26. ledna

Většina někdejších šlechtických sídel na zimu své brány zavírá, některá ale zvou na prohlídky i v těchto měsících. Jedním z nich je zámek v Zákupech na Českolipsku. Provedou vás tam nejen vybranými komnatami habsburské rodiny, ale k vidění jsou i nedávno zpřístupněné místnosti v prvním patře. Kdysi sloužily jako byty pro dvořany Ferdinanda Dobrotivého a jeho manželky Marie Anny Savojské. Necháme si vyprávět příběhy těch, kteří sice netvořili dějiny a nepíše se o nich v učebnicích dějepisu, zato by se bez jejich péče a podpory žádný tehdejší monarcha neobešel.

Koncem 19. století zažívala Plzeň díky průmyslové revoluci obrovský rozmach. Jenže jak rostl počet obyvatel, začalo se město potýkat s nedostatkem vody. Proto radní nechali vybudovat nový komplex, pro který byla zdrojem řeka Úhlava. Museli ovšem postavit ještě úpravnu, kterou vybavili filtry zpařížské firmy PUECH-CHABAL. Dnes je tento objekt jediným dochovaným s tímto systémem čištění na světě. A i když už ho západočeská metropole nepotřebuje, žije dál. Zhruba deset let se ve zdejších nádržích prohánějí hejna ryb.

Brněnský kostel svatého Jakuba staršího patří mezi nejkrásnější a také nejzachovalejší gotické svatostánky u nás. I proto byl v roce 1995 prohlášen národní kulturní památkou. Najdete ho v samém srdci města a poznáte podle zvonice v typickou vysokou špicí sahající do výšky 92 metrů, což z ní dělá nejvyšší kostelní věž v jihomoravské metropoli. Díky rozsáhlé rekonstrukci, kterou v posledních letech prošel, mohou návštěvníci nahlédnout i do jejích útrob a vystoupat také ke krovu chrámu.

Jihomoravskou metropoli proslavila za hranicemi země i takzvaná brněnská houslařská škola, u jejíhož zrodu stál kolem roku 1673 Johann Georg Kleinhans. Odkud přišel a u koho se vyučil, se neví, jisté ale je, že jeho zásluhou se výroba smyčcových nástrojů ve městě pevně zabydlela. Z odkazu svých předchůdců čerpá i Jan Kužel. Ve své dílně vdechuje život violoncellům, violám, ale především houslím, které i opravuje.

Městečko Bojkovice najdeme v podhůří Bílých Karpat. V historických pramenech se o něm píše už v roce 1362, kdy se jeho název objevil coby přídomek u jména místního šlechtice Aleše z rodu Šternberků. Bývalo centrem panství po staletí ohrožovaného vpády nájezdníků z Uher. Na ochranu proti nim vyrostlo v okolí několik hradů, z nichž mnohé jsou dnes zříceninami. Jednou z výjimek je Nový Světlov, který kolem roku 1480 vystavěli přímo nad Bojkovicemi Landštejnové. Výhledem na něj odstartujeme procházku městem.