Reportáže v regionech
Nebovidská tvrz
Tvrz v dolní části Nebovid, rozdělených v té době mezi více majitelů, vznikla na počátku 15. století. O 150 let později ji přestavěl kutnohorský měšťan Jan Hanykéř na honosné sídlo. Mohla tehdy konkurovat leckterému zámku. Byl i patřičně reprezentativně vyzdoben. Na východním křídle se nachází obvyklý typ sgrafit, takzvaná psaníčka, nicméně na jižním a západním křídle můžou návštěvníci obdivovat červenobílé útvary, které jsou v České republice unikátní. Jenže později stavbě zub času a zejména minulé století daly pořádně zabrat. Zachránilo ji až vyhlášení památkou na samém počátku třetího tisíciletí. Od té doby prochází obnovou. Nahlédneme i do trochu tajemného podzemí, které nás zavede do míst, kde bývalo kdysi dávno mořské dno.
Nebovidská tvrz
Kolínská radnice
Na kolínském náměstí určitě nepřehlédnete radnici. Její současná podoba pochází z druhé poloviny 19. století, kdy ji místní radní nechali přestavět, aby odpovídala rostoucímu významu města. Nepřehlédnutelné je už její průčelí. Zdobí ho pět výjevů z městských dějin, které jsou dílem Adolfa Liebschera. První znázorňuje zakladatele města Přemysla Otakara II., jak dohlíží na stavbu hradeb. Na druhém Karel IV. sleduje dostavbu kostela sv. Bartoloměje. Třetí obraz ukazuje, jak do Kolína vtrhla husitská vojska, předposlední návrat privilegií královskému městu a poslední drancování Kolína švédskými vojsky za třicetileté války. Nahlédneme do reprezentačních prostor, které tehdy dostaly honosnou výzdobu, ale taky do míst, která se dočkala nového využití.
Kolínská radnice
Měšťanské domy
Hlavní kolínské náměstí má rozlohu necelého jednoho hektaru a po jeho obvodu se zachovala řada honosných měšťanských domů. Jejich současná podoba je výsledkem četných přestaveb po několika ničivých požárech v minulých staletích. Jedním z největších je ten zvaný Veigertovský. Ačkoliv jeho příběh se začal psát bezpochyby o dost dřív, první zmínka o něm pochází z roku 1494. Svého času ho vlastnil Jakub Krčín z Jelčan, dědeček slavného stavitele rybníků. Poté se majitelé hodně střídali, až v polovině 18. století se v něm usadil rodu Veigertů, podzámeckých mlynářů. Při prohlídce budovy narazíme na připomínky různých stavebních slohů. A taky na původní studnu. Dnes slouží dům jako muzeum, takže samozřejmě nemineme ani zajímavé exponáty.
Měšťanské domy
Týnec nad Labem
Týnec nad Labem býval kdysi v mapách k nalezení pod jmény Týnec nad vršky nebo Labská Tejnice. Lidé tu však sídlili už dávno před tím, než město vzniklo. Terasy nad řekou Labe si vyhlédli v mladší době kamenné. Dokonce už ve 2. století před Kristem zde existoval rušný říční přístav, který byl zázemím pro o 25 metrů výše položené hradiště. Strategická poloha nad řekou pak chránila i středověkou tvrz, kterou si vystavěl Vaněk z Miletínka. Dodnes se z ní dochovaly zbytky obytného paláce. V Kosmově kronice bychom našli zmínku o tom, že právě v těchto místech se 1. května roku 1110 sešel vládnoucí kníže Vladislav se svým bratrancem Otou Olomouckým. Legendární Kosmas u tohohle setkání prý byl osobně přítomen.
Týnec nad Labem
Skanzen v Kouřimi
Po delší době se znovu vypravíme do skanzenu v Kouřimi. Pro návštěvníky tam přichystali tolik změn, že ani ti stálí areál takřka nepoznávají. V budoucnu by se expozice měla věnovat české vesnici se zaměřením na památky lidové architektury z oblasti středních, východních a severních Čech. V rámci této koncepce se stavení shlukují kolem nově vznikající návsi. K vidění budou nejen ta původní, ale i nová. K místním chloubám patří stodola ze 17. století. Původně stávala v Durdicích a je nejstarší dochovanou památkou tohoto typu u nás. K zajímavostem patří mariánský sloup s pohnutým osudem. Odkud pochází a co pamatuje, to vám samozřejmě prozradíme.
