20. dubna

Velikonoční příběh Ježíšovy mučednické smrti vyprávějí i křížové cesty. U zrodu této tradice stál prý boloňský biskup Petronius. V pátém století nechal vybudovat první pro věřící, kteří se nemohli vydat do Svaté země. Spoustu takových staveb najdete i u nás, například na vrchu Hostýně hned dvě. Ta mladší, mozaiková z dílny architekta Dušana Jurkoviče a malíře Jano Köhlera, je navíc světovým unikátem. Říká se jí chrám bez střechy a my si ji společně projdeme.

Snad nejznámějším symbolem Velikonoc jsou kraslice. Jsou znamením jara a nového života, navíc jejich zdobením dávala děvčata najevo, na kterého chlapce si myslí. K nejstarším technikám dekorování patří používání slámy. Dnes u nás ovšem moc lidí, kteří se jí věnují, nenajdete. Jednou z mála je Marcela Hrabovská z Želešic u Brna, které složité ornamenty ze stébel učarovaly už v dětství. V minulém roce za ně pak získala titul nositelka tradice lidových řemesel. Předvede nám, co všechno dokáže ze zdánlivě obyčejného materiálu vykouzlit.

K Velikonocům odnepaměti patřila kromě zdobení vajíček, pletení pomlázek a pečení beránků řada dalších zvyků, které ale takřka upadly v zapomnění. Například na Velký pátek se nesmělo prát prádlo, zakázáno bylo také uklízet, což platilo i pro neděli, tedy Boží hod Velikonoční. Víc o obyčejích v chudých chalupách i v panských domech se můžete dozvědět v centru Eden v Bystřici nad Pernštejnem, kam se vypravíme.

Stavění betlémů má většina z nás spojené s Vánoci a příběhem o narození Ježíše Krista. Kdysi ovšem bývaly ve svatostáncích k vidění i při jiných církevních svátcích, včetně Velikonoc. Říká se jim pašijové a dnes jsou u nás velkou vzácnosti. Zřejmě vůbec nejstarší v zemi je vystaven v kostele sv. Jakuba Většího v Jihlavě. A poprvé v něm můžete obdivovat všechny figurky, které se ve městě podařilo v průběhu let nalézt a opravit.

Zapomenout samozřejmě nesmíme ani na pomlázky, bez nichž by Velikonoce nebyly úplné. Pletou se nejčastěji z čerstvých vrbových proutků, které symbolizují jaro a sílu a jejich energie a svěžest se údajně přenáší jimi vyšlehané ženy. Zdeněk Pikal ze Starého Kramolína na Domažlicku je dělá déle než dvacet let. O tom, že s proutím dokáže hotové divy, svědčí i to, že se pyšní titulem mistr tradiční rukodělné výroby Plzeňského kraje.

Vždy na Zelený čtvrtek umlknou v kostelech zvony. Říká se, že odlétají do Říma pro papežovo požehnání za dobré služby, které po celý rok lidem poskytují. Znovu se rozeznívají o Bílé sobotě večer. V době, kdy se z věží neozývaly, je nahrazovaly nejrůznější řehtačky a klapačky, se kterými chodívaly skupinky koledníků. My jsme se za jednou takovou vypravili do Zábřehu na Moravě. A na půdě tamního svatostánku jsme přitom objevili zajímavé poklady s největšími křesťanskými svátky spjaté.