Reportáže v regionech
Hvězda
Částí obce Blíževedly na pomezí Českého středohoří a Máchova kraje je i rekreační osada Hvězda. V německém jazyce zní její název Sterndorf, což napovídá, jak vesnice vznikala. Lány původního dvora, které se hospodářsky příliš neosvědčily, rozparceloval mezi poddané na počátku 18. století druhý biskup litoměřický, hrabě ze Šternberka. Svůj půvab si toto místo zachovalo dodnes, a to díky velké řadě původních stavení i kouzlu okolní přírody. Osada je navíc neprůjezdná auty, takže vás při její prohlídce může doprovázet pouze šelest stromů a zpěv ptáků. Prohlédneme si některé domy a vydáme se také k blízké rokli, protože zástavba se kdysi rozvíjela i tam. Zjistíme, co se z ní dochovalo dodnes.
Hvězda
Bělá pod Bezdězem
Město Bělá pod Bezdězem mělo původně vyrůst přímo pod hradem, který má ve svém názvu. Jenže tam byl nedostatek vody, a tak se nakonec začalo budovat dál. Až u říčky Bělá, poblíž Mnichova Hradiště. Psal se rok 1304 a jméno dostalo Nový Bezděz. Jenže to se neujalo a tak došlo ke změně na nám známé. Město, které se později stalo vstupní branou do Máchova kraje, je dnes oblíbeným výletním místem. My si prohlédneme místní zámek, z jehož sklepení měla údajně vést tajná chodba až k už zmiňovanému panskému sídlu a porozhlédneme se taky po kraji z výšky.
Bělá pod Bezdězem
Husí cesta do Doks
Stará Husí cesta je historickou významnou obchodní stezkou, která spojovala Úštek a Doksy. Vedla po soustavě skalních hřbetů a jejím ústředním bodem byl a dodnes je kamenný útvar zvaný Husa. Dá se předpokládat, že trasa je pojmenována právě podle tohoto vrchu. V průběhu staletí svou tvář ale měnila. Z obchodní cesty se stala stezka turistická, někde se prodloužila, místy naopak zmizela. Tak jako u Dřevčic ve městě Dubá. Ještě nedávno se zdálo, že zdejší větev cesty bude navždy ztracena. Před pár lety se však místní partička nadšenců chopila nápadu obnovit ji vysázet v ní překrásnou alej. A my vám ukážeme, jak se jim to podařilo.
Husí cesta do Doks
Hrad a klášter Sloup
Sloup v Čechách na Českolipsku proslavily různé stavby ve skalách. Nedávno jsme společně navštívili kupříkladu kamenné divadlo nebo kapličku v Modlivém dole. Nejznámější je ale místní hrad. Historici předpokládají, že první pevnost na mohutném kamenném bloku vznikla už před rokem 1300. Nejstarší písemné zmínky o ní pocházejí z roku 1324, kdy se stala sídlem Čeňka z Birkensteina. O šest let později už tento muž používal predikát ze Sloupu. Později se pak další z místních pánů pokusil ve skalách vybudovat klášter. Společně se podíváme, co se tam z minulých časů dochovalo.
Hrad a klášter Sloup
Hrad Sloup
Přestože jeskyně coby lidská obydlí máme spjaty s pravěkem, oblibě se těšily i později. V 18. století si jednu takovou nechal u Sloupu v Čechách v pískovci vysekat zahradník a brusič optického skla Samuel Görner, který se rozhodl pro poustevnický život. Jeho kamenné přístřeší se dochovalo dodnes a patří k vyhledávaným turistickým cílům. V krajině kolem téhle severočeské obce ovšem najdeme staveb vytesaných do skal celou řadu. Společně se vydáme kupříkladu ke kapličce v Modlivém dole, kam rád jezdíval i císař Ferdinand Dobrotivý, nebo do unikátního letního divadla. A nemineme samozřejmě ani známý a nepřehlédnutelný hrad.
