22. září 2024

Jihlava zbohatla ve 13. století díky těžbě stříbrných rud. Z drahého kovu se tu tehdy také razily jednostranné mince, kterým se říkalo brakteáty. Jenže ty vznikaly i v jinde, a odborníci dlouho nebyli schopni zjistit, které z nich pocházely právě z metropole Vysočiny. Záhadu se jim podařilo objasnit až nedávno při archeologickém průzkumu. Poklady, které při něm spatřily světlo světa, si dnes můžete prohlédnout v novém informačním centru v domě, kde byly objeveny.

Hadi, zejména ti jedovatí, nepatří mezi oblíbená zvířata. A přitom jde o nesmírně zajímavé a pro vědu užitečné tvory. V plzeňské zoo proto přišli s nápadem vybudovat v plzeňské zoo expozici, v níž by se s nimi návštěvníci mohli bez obav seznámit. A v roce 2015 bylo tamní Království jedu otevřeno. Odborníci v něm odchovali řadu vzácných druhů, zapojili se do projektů ochrany přírody u nás i v zahraničí a pořádají mezinárodní konference na tyto plazy zaměřené. Spoustu zajímavostí o nich prozradili i nám.

Dálková pěší trasa Husova cesta je pojmenovaná po slavném středověkém kazateli Janu Husovi. Vede zhruba místy, kterými putoval z Čech před církevní koncil do Kostnice. Hlavním zdrojem informací při jejím budování byly Mistrovy deníkové záznamy a dopisy. Cesta začíná v Praze a míří přes hrad Krakovec na Tachovsko k česko-bavorské hranici, kde po 250 kilometrech opouští naši republiku. My si projdeme její část na severozápadním Plzeňsku.

Cimbál pochází patrně z Přední Asie, kde se na něj hrálo už před 2000 lety. Díky arabským obchodníkům se později dostal do Evropy a postupně vyvinul až do dnešní podoby. U nás našel uplatnění především v lidové hudbě, dnes je ovšem i plnohodnotným nástrojem koncertním. Těch, kteří se věnují jeho výrobě, je ale velmi málo. V devadesátých letech minulého století se mezi ně zařadil Vladimír Holiš z malé vesničky Myslík na Frýdecko-Místecku. Na něj navázal jeho syn Miroslav, který nám ukáže, jak se tyto instrumenty staví.

Praha se v žebříčku nejkrásnějších světových měst sestaveným prestižním britským portálem umístila na skvělém čtvrtém místě. Jen loni přilákala téměř 7,5 milionu turistů. Obdivují nejen staré paláce, kostely, ale i ožívající vinice. Ty v časech největší slávy pražského vinařství zaujímaly plochu přes 700 hektarů. Dnes jich v různých částech města najdete na zhruba 20 hektarech dvě desítky. Vinobraní si tak můžete užít i na březích Vltavy.