13. října 2024

Louny byly založeny jako královské město v 60. letech 13. století, ovšem první zmínka o osadě Luna u říčního brodu je ještě o sto let starší. Až do třicetileté války patřily díky své poloze na obchodní stezce do Německa k nejbohatším městům u nás. Během bojů pak byly ovšem několikrát vydrancovány a jejich rozkvět se téměř zastavil. Dalšího se dočkaly až s rozvojem průmyslu ve století devatenáctém. Přesto, že řada historických domů podlehla v minulosti ničivým požárům a některé byly zbourány v 19. století, stále je při procházce co obdivovat.

Telč asi není třeba dlouze představovat, do této renesanční perly jsme s Toulavou kamerou zamířili už mnohokrát. Tentokrát nás do ní přilákal příběh světoznámé malířky Míly Doleželové, která k tomuto městu neodmyslitelně patří. Spolu se svým manželem akademickým malířem Jiřím Marešem v něm prožila mnoho let a najdete tu řadu míst, které jsou s nimi spjaty. Letos se navíc podařilo díla z její pozůstalosti konečně trvale vystavit. Vypravit se za nimi můžete do někdejší jezuitské koleje vedle zámku.

O tom, jak se dřív žilo na vesnici, se dozvíte mnohé v Muzeu venkovského života v Předslavicích u jihočeské Volyně. Založil ho Václav Jungwirt, který nedávno své zemědělské podnikání i usedlost s expozicí předal synovi Liborovi. A ten v úctě k otci i odkazu předků v díle pokračuje. Společně si prohlédneme, co všechno dokázali shromáždit. A zapomenout při návštěvě obce nemůžeme ani na jeden z jihočeských klenotů, dílo Jakuba Bursy, nejslavnějšího lidového stavitele a zednického mistra, který i tady zanechal své stopy.

Jen kousek od západočeského Sokolova leží nenápadný městys Svatava. Poprvé osadu v těchto místech zmiňuje listina krále Václava IV. v roce 1391. Do historie Karlovarského kraje se zapsala třeba těžbou nerostů, pětadvaceti návštěvami slavného básníka Johanna Wolfganga Goetheho, přádelnami vybavenými po vzoru Baťových podniků a také štědrostí svých obyvatel. Ti totiž v roce 1924 za výtěžek ze své sbírky na náměstí postavili kostel. Pouhých 18 let nato se ale Svatava stala symbolem utrpení. Zbytky největšího nacistického ženského pracovního tábora na našem území se dochovaly dodnes.

Zámek Mokrosuky na Klatovsku vznikl pravděpodobně ve 14. století jako gotická vodní tvrz. V tandemu s podobnou v Kašovicích zřejmě chránila rýžoviště zlata na řece Ostružné. Uvádí se, že stavba i okolní obec mohly být pojmenovány po jakémsi Sukovi, který tu kdysi žil. Druhá polovina názvu je připisována mokřinám, které se tady rozkládaly a ze spojení obou slov se vyvinuly Mokrosuky. Ke zdejšímu panskému sídlu se také váže hned několik pověstí.