viktorie kdysi ráda nosívala šperky z gagátu, tedy zvláštního druhu zkameněliny, který měli v oblibě už staří Římané. A protože byla v 19. století velmi známou osobou, spousta žen chtěla mít stejnou ozdobu jako ona. A tak se skláři pustili do vyrábění imitace ze skla. A ti naši uměli i korálky různých tvarů. A měli dokonce zvláštní postup usnadňující jejich spojování. Jak krásné šperky vznikaly a proč je dneska jejich existence v ohrožení, to zjistíme v dílně Stanislava Jiroše. Je jedním z posledních řemeslníků, který černou bižuterii vytváří.