Reportáže v regionech
Magdalena Dobromila Rettigová
Víte, kde se narodila snad nejslavnější česká kuchařka Magdalena Dobromila Rettigová? A víte, že své dětství prožila v zámeckém areálu? Zavedeme vás do Všeradic kousek od Prahy. Tamní rodačkou Magdalena je. Na svět přišla jako Artmannová, její otec byl vrchnostenským úředníkem, správcem místního panství. A právě na zámku najdeme muzeum, které paní Magdalenu připomíná. Dozvíme se v ní, kdy a proč k Magdaleně přibylo jméno Dobromila a prohlédneme si taky některá kuchařská díla. Hlavním cílem snažení autorky bylo, aby žena byla vzornou pečovatelkou o teplo rodinného krbu. Pořádala proto rovněž kurzy, vaření i stolování. Své literární pokusy ovšem neomezila jen na recepty, bývá považována taky za zakladatelku české červené knihovny a věnovala se i poezii či povídkám.
Muzeum M.D.Rettigové
Památné stromy
Když vás pozveme na Karlštejnsko, nejspíš budete čekat výlet do dávné historie naší země. Nás ale v oblíbeném turistickém regionu čeká putování naučnou stezkou mezi památnými stromy. Celá trasa měří bezmála sto kilometrů, takže najednou všech šestnáct zastavení asi nezvládnete, ale ukážeme vám alespoň pár z těch, které na ní najdete. Začneme v Tachlovicích. Ačkoliv většinu chráněných stromů tvoří lípy a duby, pýchou tachlovických je vrba. Před několika lety získala 5. místo v soutěži Strom roku a pyšní se úctyhodnými rozměry. Za zhruba 140 let dosáhl obvod jejího kmene neuvěřitelných 730 centimetrů. Zastavíme se i v Hlásné Třebáni nebo ve Všenorech. A dozvíme se i to, jak se strom může dočkat označení památný.
Památné stromy
Geopark Beroun
Do doby, kdy naše území bývalo dnem hlubokého pravěkého moře, se přeneseme při prohlídce expozice Muzea Českého krasu v Berouně. Dozvíme se, že právě díky této skutečnosti si u nás na své přicházeli všichni, kterým učarovali trilobiti nebo několik stovek milionů let staré zkameněliny korálů a dalších živočichů i rostlin. Připomeneme si slavného francouzského vědce Joachima Barranda, podle kterého oblast jeho úspěšných hledání dostala název Barrandien. Pro všechny, kteří by se chtěli stát jeho následovníky, bude jistě rájem venkovní muzejní expozice nazvaná Geopark Barrandien. Tam si totiž mohou zkusit najít svého vlastního trilobita a odnést si ho domů na památku. Při prohlídce se dozvíme samozřejmě i řadu dalších zajímavostí o pokladech, které na první pohled připomínají obyčejné kameny.
Geopark Beroun
Noc na Karlštejně
Kdo z nás by neznal Karlštejn? A velmi známý je i filmový muzikál režiséra Zdeňka Podskalského Noc na Karlštejně. Příběh zamilované a trochu žárlivé císařovny a moudrého Otce vlasti slaví letos už čtyřicáté narozeniny. Pokud byste se chtěli symbolicky zařadit mezi gratulanty, vyrazte na jeden z nejoblíbenějších českých hradů. Čeká vás tam výstava kostýmů a rekvizit z úspěšného filmu. Dozvíte se na ní třeba i to, že Zdeněk Podskalský nebyl tím prvním, kdo zatoužil po tom přenést příběh sepsaný Jaroslavem Vrchlickým na stříbrné plátno. A kromě kostýmů, které celé roky pečlivě ochraňují v barrandovských filmových studiích, si můžete prohlédnout nepřehlédnutelnou paruku císařovny, scénáře k filmu a také zajímavé dobové dokumenty. Navíc vám bude dopřáno projít se místy, kde kupříkladu Pešek vyznával lásku své milé.
Noc na Karlštejně
Turistické značení
Toulat se po naší vlasti pod vedením turistických značek můžeme už přes sto let. První trasu členové tehdejšího Prvního označovacího družstva Klubu českých turistů vyznačili ze Štěchovic ke Svatojánským proudům. Turisté se domnívali, že skončila díky vzniklé přehradě pod vodou, ale zjistili, že to tak není. Velmi záhy se vyznačení dočkala i cesta z Karlštejna, tehdy nazývaného Karlovým Týnem, ke Svatému Janu pod Skalou. Na tu vyrazíme společně a cestou se dozvíme, jak vlastně naše slavné turistické značení v prvopočátcích vypadalo. Víte, že se používala jen červená barva a teprve krátce před pádem monarchie se s ohledem na přibývající počet tras přidala třeba zelená, žlutá nebo modrá? Prozradíme vám i to, jak vlastní značení probíhalo.